Andor.cz - Dračí doupě online

Omg XD

Rozesměju se taky. Takže tam prostě jenom stojíme a oba dva se upřímně řehtáme, jako když jsme jako malí vypruzovali všechny okolo a měli z toho akorát prdel. Úplně mě ta vzpomínka zahřeje, mám čím dál tím víc pocit, že nám tenhle výlet rozhodně všem prospěje. Bylo by teda mnohem lepší, kdyby kvůli tomu nemusel umřít Salvio, ale tak jeden si nevybere prostě.

"Bože to víš že bych mu pokondolovala, až bych ho potkala! A on by si ještě beztak myslel, že je to nějaký jinotaj, ne, že mu vyhrožuju, že se tomu koni něco brzo asi stane!!! Ten by zas čuměl, úplně to vidím před očima! Pak by šílel z toho, že mu assassini chtějí zabít koně a měli bychom ho furt za zadkem! Ty máš doslova talent na vtípky, který nás můžou dostat do pěknejch sraček."

Sneaky snitch, hue hue

Začnu se smát, velmi smát.

Ok, obehrál jsem tím fakt úplně všechny.

"Já si to celý vymyslel. Sušenka je, tedy doufám, v pohodě a nic mu není. Hehe, i ty ses napálil, ten handlíř chudák neměl šanci!" a pokračuji ve smíchu.

"Ještě, že jsi Baresiho někde nepotkala a nekondolovala mu ke koni, který by se mezitím někde v klidu pásl... A on by jenom čuměl a nechápal co se děje a ty bys mu začala vysvětlovat, že to je v pořádku, že může projevit emoce, že to je smutný, co se mu stalo a on by furt jenom čuměl a nechápal." směju se, až se za břicho popadám. "A ty bys mu nejspíš už začala vnucovat, že budeš mít určitě v brzké době hříbata, a on by furt nechápal co to meleš..."

Utřu si slzičky.

"No, úplně to vidím, ale je dobře, že se nikomu nic nestalo," zakončím to klidným hlasem.

Hej hej hej!

"No, proč by na nás měl Baressi blbý otázky? Však jsme nic neudělali,"
Heh, protože nás zná oba dva, ví co tady v Benátkách děláme, protože není slepej ani blbej i když nás nemůže sebrat, dokud nás nechytí někde při činu a vždycky má blbý otázky už z principu, protože máme docela provokativní xichty!
Zakřením se zpátky, protože Bastiano ví MOC DOBŘE, že Baressi by se u nás minimálně zastavil a chtěl s námi prohodit pár slov, nebo měl prostě a jednoduše blbý otázky. Tak svět funguje. Není to úplně my versus oni, je to my zvlášť a oni zvlášť a občas se navzájem sereme. S Templáři je to jiný. Tam to samozřejmě je my versus oni. Ale městská garda, tam to je v takových nepravidelných vlnách spolupráce - příměří - válka.

"Nabal si teplé ponožky a něco na krk. Na moři je zima."
Hej, nenapodobuje mě zrovna? NAPODOBUJE MĚ ZROVNA! Tak jestli hrajeme na tohle, tak...
Zakryju si dlaní jedné ruky půlku obličeje tam, kde nosí obvykle masku a rozhodím dramaticky druhou ruku, až se kůň zacuká a začne couvat.
Oh pardon koni!
"Neměj strach, ženo - JSEM DOSPĚLÝ!!!"

"Eeh a - na čem že to okolo projel Baressi, když si Biscotto zlomil nohu a jeho nového koně mám já teď v ruce?" to mě mate.

Zbytečný a tupý intermezza intensifie!
... Aby to bylo aspoň trošku jako ta původní jeskyně XDDDD

Je krátce po poledni a zatímco Luca, jediný chudák, který tady klasicky zase zůstal na tu nejvíc nemožnou a blbou práci, freneticky všechno kontroluje a shání, zatímco Rocco vynáší zbraně Alessandry, deky, čutory, zbraně Alessandry, svačinu, kterou kuchař zabalil do voskovaných látek s tím, že na lodi určitě bude jen podřadná šlichta, vybavení na koně, zbraně Alessandry, Pepeho sedlové brašny plné... Bůh ví čeho, ale cinká to, zbraně Alessandry a dalších spoustu důležitých věcí.

Luca prochází okolo vyskládané bagáže a byť na to nemusí vypadat, dost upřímně a schopně se stará o to, aby ve finále nic nechybělo. Na sobě má svou bílou róbu s tyrkysovou šerpou, přes ramena pěkný modrý plášť a na nohou jezdecké boty.
"Rocco, ještě dva padáky, nikdy nevíš, kdy se někomu bude hodit padák a kde to takhle po cestě člověk koupí... Kde je Pepe?"
Rozhlíží se zmateně. Ještě před chvílí tady byl, pak zamumlal něco o ostrém poledním slunci a horku už zjara a zmizel.

