Andor.cz - Dračí doupě online

Lion of Love

"Oo, mio stupido, oo, já se omlouval, já stupido, snad já neurazit!" spustí kapitán a začne kolem sebe mávat rukama. "Já vidět krásná žena, mi mozek vypnout a já idioti. Scusami, Scusami paní da Mezzo, já nechtěl vás zneuctít, scusami," a začne znovu Alessandře cicmat ruku.

"Já mít rád krásná žena a krásné koně a vy pane da Mezzo, vy mi tu přivést oboje. Ooo, vážně pěkná noha, o, šikovný kůň. Já mám taky koně, já chovat Araby. To krásná koně, jen trošku," a ukáže prstem kolečka kolem hlavy, "ale ten temperamento, ta vášeň, ta rychlost, to kůn. Já prodávat Španělům, oni vozit až do Ameriko. Já milovala koně skoro jako žena," a začne muckat i koně, asi aby se necítil ochuzen.

"Což o koně se nebát, my umíme je převážet. Možná se budou mít líp než vaši společníci, protože tam většinou vozíme koně či negry. Na koně to je teda nachystané pěkně, ale na negry to není třeba tak chystat jako pro Italy. Oni nejsou tak vybíravý jak my a stačí jim mín prostor, mín vzducho. Oni nepotřebovat ani postele, stejně doma nemít. Ale zase vás jeden 10 a ne 100, tak se tam nějak vlezete, jen místo postelo bude sláma. Ale pan Mezzo se nebát, jak já říkat, vy budete mít kajuta pro jednoho. Když vy platit, vy nemoct spát na seno u hoven. To nono."

Ježíši, co se to děje!

"Ooo, paní da Mezzo, vy máte tak hebkou plet, skoro jako váš bratr hlas, když včera zpíval mým mužům v krčma."
Cože? Hebkou pleť?
Jakože nemám žádné problémy s pletí, až na občasné stopy po rozseknutým xichtu, protože jsem nepoučitelnej bitkař s problémovým zvládáním vzteku, ale nemyslím si že pleť je zrovna to, co bych vyz- co? Proč já? Proč Bastiano nic nedělá?
ZABILO BY TĚ, KDYBYS JEDNOU BYL TAKY TROCHU VÍC MAJETNICKEJ???

Sleduju s těžko skrýváným zděšením, jak mi oblizuje ruku a opakuju si jako mantru, že je jen milej, jen milej a že nechci vzít ratiště svýho novýho kopí a vybít mu zuby.
'Dva dny jsou dlouhá doba, Alessandro, tak by bylo lepší, kdybys nedělala zbytečné drama!' nebo jak to včera Bastiano říkal.
Kurva, doufám, že oceňuješ, jak se držím, protože jsem úplně ma okraji propasti a ještě jeden krok a skončí to tu přímo "zbytečným dramatem," jestli tak hodláš nazývat minimálně zlomenej nos a vyražený horní přední!

A pak jde úplně stejně ocicmat i Bastiana. To mě trošičku vytrhne z šoku a dám si ruku před ústa a směju se do ní.
Je to normální chování, tak u nich v tý Galoši, nebo odkud že to je?

"... ale používat sestra jako mezek, co nosit kopí, to nezdvořilé, já stydět se i za vás." můj smích se prohlubuje. Zacpávám si pusu a doslova se otřásám, to je situace! Taky ho pozve do svá villa? Tím divným přízvukem, který asi nasazuje, když je vzrušenej, nebo nevím?
"Já pozvala vás, jakákoliv ženo, či vlastně i muži, která já potkala kdekoliv po cestě, přijala vy? Ooo, květina!"

Berou mi kopí, no, pouštím ho trošku rozpačitě. Ne, protože bych si myslela, že mi ho snad seberou, ale protože je to moje kopí a ještě jsem se s ním dostatečně nepomazlila! Takže si ho spíš nechám tak nějak mrtvě vypáčit z rukou. Pořád moc nevim, jak na jakoukoliv situaci reagovat, protože moje přirozený reakce jsou prostě "ZBYTEČNÝ DRAMA."

