Andor.cz - Dračí doupě online

I understood that reference!

"Chrmp!" řeknu nasupene. "My dozeti žádné koně neukradli. Tak to vůbec nebylo. My jenom nechali dozete, aby nám zaplatil naše koně z eraru, který byl stejně jistě z našich daní. Tedy, nebyla to krádež, ale vyzvednutí našich finančních prostředků ze státní uschovny. Jediné mírně necestne na tom bylo, že jsme se nezeptalk předem, ale to už je detail. A ten handlir si nemá na co stěžovat, protože normálně dostal zaplaceno a tím pádem, nemůže z jeho strany mluvit o krádeži už vůbec nikdo. Tak."

Tak. Navíc, pokud někdo, tak ty koně krade ona! Ha.

"A nech ten knir. Je to součást převleku!"

štourám!

Když mě plácne po ruce, zakřením se a plácnu ho zpátky po ruce, která mě plácla. Načež mu začnu s tichým "hehehe" popotahovat knír. Haha, ten knír je hrozně vtipnej! Připomíná mi to, jak mi četl tu Machiavelliho knihu o knírech. Teda... O tom to tak nějak bylo, ne? Myslím.

"Myslím že Dóže by úplně nesouhlasil s tím, že ukrást mu koně bylo... Osvobozující," mrknu. "No a kolik kapsařiny ses zamlada nablbnul, žejo."
Já žel ne. Já su kapsář úplně nahovno a když mě chytěj, což mě obvykle chytěj, protože jsem kapsář nahovno, tak pak někdy umíraj lidi.

Chrmp

"Ale, ale my neokrádáme lidi!" řeknu Alessandře a plácnu ju po ruce, která mě tahá za tváře.

"My, přinejhorším, ale to fakt jenom když už se v tom musíš šťourat, tak osvobozujeme!"

Awwww baftiano...

Nevypadá to, že ho míním úplně pustit. Jednu ruku mám ovinutou pevně okolo jeho pasu, druhou mu láskyplně natahuju tvář a trochu se u toho křením.
"Já vím, broučku, já vím. Jsem velký altruista! A díky tomu chápu, že okrádání lidí je v pohodě jenom, když to zjistěj, až když už jsi pryč!"
Jak to děláme my. My lidé, čistí jako lilium!

Kartágo

"Ženo zadrž, ty děláš, jak kdybych se cítil uražený či něco, ale to není pravda!" řeknu Alessandře, když mě začne ňuňat.

"Tady nejde o to, že jsou neurvalí, ale že přepadají lidi. Musíš dát do toho přemýšlení trošku altruismu! To není vůbec o mě, jak nazančuješ!"

Protože ona myslí jen na sebe neznamená, že to dělají všichni! Pff, že to je, že neukázali pokoru. Je sprostá, fakt!

Now look, who's salty!

Ale proboha, co se mu stalo? Tak zas tak hrozný to nebylo, vždyť ve finále měl Luca snad skoro pravdu, že kdyby mu rovnou řekl, ať je postřílí, tak by to jednomu vypálil do zad a druhého by mohl sejmout pistolí Bastiano sám, než úplně utekli a vlastně by si všichni odpustili nějaký nahánění se na koni po lese s kopím a kuší, kde teda oboje je ve cvalu v lesním podrostu úplně srovnatelně nahovno. Ono i jenom kličkovat mezi stromy a někoho honit je pěknej voser, natož u toho snad střílet, nebo hlídat, aby se někde nešprajclo kopí. Ještě když támhle retardi, pokud nejsou retardovanější, než bych čekala, nebudou utíkat úplně po nějaké pohodlné pěšině, ale pokud možno tak, aby to měl jezdec s koněm co nejtěžší.

"... Když MĚ, obklopeným hromadou žoldáků, odmítli odejít za stříbrnák,"
Nojo, je to tak. Diagnóza - zraněná pýcha. To znám. Taky ji často mív- chci říct, Bastiano to má často. Já samozřejmě souhlasím. Byli to podlidi, měli by se mu klanět, neklaněli, sere ho to. NAŠTĚSTÍ!!! Znám takový všelék.

"Já vím broučku, neměli vůbec žádnou úctu, ani pokoru," dám mu za pravdu, zvednu se, jdu blíž a roztáhnu ruce.
"Pojď. Pojď sem, já tě obejmu a všechno to bude dobrý. Oni za chvilku umřou a bude to, jak má bejt. Neboj, ještě pár hodin, objednáme si teplou večeři a hezky se vyspíš v posteli," pevně konejšivě ho obejmu. "A pak ti dám pusinku na ten zadek, kterej máš bolavej po celým dni ze sedla, jak nejseš zvyklej pořádně jezdit."

