Andor.cz - Dračí doupě online

Pff

"No, tu mrtvolu určitě někdo uklidí, o tom nepochybuju!" řeknu a vydám se ke svému koni.

"Ale já mám teď nějakou práci. Někdo musí zkontrolovat ty dva!" řeknue, vyhoupnu se na koně a vydám se po stopách.

Hehe!

"Co? Ne!" zvednu před sebe na obranu obě ruce s roztaženými dlaněmi a zakřením se. "Kdybych se nudila, tak jdu třeba uklízet ten bordel, cos tu nechal," s úšklebkem kývnu k mrtvole. "Aby nekontaminoval napajedlo. Však Pepe kdysi říkal že voda, vedle které tlejou mrtvoly není úplně zdravá. On tomu rozumí, on je" UPÍR! "doktor."

"Já se samozřejmě nenudím, šla jsem tě utěšit a dát ti trochu svého lidského tepla v hřejivým objetí."

Pff, kdo ví...

"A dost!" řeknu a vstanu.

"Přiznej se Alessandro! Ty se prostě nudíš!"

Já vím ale MY JAKO MY??? Určitě to umíme obechcat jak všechno.

"Hlavním hrdinou je Fabrizio Colonna, který jak všichni ví, nosí plnovous,"
"Ooo,však o ten ses, miláčku předtím nějak snažil, chtěla jsem to taktně nevytahovat!" pořád ho jednou rukou držím okolo pasu a druhou, kterou jsem mu tahala za knír, dramaticky přiložím hřbetem k čelu, abych situaci dodala na komič-EHM VÁŽNOSTI.

"A pokud vím, tys tu v poslední době měla k base nejblíže..."
"Narozdíl od tebe, kterýmu takt zjevně úplně chybí!" zasměju se a zabodnu mu prst do hrudníku, respektive přiložím na novej, naleštěnej a parádnickej kyrys. Ke kterému beztak taky nepřišel legálně. Nebo minimálně ne z legálních peněz!

I understood that reference!

"Chrmp!" řeknu nasupene. "My dozeti žádné koně neukradli. Tak to vůbec nebylo. My jenom nechali dozete, aby nám zaplatil naše koně z eraru, který byl stejně jistě z našich daní. Tedy, nebyla to krádež, ale vyzvednutí našich finančních prostředků ze státní uschovny. Jediné mírně necestne na tom bylo, že jsme se nezeptalk předem, ale to už je detail. A ten handlir si nemá na co stěžovat, protože normálně dostal zaplaceno a tím pádem, nemůže z jeho strany mluvit o krádeži už vůbec nikdo. Tak."

Tak. Navíc, pokud někdo, tak ty koně krade ona! Ha.

"A nech ten knir. Je to součást převleku!"

štourám!

Když mě plácne po ruce, zakřením se a plácnu ho zpátky po ruce, která mě plácla. Načež mu začnu s tichým "hehehe" popotahovat knír. Haha, ten knír je hrozně vtipnej! Připomíná mi to, jak mi četl tu Machiavelliho knihu o knírech. Teda... O tom to tak nějak bylo, ne? Myslím.

"Myslím že Dóže by úplně nesouhlasil s tím, že ukrást mu koně bylo... Osvobozující," mrknu. "No a kolik kapsařiny ses zamlada nablbnul, žejo."
Já žel ne. Já su kapsář úplně nahovno a když mě chytěj, což mě obvykle chytěj, protože jsem kapsář nahovno, tak pak někdy umíraj lidi.

Chrmp

"Ale, ale my neokrádáme lidi!" řeknu Alessandře a plácnu ju po ruce, která mě tahá za tváře.

"My, přinejhorším, ale to fakt jenom když už se v tom musíš šťourat, tak osvobozujeme!"

Awwww baftiano...

Nevypadá to, že ho míním úplně pustit. Jednu ruku mám ovinutou pevně okolo jeho pasu, druhou mu láskyplně natahuju tvář a trochu se u toho křením.
"Já vím, broučku, já vím. Jsem velký altruista! A díky tomu chápu, že okrádání lidí je v pohodě jenom, když to zjistěj, až když už jsi pryč!"
Jak to děláme my. My lidé, čistí jako lilium!