Andor.cz - Dračí doupě online

sob

"Ty taky skočíš na každou blbost."
"Ah, hm..." viditelně poklesnu na duchu a jako by mě každé láskyplné poplácání zaplácávalo mentálně do země. Nojo, je možné, že si ze mě prostě dělá prdel. Ale tak jako, ze mě by si nikdo neměl dělat takhle zle prdel! Navíc, zní docela přesvědčivě, to je, ach jo...

Pepe pokračuje a zase hodí nějaké nové podivné informace. A neodpoví na moji otázku, vlastně ani na jednu moji otázku! Teda... Kromě těch nohou, haha, po Templářích zbyly jen nohy, haha. To jim patří, zmrdům. Musím pak zkusit nějakého zapálit. Abych... Potvrdila tu teorii! PRO VĚDU! Pak Pepemu nahlásím výsledek a bude to BOHULIBÝ!

"Mám se jít třeba ještě projít na slunci, ať uklidním všechny vaše pochybnosti či mi už prostě věříte, že nejsem upír?"
"JEŽÍŠI, TAK PARDON, ŽE MI LEŽELO NA SRDCI VAŠE BLAHO, PEPE! JÁ TO JAKO NEMYSLELA ZLE, NECHTĚLA JSEM ABYSTE UMŘEL!" Vyfrknu uraženě a hledím si radši jídla.
Všichni. Mě. Serete. Vejlet. Nahovno! Tak!

Hehe

Pepe všechno zaujatě poslouchá a kouká na Alessandru.

"Hodně někdy mi je no," řekne pobaveně "a zůstali po nich ty nohy no. Ale nebylo to tak hrozný, jak si asi představujete. Něco jako když zapálíte kostel a jsou uvnitř lidi. Udusí se dřív, než začnou pořádně křičet. Teda, pokud nejsou hysteričtí. Ale to pak ty lidi často křičí už jenom když je do toho kostela vedete. Ale tak, to už prostě odbočujeme. A já bych se rád v klidu najedl... a pak se mi divíte, že nejím radši někde v klidu v soukromí, když to pak dopadá takhle, hmm."

Pepe mávne ke dveřím ven.

"Mám se jít třeba ještě projít na slunci, ať uklidním všechny vaše pochybnosti či mi už prostě věříte, že nejsem upír?"

Pepe je doktor

" Slyšíš to? Slyšíš to? Já jsem ti to říkala! Říkala jsem ti, že je nesmrtelnej! Aha! A ty ses tvářil, že mi hrabe, no!"

Podívám se na Alessandru.

"Broučku, on si z tebe dělá srandu. To určitě řekl, jako vtip, aby tě takhle rozhodil a ty se jenom necháváš chytat. Ty taky skočíš na každou blbost." řeknu Alessandře a poplácám ji po rameni.

cokurvajepepe???

to co Diego popisuje jsou pekelní psi a to je něco úplně jiného.
COŽE co? Co jsou doprdele zas pekelní psi? Hele, pečínka, mňam, klobásy si strčte do prdele, třeba, hmmm pečeně, vykašlu se na přílohu a prostě si naberu jenom to maso. No a česnekovou chlebovou tyčinku k tomu. Tak. Ve vomastku si ji namočím!
Ale hej, co jsou pekelní psi? To ve Španělsku normálně jako běhá? No doprdele, proč jsme si taky jednoho z Navarry nepřivezli? Pepe se tváří, jako by to tam bylo tak nějak běžné úterý, takovej pekelnej pes!

"Já tam byl od té doby, co tam byli jen 'tihle dva..."
Jo, kurva, to byly doby. To jsme byli mladší, než jsme teď. Bastiano byl ještě assassin a ne divný patricij, křížený Machiavellim, běhali jsme po Benátkách a tropili patřičnej brajgl. Však kolik pokladnic jsme vykradli a jak jsme se tomu pak večer vždycky na střeše s vínem gebili! Na malou chvíli mě přepadne jakýsi rychlý splín. Mám pocit, jako by doby, kdy jsme jen tak seděli na střeše a schovávali se po tom, co jsme provedli nějakou lumpárnu, byly nenávratně vytlačeny všemi těmi povinnostmi, které nás nyní v řádu svazují. Můj manžel vypadá, že se s tímto novým životem smířil, ale já prostě... Mám vlastně nakonec zase jednou problém se přizpůsobit. Možná jsme dospěli až zbytečně rychle, možná jsme neměli jít tak dravě za převzetím bratrstva do svých rukou. Nikdy mě nenapadlo, že to dopadne takhle. Proč prostě nikdy nic nemůže zůstat stejný, jak to bylo! Já jsem třeba pořád stejná! Není to TAK TĚŽKÝ!

