Andor.cz - Dračí doupě online

Kvalitní tapetování.

Koukám, stojím, mlčím a jen tak poslouchám a nějak nemám co říct.

Takže, ona se tak nudila, že neměla co dělat, že když už mohla něco dělat, tak začala zabíjet býky? Ooookkkkk, to je... zajímavé. Ale asi lepší býky, než třeba štětky na ulici. I když, být konkurenční...

"Aha... chceš, třeba obejmout?" zkusím a otevřu svoji náruč.

Snad dělám dobře, moc nevím co na to víc říct... ikdyž, můžu zkusit ještě toto.

"Však víš, že tě miluju!"

JE TO ŽID!!!

"Byla by to škoda, kdybych ho musel zase schovat..."
"JEŽÍŠI MŮŽE TO CHVÍLI POČKAT? VIDÍŠ ŽE TU SNAD NĚCO ŘEŠÍME!" Utrhnu se na obchodníka vztekle.

"Heh, takže ty jsi toreador? Můžeš mi k tomu něco více povědět?"
"Tak zaprvý, jako, já nejsem žádnej toreador, prostě občas takhle přijdu a zabiju si v aréně býka! Pro zábavu a pro sport, protože tady prostě nic není! Celej život prostě jsem lítala z mise do mise, pořád se něco dělo, nejdříve jsme dělali v Římě s Eziem, pak jsme dostali učně a bratrstvo a pak jsme čistili podsvětí od povlu, co se nám nehodil do krámu a nešel ti na ruku a pak jsem se ROK V KUSE DOSLOVA HRYZALA NUDOU, ZATÍMCO VY JSTE SI VŠICHNI LÍTALI PO VENKU BEZE MĚ! To bylo samý že nemůžu tohle a nemůžu tamto a tady si sedni a nechtěla bys raději celý den ležet, Pepe říká, že to dítě je hrozně velký a měla bys být v klidu a blabla. "

Rázně dupnu, jak si na to vzpomenu.
"NEJHORŠÍ ROK MÝHO ŽIVOTA! Kurva a jediný coste mi dovolili bylo procházet se okolo baráku S FIORELLOU ZA PRDELÍ a tak jsem se prostě chodila dívat na San Polo, protože co jsem asi tak měla dělat, vyšívat a číst knížky? No a pak už jsem měla klid, děcka byly dvě docela normálně malý a ne jedno obrovský, jak strašil ten blbec Pepe, tak jsem je odložila kojný a otrokyním, počkala a dala se trochu do kupy a až mi nebylo úplně tak kokotno, tak jsem se zase občas šla podívat, jak tam válčej. No a tvůj kamarád Pietro tam často sází, tak jsme se tam párkrát potkali a já se k němu teda sama od sebe nemám, ale on se má ke mně a tak do mě začal možná trošku šťourat, jestli bych to nezvládla taky.

No a pak jsme chvilku honili a pak i našli to Plátno a pak už se úplně přestalo cokoliv dít v celým městě i okolí. No a tak jsem si prostě řekla, že tam jednou vezmu koně, že Pietro má pravdu, že bych to teda taky zvládla a líp, než tamti šašci. No poprvý to asi nebylo vůbec nijak zajímavý, protože jsem do něj prostě mrdla od voka automaticky kopí, doprostřed hlavy zdálky, no pak jsem pochopila, že takdle asi ne, protože se na místě složil dřív, než vůbec uzavřeli nějaký sázky, to bylo docela trapný, no-"

-žiši, jak to ze mně samo leze ven, však jsem si s ním vždycky o tom chtěla hrozně povídat a pochlubit se, jak jsem neskutečně dobrá... Počkat, to bych nahlas měla taky říct! Když tedy tady podle Židovský manželský poradny k sobě máme bejt upřímný!

"No a já ti to chtěla říct, vlastně jsem o tom chtěla mluvit dycky úplně celej večer, když jsem přišla domů plná dojmů a adrenalinu, jenomže poprvý to bylo takový divný, podruhý jsi zrovna nebyl doma, potřetí nebyl čas, protože jsme byli extrémně nadržený, já teda proto, že mě skoro nabral ten bejk, eh - a moc toho ten den nenamluvili, měli jsme úplně jiný starosti a po tom mi to přišlo taky divný no a pak s každou další nedělí to bylo tak, že už to bylo hrozně dlouho a věděla jsem, že bys mi možná mohl vyčíst, že jsem ti to neřekla UŽ PŘEDTÍM, tak jsem to vždycky radši odkládala, no a taky jsem si říkala, že bys mi to mohl zatrhnout a jako čím jiným jsem se měla prostě bavit, když ty sis četl knížky. Navíc ty koně to potřebujou jak sůl, však jak šlapou jak hodinky teď!"