Rocco běží do zbrojnice pro padáky a Luca zůstane na náměstí sám, jen s Astoriem, přivázaným u jednoho z venkovních úvazů na koně.
"Hele, ocenil bych, kdybys dneska nebyl jako obvykle protivnej-" kůň nicméně vykazuje známky selektivní hluchoty, protože si sice vezme nabízený pamlsek, ale ve chvíli, kdy se Luca přiblíží se sedlem a zvedne ho do úrovně zad, ustoupí nonšalantně zadkem o metr pryč.
"Stůj, budeš to mít nakřivo a pojeb půjde na mě, i když je to tvoje vina," mlčení koně střídají jen zvuky sena, vytahovaného ze sítě za úvazem. Tohle se zopakuje ještě tak dvakrát, načež Astorio zjišťuje, že není kam ustoupit, ale místo, aby si řekl, že hra skončila, začne ustupovat zpátky směrem na Lucu a tlačit ho pryč.
"Ty idiote! Hajtro jedna zlá!" rozkřikne se Luca, ale hned zmlkne, protože po dlaždicích se začíná ozývat klapání podkov.
"No to je dost, nasedlá si ho aspoň sama!"

Jenže přijíždí jen Fiorella. Na novém, plavém koni. U toho drží koš plný svých chlupatých slepic, bezesporu nejlepšího nákupu Bratrstva tento den. Trošku nejistě se drží sedla, možná je to tedy tím, že vést koně a vézt koš plný slepic není zase taková prdel, jako by se mohlo zdát. Koš dělá výmluvné "kokokokoko."

"Kde je Alessandra?"
"Jela pro tvého koně."
"Bude taky takhle pěknej? To je tvůj kůň?"
"No, technicky vzato je to můj kůň, jo. A nevím, jaký bude tvůj, teda - bude černej."
"Pecka, budu mít drip jak Bastiano, na černým koni! Jsem si taky měl koupit barre-au, ta Alessandry kurva mě kousla!"
"Tak mu dej něco dobrýho!"
"Ja už mu DAL něco dobrýho! Teď si myslí, že dobrá je moje prdel asi! Kšach! Fuj!" zahání od sebe dotěrnou koňskou hlavu s typickým španělským klabonosem. "Hajzle jeden!"

"Pomož mi prosím s tím košíkem, nevím jak teď dolů."
"Skoč do sena."
"Haha, moc vtipný, Luco. Dělej."
"Nebuď sprostá, nevím, kdo si šel nakupovat koníčky s Mammasandrou, zatímco JÁ to tu všecko oddřel. To jsou slepice???"
"Koupila ti taky koně! A jo, jsou to slepice. Teda asi. Dělá to zvuky jako slepice."
"Snad nebude jako tenhle, au, ty hajzle, nech mě! Ježíši jdu ti pomoct s těma slepicema, než mě tu sežere. Hrozný zvíře," znovu se po Astoriovi ožene a jde si přebrat košík.

"Doufej že tvůj kůň bude jako Astorio, nějak jsen pochopila, že je dost cennej, všichni, kdo tomu rozumí, z něj jsou div živí."
"Tyvole, dyť je zadarmo drahej! To nejsou ale slepice, někdo tě natáh."
"Tak co to podle tebe je?"
"To nevím."
"No vidíš. Takže to je vzácný, nikdo mě nenatáh!"
"JEŽÍŠI ty jsou roztomilý ale!"
"Žejo???"

Mezitím co Fiorella přivazuje Crisantemu se zjeví na nádvoří i Pepe a vede za sebou svého tlustého šedočerného poníčka. Ten, stejně jako jeho majitel, se líně šourá, sotva leze, jakoby znechucen světem. Pepe ale své obvyklé znechucení možná odložil, protože si brouká nějakou tichou, děsivou písničku.

"Tili-tili-bom
Vse skroyet noch' nemaya
Za toboy kradetsya on
I vot-vot poymayet

On idet…
On uzhe
Blizko…

Tili-tili-bom
Ty slyshish', kto-to ryadom?
Pritailsya za uglom
I pronzayet vzglyadom."

Luca poslouchá, protože kdyby se to naučil, může to přidat do svého repertoáru hrozných písní, kterými děsí lidi. Žel, je to v řeči, kterou nikdy neslyšel, tak je možné, že zpívá o slunci a řece, jen to prostě působí, jak něco ze záhrobí, protože Pepe je Pepe. No a nebo taky ne. Pepe je Pepe.