"Ale, když máte ten dar věčného mládí a nesmrtelnosti jako já, věk už pro vás není ani to číslo, ale jen taková nedůležitá věc, která číhá někde na pozadí vašeho zájmu."
Co? COOOOO?
Začnu do Bastiana zuřivě drbat loktem, ať dává pozor a necumlá tady klobásy jak největší kuřbuřt.
" Slyšíš to? Slyšíš to? Já jsem ti to říkala! Říkala jsem ti, že je nesmrtelnej! Aha! A ty ses tvářil, že mi hrabe, no! "Alessandro, tak prostě vypadá mladě, myslím, že vidíš něco, co tam není!" nebo něco takovýho to bylo!" když paroduji Bastiana, tak samozřejmě změním hlas do parodie divadelního přednesu. Protože hehe. Tak.
"A teď to slyšíš on mluví, že zažil stoletou válku! To je mu..." chvilku počítám na prstech a nakonec to vzdám. "To je hodně!"

Je... Nesmrtelný, jako moje praprapra... Hodně pra, prabába?

"No... No a po těch Templářích za Filipa, taky po nich zbyly nohy? Byl jste u toho? Bylo to hrozný? Co je to Vulva? JAKTOŽE jste věčně mladej? Viděl jste někdy aspoň upíra v Transylvánii? Mám hodně otázek!"

A finišo

"Takže si to srhneme," řekne Pepe a ostentativně si taky vezmu klobásu, viditelně ji žvýká, polyká a zapije ji vínem. Následně na Alessandru vyplázne jazyk, aby bylo vidět, že to všechno snědl.

"Já nejsem upír. Tečka. Upíři vypadají jako lidi. Ne jako psi - to co Diego popisuje jsou pekelní psi a to je něco úplně jiného. Stejně jako španělské čarodějnice, jen ať si to ujasníme na začátek. A samozřejmě spolu nekopulují, vždyť to je divný. Teď ke mě. Masku nosím, protože to dělají doslova všichni, opakuji všichni doktoři v Itálii. V Benátkách, v Miláně, ve Florencii či v Římě. Prostě to je normální, stejně tak jakože v řádu se dekorují věci vulvou. Prostě to k tomu patří, jako symbol. Piju jako normální lidi, ale asi se na to málo soustředíte. Na palubě jsem se nebál, protože jsem správně odhadl, že mi nic nehrozilo. A taky se mi nic nestalo, takže jsem měl pravdu. Pracovat si můžu pro koho chci a kolik je mi let, je moje věc, na kterou je velmi nezdvořilé se kohokoliv ptát. Kolik je mu let, kolik má majetku a jaké zrovna moderní náboženství zrovna jednou týdně na hodinu před nedělním obědem vzývá. Tak," řekne Pepe a dá si o trošku pečínky. Už víc k jídlu a míň k provokaci Alessandry.

"A co se týče vás dvou," ukáže na Lucu s Fiorellou, "polovina lidí je tam déle než vy dva. Většina štětek je tam déle než vy dva. Já tam byl od té doby, co tam byli jen 'tihle dva' a druzí dva mistři. Ale to znamená, že jsem tam jen o pár let déle, než vy. No a co se týče toho upalování..." Pepe se usměje a dolije si víno, "bylo to už opravdu dávno, kdysi ve Francii... To byla ještě Itálie spojenec Francie proti Anglii. Ne jako dnes. Ale, když máte ten dar věčného mládí a nesmrtelnosti jako já, věk už pro vás není ani to číslo, ale jen taková nedůležitá věc, která číhá někde na pozadí vašeho zájmu. Paní da Mezzo by se ty staré časy líbili. Rytíři ve zbrojích, mlátící se meči a kladivy, bez pušek a pík. Pak to Angličani zkazili dlouhými luky a kůly v zemi. A přitom taková krásná válka to byla."

