Andor.cz - Dračí doupě online

JE TO UPÍR!

Pepe se jenom neštastně otočí, pocákaný vodou. Viditelně se nestal červím monstrem, ani mu nenarostli extra zuby či rohy. Vypadá jenom dost rozladěně.

"Já tu pracuji, jestli dovolíte."

/tak asi není, lul

Hehe

"Zadrž ženo! Já tě tedy zachráním!" křiknu, vědoucně zamrkám na Alessandru a vezmu nejbližší kýbl s vodou a chrstnu ji na ni, ale chytře tak, aby sem postříkal vodou i Pepe a ověřil tak, zda není pod vodou se promněnující monstrum.

Je to riskantní tah, ale co bych pro ni neudělal!

Je to prostě upír, vole!!! Já ti říkám!

"Ale jak víš, že nestárne!"
"Tak asi protože se podívej kolik mu je, myslíš že mu bylo dvacet, když se k nám přidal? Už byl doktor! A kurva dobrej!"
Odpovídám naprosto stejným gestem.

"Já nemyslím, že uteče teď, ale pak, pak nám prostě odejde z bratrstva, tak, jako utekl rodině kapitána! Nemůžeme ho odehnat, potřebujeme ho!" a patří do rodiny. "A já se nebojím, protože se o sebe umím postarat, místo taštičky s tinkturama mám meč, doprdele!
... A asi bych se nezlobila, kdybys mi pomohl a polil mě trochu vodou, je pravda, že pokud někdo z nás tady vypadá doslova jako stvůra z pekel, budu to asi já."
Svěsím ramena a hledám, kde je nejbližší sud.

OMG

"Ale jak víš, že nestárne!" *gesturo italiano*

"Vždyť ho známe chvilku, jak můžeš vědě, že nestárne? A proč má být nesmrtelný? Ty jsi nesmrtelná? Ty ses taky nebála, znamená to, že tě mám polít vodou, jestli nejsi stvůra? Což, co si budeme, někdo by na tebe teda mohl chrstnout kýbl vody..."

Hlavně teda, než všechny ty sračky zaschnou...

"A teda nevím, kam by ti teď utekl, jsme na lodi... ale tak když se stydíš, mám se ho jít zeptat já?"

Omg

"Nikdo o těch bejcích skoro neví, nechápu, proč si myslíš, že seš jedinej, komu jsem to neřekla," odseknu skoro uraženě a pak se vrátím k tomu důležitějšímu tématu. Pepemu.

"Nemůžu se ho zeptat, když se ho zeptám, je pak akorát protivnej! A když bude moc protivnej a usoudí, že se moc vyptávám, tak nám uteče a my přijdeme o nejlepšího doktora. To nejde." chvilka odmlky.
"Ale-ale já to potřebuju vědět?" zatahám ho zase za ruku.
"Asi by to na mém vztahu k němu nic nezměnilo, kdyby byl, já nevím, nějaký červí monstrum, ale proč nám nic neřekne?"
Zaseknu se.

"Vážně existujou stvůry, co vypadaj jak lidi, dokud je nepoliješ vodou? Kdybych byla taková stvůra, poslední místo, kam se ukryju jsou zasraný Benátky..."
Proč vlastně tady řeším, celá zbrocená krví, doktora Silviana?

"Myslíš, že je nesmrtelnej? Vůbec se nebál, než to celé začalo. Třeba proto ani nestárne."

No, já nevím, proto se ptám!

Nevím co jsem čekala... to je tak ženské a Alessandrovské!

"Třeba ta šupinatá tvář plná zubů je vidět, jenom když jsi opravdu blízko či když ho třeba poleješ vodou. Kdo ví..." zkusím zavtipkovat a doufám, že si to nevezme vážně.

"Tak nevíš, třeba měl jeho táta či děda problém z jejich rodinou, tak nechce, ať je s nima spojovaný. Kdo ví, co se stalo a táhne se to dodnes. Třeba můj strejda má hrušku, která roste na mezi a jeho soused, oh je asi příběh na jindy, ale můj argument platí."

Hrušky a zelí nám prostě v rodině nenosí štěstí!

"A nevím, s tou maskou se minimálně nemůžeš převalovat. Možná si ji můžeš i zlomit, nevím. Se ho běž zeptat ne? Je divný, protože vypadá moc normálně... není úplně normální obvinění, jestli mi rozumíš," a pokrčím rameny.

"A ty víš určitě dobře co myslím, ale o tom tahle debata není!"

Co jsem čekala? Nojo? Co?

"Nevím, co jsem čekala!" zastavím se ještě dost daleko. "No ale - ale tohle ne, vypadá docela normálně. To je vlastně ještě divnější, než kdyby celý jeho obličej byla třeba jen jedna velká šedá tlama, plná zubů. Bez očí a tak," jo, občas si představuju divný věci. Možná je to tím, že mě běžný věci prostě dostatečně neděsej a tak mám vnitřní potřebu přemýšlet nad tím, co všechno horšího by možná mohlo existovat, co já vím?

"A nedělej si srandu z kyklopa, je reálnej! Teda, no, byl..."
Znovu se podívám směrem k doktorovi.
"On nechce, abychom mu tady říkali jménem, protože ho kapitánovi bratři poznali. A říkali něco o ukolébavce a on na to, že žádný nezná - ale on si celou cestu broukal nějakou divnou písničku, mi to docela znělo, jako by... Jako by to byla... Jako já o uspávání děcek vím reálně hovno... No... " trošku mě opouští ten prvotní drajv a nadšení z toho, že jsem na prahu velkého objevu.