"Ehm, paní da Mezzo není, teda je, er, my jsme manželé. To je moje žena, ne sestra. My nejsme příbuzní."
Ouha, Bastiano, už jsem nečekala, že se projevíš! Skoro už jsem měla v hlavě něco jako že mu řeknu, že s ním klidně pojedu do tý jeho Galoše na tu jeho villu, protože můj vlastní manžel je s tím evidentně naprosto v pohodě, tak co!' a k tomu škodolibej úsměv. Říká se tomu potopit loď abys zabil kapitána, což je v týhle situaci takový asi trošku nešťastný a zavádějící přirovnání.
"Rozhodně nejsme příbuzní, nehledě na to, co se vám bude snažit napovídat pak na lodi náš doktor!" přisadím si.

A teď buď milá. Mluv o něčem, co je neutrální, hezký, čemu rozumíš! Říkal, že se mu líbí kůň! Vyzná se v koních!
"Je hezkej že?" poplácám Sicaria po boku. "Naučila jsem ho toho spoustu, umí pasáž i piaffu, nově i levadu a vysokou capriolu... Je poddajný a lehký v hubě. Podívejte na ty nohy," přejedu schválně koni po noze RUKOU S PRSTENEM "díky pravidelné práci mu narostly konečně svaly. A to jste neviděl toho druhého, na kterém přijedu za chvíli ještě z domu s věcmi..."

Pasadena 1994 for the glory

Co se to proboha děje, blekne mi hlavou, zatímco vidím kapitána Vecoliho, ale než se k něčemu zmůžu, tak mě taky políbá a dál mele.

"Ehm, paní da Mezzo není, teda je, er, my jsme manželé. To je moje žena, ne sestra. My nejsme příbuzní."

Pfuf, mám na něj rovnou vybalit, že jede taky a nebo až později?

"Ona, my, tu čekáme na jednoho prodejce koní, který nám sem přivede koně na ten náš výlet. Tak jsme se šli podívat u na tu vaši krásnou loď, kterou poplujeme."

Mlčení je souhlas.

"Ooo, paní da Mezzo, vy máte tak hebkou plet, skoro jako váš bratr hlas, když včera zpíval mým mužům v krčma. Aaa, já nikdy neviděl tak krásnou děvče a to já se narodil v Galata, tam se potkával celý svět a my, my Benátčani jsme ho přeprodávali, jak umíme nejlépe. Teda my a Janovani, tfuj, ale tam Konstantii i s nima krásně. My mít čtvrť, krása, úplně malé Benátky. My tam žijeme jako tady, obchodujeme jako tady, bavíme se jako tady a dokonce vypadá to tam jako tady, my i mluvit jako tady. Prosím, prosím, až já vrátit, já vám ukázat moje víla tam, moc pěkná, jen prázdná, co žena mi umřela, ale já nehledám novou, pokud se nějaká vyjímečná nenajde," a začne Alessandře líbat i ruku.

Bastiano vypadá rozpačitý a nějak neví co dělat. Odkašle a chce se do toho vložit, čehož si všimne i kapitán Vecoli.

"Oo, já nezdvořáko, mio stupido, já se omlouvám pane da Mezzo, já nevychovaný! Jak já cestovat, já zapomínám na místní dobrá mravy." řekne a pustí Alessandřinu ruku, aby šel a obejmul Bastiana, kterému dá taky pusu na obě dvě strany. "Vy oba tak pěkní sourozenci, vaše rodiče na vás musí být pyšní. Ale pane Bastiano, já nechci působit neurvalý, ale používat sestra jako mezek, co nosit kopí, to nezdvořilé, já stydět se i za vás." A začne mávat na nejbližšího námořníka, aby přiběhl převzít zavazadla. "Vy nebát, vy mít i důstojnická kajuta, nespát s mými námořníky, takže se netřeba bát o vaše věci."

Když už vás oba přestane líbat, přejde i více do pracovní roviny.