Přešlápnu.
"No a naposled mě Pietro vyhecoval, ať jdu do arény bez koně. Tak jako jsem ho poslala dvakrát doprdele a potřetí mu řekla, že to udělám, pokud se se mnou rozdělí o ty vyhraný prachy. Ne teda, že bych je potřebovala, ale víš, že se prostě nechám snadno k tutěm věcem vyhecovat, pamatuješ na ty čtyři jezdce na koních, který jsem sejmula kuchyňským nožem??? No to je jedno, pamatuješ, byls u toho. No a tak jsem do toho šla. Jako když jsem stála uprostřed arény a lidi prostě tiše čuměli co bude a pak tam vpustili to zvíře, tak jsem měla trošku sekundární myšlenky, jestli jsem moooooožná už trošičku nepřesrala, jo. Ale tak jsem tady, tak jak asi myslíš, že to dopadlo... "

Mlčení znamená souhlas

"Heh, takže ty jsi toreador? Můžeš mi k tomu něco více povědět? To se to musím doslechnout prakticky na ulici? A ještě v tom jedeš s Pietrem? Co ještě mi tajíš! Povídej!" a dám si ruce v bok, a ostentativně zadupu na místě, jak ráda dělá Alessandra, když se jí něco nelíbí. "A nebo se mám jít zeptat raději Luca, co mi k tomu řekne?"

Hehe

"Ah, paní Alessandra soutěží jen o nedělích? To jsem nevěděl, ale tak vysvětluje to, že jste včera nesoutěžila. Ale tak zase jsem si vyslechl tady písně od pana mistra. Což, co mám v sobotu dělat, to se pracovat nedá, že jo, hehe. No, ale furt jste mi ani jeden neřekl, co bude s tou reklamičkou!" a začne zase prstíkem nepatrně ten dukát šinout k sobě. "Byla by to škoda, kdybych ho musel zase schovat..."

Nechceme se vrátit k tomu jakože stěžování si na mě za peníze???

"A cože to děláš s Pietrem za sázení? Snad se nepereš s býkama!"
"No, já totiž... Ono..."
Uvažuju, jak z toho ven, jako ne, že bych mu to nakonec asi dneska neplánovala říct, protože kdyby jo, tak bych byla trošičku opatrnější na to, co tu říkám, však to nedělám první tejden, žejo - ale to bylo PŘEDTÍM, než jsem zjistila, že si na mě snad někde veřejně stěžuje, používá moje opravdový jméno a dokonce mu za to někdo zjevně platí tak, že nás tu nějakej židák bere za to na hůl!
Já samozřejmě Bastianovi nikdy nelžu, jen si prostě někdy nechám nějaké informace pro sebe, protože se neptá! Takže říct něco jako "cože? Bejci? NESMYSL!" Je samozřejmě mimo mísu.

Třeba bych to mohla nějak zahrát z hřiště, abych se mohla dál zlobit na to, že jakože málo pracuju a pak to vyřešíme, ty bejky někdy později, nebo třeba...
"Hééh, vy jste Pekelná kočka! No to je krása, kdo ke mě chodí.
" Mě pojeb, dneska už, fakt... "
Zavrčím tiše a pomalu svěsím hrozící ruku dolů k pasu.
Ten chlap poznává lidi podle hlasu, asi jsem NEMĚLA ŘVÁT!

však jaký krásný věci mám, né jak ten obchod naproti což?"
Jako jo, je pravda, že to kladivo odnaproti je proti těmhle trošku podřadný, no. Ale tak, je to kladivo, když tím někdo dostane do hlavy, tak umře. No. Eh. Tak na co bych tak mohla odvést řeč? Něco, co nebude v žádným případě připomínat dobytek, ideálně.

"Ale, řeknu vám, že vypadáte trošku překvapeně... to vy si takový věci neříkáte? To teda hanba,..."
"No, ummmhmmm..." sleduju, jak se ke mně po pultu vrací ten dukát a jsem trošičku nervózní, z celé té situace. Ještě před chvilkou jsem byla DOSLOVA NA KONI a teď jsem doslova pod vyčítavým pohledem. A on mele něco o helmách a já neříkám nic, protože jediný, co mě tak napadá, je se zeptat, jestli teda nemá nějaký fešný reklamní kopí, ale tak to by nebyl teď úplně ideální dotaz, žejo.