Načeš se na Alessandru usměje, mrkne a nandá si hrách.

Blameiáno

"Ježíš, já nechci, aby nám utekl!" řeknu Alessandře na její osočení, "Ale tak co jsem měl těm děckám říct ne? Když ty tu házíš takové blbosti, jakože shoří. Tak alespoň se to všechno vyjasní a bude jasno, ne? Takže je to vlastně dobře," řeknu a vezmu si kus pečínky.

Chudák Pepe a chudák já. Teď se na nás vrhne vyčítavý pohled Alessandry a bude následovat výslech...

*Ve španělsku je ted asi tepleji co?* zeptám se Diega, abych trošku odvedl pozornost jinam.

Tak, to nějak rozdělíme, lul

*Heh, upír je upír, není to žádný měňavec. Buď je to pes a nebo čarodějnice, na tom není nic divného a nebo nepochopitelného. Můžou takhle existovat dvě jiné, ale podobné skupiny zvířat. Taky jsme my a saracéni a nebo krávy a koně. Jsou podobní v něčem, ale jiní. Takže na tom nic není. Možná máme ve španělsku nějaké speciální a vy v Itálii taky svoje. Kdo ví. Jsem voják, nejsem upírolog a tak. Ani jsem nikdy žádnýho neviděl. Takže co já kurva vím...* řekne Diego, pokrčí rameny a dá si klobásu.

chu chu chu

"Nojo," vloží se do toho Luca, kterému zrovna Fiorella šeptala o tom, že Španělé jsou blázni, protože si myslí že psi jsou upíři.
"Kolik vám tehdy teda bylo, když jste zapaloval ty lidi, říkal jste, kdysi? Ale v Casa Rosa jste... No dýl než já a Fiorella! Žejo, Fiorello?"
"No, doktor Silviano je člen bratrstva, co si pamatuju. Už tam byl, když mě přivedli jako novicku. Prohlížel mě, protože tehdy řádily neštovice," pokrčí rameny Fiorella a narozdíl od Alessandry, ona si nedala moc pečiva, zato polévky až po okraj, poslední volné místo v míse dolila mlékem a zasypala to celé zhusta parmazánem.

Žoldáci postupně začali poslouchat, o čem se to kurva všichni vlastně baví, ale kufrují se polévkou a do hovoru se zatím nepřidali. Kromě Vittoria. Ten se nakloní k Matteovi a začne mu barvitě popisovat, že ženy-upírky existují, protože jednou takhle byl s nějakou kurvou, kterou potkal ve městě a ona... Blabla.

Bastiano!

"No ale já to říkala Lucovi a Fiorelle, Pepemu se to mělo podat opatrně, vždyť jsem ti to říkala! Co kdyby ho někdy někde takhle honili s vidlema třeba, po tom co zjistili, že není člověk a teď by se třeba bál? Je to hrozně necitlivý, to takhle říct, ještě, když patří do bratrstva. Vem si, že od Vecoliů taky utekl, chceš aby nám taky utekl? Já nechci, nechci jinýho doktora, zvykla jsem si na tohodle doktora i když je pěkně strašidelnej, jak se plíží chodbama a občas na něj v noci narazíš, když to prostě nečekáš. A i na divnejch místech. A. A nemám ráda změny, vždyť to víš. Rutina našeho domova je posvátná věc."

Nesou nám polívku. No, dám si jen trošku. Jen trošku. Protože se do mě ještě musí vlézt ta pečeně! Přes to prostě nepluje gondola.
Namočím do polívky kus česnekové tyčinky a pak ho rozbředlý strčím do pusy.