"Dobré poledne, slečno Fiorello," pozdraví Pepe a taktéž očumuje slepice. Dlouhý zobák jeho masky se div že nezaboří do košíku.
"Pozoruhodné, vskutku. Je to drůbež a zároveň to není drůbež... Smím, až se vrátíme, jednu vypitvat?"
"NE!!!"
"Ne!" odpoví Luca i Fiorella prakticky najednou.

"Já je jdu odnést do holubníku!" čapne Fiorella od Lucy svůj košík a majetnicky, se zhrozeným výrazem, si ho odnáší nahoru.

"Tak až nějaká pojde, tak na mě myslete..." dodává za jejími zády Pepe, zatímco jeho poník, nehlídán, drze okusuje Astoria do plece.

To je moje hláška hade!

"Zařídíme to, neboj se. Až se vrátíme, bude to první věc, kterou budeme řešit, slibuju!" řeknu rozhodně a zadupu si.

"No, proč by na nás měl Baressi blbý otázky? Však jsme nic neudělali," a zakřením se.

Respektive nic, o čem by věděl, že jo. O tomhle v teorii ještě minimálně den nebude mít tušení.

"Máš ještě něco na srdci, nebo můžu vyrazit?"
"Mám!" řeknu rozhodným hlasem.

"Nabal si teplé ponožky a něco na krk. Na moři je zima."

Nechci aby mě umuckal k smrti!

"Nojo, je to pár papírů, ale kdyby to bylo tak lehký, asi by to už bylo dávno hotový, podle mě problém nebude v tom, že jsou tu papíry, ale v tom, že moji rodiče jsou stále oficiálně prohlášeni za zrádce Republiky," pokrčím rameny. Bylo to sice za předchozího dóžeho a Republika s těmi majetky stejně, pokud vím, nijak nenakládá, ale taky se nikdo úplně nemá k tomu, mi je úplně vrátit.

No a co se týče smrti ve snu, no...
"Akorát mi se nezdá o smrti, prožívám občas záblesky životů svých předků, už jsem ti to říkala. No a někdy to zahrnuje i jejich poslední chvíle, což je trochu nic moc. Ale to se stalo jen třikrát. Čtyřikrát, pokud toho jednoho opravdu roztrhali ti psi. Ale asi jo. Myslím, že mě - že ho ti psi fakt roztrhali," zamyšleně se zahledím do vody. ... A jeden se taky utopil, to stálo pěkně za hovno teda. To bych nechtěla.

"A samozřejmě, že nikdy neřeknu ne na zabíjení, však to je jediný, co pořádně umím. To a koně. A já se fakt si snažila najít nějaký jiný záliby, přísahám. Ale všechno je tak... Já nevím. Jakýsi mdlý," položím ruku na tu jeho, která je na koňském krku a silně ji stisknu.
" No nic, načase zmizet, než pojede Baressi zase zpátky a bude mít blbý otázky," oznámím a políbím ho na rozloučenou.

Pak se zakřením, když si vzpomenu, jak mě u Schmidta parodoval s dupající nohou.
Taky to umím!
"Máš ještě něco na srdci, nebo můžu vyrazit?" zaparoduji divadelní přednes.

Není problémo, no skuzi

"Tak, prostě za Loredanem přijdeme a oznámíme mu to. Co udělá? Řekne ne? Nemyslím si," odpovím chladně. "Už se to stejně táhne trapně dlouho a prostě to vyřešíme. Jde jen o pár papírů. Nic, co bysme neměli zvládnout, no ne?"

A poplácám Lacrimu po krku.

"Neboj, smrt se ve snu někdy zjeví každému. Neznamená to nic. Pokud se ti nebude dneska v noci zdát, že tě kapitán umucká k smrti. To bych asi raději vyskočil a doplaval ke břehu," řeknu a dloubnu ji prstem do ramene. "A já tušil, že se těšíš, protože to smrtí, teda, smrdí šancí vyrobit hromadu mrtvol a té ty nikdy neřekneš ne. A kdo ví, budeme mít sebou i Alessiovi profesionální mordýře, třeba se i něco od nich přiučíš z umění válečného. Nemyslím si, že by nám poslal nějaké ňoumy."

No, druhá strana mince je, že my pravděpodobně taky nepotkáme žádné idioty, ale to už je život. Zase, my taky nejsme žádní budižkčničemové.

Koňský velkostatkář, to jsem já! 

