Andor.cz - Dračí doupě online

Bastiano se směje poslední

Chytnu Alessandřinu ruku šmátrlaku a usměji se na ní. Velmi moc se usměji. A nakloním hlavu na bok, jak to dělává Pepe.

"Kéž by byl tak způsob, jak si tady nechat naše oblečení v bezpečí, převléci se do jiného a pak až jít do těch kasáren že? Kéééééž by existoval jiný způsob co?" řeknu a okázale kývnu hlavou na okolní stany.

"Kdybysme ty hadry nechali někde tu, či přímo je hodili poblíž věcí od Marka, tak si je prostě můžeme zítra kdykoliv vyzvednout. Narozdíl od kasáren, kam si jen tak napochodovat nejspíše nemůžeme."

Dyť jde o hovno!

Při jeho posledních slovech se neubráním úsměvu.
"Já tebe taky, vždyť to moc dobře víš," pohladím ho dlaní po paži, kterou nakonec jemně stisknu.
"I když teda trochu smrdíš jako hovna!" Dodám vesele. "A i když z toho děláš trošku větší tragédii, než je. Co se mě týče, spíše se bojím toho, kam pak odneseme to NAŠE oblečení, abychom si ho cestou domů mohli zase bez újmy vyzvednout. Protože hej, nechtěla bych přijít o pracovní oblečení, nemám tady sebou náhradní a v čem jako budu pak jezdit," zabručím lehce nespokojeně.

Ono hlavně, oblečení které za něco stojí, si člověk musí nechat ušít, nebo minimálně upravit na míru. A to je na dlouho. A voser. A hlavně voser nadlouho.

"V kasárnách ho nechat nemůžeme. Nebo - můžeme, ale asi nechceme."

Velkomozkový moment dva!

"Bezvětří? Jako že nás prostě na zdi někdo ucítí?" zasměju se.
"Bráško, rozhlídni se okolo sebe. Ta kupa hnoje tady celou dobu je a smrdí. A tu kopu hnoje něco vyprodukovalo. Například všichni ti koně, co už tu pár dní žerou, stojí, serou a chčijou na štondách úplně všude okolo! Myslíš, že my smrdíme na dálku nějak hůř, než zbytek náměstí? Všude tu smrdí koně, tak jak v Římu všude smrdí splašky. Každé místo má něco!"
Jen v Benátkách člověk cítí prostě moře, parfémy a koření. Lodní lak a taky trochu... Kurva mi se stýská po domově!

"Takže prostě tam vlezeme oknem, ukrademe ty věci, v klidu se převlečeme a vymyslíme, co dál."

Furt lepší než tvůj plán!

"No, takhle by to taky šlo! Ale jako vojáci se můžeme tvářit, že patříme i vůbec sem na to náměstí. Což teď úplně jako nějací civilisti od hoven úplně ne. Takže by to přineslo nějakou výhodu. A nebyly bysme v hadrech od hoven, co smrdí. Jak se chceš někam plížit, když smrdíš jak hovno? By nás ještě zpráskali jako psi, že jsme nějací vandráci, co přišli krást."

Což jakože technicky vzato jsme přišli, ALE!

"Což i ti strážní u vstupu říkali, že nikoho nepouští kvůli tomu, aby se tu nikdo nepoflakoval a nekradl. Takže být převlečený za žoldáka by furt byla výhoda. A navíc mám furt toto!" řeknu a slavnostně ukážu na svůj knír.

"Ale tak můžeme si to ušetřit, doufat že bude bezvětří a prostě se vydat do těch kasáren. Já se jenom snažil být nápomocný."

Velkomozkový moment

"No, ehm... Takže ty říkáš, že se máme vloupat do stanu, abychom ukradli nějakou německou módu, ve které v hradu máme asi tak stejně co dělat, jako v zahovněné assassinské róbě. A pak ještě stejně musíme do kasáren pro ty "protože my máme tohle a vy ne, vy kokoti" městské šerpy a tvářit se, že tam jako patříme," no, všechno zní asi blbě, když to řeknu takhle, že?

"No a teď, oprav mě, jestli se mýlím jo, ale nebylo by jednodušší rovnou se vloupat do kasáren, tam si ukr- ehm, VYFASOVAT nějakej erár i s místní zbrojí a halapartnou a pak se vydávat za stráže a potloukat se po tom hradu?"

Tak tedy vzhůru pro šaty!



Konzulský palác v Gubbiu je, inu, nejedná se zrovna o malou stavbu, když na to přijde. A vzhledem k tomu, že se jedná o nemalou stavbu, se kterou ani jeden z dvojice není úplně důvěrně obeznámen, první pokusy o nalezení naprosto čehokoliv v něm, budou takříkajíc "výstřely naslepo." V několika patrech je obehnaný arkádami, skrze které je možné se bez problémů dostat nohama na pevnou zemi. Odtud je nejspíše možné si pokoje ohlédnout problém arkád je, že se po nich občas prochází noční hlídky. Ne tedy proto, že by asi někdo čekal, že se kdokoliv pokusí vyšplhat nahoru. Spíš protože je to místo s rozhledem všude okolo, na běžné věci, které se dějí dole. Plus, přiznejme si, palác obývá dost lidí, v tuto konkrétní dobu v něm bude ubytováno určitě i dost hostů, důležitých patricijů z širokého okolí, kteří přijeli na pozvání vévody a jiných důležitých lidí zde, slavit náboženské svátky. Dochází do něj i dost úředníků a služebnictva - a spousta z nich se v noci nemusí taky motat, kde se jim zlíbí.

