Andor.cz - Dračí doupě online

KURVA MŮJ KŮŇ!!!!

No, jako úplně nevěřím tomu, že je to poslední překvapení, které ho za tu cestu beztak čeká, protože s náma prostě a jednoduše není nikdy úplně tak nuda a celkově je koexistence s náma tak nějak často o nervy. Ale dobře, věřme tomu. Alespoň na chvíli ho to uholedbá. Než vyplujeme. A pak už stejně nebude úplně cesty zpět.

Akorát pak se komplikuje situace!
TEN ČLOVĚK JE IDIOT!
"Tu není žádný Alviano, ale Baressi tu projel před pát minutami, jel táma,"
KURVADOPÍČIKUNDSTOAKRUCIFIX!
Věnuji kapitánovi takový pohled, že kdyby mohl zabíjet, byl by beztak docela docelička mrtvej.

Děláš to pro koně, Alessandro a budeš pohotová!
"On totiž poručík Alviano nemůže přijít, já jsem jeho manželka, víte, přišla jsem to tady narychlo panu Baressimu říct, ale budu se muset rychle vrátit domů, víte, protože - můj muž se rozstonal a já tam nechala dítě jen tak a bez chůvy zrovna, strašná situace!"
Mysli, ještě k tomu něco přihoď k tý historce!
cupitám směrem ke muži, než se rozhodne Baressiho hledat.
" Protože jsme si minulý týden koupili na trhu nového otroka a on asi manžela nakazil nějakou otrockou nemocí, doufám, že nezemře, vypadá to s ním zle!"

"Řekla jsem to kapitánu a on zde nechal poručíka Albertiho, aby ho přebral, protože má sám spoustu práce," mávnu směrem k Bastianovi.
" A já se mezitím ptala kapitána tady v přístavu, co by to mohlo být za nemoc, protože dottore je bezradný a on přeci ví nejvíc, na co ta zvířata běžně tak trpí!" a když už jsem dost blízko, zakryju si ústa kusem pláště a začnu dávivě kašlat.
"... Ach ne... "

Scusami?

"Vy Mezzové, my nevypluly a vy mi dělat takové problémy. Ahh. Děvčata holt bydlet spolu, vy spát na seno. Já už nevím co dělat s váma. Tak snad už je to poslední problémo, nebo vy se nedoplatit za moje nervy!" řekne kapitáno, zatímco gestikuluje nešťastně rukama.

Zatímco lamentuje, do přístavu přišel i očekávaný kůň, kterého vede poslíček, který na mola vykřikuje: "Je tu poručík Nicollo d'Alviano? Mám tu pro něj toho koně pro kapitána Baresiho! ... Je tu poručík Nicollo d'Alviano? Mám tu pro něj toho koně pro kapitána Baresiho!"

Když se začal přibližovat k Freccia d'Oro, kapitán na něj zakřičí: "Tu není žádný Alviano, ale Baressi tu projel před pát minutami, jel táma," a ukáže mu na postranní uličku.

Tak já se teda ozvu no

Tak takhle on vydělává na lodě. Prodává koně a mouřeníny... tak to ještě, že s náma nejede Claudio. Ale tak, třeba by nám dal dobrou cenu, hehe.

"No, ehm, kapitáne, děkujeme za vstřícnost a zvednutí ceny plně akceptuji, jen... ty děvčata budou dvě. Moje žena a ještě dívka, která s námi také popluje. Ale to JE opravdu všechno překvapení, které máme!" řeknu a nadějí v hlase, že mu nelžu.

Jako já vím, že přisleplí lidi asi existovali vždycky, jen nebyly úplně brejle, jo, ale...

"Vy včera říkal, že deset chlapů a tu ta květina, to není žádná chlap!"
No dovol ty šuline? Za co mě máš, za nějakou domácí pičku, co se baví tím, že vyšívá vlajky, protože beztak ani neumí číst?
"No, uh, já..."
Jenomže on mele a mele dál. Jasně, zvedá se cena, protože potřebuje kvůli mě uklidit - což je směšný, protože jestli je někdo děvka na pořádek, je to Bastiano, já jsem naprostej chaotik a bordelář - mě je asi jedno, i kdybych občas hodila vrhací nůž po nějaký tý kryse, aspoň bych měla při dvou dnech, kdy budu zavřená v plovoucí krabici, nějakou zábavičku...
"Já, uhm nejsem úplně běžná-"
No nic, asi mě neslyšel.

