both?
Both.
Both!

Pokrčím rameny, zatímco odložím svoje drobné pečivo, které jsem si uzmula i s karafou vína na stolek, sedám si na postel a snažím se s jistou urputností páčit z nohy vysokou koženou botu.
"To záleží, co považuješ za závažný." Odpovím neurčitě.
Já popravdě nikdy moc nepochopila, kde si pokaždé maluje tu čáru mezi tím, co je a co není životně důležité.

Z dřevěné vany, kterou nám tady dali na můj popud nachystat, se kouří, vlastně si skoro říkám, že je až trošku nefér, že mi ji tak nějak samovolně zabral jako první, jak tak na ni koukám.

"Mám k tomu celýmu samozřejmě nějaké otázky. Kam teda jel, proč tam jel, proč se nevrátil, proč nikomu nedal nic vědět a prostě někam spěchal-? Honil to plátno sám na vlastní pěst, nebo třeba zajali Salvia a neměl čas se zdržovat a chtěl mu pomoct? Kdo je přepadl takhle u Ancony? A... " vrhnu podezíravý pohled na jeho zadek NA BASTIANA! Erghm...

" A JAK jsi věděl, že byl v té vesnici a byl zraněný?"

Ty jsi zloděj koní! Já je zaplatil!

"Ano, když potřebuješ koně, seženeš koně," řeknu a uznale pokývám nad Alessandřinou moudrostí. "A když máš hlad, tak se prostě najíš. Světské zákony bytí jsou vlastně docela jednoduché."

A když tě někdo štve, tak ho zabiješ. Alessandra ví, jak na to!

"A když jsi špinavý, tak se umyješ!"

***

"Tak přiznej se," řeknu Alessandře, když se začnu svlíkat. "Chceš něco závažného probrat v soukromí a nebo mě jenom chceš očumovat, jak se koupu?"

zloděj koní, jako my!

"... a pak prostě ukradl koně a ujel."
Dožvýkám kus pečeně a odložím kost na talíř... Mezi ostatní kosti. Hej, tak mám prostě hlad a ráda žeru, nechápu, proč mě zas Pepe tak podezíravě sleduje!
"Tak dává to smysl, žejo. Neměl koně, potřeboval koně, sehnal si koně," pokrčím rameny "Pěšky by se odsud moc daleko nedostal. Nebo rozhodně ne moc rychle."

"... nám ukáže kam jel. Ale vypadá to, že prostě 'pryč' což nám nějak extra nepomůže no,"
"Tak zatím jsme docela z mála dokázali zjistit hodně. Prostě pojedeme na Milán, jak jsme chtěli původně a uvidíme. Evidentně pokračoval v cestě, místo aby se vracel zpátky domů. A nedojel do Říma, to by se tam objevil před, s, nebo krátce po té hlavě a někdo by to dal vědět, ještě když Ariosto byl na cestě k nám a holubi létají rychleji, než pluje loď."

Taky se mohlo stát že se prostě na všechno vykašlal a teď někde žije v nějaké vesnici a tváří se jako náhodný prodejce cibule. Pak je asi stejně jedno, jestli ho najdeme, nebo ne.

"Půjdu s tebou, třeba na něco ještě přijdeme."
A nebo nepřijdeme a budu tě jen sprostě okukovat, jak se koupeš. Vezmu si k tomu tadyty... Tohle neurčité drobné slané pečivo na talířku.

uhm?

Hospodský evidentně moc nerozumí tomu, proč vytahuješ do konverzace zrovna nekalou konkurenci v zelinářství, ale kýve slušně hlavou, protože jsi zaplatil jak nocleh, tak poměrně slušnou žranici, které se vlastně kousek do vás ostatní pořád věnují. Luca s Mateem se dle útržků zrovna dohadují o tom, jestli jsou brambory lepší povařené vcelku, nebo pomačkané. Jedním z korunních argumentů je, že pomačkat si je přeci můžeš i dodatečně vidličkou na talíři, ale ten rozbíjí Fiorella s tím, že pomačkané jsou lepší s máslem a tak je lepší to už tak dostat přímo, než si to celé míchat na talíři.