V zoufalství se podívám na Bastiana takovým tím pohledem, jako že mě někdo teď hrozně dusí a jestli mi z toho třeba, uhm... Nechce nějak pomoct ven? I když trošičku tuším, že mě spíše čekají nějaký ty dotazy, než cokoliv jinýho.

"No, já... Uh, při nedělích, když mám čas, tak- ale to je proto, že se v Benátkách nic neděje a... A... No a jetodoslovazarohem!"

Sdílejte než to smažou

"Hééh, vy jste Pekelná kočka! No to je krása, kdo ke mě chodí. Což, nechcete mi teda udělat taky reklamu, dobří lidé? Jako pán udělal pro Casa Rosa? Já věřím, že se domluvíme. Jak do budoucna, tak i teď, slevička může být, když mi přinesete víc zákazníků... né že bych trpěl na kšefty, však jaký krásný věci mám, né jak ten obchod naproti což?" a pomalu vrací po pultíku prstíkem jeden zlaťáček směrem k Alessandře.

"Ale, řeknu vám, že vypadáte trošku překvapeně... to vy si takový věci neříkáte? To teda hanba, jako nechci se do toho plést jako, co je mi po tom, že jo, ale kdybych mohl, radit, což samozřejmě nebudu, ale měli byste takový věci spolu řešit. Já jako tuším, že vy jste tam u vás asi trošku tajnůskářství a rádi od problémů utíkáte, hehe," a vydatně se zasměje svému skvělému vtípku, "Ale tohle není dobrý. Mein Gott, to bych nechtěl, abyste se pomordovali mejma kladivama, to by byla škoda... což, když o tom mluvíme, jako mám tu nějaké nové zboží, i helmy. Burgonety z ehm, no, možná až Francie no, ale fakt kvalitní a legálně, přísám, že legálně získaný! Sice někdo mi nějaké nedávno někdo ukradl, fuj, ale furt nějaké mám, jako jediný v Benátkách. Prvotřídní kvalita, i nějaký ten náraz od kladiva určitě vydrží!

Fug

"Pepe, hehe, chápu proč, hehe," ale smích mě brzy přjde.

Měl jsem si sebou vzít tu helmu, třeba by mě nepoznala.

Kajícně mlčím a nic neříkám. Ale zkusím jeden manévr, co to může zachránit.

"A cože to děláš s Pietrem za sázení? Snad se nepereš s býkama!"

...ona se pere s býkama!

Jak jako OBČAS POMÁHÁ?

"Hehe, pěknej pokus paninko, ale já nejsu štětka, abych se vám přehnul a nastavil za pár stříbrňáků."
Ježíši, tak já jako něco přidám, Ital někdy horší Žida, fakt, kam ten svět spěje?

"...ještě když pán vede místní Bratrstvo asasínů a ještě se tu tahá nitky v podsvětí,"
Jako co se tam kurva stalo? On začal všem vyprávět, jakej je pan Assassin a oni po něm ZAČALI HÁZET ZLATO NEBO CO? Doprdele, tohle není na mém seznamu deseti nejdivnějších věcí, co by se mohly stát tenhle tejden - ALE MĚLO BY BEJT!

"...já taky nechcu, aby mu to tu někdo v noci zapálil a navíc pán má pravdu!"
JÁ ti to tu zapálím, jestli kurva mi nikdo neřekne, co se to tu doordele děje!!!
Založím ruce v bok a nakloním hlavu na stranu.

Nebylo by na světě líp?
No ne to teda NEBYLO KURVA!!! JÁ CHCI DÁL BEZTRESTNĚ POBODÁVAT VŠECHNY LIDI, CO MĚ SEROU, KDYBY KAŽDEJ PIČUS MĚL MÍT PISTOLI, TAK JAKO BYCH TAKY MUSELA A KDE JE V TOM NĚJAKÁ SRANDA??? TO BYCH UŽ RADŠI DO TÝ AMERIGY RADŠI ODJELA, LOVIT DOMORODCE! KURVA!

"Jak jsem říkal před chvílou, 16 dukátů. Naše, poctivý, žádný šmejdský."
"Nojo, jasně, bez problému, i když mě vůbec netěšíte, mám víc otázek, než odpovědí," mrmlám nespokojeně a sázím to zpruzele na stůl.