A teda teď už takový koňský velkostatkář,"
"Nojo, akorát kam pak ty koně dám," zmíním.
"Ještě tak jedna kobyla a asi budu muset za Loredanem, vznést nárok na rodinné statky. Což, hm... No, na lodi bude asi čas to probrat, však víš, kde je tam asi problém," pokrčím rameny. "Ale samozřejmě mám radost, děkuji, žes mi ji zařídil. Bude se nám hodit, uvidíš," postavím ji vedle Sicaria, aby viděl, že k sobě moc hezky jdou. Už docela vidím před očima to černý hříbě. Kobyla teda potřebuje trošku víc, jak to říct, je samozřejmě zdravá a dobře živená, ale koně pro armádu nevypadají úplně, jako ti naši. Nikdo jim nečeše a neolejuje hřívu, například. Tak je lehce oškubaná. To Crisantema je samozřejmě kůň do arény, musí se líbit lidem a vypadá kvůli tomu naprosto parádně. V hřívě má i pentle.

"Budu jí říkat Lacrima, protože jsem si ji potupně vybrečela," zasměju se. "A pak někdo jinej bude znovu bulet, až mu handlíř předloží účet. No, podívej na ni, nevypadá úplně levně. Hehe."

"Těšíš se na cestu? Bojíš se? Já se přiznám, že tak trochu oboje."
"Jak se to vezme. Já nikdy neměla strach, nikdo mě nevedl k tomu, že ho mám, nebo můžu mít. Vždycky všechno tak nějak přirozeně proběhne, nepřemýšlím moc nad prací ani coby kdyby. Koncept strachu jako takový jsem pochopila, až když jsem se začala bát o tebe. Minimálně pokud bereš strach, jakože strach o život," pokrčím rameny. "Od té doby co jsem sáhla na to kopí, myslím to, co mám doma, ne to nový, jsem ostatně pár smrtí ve snech zažila. Není... To tak hrozný,"
Heh a dost. O tom mluvit nechceme.

"Jinak se samozřejmě bojím různejch věcí. Třeba že mě bude kapitán zase muckat, heh. Bože, proč ses nezmínil, že je hrozně divnej a mluví s divným přízvukem? To je děs," začnu se smát.
"A taky se bojím, že jedeme v tak velký skupině úplně nazdařbůh ale tak s tím nic neuděláme. V nejhorším si alespoň Luca a Fiorella natrénujou, jak se to dělá, kdyby bylo potřeba. Brzy přijde doba, kdy budou i na velké mise, myslím ty mimo Benátky, jezdit sami."

Usměju se a zatahám ho zboku za knír.
"A samozřejmě, že se těším. Možná jsi to pochopil už tehdy, když jsi zjistil, že se místy tak trochu nudím, že by mi mohlo prospět, se takhle provětrat."

Lul, to jméno mi ujelo no. iksdédédé

Nemůžu uvěřit, že to tak snadno vyšlo... ale tak lepší takhle, než kdyby nám to vystřelilo zpět do ksichtu, že jo.

"To máš pravdu. Jsi krásná a chytrá. A teda teď už takový koňský velkostatkář," řeknu a kouknu se teda taky, cože to máme novýho. "Ah, kobyla. To máš asi radost co?"

Což, je to dobře, že jo?

"No, brzo tu budou i Alessiovy vojáci a pak budeme vyplouvat. Těšíš se na cestu? Bojíš se? Já se přiznám, že tak trochu oboje."

Uf, tohle vyšlo!

Neuvěřitelný. Ono to vyšlo. Já teda doufala, že to bude nad míru pozornosti, kterou tomu chce ten chlapík věnovat, ale člověk nikdy neví, kdy narazí na nějakýho zbytečnýho šťouru.

"Oh, my týmo v zločino,"
No a ne moc dobrý, ty blbej kokote, protože jsi řekl že poručík Alviano je hulvát a přitom poručík Alviano tady podle tohoto příběhu vůbec neměl bejt a chcípat doma a místo něj to tady přebírá poručík Alberti! Konzistence lži, říká ti něco? Ještě že ten, co mi toho koně vrazil do ruky taky nebyl žádnej lumen, protože jinak by ho nedával v prvé řadě ani mě, ale Bastianovi. No, co už. Hlavně, že ho mám.

Bože, on ho zase mucká! Ahahahaha!

Opatrně zvíře poplácám po čenichu a od pohledu hodnotím.
Taky mi nikdo neřekl, jestli je to teda kůň, nebo kobyla. Ono to pro misi je jedno, ale já toho koně nechci jen pro misi, víme! Ale všichni tomu říkají "ten kůň," takže mám blbý tušení.
Jen tak mimochodem se mu podívám pod břicho, jak to tedy vlastně dopadlo.

"Jo a kapitáne!" zavolám na Vecoliho, který se už má k odchodu.
"Tady máte ty soldi za ten zázračný lék," táhnu koně na uzdě směrem k němu a lovím od pasu stříbrňáky.
"Protože jsem nejen krásná, ale i chytrá."
Haha. Ha.