Andor.cz - Dračí doupě online

Heee?

No ano. Dvě dobré zprávy hned po sobě. Tedy až na to, že já si sice nemyslím, že Pepe je upír - ale zároveň NĚCO je. Jen musím zjistit co. Možná, kdybych nebyla líná se hrabat v archivech, jako Daria, tak bych věděla víc o... Hm... Nesmrtelných bytostech. Možná, že by mi Daria pomohla s luštěním téhle záhady. Ne jak tihle. Ona na tyhlety džiny a sračky pačky myslím i věří. Nějakým svým divným způsobem, minimálně. Nebo to minimálně nikdy nezlehčovala, když jsem to nadhodila, jako NĚKDO, BASTIANO!

Ten někdo se na mě ale zrovna usmál a ptá se na lázně. No nemůžu se na toho někoho prostě nikdy zlobit dýl, než tak pět až deset sekund. Zase jednou je to pravda. Však já do nich chtěla a on mi to chce zařídit! Je hodnej a sladkej. Tak.

Opětuju mu úsměv a i po těch několika letech, co jsme svoji se zatetelím, jak malá holka.
Lázně, lázně! Půjdeme do lázní, půjdeme do...
"...docela solidní potok. Někdo by i možná řekl říčka. Tak se můžete jít smočit třeba tam."
... Do prdele leda tak půjdeme!

Chci se na hostinského obořit a pěkně mu vysvětlit, v jakým podměstě provozuje podnik, ale rozhodnu se - a kurvadrát, stojí mě to velké sebezapření, že budu držet hubu. Jenom se na něj otráveně dívám a mlčím. Mohla bych mu vysvětlit, že kdyby tady měl malou místnost s kádí, tak na ní možná za večer vydělá víc než na průměrný šlapce - a já o cenách šlapek nějaké ponětí mám, protože stručně řečeno vlastním taky v Benátkách bordel. Ale neříkám prostě nic, dokud neodejde.

"Měl jsi pravdu, je to tu vlastně beztak pěkná díra." postěžuju si Bastianovi, když hostinský zmizí v hospodském davu.

hUh!

Hostinský se zasměje.

"Hehe, já nevěděl, že jedny starý ruiny se mají rovnat i druhejm, ale ne. Tu nejsou žádné lázně. Nejlepší co mám je káď. Ale teda v tom pokoji se asi v tolika mýt hádám nechcete. No a pak je tu skrze město docela solidní potok. Někdo by i možná řekl říčka. Tak se můžete jít smočit třeba tam. Hehe, prej lázne..." odpoví Bastianovi hostinský a vydá se do kuchyně.

HuH?

"Tak, máte objednané jídlo, pití, spaní. Jak vidím, děvčata máte vlastní. Takže je ještě něco, co bych pro vás mohl udělat?"

Ale vlastně ano! Teď si hezky u Alessandry šplhnu.

"Ano, měl bych ještě jednu otázečku. Jelikož je to tu staré město, včetně i zachovalého římského amfiteátru, máte tady i původní římské lázně?"

A kouknu a usměju se na Alessandru.

!uH

Do všeobecného veselí se vrátí hostinský.

"Tak pane Gruber, váš pokoj je pak nachystaný. Tak, už víte, co si teda dáte k jídlu?"

Po vyslechnutí objednávek se hostinský zeptá ještě na jednu věc, než odejde.

"Tak, máte objednané jídlo, pití, spaní. Jak vidím, děvčata máte vlastní. Takže je ještě něco, co bych pro vás mohl udělat?"

He!

Tak jasně, že na to nestačej. Protože prostě je to úplně neprůstřelný a prostě je blbost, že by játro ovládalo člověka! Co to bude příště, žluč? Tý mám určitě taky požehnaně, žejo! Nevděčný parchanti, všichni. Nebejt mě, tak šňupou hlínu už tehdy před lety, když nám Templáři naběhli do Casa Rosa! Ale ne, teď se budou tvářit, že mám velký játro - a je jen JEDNO! KAŽDEJ MÁ JEDNO JÁTRO!!! - a proto jsem snad zlej člověk! Luca aby si taky nepřisadil, žejo.
Pohlédnu na Dariina někdejšího učně úkosem.
Ty malej šmejde vyhublej, já pro řád dejchám, pro vás dejchám! Já ti dám takový velký játra, až ti to tvoje vyleze prdelí ven!
Nadechnu se s vědomím, že všem okolo zase jednou budu muset vynadat, abych jim připomněla, že se ke mně maj chovat slušně, i přestože jsem nejmladší velmistryně řádové pobočky bratrstva, která kdy chodila po světě! NO A NEBO PRÁVĚ PROTO!!!

"Ženo, já se tě ale na něco ptal!"
"Ehhh, jo?" zaseknu nit myšlenek. Sakra, nepamatuju si, na co se ptal, ani kdy. Nervózně propletu pod stolem prsty do sebe a trochu se ošiju. No úplně jsem ztratila nit a tak hezky jsem to všechno měla na jazyku! Samý důležitý sdělení!
Bylo to důležitý? Tak mi přece trochu pomoz!