"Což, vy jste ta paní Alessandra, co mu občas pomáhá s věcma co? No, měla byste víc, on chudák nemá vůbec na nic čas,"
"COŽE???" Jeden dukát po něm automaticky zlostně mrsknu. "Jak jako POMÁHÁ? Jak jako MÁLO POMÁHÁ? Jak jako NA NIC ČAS??? DIO IN PARADISO!!! DYŤ SI AKORÁT JENOM ČTE KNÍŽKY A PŘEDSTÍRÁ, ŽE PRACUJE! A UČNĚ NEMÁ, PROTOŽE JE AKORÁT LENIVEJ HO MÍT!" Mávám prodejci rukou, s prsty pevně proti sobě v místním gestu před obličejem.

" A ON JAKO CHODÍ NA NÁMĚSTÍ ŽEBRAT A BREČÍ U TOHO, ŽE JÁ MÁLO PRACUJU? A LIDI MU ZA TO JEŠTĚ PLATĚJ????
A ANO, BYLI JSME V NAVAŘE NÁŠ MISTR HO ZABIL ZATÍMCO MY"
Jsme kravili okolo a kradli koně!
"MU KRYLI ZÁDA, TO JSEM TOTIŽ JEŠTĚ PRACOVALA, ZATÍMCO TEĎ SI VÁLÍM DOMA ŠUNKY!!!"

Come tell us how you slew, Those old Borgias two by two

"Hehe, pěknej pokus paninko, ale já nejsu štětka, abych se vám přehnul a nastavil za pár stříbrňáků. To si pletete, to je ten druhej zbrojíř na náměstí. Nene, navíc, nebudu tu práskat na milého pána, ještě když pán vede místní Bratrstvo asasínů a ještě se tu tahá nitky v podsvětí, já taky nechcu, aby mu to tu někdo v noci zapálil a navíc pán má pravdu! Co se do toho vložil, fakt se tu v noci na ulic zabíjí míň lidí... I když teda včera někoho kuchli kus ocaď v přístavu, ale to už je holt život ve velkoměstě, nějaká mrtvola k tomu občas patří, na venkově si zase nikdo nekoupí pistole, že jo."

Prodavač se navíc předkloní přes pult a vědoucně pronese dle něj největší moudrost světa.

"Ale, ALE, kdyby si každý koupil pistoli, nikdo by nikoho v noci nepobodal. No, není v tom logika, dobrá paní? Sama řekněte, jestli by si někdo zkusil někoho přepadnout s nožem, kdyby prostě mohl z kabátu místo měšce vytáhnout pistoli a nehledě na to, jak to bude velkej grázl ho prostě odžít. Nebylo by na světě líp? No, já si myslím. No, zpátky k našemu obchodu. Jak jsem říkal před chvílou, 16 dukátů. Naše, poctivý, žádný šmejdský."

A předkloní se ještě víc.

"Což, vy jste ta paní Alessandra, co mu občas pomáhá s věcma co? No, měla byste víc, on chudák nemá vůbec na nic čas," a už jen tak pro sebe polohlasně dodá. "Ani učně kvůli tomu nemůže mít, chudák. A to tak hezky zpívá."

Zbrojíř teda znovu natáhne ruku a zkusí ještě kout železo dokud je žhavé (stejně jako v práci!)

"A teda, vy jste fakt zabili toho Cesareho v Navaře?"

Cože? On se taky pokoutně věnuje nějaký zábavě? To je ale můj job!

"A nezkoušejte smlouvat dobrý pane, nemyslete si, že vás bez masky nepoznám po hlase. Včera jste si na náměstí vidělal za pět minut víc, než já za víkend. Takže..."
No ale tak to moment moment!!! Cože co? Jak vydělal? Kde vydělal? Snad ho Pietro taky neuvrtává do nějakých nebezpečných aktivit? To bych si s panem Gryfem jako docela vyřídila! Bastiano je křehkej, sladkej, MŮJ a nesmí se MI poškodit!

Zlehounka Bastiana odstrčím stranou, směrem za sebe a nahmatám svůj vlastní měšec, než se vzpamatuje.
"Zatáhnu to bez blbejch keců a přidám ještě tři stříbrný navrch, pokud mi pěkně požalujete, co můj drahý manžel včera prováděl na náměstí," zazubím se a zamrkám.

A tak, aby to bylo fér!
"Jsem na tom teď extrémně dobře, minulý týden mi Pietro musel vysolit polovinu toho, co na mě vyhrál v sázkách, když už mě uvrtává do věcí, kde jde o kejhák."
Až to skoro na srdíčku bolelo, že všichni sázeli PROTI MĚ! Pfffft