*Hm. Takže bába nebo pes? A pes je teda samec k tý bábě? Mě to mate, jak to tedy s upíry je. Bastiano tvrdil, že se umí měnit ve zvířata, ale zas, že upíři jsou podle něj jen samice. To mi přijde jako blbost. Já nejsem žádnej odborník, ale každý tvor se množí tak, že potřebuje samici a samce. Třeba si to spletl a myslel si, že ti psi jsou přeměněné ženy a přitom to jsou samci těch upířích samic, které vypadají jako ženy? Kopulují tedy upírky s upířími psy a pak buďto porodí psa, takže je to samec-upír, nebo... Malou bábu a tal je to samice-upír? A rodí se malá bába jako mladá a pak vyroste do báby, nebo už se rovnou nějak vykulí vrásčitá a vohavná? Já ti nevím, Diego, mi to nedává moc smysl, podle mě budete ve Španělsku trochu mimo mísu, co se týče exaktní vampirické vědy. To prostě nedává žádný rozum, tohleto. Hlavně já si jsem naprosto jistá, že mi jako malý říkali, že upíři jsou věčně mladí. Takže jal by mohl bejt nějakej bába?* zavrtím smutně hlavou, jako že je mi to líto, ale nemůže mít prostě pravdu. Upíří psi. Taková prkotina prostě.

"Proč jsem měl být upír?"
"No, ehhh..." trošku se ošiju, po této otázce. Něco mi říká, že odpovědět "Protože jste z Transylvánie, tak to je jasný!" není úplně v pořádku. I když mi Ezio kdysi jako malé vyprávěl, jak se to tam hemží upíry! On celkově měl vždycky spoustu zvláštních historek o různých částech světa a různých bubácích v něm. Jako malá jsem zbožňovala tyhlety věci! Ve svých dětských hrách jsem lovila strigy, hledala draky ke skolení a harpunovala mořské panny. Na Plavajzníkovi cvalem pronásledovala harpyje a chiméry. To bylo ještě před tím, než jsem zjistila, že minimálně některá monstra jspu reálná. Nebo minimálně kdysi byla, třeba už žádné nejsou. Třeba už prostě nebudu mít to štěstí, jako měla Kassandra a nesložím si toho obra, když na to přijde. Třeba bych ho ani nesložila. No a třeba jo. Třeba už jsem monstrum zabila. Dodnes nevím jestli se mi o tom okřídleném lvu jen zdálo a nebo se to fakt stalo a popravdě se bojím zeptat, že budu za blouda.

"No... Protože se schovávate před sluncem v té masce. Celé ty roky jsem vás vlastně viděla bez ní, no... Až teď když spolu cestujeme. A taky jste, no, chováte se jinak než, neberte to zle, ano, ale jste jinej, než všichni ostatní lidi, co znám. A nikdy jsem vás neviděla jíst ani pít. Teda pít teď jo, ale to nemusí nic znamenat. Ani to, že jste si tady sundal masku, není tady, no, přímé slunce, nemusí to fungovat. Třeba to se sluncem je jen fáma, já taky nejsem žádný odborník na upíry, nikdo tady není, však Diego si myslí, že upír je pes. Pes prostě! No a pak jste si na té lodi sundal tu masku a... A mi to nevychází. Kolik vám sakra je? Vypadáte moc mladej na to, abyste byl doktor. A válka na Valašsku byla dávno, jak můžete vypadat takhle a zároveň jste v ní byl? A proč jste utekl od Vecoliho? A jak jste to všechno za svůj život stihnul? A proč jste se nebál v noci na palubě? Však vás mohli úplně normálně zabít, ale s váma to ani nehlo! Jak byste byl prostě NESMRTELNEJ! Tak mě prostě napadlo, že možná... No že nemusíte být úplně jako my. Všechno to začalo dávat smysl. Bastiano se mi teda vysmál, ale on ničemu pořádně nevěří, tam není o čem. Pořád mi to dává smysl, ale jestli nechcete, abysme... No, tak vás budu pokládat za člověka."

Inara reference!

*Ne, upír se neumí v nic měnit,* řekne rozhodným hlasem Diego. *Ale jsou dva typy upírů. Staré čarodějnice a psy. Oboje saje lidem krev, ale není to jako oboje. Buď je to pes a nebo bába, není to bába co se mění ve psa.*

Ne, že by Pepeho tonto upíří lór nezajímal, ale zadívá se z příma na Alessandru.

"Proč jsem měl být upír?"