Samozřejmě, nyní těžko soudit, kde se nachází ubikace sloužících (tam člověk tuší spodní patra, nejspíše okolo kuchyně, případně pak někteří budou mít komůrky poblíž svých pánů) kde zrovna spí hosté, kněží, kde mají své pracovny úředníci, někde zde bude určitě i velitel městské stráže, to možná od pohledu tušíte, kde by mohly být malé kasárny, no a vlastně můžete i jen hádat, kde má svoje osobní pokoje Della Rovere. Nebo Kardinál Antonio Ferreri, který má velmi blízko k papeži Juliovi. Druhému toho jména.

No vlastně po krátké poradě, se dvěma páry zkušených očí nakonec usoudíte, že vlastně tušíte. Támhle jsou kasárna, tam se kouří ze dvou komínů a bude tam nejspíše kuchyně a tím pádem i bydlení služebnictva. V patře s Arkádami budou obytné pokoje pro vyšší vrstvy, tak jako to máte i vy v Casa Rosa, tamta věž se zvonicí bude kostel, který k hradu patří, někde v okolí budou nejspíše kardinálovy ubikace. Asi někde povýš. Kde jsou přesně úředníci, to zatím těžko říct, ale nejspíše někde mezi tím a je docela možné předpokládat, že nejvyšší patro bude sloužit celé výlučně pánu města. Tam se svítí velmi sporadicky, hlavně tedy proto, že, no, pán města tu jaksi zrovna není a je ve válce.

Takže teď je otázka, kam nyní a kam potom?

V některých oknech se svítí, v jiných ne.
Po arkádě sem tam projde hlídka, ale nejedná se o nic, co by vás asi muselo nutně znepokojovat, přestože je nikdo nechce potkat.
Je tady vždy možnost absolutní neplechy ve formě rozeznění místního zvonu, což by uzivatel Animu mohl považovat za jakousi variaci na spuštění poplachu na americké střední, známé legrácky z hollywoodských filmů.

Můžete zkusit, jestli Della Rovere má ženské členy rodiny s šaty, okrást někoho z hostí, zkusit to jako dvě děvečky z kuchyně, nebo, když na to přijde, tak i jako městská hlídka, nebo, no třeba i ministranti.

Zvoláme 32x

"Tak dobře, dobře," řeknu Alessandře a rozpřáhnu ruce.

"Tak ať je po tvém a máš teda radost, tak já si ho tedy oholím. Spokojená? Doufám, že už ano!"

A teď se beztak urazí a nebude chtít, aby to udělal. Ale to už je pozdě.

"Takže jdeme shánět teda břitvu a šaty!"

"Tak se zase uklidníme"
_______________Zvol32

Ježíši, on prostě nechce a nebude dělat tu srandu, i když je to sebevíc vtipný, protože prostě potřebuje mít knír!

Přitom hlavní výhoda toho, když člověk vypadá jako on a ještě má herecký talent je, že může být vlastně naprosto kýmkoliv si zamane a v kůži tohoto kohokoliv prožít prakticky jakékoliv dobrodružství! Ale on se tím, že si nechal narůst vousy, protože se prostě za nic už převlíkat vlastně ani nepotřeboval, protože POŘÁD JENOM SEDÍ NAD KNÍŽKAMA DOMA A SERE NA VŠECKO VOSTATNÍ, připravil o polovinu možností převleků. Protože když ty vousy nemá, tak, je to jako blbý přiznat, ale tu ženskou by mu leckdo fakt upřímně sežral, když se k tomu trochu namaluje!

Ten vous je symbol toho, jak poslední dobou na všechno sere, nakupuje lodě, plní je opiem a posílá je po moři, místo aby se věnoval všem těm užitečným a vtipným assassinským věcem, tak to je! A teď tu dupe nohou, jako já, když mě něco sere, žejo. Ts!

"Já tě chci zbavit toho kníru pro tvoje dobro, protože tím, že ho máš, se ochuzuješ o dost obskurní zábavy!"
Což je ten nejlepší typ zábavy!
"Není to tak, že by se mi nelíbil, popravdě, je mi dost jedno, jestli máš knír, nebo čtyři voči. Kdybych někdy řešila, jak vypadáš, tak bych si tě nevzala ještě v době, kdy tvůj obličej, no víš," protočím očima, jako že to nemusím přece vysvětlovat.

"Ale v Benátkách je obskurní zábava jednoduchá i s knírem, člověk si prostě dá k šatům porcelánovou masku a pod ní nikdo nepozná ani že jsi pes. Ale tady se ochuzuješ o spoustu možností převleků. Sakra, co já bych dala za to, kdyby mi někdo takhle sežral i s udicí když bych se převlíkla za chlapa," teď si dupnu nožkou já. Tak.

"Ale dobře, byl to jen nápad. Tak si ukrademe jedno pánské a jedny šaty, když to půjde. Hlavně, když nakonec nebudeme od hoven, žejo. Vypadáš, jako když Rocco má moc pochůzek, nemá čas vyčistit pořádně stáje, " jo, je jasný, koho z tohoto viním, hele!
"A Astorio si do toho pak lehne."