"Jestli se na mě zlobíš a nebo ne."
Jo todle, to byl reálně dotaz? Já myslela, že to prostě tak plácl do větru.
"Nezlobím, proč bych se na tebe zlobila? Jako za ty Němce? Taková prkotina," vytáhnu ruce zpod stolu a jednou z nich přezíravě mávnu.

"To jsem si myslela včera, že je upír! Už si to nemyslím, jí klobásy a nepije krev." Neúprosná moje logika v praxi!
"Vlastně ví o krvi docela kulový," podívám se na Pepeho a povytáhnu jedno obočí. "Ani pijavici nikdy nesnědl. A ještě je na mě věčně protivnej, místo aby, já nevím, ocenil, že jsem ho byla ochotná přijmout i kdyby vlastně upír byl - místo abych mu třeba ujebala hlavu, jak se asi beztak sluší, když potkáš upíra. "
Jo, tak měkký srdce mám!

Ha!

"Ženo, já se tě ale na něco ptal!" řeknu Alessandře. "Jestli se na mě zlobíš a nebo ne. A jelikož si neodpověděla, tak já nevím a jsem nervózni, zda ano či nikoliv. Protože samozřejmě nechci, aby si se vůbec zlobila a natož na mě. Místo toho řešíš tyhle ty blbosti, jak kdybys nevěděla, že prostě upíři jsou blbost. Nikdo nikdy žádného neviděl. Ani Pepe! A to je přece podle tebe taky sám upír. Tak, zlobíš se či ne?"

Tohle, tohle má řešit! Ne blbárny s upíry, kteří nejsou! Minimálně nejsou s námi! Protože Pepe není ani pes, ani stará bába. Ten případ je prostě vyřešený!

Marka Aurelia si do pusy neber!

*Heh, nevím,* řekne překvapeně Diego, *protože já taky nikdy žádného upíra neviděl. Ale teda moje babička říkala, že její teta říkala, že znala paní, jejíž zeť měl bratrance, který ho zahlédl. Ale co je na tom pravdy nevím. Ale tak babička by určitě nelhala.*

"Proti těmto argumentům a znalostem se nedá bránit," odpoví pobaveně a smutně sklopí hlavou. "Mé vědomosti na takovou selskou logiku samozřejmě nestačí, uznávám. Budu muset svůj věčný život zasvětit většímu bádání."

Tak neasi! Marcus Aurelius by ale taky neproblil noc na hajzlech!

COŽE on nikdy žádnýho ani neviděl? Co dělal celej ten nekonečnej život??? Bože, proč ti, kteří dostanou takovej dar jím takhle mrhaj! Co jako dělal? To několik staletí prohlíží děvky jestli nemají svědění frndy? Tohle je PLÝTVÁNÍ ŽIVOTEM!
Zamračím se na Pepeho a napiju se vína. Tohle prostě není možný.

*Diego, upíři jsou důležité téma! Jak vidíš, pořád jsme to nedořešili, nikdo o nich pořádně nic neví! Pepe tvrdí že žije věčný život a za ten život žádného zjevně ani neviděl. Já chci vědět, jak to s nima je. Upíří psi přijdou na řadu potom. A vůbec, chováte je třeba ve Španělsku? Jsou to jakože... No, jsou prostě jako psi?*

"Protože játra v sobě uchovávají špatnosti daného člověka a čím více špatností se v nich hromadí, tím více toho člověka začne játra ovládat a popostrčovat ho, dělat tyhle špatnosti."
"COŽE? Vaše matky ovládá játra!" rozhodnu se bránit ultimátním argumentem!

"Je to kus sražené krve, samozřejmě to nikoho nemůže ovládat, taková blbost! Že já vám to ještě žeru, Pepe. Kudy chodíte tudy si bájíte nesmysly," odfrknu si. "Bastiano má pravdu, že si prostě vymýšlíte věci."

Markus Aurelius by na to nemyslel!

"Nevím, bohužel neznám žádného upíra, na kterém bych to mohl zkoumat. Takže ta teorie je dobrá jako jakákoliv jiná. Než teda na nějakého narazíme..." řekne Pepe a pokrčí rameny.

*Proč furt řešíte ty krev sací psy? Vždyť tu přece ani nežijí...*

"Ale my neřešíme vaše upíří psy, ale normální upíry!" oponuje mu Pepe. "Lidské upíry. Pokud existují a není to jenom výplod mysli paní Alessandry. Ale co je pravda, že má určitě játra. Protože játra v sobě uchovávají špatnosti daného člověka a čím více špatností se v nich hromadí, tím více toho člověka začne játra ovládat a popostrčovat ho, dělat tyhle špatnosti."

"To budou velký játra," dodá vážně Luca.