"Ale takové překvápka mi nedělat. Ale tak... nic se vlastně neděje, jedna ženská se na loď vleze, relativně bez potíží."
Podívám se na Bastiana, ušklíbnu se a povytáhnu obočí.
"Řekneš mu to ty, nebo já?"

Scusami?

Kapitán se zasekne na místě.

"Prosím? Paní jede taky? O, mama mia. Ale tak, není to problémo. Kajuta je připravená. Nebude to úplně pohodlné, ale vlezete se tam nejspíše oba. Takže nic se neděje. Ona žena nemůže spát tam s mými muži. To by problémo. Oni prostí námořni, oni idotos. I když je to jenom na dva dny, bude nejlepší, když paní bude spát taky v kajuta. Ale pane Bastiano," a upře na Bastiana přísný výraz, "Vy včera říkal, že deset chlapů a tu ta květina, to není žádná chlap. Já nenechal loď uklidit, když na ní žena. Ona si ted o mě myslet, že já jsem čuně, taková potupa. To je újma za příplatek, mě to moc mrzí, ale cena jde holt nahoru, protože já teď rychle musím měnit rozpis posádky a někdo musí jít uklízet kajuta," a začne mávat na nejbližšího námořníka, co vypadá, že toho nemá zase tolik na práci, a posílá jej uklidit kajuty pro Mezzovi.

"Ale takové překvápka mi nedělat. Ale tak... nic se vlastně neděje, jedna ženská se na loď vleze, relativně bez potíží."

Tak já to teda dropnu no, zrovma to tak blbě vyšlo že bys měl hrát sám se sebou XD, tak to bude řešit někdo... Míň kompetentní. Já.

To snad ne on mi zase oblizuje ruku, bože, už chápu, jak to Bastiano myslel, že dva dny můžou být fakt dlouhá doba! Jestli todle vydržím tak si koupím pátého koně, za statečnost a tak vůbec. Bože, budu potřebovat větší stáje - A NEBO aby mi Loredan vrátil moje rodinný majetky! Pak by byly i pastviny a maštale. Budu na to ale potřebovat nějaký podlidi, co se postaraj... Hm, teoreticky bych tu měla dodavatele. Když budu MILÁ A HODNÁ!
Děláš to pro koně, Alessandro!
"Ah to nic, nic se neděje, doopravdy, jste, uh, velice milý. Já jen nejsem zvyklá na takovou pozornost, protože..."
Se mě lidi většinou bojej!
"Protože manžel je veřejně známá osoba a," no, trošku toho polovičního lhaní neuškodí, "... A tak každý v Benátkách ví, že patříme k sobě."
Tohle jsem vymyslela líp, než jsem čekala. Bože, jsem TAK DOBRÁ!

"A, Ah,"
Trošku jsem doufala, že když naznačím, že přijedu s druhým koněm a bagáží, že z toho možná tak nějak pochopí, že jedu taky a vyhnu se tomu, že mu to nějak budeme muset oznámit, ale ten pičus zjevně myslí pérem a slyší každý desátý slovo, nebo já nevím.

"To je v pohodě," otočím se se zlomyslným výrazem v očích na Bastiana. "Já se přitulím mezi Lucu a Fiorellu, aby se jim ještě v noci nic nestalo. Už jsem na misích spala i na horších místech, než v přepravce na negry, " uchechtnu se.

Lion of Love

"Oo, mio stupido, oo, já se omlouval, já stupido, snad já neurazit!" spustí kapitán a začne kolem sebe mávat rukama. "Já vidět krásná žena, mi mozek vypnout a já idioti. Scusami, Scusami paní da Mezzo, já nechtěl vás zneuctít, scusami," a začne znovu Alessandře cicmat ruku.

