Andor.cz - Dračí doupě online

Lula, Alessandra na seně

"Já tady spím, protože něžná a sladká panenská Fiorella chrápe, jak dělník v kamenolomu," vysvětlím. Teda ne, že by tady byl nějaký větší klid, s jednou chrápající holkou je násobně víc ticha, než tady se všema. Ale u Bastiana prostě obecně usnu líp. I když byl chvilku před spaním MOŽNÁ malinko uraženej. Možná jsem ho měla víc pomuchlat místo toho, abych mu řekla ať spí a neposílá mě pryč. Hm. Někdy prostě neumím odhadnout situaci.

"No a taky jsem se cítila tak nějak mimo kolektiv. Jsem zvyklá držet se s bratrstvem," posadím se na slámu a protáhnu.
"No a Luco - máš pocit, že by mě snad někdy zajímalo, co můžu a co ne? Všechno je dovoleno," mrknu.

"Lorenzo nepojede bohužel nejspíš nikam. Ale Marco mu možná včera našel nového kamaráda, který se o něj bude starat. Zatímco my ostatní budeme na cestě za dobrodružstvím."
Kouknu na Marca, v očích mám nevyřčenou otázku, jestli se zadařilo.

A pak můj pohled zabloudí k Pepemu. Sakra, fakt nevypadá ničím divnej. Ale vůbec, je to úplně normální chlapík. Až na to, že zjevně oplývá věčným mladím. Nebo nám lže a v žádné válce s Turkem nikdy nebyl. No ale proč by to dělal? Chápu, že si nějakou blbost pro srandu vymyslí Luca. Ale Silviano nikdy nebyl ten typ.
Sakra, neměla bych na něj tak civět. Ještě pojme podezření, že já mám podezření!

GM Frens

Zbytek noci už proběhl bez problémů. Nikdo ani neměl pocit či sen o tom, že nad nimi stál Pepe v masce a civěl na ně při spaní. Což je dobrá zpráva pro všechny.

"Jak to že tu spí Alessandra? Já myslel, že tu ženský být nesmí," divil se sice ráno Luca, ale Marcovo "Však ty tu taky spíš ne?"

Všichni se zasmáli, Luca zamračil a Pepe probudil. Ten vypadal docela znaveně, ale holt měl přes noc chudák hodně práce.

I Lorenzo byl vzhůru a vypadal relativně v pořádku, kromě bolavé ruky.

"Ve finále, když to dobře půjde, bych i mohl jet pak s váma ne?"
"Neboj, když to dobře půjde, můžeš s náma jet až do Ancony!"
"Tak jsem to úplně nemyslel..."
"My víme a ty víš, že bys neměl nikam jezdit moc dobře taky."

OMG ALESSANDRO!

"Hmm, super," řeknu Alessandře a víc se přikryju dekou.

"Máš pravdu."

No nic no!

"Spi a nepruď."

PFf, to je docela drsné příteli.

"Dobře tedy," odpovím a převalím se zpátky na bok.

"Když si to chceš užívat, tak užívej! A pokud se v noci vzbudím, že okukuješ spícího Pepeho, tak si mě nepřej!"

No co!

"Spi a nepruď, Fiorella stejně na posteli chrápe jak starej opilec," odpovím jednoduše. Prostě nejsem zvyklá spát sama od... No, vlastně od novicátu. Už tehdy jsme měli společný pokoj, i když samozřejmě slušňácky oddělené postele. Pak jsme po iniciaci chvíli měli každý svůj pokoj, což bylo nakonec vlastně hrozně divný a tak jsme se stejně nakonec slezli do jednoho. A pořád v něm spokojeně existujeme, i když už vlastníme celej obrovskej bordel i soukromý měšťanský dům. A beztak tam budeme bydlet i když mi dóže vrátí můj rodinný palác a statek.

"Navíc, co je to za dobrodružství, když vy tady máte všechny ty cestovní strasti pro sebe a mě jste vystrčili z kolektivu, do kajuty? Nenene."

Zlobivá!

Probudím se, doufajíce, že to je Luca a ne žádný cizí úchyl, ale je to Alessandra.

"Alessandro? Vždyť máš kajutu, neměla by ses tu válet semnou na slámě..."

Což, znamená to, že je v kajutě volná postel, kterou nikdo teď nevyužívá? Hmm, ale to by se asi strašlivě urazila!

"Co blbneš prosimtě, vždyť brzo stejně budeme vstávat... i když, my vlastně ani brzo vstávat nemusíme! Vždyť nás nic nehoní!"

Tvl veteš!

"Marco, pokud by se kapitán ošíval, tak řekni že se to Bastianovi a mi líbit asi nebude, že nemáme nárok na to, si přednostně vybrat dva, slovy DVA chlapy. Dneska zjistil, že jsme jen my dva spolu prakticky schopní sami rozmazat po palubě celou jeho posádku v době, kdy ji ještě neměl půlku, počty jsou neúprosný. Může bejt rád že jsme v zásadě slušní lidi a chceme mít dobrý vztahy - takže jsme vůbec ochotní mu tu cestu zaplatit. Co by dělal, kdyby ne, umřel?" zachechtám se.
"Dobrou noc, Marco, byli jste dobří. Lepší než ten zbytek."

