Andor.cz - Dračí doupě online

Jsem unavený pane Starku

"No, vidíš, upíři tu být nemůžou," řeknu Alessandre a konějšivě ji poplácám po zádech. "Nemusíš se jich tedy bát."

Když odhlédneme od toho, že neexistují.

"No, nemyslím si, že jsme tu ještě potřeba, co říkáš na to, jít spát? Já myslím, že už jsi toho dnes v noci na palubě udělala dost."

Hehe

Pepe se na Alessandru zadívá a nakloní hlavu se svém klasickém znamení údivu.

"Upíři se bojí vody. Respektive velkých vodních ploch, což moře je. Je tedy nemožné, že aby se dostali teď na naši loď jakýkoliv upíři. Ten strach je tedy zbytečný. Ale samozřejmě, smít ze sebe ty sračky není nikdy na škodu..." a vrátí se do práce.

Vole, nenaser ho, nebo nás sežere!

Zachrá-co? Nenenenenene! Polít, ne chrstnout! Aaaa!
V marném gestu obrany před sebe vztáhnu proti vodě obě ruce.
Samozřejmě, že je to k ničemu, jsem totálně slitá. To bych byla i tak, ale trošku míň pekelným způsobem.

"Já tu pracuji, jestli dovolíte."
Oh, kurva on ho polil vodou! Tak co, budou šupiny? možná trošku moc civím na jeho tvář, ještě když ji vidím prvně v životě a hledám, jestli třeba alespoň chapadýlko, nebo oči navíc? Nic. Vypadá to, že pěkný hovno leda. Hm. No, to ještě nic neznamená!
"Omlouváme se, dottore! Budeme to cákat na druhou stranu! Já ze sebe jenom musím smýt všechnu tu krev, abych nepřivábila ještě... nějakého upíra! Eeee... Haha!"

Začnu si radši ve znovu nabraném kýblu omývat obličej. A do dlaní dusím smích, že to fakt Bastiano udělal a polil ho prostě vodou.

JE TO UPÍR!

Pepe se jenom neštastně otočí, pocákaný vodou. Viditelně se nestal červím monstrem, ani mu nenarostli extra zuby či rohy. Vypadá jenom dost rozladěně.

"Já tu pracuji, jestli dovolíte."

/tak asi není, lul

Hehe

"Zadrž ženo! Já tě tedy zachráním!" křiknu, vědoucně zamrkám na Alessandru a vezmu nejbližší kýbl s vodou a chrstnu ji na ni, ale chytře tak, aby sem postříkal vodou i Pepe a ověřil tak, zda není pod vodou se promněnující monstrum.

Je to riskantní tah, ale co bych pro ni neudělal!

Je to prostě upír, vole!!! Já ti říkám!

"Ale jak víš, že nestárne!"
"Tak asi protože se podívej kolik mu je, myslíš že mu bylo dvacet, když se k nám přidal? Už byl doktor! A kurva dobrej!"
Odpovídám naprosto stejným gestem.

"Já nemyslím, že uteče teď, ale pak, pak nám prostě odejde z bratrstva, tak, jako utekl rodině kapitána! Nemůžeme ho odehnat, potřebujeme ho!" a patří do rodiny. "A já se nebojím, protože se o sebe umím postarat, místo taštičky s tinkturama mám meč, doprdele!
... A asi bych se nezlobila, kdybys mi pomohl a polil mě trochu vodou, je pravda, že pokud někdo z nás tady vypadá doslova jako stvůra z pekel, budu to asi já."
Svěsím ramena a hledám, kde je nejbližší sud.

OMG

"Ale jak víš, že nestárne!" *gesturo italiano*

"Vždyť ho známe chvilku, jak můžeš vědě, že nestárne? A proč má být nesmrtelný? Ty jsi nesmrtelná? Ty ses taky nebála, znamená to, že tě mám polít vodou, jestli nejsi stvůra? Což, co si budeme, někdo by na tebe teda mohl chrstnout kýbl vody..."

Hlavně teda, než všechny ty sračky zaschnou...

"A teda nevím, kam by ti teď utekl, jsme na lodi... ale tak když se stydíš, mám se ho jít zeptat já?"