"Zajímavé, pane. Nikdy bych do vás netipl, že jste zelinář. No asi se jedná o velmi výnosný podnik, hm, hm." chvíli se s tebou konverzačně optává, zda vyrábíš a distribuuješ i zavařené nakládané zelí, protože v zimě je po něm velká sháňka. A pak se optá jestli potřebujete ještě něco donést ke stolu, nebo je vše v pořádku a jde si po své práci.

Pumping coin power

He? Zrovna já, vypadám tak nedůvěryhodně? Pfff.

"Vaši obavu chápu dobrý muži. Dnešní doba je zlá. Jeden neví, komu důvěřovat a všude je to samej podvodník. Víte, já pěstuju třeba zelí. A mám moc dobré zelí, ale je tu jeden takovej chlápek, je jedno, budeme mu říkat třeba... Aristeo Pascarella. A tenhle Aristeo prostě na každoroční soutěži v zelí uplatí všechny porotce, aby jeho zelí vyhrálo, i když určitě není nejlepší. Řekněte mi, kdybych před vás postavil dvě hlávky zelí, jedno krásně zelené, křehké, svěží a chutné a druhé hnusné, ale od Aristea, kterému byste dal cenu? Samozřejmě, že tomu prvnímu, ale zkorumpovaní porotci to raději dají jemu, protože je uplatil a říká se," a nakloním se k němu blíže, "že s některými i obcuje! Jak má pak slušný zelinář mít šanci, že?"

***
"No, Kal tu byl a pak prostě ukradl koně a ujel. Místní stájník ho viděl odjíždět a snažil se ho chytit. Ráno, než vyjdeme nám ukáže kam jel. Ale vypadá to, že prostě 'pryč' což nám nějak extra nepomůže no," řeknu a pokrčím rameny, když se vrátím ke stolu.

"Což pokud na mě nikdo nic nemá, půjdu se umýt."

Well

Hospodský pozvedne obočí, když zmíníš směnku a opře se o pult.
"Díky za tuhle velkorysou nabídku, dobrý muži. Ale úplně tady nevěříme směnkám. Pak se člověk táhne až do Ancony a zjistí, že je to jen canc papíru. Ale hezké gesto," pokyvá hlavou. "Nevím moc proč, ale je to od vás vlastně milý, že se takhle staráte." No, vypadá to, že to s ním ve finále nejenže nehlo, ale přes tvář mu přeletěl stín podezření, protože přemýšlí, co tím vlastně sleduješ. Ale večeři i nocleh jsi zaplatil předem, takže možná nemůže přijít na žádnou uspokojivou odpověď na tuto otázku.

"Gasparo ráno ve stájích bude, stará se nám o koně."

Rekl jsi doslova že nemusíte všude rozhazovat - a teď jdeš prostě jen tak zaplatit koně a tržbu za týden?

"No, ukradl toho koně," odpoví hostinský na otázku o škodě. "Ten host, jehož to byl kůň, nebyl úplně nadšenej. Asi byste taky nebyl, kdybyste se probudil a váš kůň byl fuč a vy neměl na čem odjet, žejo," pokrčí hostinský rameny. Ale už neřekne, jestli teda poškozeného odčinili, nebo ne, nebo jak to dopadlo.
"A pak mi ukrad ty tržby, no pár zlatejch to bylo. Chodí sem dost lidí, jsme jediný hostinec široko daleko."

"Gasparo ho ráno viděl, snažil se ho dohnat, ale nakonec mu ujel. Z toho, co říkal, jel na Florencii, nebo Milán. Ale taky se pak mohl nějak otočit."

Lul, nope

Ha! Stopa!

"Hmm, zajímavé, všivák!" jedu s hostinským na stejné vlně.

"A řekl vám třeba, kam by chtěl jet? Nebavil se o tom s někým s personálu? Nevíte? Nebo neviděl ho nikdo ujet? Protože, ho potřebuju dostihnout, aby bylo učiněno spravedlnosti za dost! Je nějaká škoda, kterou by za něj bylo třeba doplatit? Nechci, abyste kvůli mému bývalému zaměstnanci zůstal škodný!"

A všichni víme, že mince jsou skvělý motivátor! Byť se obávám, že nejspíše už k tomu nemá co více říct.