Andor.cz - Dračí doupě online

Luca neměl čas na chalku!

"Co to meleš, já jsem nejedl, ty jedinej máš knír umaštěnej od čehosi! Já poctivě vyšetřoval, narozdíl od Fiorelly, která flirtovala s Alessiem celou dobu!" začne Luca.

Fiorella mezitím vytáhne z brašničky na sedle nějakou malou cetku a mrskne ji po něm.
"Ty malej šmejde! Jenom jeď pro Pepeho a hlady zdechni! Já si zatím poslechnu tu historku, která ti poprávu uteče!" Luca se směje a nasedá na koně s vědomím, že přenici vyhrál. Alessio se tváří samolibě, určitě má vnitřní pocit, že je dobře, že všichni vidí, jak se k sobě zcela bez pochyb mají! No, řekněme, že jeden z nich neodhaduje situaci dobře a ten druhej ví, že objevil žolíka na Fiorellino okamžité nasrání.

"Tak proč tam nejedeme všichni a nedáme si něco u těch Tří racků?" Navrhne Marco.

Hehe

"Ano, jdeme směrem na Řím, do hostince Sedící králík. Tam měli dle všeho namířeno a je to zhruba půl dne cesty. Což, když na to přijde, můžeme se ještě jít najíst a pak vyjet. Stejně budeme nejspíše nocovat v Králíkovi, takže když na to přijde, čas nás zase tak netlačí. Pokud... teda nechceš jít vypálit kovárnu nějakému chudákovi, kterého si sváděla a on si nemohl pomoct," a dloubnu do Alessandry loktem. "Jak klasické!"

Což o to, mohli bysme mu tu kovárnu vypálit, když si dovoluje takové věci... ale je to možná malinko proti našemu krédu.

"Což Luca už jedl, dokonce měl čas si i hledat nové kamarádky, takže by měl vyzvednout Pepeho, když to ještě není."

echeche

"No, nemaj to tam tak pěkný jako v Dóžecím paláci, ale tak asi tě ten intel úplně nepřekvapí! Ach, ty myslíš todle, o nic nešlo, jen taková vtipná historka, kterou vám popíšu cestou, k ukrácení času. Nebudete věřit, co se mi dneska na trhu stalo!" zasměju se a Bastiana pevně obejmu. Při tom se nakloním k jeho uchu. "Tady ne, to důležitý ti řeknu až budeme z města. Neměli bychom se možná úplně zdržovat," šeptnu a štípnu ho zuby do krku pod uchem a pustím ho.

"Předpokládám, že když už jste tady, tak víme minimálně směr, kterým jet dál?" naznačím Fiorelle i Lucovi rukou, že tady nemusí být bezpečné mluvit o interních věcech. "Měli bychom se stavit pro Pepeho a... Nepředpokládám, že někdo byl nakoupit svačinu? Bych jako docela jedla, ještě že alespoň neprší," naposledy se podívám na radnici, než nasednu na koně.

"No, takže kdo chce slyšet neuvěřitelnou vtipnou historku z Ancony o tom, jak mě velice protivnej kovář nařkl, že jsem ho znásilnila? Kdyby stál aspoň za hřích, ale teda, ewh, " zašklebím se.

Ano. Pepe JE upír. #Confirmed

"Vy jste teda bandu," řeknu té bandě, "sázet se na to, že je tu pobije a kolik si nakřečkuje zbraně. Já se za vás skoro až stydím. Vždyť ti chlapi tu jenom dělají svoji práci. Alessandra je sice vraždící mašina, ale nepřijela by do města a nezačala by jen tak zabíjet místní stráže. Máte o ní všichni hrozně nízký mínění a měli byste se nad zamyslet!"

Pfff. Dělají z chudáka strygu a ona určitě jenom nějak chytře využila situace, aby dostala nějaké informace z městské stráže. Což je chytré a jediná chyba toho plánu byla, že to nikomu neřekla předem. Ale to se tak stane, když člověk improvizuje. To fluidní plány holt dělají!

"O té sázce jí raději ani neříkejte. A tak vůbec... už jde!"

Zamávám na ženu. Tak nějak normálně, aby to nevypadalo urputnicky.

"Měli jsme se sejít jinde, ale řekli jsme si, že počkáme na tebe tady, když tu stejně jsi a musíš odtud vyjít. Nebyl důvod, proč to místo nezměnit. Tak pověz nám, co jsi 'uvnitř' zjistila zajímavého?"

Hehe,

Jo jasně, kudy chodím, tudy si dělám přátele, jsem taková úplně od přírody přátelská nátura, s každým v pohodě vyjdu! Haha. To zrovna zní naprosto, jako já. Akorát že vůbec.