Dominum nostrum

Achjo, zase nějaký pochybnosti. Kdyby to řekl mistr Auditore, určitě by nikdo neprotestoval a jenom by přitakala, jak hezky to vymyslel. Ale protože jsem jenom Bastiano, tak samozřejmě 'musí být problémy'. Pch.

"Je to jednoduchý. Luca je, jak kdysi řekl SÁM VELIKÝ MISTR AUDITORE, dobrý střelec z kuše. A navíc, není poblíž žádná větší vodní plocha. Takže když bude nejhůř, má pořád kuši. Proto je lepší, než ty Fiorello. Navíc, i to, že neumí španělsky je výhoda, protože to znamená, že otestujeme, jak dokáže Diego spolupracovat s někým, s kým se nedomluví. A co si budeme, zkusí to u úkolu, kdy vlastně o nic reálně nejde. A stejně tak i otestujeme Diega. Umí fakt zabít člověka? Nezasekne se u toho? Je loajální? Nepokusí se hned utéct, když má teď příležitost? Pokud by byl přítěž, zjistíme to prakticky hnedka, když furt o nic nejde. Takže ano. Všechno má svoje důvody. A pokud se ti nezdají, já tě tu nedržím. Sedni na koně. Víš kam jeli ne? Alessio tě klidně pro jistotu rád bude krýt."

A podívám se na Alessandru.

"Já nevím, mi jako veselá sebranka nepřišli. Idioti a neschopové? To jo. Ale jak víš, že fakt nějakýho chudáka v křoví nepobodali? Nejednoduší lidi bývají často ty nejzlejší. Já jim šanci vykoupit se dal, ale jak vidíš, jejich chamtivost a násilnost, byla silnější než oni. Když MĚ, obklopeným hromadou žoldáků, odmítli odejít za stříbrnák, co myslíš, že řeknou na 'Ne, odejtěte' nějaká vesnický holce, co jde pást krávy?"

Ehm... Banditi

Střelba mě překvapila, nebudu lhát. Popravdě jsem spíše čekala, že se jim teda vysmějem, nebo něco a oni půjdou zostuzeně po svejch, případně jim dáme teda přes hubu. Protože když je nezabil hned, než otevřeli hubu... No, upřímně jsem pochybovala, že bude chtít potom. Zvláště po tý bídě, co předvedli.

"Bože, Fiorello, neodmlouvej mu. Poslal Diega, tak jde prostě Diego. Určitě to je nějak promyšlený."
žejo? ŽEJO????

"I když si teda nemyslím, že by nás zabili, kdybychom nebyli lepší, nez oni. Tihle spíš nikoho nikdy nezabili, buď jim na to někdo skočil a tak zaplatil a nebo jim na to neskočil a ujel," pokrčím rameny, položím zbytek svačiny a jdu si prohlídnout toho mrtvýho zblízka. "a soudě dle toho, jací trhani to jsou, jim na to asi moc lidí neskočilo, no. Tak co už. O zabíjení nevinnejch asi nejde. Měli ostatně vzít ten stříbrnej a táhnout."

Tady zmrdy o stříbrnej zabijem a že mě stáhl ten kovář o celejch dvacet by mu snad i prošlo? No, svět by měl být víc férový místo. Je třeba, až se vrátíme, za ním poslat nějakou milou návštěvu.

Banditi na útěku

"Jak Luco jdi s ním, kdyby něco? Jako posral ses? Kdybys třeba řekl, já nevím, abych střílel, místo abys tady žvatlal nějakou hatlapatštinou na Španěla, tak bychom je nemuseli vůbec... Arrrr!" zavzteká se Luca, zatímco rychle odvazuje koně a vyskakuje do sedla. Diego se nevzteká, jen přikývne a taky vysedne na koně. Vypadá trošku nesvůj s tím, jak má mezi stromy, kam utíkají banditi, manévrovat koně a k tomu i kopí, což je jediná zbraň, kterou má, ale nemá úplně chuť ani vůli odmlouvat.

Oba dva odjíždějí mezi stromy, zatímco banditi už získali trochu náskok. Po chvilce oba koně zmizí z dohledu někde v lese.

"Je to dobrej nápad? Dyť se spolu nedomluví, proč jsi s Lucou neposlal spíš mně?" zeptá se Fiorella, která otírá a skládá voskovaný ubrousek na úhledný čtvereček.