"Já mít rád krásná žena a krásné koně a vy pane da Mezzo, vy mi tu přivést oboje. Ooo, vážně pěkná noha, o, šikovný kůň. Já mám taky koně, já chovat Araby. To krásná koně, jen trošku," a ukáže prstem kolečka kolem hlavy, "ale ten temperamento, ta vášeň, ta rychlost, to kůn. Já prodávat Španělům, oni vozit až do Ameriko. Já milovala koně skoro jako žena," a začne muckat i koně, asi aby se necítil ochuzen.

"Což o koně se nebát, my umíme je převážet. Možná se budou mít líp než vaši společníci, protože tam většinou vozíme koně či negry. Na koně to je teda nachystané pěkně, ale na negry to není třeba tak chystat jako pro Italy. Oni nejsou tak vybíravý jak my a stačí jim mín prostor, mín vzducho. Oni nepotřebovat ani postele, stejně doma nemít. Ale zase vás jeden 10 a ne 100, tak se tam nějak vlezete, jen místo postelo bude sláma. Ale pan Mezzo se nebát, jak já říkat, vy budete mít kajuta pro jednoho. Když vy platit, vy nemoct spát na seno u hoven. To nono."

Ježíši, co se to děje!

"Ooo, paní da Mezzo, vy máte tak hebkou plet, skoro jako váš bratr hlas, když včera zpíval mým mužům v krčma."
Cože? Hebkou pleť?
Jakože nemám žádné problémy s pletí, až na občasné stopy po rozseknutým xichtu, protože jsem nepoučitelnej bitkař s problémovým zvládáním vzteku, ale nemyslím si že pleť je zrovna to, co bych vyz- co? Proč já? Proč Bastiano nic nedělá?
ZABILO BY TĚ, KDYBYS JEDNOU BYL TAKY TROCHU VÍC MAJETNICKEJ???

Sleduju s těžko skrýváným zděšením, jak mi oblizuje ruku a opakuju si jako mantru, že je jen milej, jen milej a že nechci vzít ratiště svýho novýho kopí a vybít mu zuby.
'Dva dny jsou dlouhá doba, Alessandro, tak by bylo lepší, kdybys nedělala zbytečné drama!' nebo jak to včera Bastiano říkal.
Kurva, doufám, že oceňuješ, jak se držím, protože jsem úplně ma okraji propasti a ještě jeden krok a skončí to tu přímo "zbytečným dramatem," jestli tak hodláš nazývat minimálně zlomenej nos a vyražený horní přední!

A pak jde úplně stejně ocicmat i Bastiana. To mě trošičku vytrhne z šoku a dám si ruku před ústa a směju se do ní.
Je to normální chování, tak u nich v tý Galoši, nebo odkud že to je?

"... ale používat sestra jako mezek, co nosit kopí, to nezdvořilé, já stydět se i za vás." můj smích se prohlubuje. Zacpávám si pusu a doslova se otřásám, to je situace! Taky ho pozve do svá villa? Tím divným přízvukem, který asi nasazuje, když je vzrušenej, nebo nevím?
"Já pozvala vás, jakákoliv ženo, či vlastně i muži, která já potkala kdekoliv po cestě, přijala vy? Ooo, květina!"

Berou mi kopí, no, pouštím ho trošku rozpačitě. Ne, protože bych si myslela, že mi ho snad seberou, ale protože je to moje kopí a ještě jsem se s ním dostatečně nepomazlila! Takže si ho spíš nechám tak nějak mrtvě vypáčit z rukou. Pořád moc nevim, jak na jakoukoliv situaci reagovat, protože moje přirozený reakce jsou prostě "ZBYTEČNÝ DRAMA."