"Co vy? Co vy? Vy tu stát oba jako opaření. Nebát se, moje loď dobrá, posádka dobrá, i ochranka dobrá. Nebát se, vy jak stěna bílá. Všechno bude molto bene. Však i říkal mu pan Luca včera, že se nezdáte, ale vy velký bojovník, takže nechápu ten prkenný výraz. Však být šťasný. Máte peníze, krásnou sestra a bene, ten španěl, to krásný kůň." A plácne Bastiana přes ramena a následně i koně po krku.

Já uh... Zrovna jsem si vzpomněla, že jsem nevypla doma troubu, takže... Eh.

Hm, tohle je naše loď? O co, že vím, co normálně přepravuje a pro co pak, až nás vyloží, jede! Třeba by nám pod rukou sehnal něco pěkného a, exotického, v dalekých krajích? Prý tam mají PRUHOVANÉ OSLY! A když může mít Fiorella chlupaté slepice, tak já bych klidně-"
"Ááá, pán Bastiáno, jste tu brzo! Ale tak to mám rád, pak nejsou zpoždění!"
Doprdele ale,

Snažím se tak nějak nenápadně ztratit za Bastianovým koněm, ale asi to úplně nevychází, protože:
"A i nejspíš vás šla vyprovodit i vaše krásná sestra, to je od ní velmi hezké. Téměř jako ona sama,"
Kurva nemohli jsme prostě jít rovnou k tý lodi, ze který nám vyloží toho koně a až pak jakože by šel Bastiano se doml- fuj! Fuj, nesahej na fuj, pusinku ne, ne!
Křečovitě zavřu oči a prostě vytuhnu, protože vnitřně usuzuji, že je to ta lepší varianta ze tří možných. Ta druhá je mu prostě jednu ubalit do zubů a ta třetí je pobodat ho skrytou čepelí.
Nejsem. Zrovna. Muchlací. Typ! Nesnáším, když na mě sahají cizí lidi!
Přežiju polibek na tvář a lehce se vykroutím z objetí.
Zase je hezké, že mi takhle lichotí, naposledy mi lichotil asi kapitán Baresi, ale teda ten měl tu slušnost zůstat jen u slovních náznaků a nechtěl mě hned muckat! Na druhou stranu tenhle by mě asi taky nechtěl muckat, kdyby předtím viděl, já nevím, jak rozpářu člověka od slabin ke krku řeznickým nožem!

"Byť vypadat takto, ani bych nikam neplul."
"Ah, aha. To. To jste milý, děkuju,"
Co se v takových chvílích říká? Jako nejradši bych byla upřímná a prostě mu popravdě naplila do tváře něco jako 'Nesahej na mě a neboj se, však já jedu s váma, jenom si tu něco zařídím, vezmu TU DRUHOU HOLKU co s náma taky jede a jsem tu jak na koni!' ale já moc nevim, jak si to Bastiano představuje a tak- nemohl by třeba zakročit?
Věnuju mu jeden zoufalý pohled, kterým prosím o záchranu z týto svízelný situace.

Proč si vůbec myslí, že jsem jeho sestra? To jak ten pitomec Pepe dva roky zpátky! 'Gigantismus u dětí, to je vzácný jev, ale může se to stát, ano ano, hlavně, když jsou rodiče sourozenci... Ano.' A když jsem se mu snažila vysvětlit, že nejsme, tak řekl, že jsme přeci Benátská šlechta, takže samozřejmě jsme všichni více či méně sourozenci!

For the voyage is long and the winds don't blow

"To nenakupujete dneska úplně v malém, hehe." zasměje se Schmidt a zamává vám na rozloučenou.

***

Cesta do přístavu už proběhla bez žádných zdržovaček a problémů. Ani najít Freccia d'Oro nebyl žádný větší problém.

Byla to solidní čtyřstěžňová karavela. Masivní loď, na první pohled vzbuzující obdiv, úctu a tak trochu zvědavost, čím se to kapitán Vecoli živí, když má takovouhle loď. Zdobená zlatá záď s mouřeníny mezi palmami však trošku napovídala.

Kolem lodě panoval čilý ruch. Námořníci a skladníci nakládali na loď ve velkém bedny, kolem se motali i lodní ochranka, které se podezřívavě koukala na každého, kdo se k lodi nachomýtl. Od oka byla posádka okolo čtyřiceti chlapů. Nemálo. Ale nebylo to tak překvapivé, protože na menší loď byste se se svým nákladem nevlezli.