*A už běžte, než vaše kamarády napadne dělat nějaké vylomeniny. Pokud teda, no, nechcete vy pomoct s nějakými problémy.*
Hej tak moment! zbystřím. Takže celou dobu UMÍ španělsky! No díky bohu, že jsem tušila že by mohl a dávala si docela pozor na hubu a nerozhodla jsem se, že si třeba budu Diegovi jen tak z prdele na všechno stěžovat, jak já ráda dělám.
Ne, že bych teda neměla celou dobu lepší věci na práci. Třeba otravovat lidem život. To taky ráda dělám.

Slyším z venku Bastiana? Slyším zvenku Bastiana!!! viditelně pookřeju a rychle střelím nadšeným pohledem k oknu a zpátky. Ještě jednu věc je třeba říct, než zmizím.

*Děkuji za velkorysou nabídku, ale s tím, po čem jdeme, nám spíš nepomůžete. Ale možná vás potěší, že jen projíždíme a nehoníme to tady ve vašem malebným městě. Takže za pár hodin budeme už v háji a vy budete mít klid. Já teda neplánovala ani-* zavrtím hlavou a schovám si přívěsek tedy zpátky, než vyjdeme ven a uvidí ho strážní. *To už je fuk, co se dá dělat. Srát všechny okolo, už patří ke kouzlu mojí osobnosti,* zasměju se, zatímco vycházím na chodbu.

*Fakt podlý, že jste to celou dobu věděl! No, každopádně - kdyby vám to tu někdy přerůstalo přes hlavu,* zachechtám se a jdu si pro koně a svoje věci.

Když si pomyslím, že jsem přemýšlela nad tím jestli se mi vyplatí ho zabít, než mě sebral... Měl nějaký plán pro případ, že by se to stalo? Nebo měl plán, který počítal tak nějak s normálním členem bratrstva, který by nebyl tak šílenej, jak já? Jsou věci, který asi nezjistím a v tuto chvíli je mi už snad i blbý se zeptat. Takže zpátky k původní palčivé otázce - je Pepe upír??? 

"Já nejdu na sraz pozdě, to vy jste určitě přišli brzy!"
Zavolám na ostatní vesele, zatímco vycházím z brány a vedu svoji zlou hajtru za sebou. Alespoň se nažral sena a dá pokoj. 
"A neměli jsme se sejít úplně jinde?" 

Nafranej, protifnej Baftiano!

Fiorella se nesouhlasně zamračí. Luca taky, ale pak se tomu zasměje.
"To nic, slečno, on je teď trošku napjatej, protože mu zatkli manželku, z toho si nic nedělejte, koukněte," sesadí ji galantně z koně a vtiskne ji něco do ruky. "Tady máte lahvičku s nápojem lásky, prý zaručeně funguje. Já už musím pokračovat ve své cestě, ale díky tomuto určitě najdete své štěstí s naprosto kýmkoliv, na koho si ukážete, hehe, ne, že byste to potřebovala. Prý se kape za krk, nepít, asi nebude chuťově nic moc. Rád jsem vás poznal." políbí hihňající se měšťanku na tvář a ta se odchichotá kamsi pryč.

"Tak samozřejmě že nic nemám, šla jsem prostě zjevně po blbejch hostincích, nemusíš na mě být za to protivnej, JÁ se zabásnout jako nenechala!" zaprudí se Fiorella. "A ty už mi dej taky pokoj, mě to nezajímá!" utrhne se na malého Alessia, evidentně nasraná na celej svět. Ten s nechápavým výrazem zmlkne a jen tiše dodá "Nojo, tak to dopovím jindy,"

"Počkat," řekne Marco. "Pokud jim chystaj zbraně, tak jsme prohráli tu sázku všichni?"
"Nojo, kurva. Já tipoval tři," odpoví smutně Luca. "A jako jen proto, že by víc neunesla a nechtělo by se jí to cestou tahat."
"Já pět s tím, že nám je pak rozdá ať jí je vezeme," pokrčí rameny Matteo.
"Je tu někdo s nulou?" zeptá se Marco. "Fiorello?"
"Ne, taky tři. A dýku k tomu."
"Hm..."
"Hmmmm..."
"Tak nic, asi."
"Planety jsou asi postavený nějak vtipně, nebo co, taky celou dobu čekám, kdy z vokna vyletí první mrtvola a nic," podívá se nahoru Vittorio, jestli přece jen a následně schová arkebuzu k sedlu. Evidentně na ní něco ukazoval jen proto, aby měl výmluvu ji mít vytaženou, kdyby bylo potřeba střílet do okna.

Bruh

"Ne, nejsem zpátky Luco. To co vidíš je přelud a já se ti jenom zdám, protože se ti odkrvuje mozek. Víš."

Ach, ale alespoň se nějak zabavili a nedělali bodel, jako 'někdo' no.