******

Chvilku sleduju Fiorellu, jak chrápe a zařezává.
Chuděrko malá, tak moc jsi dneska při tom útoku dřela, když jsi hlídala Pepeho a nic se okolo vás nedělo. Úplně tě to zničilo, to, jaks vůbec nepřispěla svým dílem do bitky, i když jsem si dost jistá, že to moc dobře umíš.
Dva pěkné, ukořistěné meče si složím ke svým věcem.
Pár, které nejsou tak pěkný, ale vypadají solidně a že něco vydrží, hodím k nim, ještě s pár dýkami. Na štíty i helmu prcám, kdo se s tím má tahat.

Převleču se do čisté košile a kalhot, vyvěsím svůj mokrý rubáš i zbroj k vysušení, vezmu svou cestovní deku a cupitám si to dolů, jak spí všichni. Najdu Bastiana, hodím svou deku vedle něj na seno, na tu si lehnu, vetřu se mu sprostě pod jeho deku a hlavu mu zavrtám pod rameno.

GN FRENs

"Běžte si hledat upíry prosím někam jinam. Já se tu snažím zachránit alespoň nějaké námořníky..." odbyl Alessandriny blbé kecy Pepe. "Nevím jestli to je ten adrenalin či co to do vás vjelo, ale běžte."

***
"Neumírám no," řekne Lorenzo, "A teda ani to moc nebolí. Ten váš doktor je docela dobrej, to se mu musí nechat, i když je trošku divnej. Ale kdo by s tou maskou nevypadal divně, že jo. No, možná se to spraví... ale když ne, nedá se nic dělat. Byl to hezkej výlet. Krátkej, ale intenzivní! Tak to mám v životě nejradši!"

***
"Můžu to zkusit, uvidíme co bude na výběr. Snad se z toho nedostanu do křížku s panem Kapitánem," ale usmál se Marco, "si ale nemyslím, že by měl po tom co jsi předvedla takovou drzost. Ale jeden nikdy neví. Ten chlap mi přijde hrozně divnej a nevyspitatelnej. Furt čekám, kdy začne chtít peníze za to, že má špinavou tu palubu..."

***
Po tmě a na palubě plné mrtvol, krve a střev nebyl nárameník k nalezení. Tak snad tam ráno ještě bude...

***
Kapitánův jatagan byla krásná práce, vyrobená v Turecku pro zámožného člověka, protože jen ti si dělají rukojetě ze slonoviny a zlata. Oba kapitáni měli stejný. Možná set, který měl i ten třetí co utekl. Ale jinak tam nebylo nic, co by vyrazilo dech. Pár šavlí, turecký šišák-helmy a nějaký ty orientální štíty. Určitě v boji použitelné, jak jejich majitelé předvedli, ale nic co by zaujalo člověka zvyklého na trošku lepší kvalitu. Ale mohlo by to někoho v Itálii uhranout svým orientálním zjevem. Lidi dneska sbírají ledascos...

***
Než jsi si udělal obchůzky a posbírala veteš z paluby, v kajutě už byla vytuhlá Fiorella na posteli, která hlasitě chrápala...

Naštěstí, to bylo jediné vyrušování po zbytek noci...

Nojo, jdeme spát

"Upíři se bojí vody."
Aha??? Takže žádný "upíři neexistují" nebo "co to melete, paní da Mezzo?" Je nad slunce jasné, že Pepe, VELMI VZDĚLANÝ ČLOVĚK, KTERÝ VE VALAŠSKU OPRAVDU BYL, připouští existenci upírů!
Významně se podívám na Bastiana.
"Vidíš? Doktor připustil, že existují a když to říká doktor...!"
Prohlásím významně.

Takže jakýpak copak, určitě by mohl sám být jeden z nich! ... Uhhh, škoda, že já o upírech vím docela hovno, no.
"... Nemusíš se jich tedy bát."
"Ale hovno, já se upírů nebojím, klidně bych se s nějakým i kamarádila, kdyby chtěl!" mávnu všeznale rukou.

Pak Bastiano navrhne, že půjdeme spát.
Chudáček, asi ho to celý zmohlo.
Věnuju mu už docela čisté, ale trošku mokré objetí.

"Tak já jenom zařídím pár věcí a přijdu za tebou. Nebo můžeš se mnou, ale jestli jsi unavený, tak si běž klidně lehnout."

Následně, před spaním zařídím ještě toto:

- půjdu prohodit pár slov s Lorenzem

- promluvím si s Marcem a navrhnu mu, aby si z posádky zajaté lodi vybral a naverboval dva nejschopněji vypadající chlapy, kteří budou mít zájem o nějaké ty životní jistoty v rámci nově nabyté svobody. V případě potřeby jeden zůstane s Lorenzem a dá na něj pozor a druhý může jet dál s námi, v případě, že se Lorenzo dá do Ancony do kupy, což je nepravděpodobné, je můžeme oba poslat na vlastní náklady k Alessiovi jako nové rekruty.

- najdu svůj ujebaný náramenník

- očešu palubu od zbraní, který se mi budou líbit, včetně meče, který jsem vyhrála v souboji s kapitánem galéry a všechny si je odkřečkuju někam na bezpečné místo