Už byl i k lodi přistavěn jeřáb na koně. kapitán Vecoli zjevně věděl co dělá. No, nevědět to, nemá takovou loď jakou má.

"Ááá, pán Bastiáno, jste tu brzo! Ale tak to mám rád, pak nejsou zpoždění!" přijde vás přivítat vesele kapitán, který jinak zrovna řídil nakládání nějakých beden."A i nejspíš vás šla vyprovodit i vaše krásná sestra, to je od ní velmi hezké. Téměř jako ona sama," řekne Alessandře a začne jí italsky objímat s pusou na tvář. "Mě moje žena nikdy nechodila vyprovázet. Ani když žila. Byť vypadat takto, ani bych nikam neplul."

Argh!

Jestli najdeme něco, co vypadá velmi cenně, ty zkundyxichte, tak si to, jako obvykle, nechám já do svojí sbírky! To by tak hrálo, abych ti tady nosila MOJE BEBECHY! Jakmile se mi podaří přesvědčit ostatní, aby mi pomohli pobrat, co sama neunesu, tak je to moje kořist! Ten mě ale vytáčí! Jak může - jak kurva? Tolik zápornejch mrdů mi už dlouho takhle nikdo nedal, grrrrrhmchrmp. JAK S TÍM VŠÍM VŮBEC SOUVISÍ, ŽE BYDLEL U NĚJAKÉHO HŘBITOVA NEBO CO???

"než nám vnutí ještě něco dalšího co nepotřebujeme a ještě nás za to donutí mu zaplatit."
"Ale já to kopí potřebuju, fakt hrozně moc," šeptnu mu do ucha trochu zahanbeně a pokud možno se snažím tak, aby to Schmidt neslyšel, ale tak kdo ví.

Pak si upravím svůj sametový plášť.
"Tak. Máme tady k vyzvednutí jednoho koně a taky jednu loď, která na nás čeká."

Tak popojedeme

Wow, on ji zničil jako Římany u Carrhae. Úplně si ji namazal. Hehe. To se nestává úplně často. Holt Alessandra je zkušený asasín a on zkušený obchodník. Z druhé strany spektra si myslím, že by ho nejspíše porazila na souboj s mečem. Nejspíš. Jeden nikdy neví, jestli by nepřekvapil, přeci jenom je prodává.

"Je skvělé, že jsem se na tom tedy všichni tak krásně domluvili a my můžeme tedy spokojeně odejít," významně se na Alessandru podívám, "než nám vnutí ještě něco dalšího co nepotřebujeme a ještě nás za to donutí mu zaplatit."

Ještě než odejdeme, si však neodpustím jeden dotaz: "A, ten vás příbuzný v Anconě, jen tak ze zvědavosti, jak se jmenuje a v čem podniká? Shodou náhod, tam zrovna plujeme..."

Malý, velký Izrael

"No a pak že to nejde ne?" řekne nadšeně Israle a promne si spokojeně ruce. "Hava nagila, jak se s vámi krásně obchoduje, co jež pravda. Tak ať se vám v té válce daří a tak, a nezapomeňte všem kdo se zeptá říkat, kdo vám ty zbraně vyrobil. Jo, a abych nezapomněl. Pokud byste nááhodou narazili na něco, co vypadá velmi cenně, nenechávejte to ležet hnít někde v lese, ale pěkně mi to přivezte, já už se postarám, aby to našla nového majitele a vám to hodilo nějaké penízky. Jestli se chápeme..." a významně mrkne.

Show me your Drachmae!

Skousnu zuby pevně k sobě v potlačovaném vzteku, vyfrknu nosem a zúžím zlostně oči. Musí se mu nechat, že obchodovat ten chlap umí.
"Shodněme-se-tedy-na-tom-že-ho-nikde-cestou-nezaseru" zasyčím nasupěně.
Žid jeden!!! Dokud ho nezničím, pořád je to ostatně můj reklamní předmět! SPONZORSKEJ DAR!