" Takže on prostě spí bez masky...? Prej nepohodlně leželo. Jakby ho nepohodlí nějak někdy odradilo! Ono se v tom nepohodlně dejchá i chodí a vidí a stejně ji nikdy nesundá! A je hrozně háklivej, když se ho ptáš na něco o něm, dneska to došlo tak daleko, že mi vyčítal, co jsme mu provedli před lety! Jako když Pepe dělá tohle, znamená to, že ho máš nechat bejt a couvnout, protože je... Hm. No vlastně není ani tak děsivej, když ho tady takhle vidím. Vypadá úplně normálně. Až moc normálně. Proč mi nevěříš, že na něm je prostě něco divnýho?

A jako co věděli všichni kromě tebe?"
O tom, že se občas ztratím na San Polo nevěděli všichni!

Basti-Ano

"No, uvidíme jak mu bude. Ale tím, že bysme ho nechali v Anconě se asi nic nezkazí. Byť, je to škoda. Taková pěkná čepicová dvojka jsme mohli být..."

Osud mi holt nepřeje.

"Neměli bychom, já nevím, zkusit kouknout, zda z toho nebudou nějací přeživší? Jsou tam krom Turků i lidi,"
"I potopená loď plave. Kdo přežije, bude tam plavat na zbytcích lodě. Pak je nejspíš posbíráme... snad."

Ale to už jsem zase táhnut pryč.

"No, viděl jsem ho už bez masky. Minimálně dneska. Spal bez ní. Cos čekala, víš jak by se v tom nepohodlně leželo? Jsi z toho nějaká vykolejená. Co jsi čekala? Že bude kyklop či mít místo vlasů hady? Bys možná neměla si tak hrát s tím Leonidovým kopím, pokud po něm tak blbneš..."

Když už, největší šok by u něho byl, kdyby měl opravdový zobák. TO by bylo zajímavý.

"Nevím co do tebe vjelo, ale na Balkáně se lidi řežou furt. Oni to mají nějak v povaze. Na tom není snad nic divnýho. Nebo mi něco uniká? Zase tu je něco, co vědí všichni kromě mě?"

Nezabíjejte ty Turky, kokoti, ty můžeme prodat!
Ale to budeme řešit za chvilku!

"Ale pokud na lodi najdeme ještě nějaké živé Turky, nebo jiné piráty, minimálně bubeník by tam mohl být, tak ty prodat můžeme, klidně někam do kamenolomu, to jsou stěží lidi."
Ještě jednou kapitána pomuchlám a musím uznat že jakmile jsem na koni já a nemusím trpět naopak jeho vlastní přízeň, je mi to o dost příjemnější. No, stejně asi skončím v pekle. Co už.

Vrátím se od nyní tak trošku trucovitě zamlklého kapitána zpátky po bok svého muže.
"Předpokládám, že souhlasíš, že dobrý křesťany prodávat nebudeme, nejsme přece žádná zavrženíhodná špína."
Sleduji druhou, zasaženou loď a je mi z toho trochu smutno.
"Neměli bychom, já nevím, zkusit kouknout, zda z toho nebudou nějací přeživší? Jsou tam krom Turků i lidi," nadhodím jen tak do větru, ale směrem k Bastianovi.

Pepe si sundává masku.
PEPE SI SUNDÁVÁ MASKU!!!
Chytím manžela za ruku a začnu jí freneticky cukat, abych upoutala jeho pozornost.
Vidíš to? VIDÍŠ TO??? PEPE JE BEZ MASKY!!!
"Už jsi ho někdy viděl bez...?"
šeptnu k němu tiše, natahuju v šeru krk a tahám Bastiana aby šel se mnou za ním. Dokud jsme mimo doslech, tak jako smyslu zbavená šeptám dál.

"Je v našem věku, kolik mu bylo když...?" když jsme ho otrávili? "Ne, počkej, kolik mu bylo v té válce ve Valašsku, dyť to... To nesedí, Bastiano, to nesedí! Má bejt tak minimálně o dvacet- Bastiano, vidíš to? Vidíš to, žejo?"
Pořád ho tahám za ruku, abych svému oznámení dodala na důležitosti.

Palubobraní

"Ale tak, někteří vypadají, že snad půjdou zachránit, někteří holt ne no," řekne Pepe, zatímco se prochází kolem raněných. "Toho přineste sem, toho... už můžete hodit do vody, tenhle by měl nějakou dobu vydržet, ten už je kaput," začal úkolovat námořníky a třídit zraněné na palubu, kterou začal pomalu proměnovat v chirurgický sál. "Světlo, doneste mi někdo světlo, tu se takhle nedá pracovat. A pane Luco, skočte mi prosím pro více mých věcí do podpalubí." a pak udělal něco, co nebylo úplně obvyklé. Sundal si svoji masku a položil ji na sud. A pod ní byla docela tuctová, oholená tvář asi třicetiletého muže. "Ještě v téhle tmě v tom fakt nic nevidím."

Kapitán se jenom zamračí, ale nemá moc co by k tomu dodal. Tak nějak ví, že stejně není moc ve vyjednávací pozici. Pokud by si to myslel odpoledne, teď už věděl, že opravdu není.

Na galéře bylo ještě pár tureckých námořníků, ale nic, co by už nebylo problém dočistit. A hromadu otroků u vesel. Dle řečí většina byla Italové a Řekové, ale i dost Španělů a Francouzů. A pár mouřenínů. Ale všichni měli viditelnou radost, že jim jejich otrocká práce končí.