"Ehm, paní da Mezzo není, teda je, er, my jsme manželé. To je moje žena, ne sestra. My nejsme příbuzní."
Ouha, Bastiano, už jsem nečekala, že se projevíš! Skoro už jsem měla v hlavě něco jako že mu řeknu, že s ním klidně pojedu do tý jeho Galoše na tu jeho villu, protože můj vlastní manžel je s tím evidentně naprosto v pohodě, tak co!' a k tomu škodolibej úsměv. Říká se tomu potopit loď abys zabil kapitána, což je v týhle situaci takový asi trošku nešťastný a zavádějící přirovnání.
"Rozhodně nejsme příbuzní, nehledě na to, co se vám bude snažit napovídat pak na lodi náš doktor!" přisadím si.

A teď buď milá. Mluv o něčem, co je neutrální, hezký, čemu rozumíš! Říkal, že se mu líbí kůň! Vyzná se v koních!
"Je hezkej že?" poplácám Sicaria po boku. "Naučila jsem ho toho spoustu, umí pasáž i piaffu, nově i levadu a vysokou capriolu... Je poddajný a lehký v hubě. Podívejte na ty nohy," přejedu schválně koni po noze RUKOU S PRSTENEM "díky pravidelné práci mu narostly konečně svaly. A to jste neviděl toho druhého, na kterém přijedu za chvíli ještě z domu s věcmi..."

Pasadena 1994 for the glory

Co se to proboha děje, blekne mi hlavou, zatímco vidím kapitána Vecoliho, ale než se k něčemu zmůžu, tak mě taky políbá a dál mele.

"Ehm, paní da Mezzo není, teda je, er, my jsme manželé. To je moje žena, ne sestra. My nejsme příbuzní."

Pfuf, mám na něj rovnou vybalit, že jede taky a nebo až později?

"Ona, my, tu čekáme na jednoho prodejce koní, který nám sem přivede koně na ten náš výlet. Tak jsme se šli podívat u na tu vaši krásnou loď, kterou poplujeme."

Mlčení je souhlas.

"Ooo, paní da Mezzo, vy máte tak hebkou plet, skoro jako váš bratr hlas, když včera zpíval mým mužům v krčma. Aaa, já nikdy neviděl tak krásnou děvče a to já se narodil v Galata, tam se potkával celý svět a my, my Benátčani jsme ho přeprodávali, jak umíme nejlépe. Teda my a Janovani, tfuj, ale tam Konstantii i s nima krásně. My mít čtvrť, krása, úplně malé Benátky. My tam žijeme jako tady, obchodujeme jako tady, bavíme se jako tady a dokonce vypadá to tam jako tady, my i mluvit jako tady. Prosím, prosím, až já vrátit, já vám ukázat moje víla tam, moc pěkná, jen prázdná, co žena mi umřela, ale já nehledám novou, pokud se nějaká vyjímečná nenajde," a začne Alessandře líbat i ruku.

Bastiano vypadá rozpačitý a nějak neví co dělat. Odkašle a chce se do toho vložit, čehož si všimne i kapitán Vecoli.

"Oo, já nezdvořáko, mio stupido, já se omlouvám pane da Mezzo, já nevychovaný! Jak já cestovat, já zapomínám na místní dobrá mravy." řekne a pustí Alessandřinu ruku, aby šel a obejmul Bastiana, kterému dá taky pusu na obě dvě strany. "Vy oba tak pěkní sourozenci, vaše rodiče na vás musí být pyšní. Ale pane Bastiano, já nechci působit neurvalý, ale používat sestra jako mezek, co nosit kopí, to nezdvořilé, já stydět se i za vás." A začne mávat na nejbližšího námořníka, aby přiběhl převzít zavazadla. "Vy nebát, vy mít i důstojnická kajuta, nespát s mými námořníky, takže se netřeba bát o vaše věci."

Když už vás oba přestane líbat, přejde i více do pracovní roviny.

"Co vy? Co vy? Vy tu stát oba jako opaření. Nebát se, moje loď dobrá, posádka dobrá, i ochranka dobrá. Nebát se, vy jak stěna bílá. Všechno bude molto bene. Však i říkal mu pan Luca včera, že se nezdáte, ale vy velký bojovník, takže nechápu ten prkenný výraz. Však být šťasný. Máte peníze, krásnou sestra a bene, ten španěl, to krásný kůň." A plácne Bastiana přes ramena a následně i koně po krku.