"A pokud to není nějaký super informátor, což mi nepřijde, tak tu štětku pošli domů. Jsme tu pracovně a kdo ví, co bys chytil. Je to 'Ancona', takže kdo ví. "

Nenápadně nakouknu, na nádvoří radnice.

"No, už tam čekají strážní s jejich zbraněma. Takže netuším, co tam dělali, ale nejspíš je už brzo spustí. No, vzhledem k tomu, že jsem našel ten hostinec kde spali a Luca byl u doktora, tak hádám, že Fiorello nic asi nemáš co?"

Ale já nic, nikdy, nikde - Alessandra, kdykoliv

Kapitán se usměje.

"Nepotřebuju nosit dva. Dejte to někomu, kdo to potřebuje. Kamarády si umíte dělat rychle a bez obtíží, takže si myslím, že se někdo brzo najde."

A znovu ukáže na dveře.

*A už běžte, než vaše kamarády napadne dělat nějaké vylomeniny. Pokud teda, no, nechcete vy pomoct s nějakými problémy.*

Problémy? Hej, to je moje druhé jméno. Víte jaký je nejspíš Ancony druhý jméno? PROSTĚJOV.

"Příště, zkuste další případný konflikt třeba neeskalovat a bude to lepší úplně pro všechny."
"Ale já nic nees-" jen zpupně zavrčím, zmlknu a protočím očima, když pokračuje.
"A i když vám vidím na očích, že si myslíte, že se vás problémy nemůžou dotknout, nepodceňoval bych to."
"Ale já-" povzdech. Zjevně ho to prostě úplně nedojímá.

Kurva ale tak já jsem v tom nevinně prostě! Tohle nesnáším, když mě potahujou za něco, za co ani nemůžu! Přitom je milion a půl věcí, za který reálně můžu, proč musím dostat pojeb jal malá holka ZA TOTO!!!? Navíc je asi blbý jim to tam jít teda doppravdy vypálit, kurva, tak aspoň bombu hodit do kovárny bych mohla, pro tu prdel. Zeptám se Bastiana, co navrhuje. On umí vyjebávat s lidma jako pán. Všecko popořadě.

"Doufám, že se vám u nás líbilo a že už vás nikdy neuvidím."
"Haha, moc vtipný. Doslova je to tu Perla Itálie."

Slyším zvenku Lucu? Mi přijde že slyším zvenku Lucu.

"Než půjdu, kapitáne," poprvý za celou dobu se vlastně zatvářím vážně a shodím svůj provokativní xicht. Zašátrám v brašničce, kterou mám nad zadkem a najdu malý přívěsek ve tvaru řádového symbolu na drobným řetízku. "Zmiňoval jste, že tu máte problémy, horší než já. No, je těžký si to představit, ale já sebe znám a vy mně úplně ne," chytím ho za ruku a vtisknu mu přívěsek do dlaně. "Kdybyste potřeboval nějaké problémy diskrétně vyřešit, stavte se v Benátkách a ukažte to tomu nejvíc podezřelýmu člověku, jakýho uvidíte. Nebo nějaké kurvě, ty taky ví. Pořád ještě poměrově víc sraček vyřeším, než jich nadělám. I když se tomu možná z vaší perspektivy těžko věří. Musím jít, venku mě už čekají,"

*Diego? Jdeme si pro koně a pro zbraně. Venku máme zbytek lidí.*

"Sbohem, kapitáne. Nebo nashledanou, to už záleží na vás a na tom, jak moc budete zoufalej," uchechtnu se a zase se mi zpátky vrátí úsměv, zatímco jdu ven ze dveří. "Ráda jsem vás poznala."

Tak, nashledanou

Klika cvakla, dveře letí –Kapitán vchází do dveří.

"Ah, nikdo není mrtvý. Výborně. Tak, dle všeho, se na trhu nic nestalo. Pár tvých 'kolegů' dalo různé výpovědi, oscilující, že jsi si začal až po pomalu tureckou invazi. Takže hádám, že můžete všichni v klidu odejít a přestat mi kazit den. Tak se mějte, Angelo, ty první."

Kupec na nic nečeká a rychle se vypakuje. Ve dveřích se jenom otočí a dodá: "Tímhle, to ale neskončilo!" a rychlým tempem pospíchá pryč.

"Tak, to bychom měli. Příště, zkuste další případný konflikt třeba neeskalovat a bude to lepší úplně pro všechny. Já tu problémy nechci a hádám, že ani vy ne. A i když vám vidím na očích, že si myslíte, že se vás problémy nemůžou dotknout, nepodceňoval bych to. Tak, teď už taky běžte. Doporučuji vám opustit moje město co nejdřív. Koně čekají ve stájích, na dvoře vám pak předají i zbraně. Doufám, že se vám u nás líbilo a že už vás nikdy neuvidím."

Kapitán ukázal na dveře a jasně ukončil konverzaci.