Omg

"Nikdo o těch bejcích skoro neví, nechápu, proč si myslíš, že seš jedinej, komu jsem to neřekla," odseknu skoro uraženě a pak se vrátím k tomu důležitějšímu tématu. Pepemu.

"Nemůžu se ho zeptat, když se ho zeptám, je pak akorát protivnej! A když bude moc protivnej a usoudí, že se moc vyptávám, tak nám uteče a my přijdeme o nejlepšího doktora. To nejde." chvilka odmlky.
"Ale-ale já to potřebuju vědět?" zatahám ho zase za ruku.
"Asi by to na mém vztahu k němu nic nezměnilo, kdyby byl, já nevím, nějaký červí monstrum, ale proč nám nic neřekne?"
Zaseknu se.

"Vážně existujou stvůry, co vypadaj jak lidi, dokud je nepoliješ vodou? Kdybych byla taková stvůra, poslední místo, kam se ukryju jsou zasraný Benátky..."
Proč vlastně tady řeším, celá zbrocená krví, doktora Silviana?

"Myslíš, že je nesmrtelnej? Vůbec se nebál, než to celé začalo. Třeba proto ani nestárne."

No, já nevím, proto se ptám!

Nevím co jsem čekala... to je tak ženské a Alessandrovské!

"Třeba ta šupinatá tvář plná zubů je vidět, jenom když jsi opravdu blízko či když ho třeba poleješ vodou. Kdo ví..." zkusím zavtipkovat a doufám, že si to nevezme vážně.

"Tak nevíš, třeba měl jeho táta či děda problém z jejich rodinou, tak nechce, ať je s nima spojovaný. Kdo ví, co se stalo a táhne se to dodnes. Třeba můj strejda má hrušku, která roste na mezi a jeho soused, oh je asi příběh na jindy, ale můj argument platí."

Hrušky a zelí nám prostě v rodině nenosí štěstí!

"A nevím, s tou maskou se minimálně nemůžeš převalovat. Možná si ji můžeš i zlomit, nevím. Se ho běž zeptat ne? Je divný, protože vypadá moc normálně... není úplně normální obvinění, jestli mi rozumíš," a pokrčím rameny.

"A ty víš určitě dobře co myslím, ale o tom tahle debata není!"

Co jsem čekala? Nojo? Co?

"Nevím, co jsem čekala!" zastavím se ještě dost daleko. "No ale - ale tohle ne, vypadá docela normálně. To je vlastně ještě divnější, než kdyby celý jeho obličej byla třeba jen jedna velká šedá tlama, plná zubů. Bez očí a tak," jo, občas si představuju divný věci. Možná je to tím, že mě běžný věci prostě dostatečně neděsej a tak mám vnitřní potřebu přemýšlet nad tím, co všechno horšího by možná mohlo existovat, co já vím?

"A nedělej si srandu z kyklopa, je reálnej! Teda, no, byl..."
Znovu se podívám směrem k doktorovi.
"On nechce, abychom mu tady říkali jménem, protože ho kapitánovi bratři poznali. A říkali něco o ukolébavce a on na to, že žádný nezná - ale on si celou cestu broukal nějakou divnou písničku, mi to docela znělo, jako by... Jako by to byla... Jako já o uspávání děcek vím reálně hovno... No... " trošku mě opouští ten prvotní drajv a nadšení z toho, že jsem na prahu velkého objevu.

" Takže on prostě spí bez masky...? Prej nepohodlně leželo. Jakby ho nepohodlí nějak někdy odradilo! Ono se v tom nepohodlně dejchá i chodí a vidí a stejně ji nikdy nesundá! A je hrozně háklivej, když se ho ptáš na něco o něm, dneska to došlo tak daleko, že mi vyčítal, co jsme mu provedli před lety! Jako když Pepe dělá tohle, znamená to, že ho máš nechat bejt a couvnout, protože je... Hm. No vlastně není ani tak děsivej, když ho tady takhle vidím. Vypadá úplně normálně. Až moc normálně. Proč mi nevěříš, že na něm je prostě něco divnýho?

A jako co věděli všichni kromě tebe?"
O tom, že se občas ztratím na San Polo nevěděli všichni!