Andor.cz - Dračí doupě online

Allow us to introduce ourselves playlist

"Hmmmm," pronesu jenom zasněně. "Jó, to je přesně to, co bych rád a ty to víš, co? Hmmm."

Bude dlouhá cesta lodí.

Vezmu si kladivo do ruky a potěžkám si ho v ruce.

"Jo, tak já ho beru šéfe," řeknu zbrojíři a podívám se na Alessandru. "A co bys teda chtěla do ruky vzít ty?"

Tvl aspoň jednou jsi hodil solidní Zásobnost, zatím jediný dobrý hod byl na to, že Fiorellu bude mít rád kůň XD

ale určitě ti to udělalo trauma, které musíš vyléčit!"
" A přesně pro to tě všechny ty šlapky chtějí mi tě sebrat a mít tě jen pro sebe!" odpovím a snažím se zachovat vážnou tvář, když se mu zavěsím do ruky. "Ale nedej se obalamutit, ony tě chtějí jen kvůli prachům a já tě miluji od doby, kdys ještě žádný neměl," zašklebím se. Jo, srdíčko už nebolí! Ale neřeknu ne na nový válečný kladivo, kdo bych byla, kdybych odmítla! V zrcadle bych se nepoznala snad.

*****
"Tu už je to lepší což? Tak, které se ti líbí?"
Chvilku se ochomejtám kolem každého z nich, těžkám je a obhlížím ze všech stran.

"Tohle černozlatý," řeknu tak, aby to znělo, jako že ho chci pro sebe, než dodám "By se ti hodilo. Přijde mi, že je to přesně tvůj styl, k černýmu koni a zlatý masce no a to všechno."
Celkově se mi brouček nějak shlídl ve zlatě od té doby, co řídí obchod s drogama a pašování kontrabandu a vlastní k tomu bordel. Já si všimla, žes po něm zálibně koukal, měl bys ho mít, zasloužíš si jakékoliv by se ti líbilo. Ňuňuňu.

" Osobně bych tady doprostřed před ten zobák nechala z každé strany pak ještě vsadit rubín, až se vrátíme a vyškrábat tam insignii bratrstva, pak bude úplně ideální, vidíš? Tady."
Pohladím topůrko prsty, jako by to byl milenec, otřu se mu tváří o tvář a tak nějak tiše zavrním.

Bamboozled, lula lula xdddd

Chudák Rocco. On je můj kancléř, ale ona si z něj taky dělá poskoka. Když na to může zneužívat Lucu!

"To zní, že máš asi čas," řeknu a nabídnu Alessandře rámě, "Takže můžeme jít koupit ti to kladívko! Sice máš bolavý srdíčko asi míň, ale určitě ti to udělalo trauma, které musíš vyléčit!"

***
Druhý obchodník už na tom byl lépe. Kromě toho, že prodával také jednu pistoli, měl v nabídce i slušnou zásobu kladiv.

Kromě těch obyčejných tak pozornost poutali dvě. Jedno, které bylo bez dřeva čistě s oceli, kde topůrku bylo stylově vykrouceno do vývrtky a druhé, které zaujalo tím, že hlavice byla hlava havrana, kterému zobák přecházel do, inu, zobáku na kladivu.

A pak tu bylo třetí, které hypnotizovalo Bastiana, který se ale styděl k němu přihlásit, aby nedostal nadáno. Bylo to klasické, až tuctové kladivo, ale černěné s kontrastními detaily ve zlatě.

***
"Tu už je to lepší což? Tak, které se ti líbí?"

Počkej takže my jdeme shoppovat?

Když se Fiorella má k odjezdu, zkontroluju ještě, jestli je dobře usazená, než odjede a upravím ji třmeny k její výšce. Následuje krátká přednáška o tom, jak má správně sedět, kam a proč přenášet váhu a kdy, jak ji nebrat zbytečně dozadu v hubě, vlastně lepší toho koně vůbec ničím neobtěžovat a jenom navést na směr.
Sakra co dělám, jede doslova dva bloky a jeden mostek, takže pokud nedojede sama v pohodě domů, zůstane tady i se svýma slepicema.

*****

"A ty máš už sbaleno a můžeš korzovat po nákupech semnou a nebo si musíš taky balit věci?"
Pokrčím rameny.
"Zbraně mi chystá Rocco a zbytek věcí mám sbalený hned, prakticky se jen obleču a vezmu nějaký důležitý věci na sedlo a do brašen, to je jak nic, nepočítala jsem s tím, že bych doma byla nadýl než na skok. Ještě teda mám naporoučené pro kuchaře, aby nám zabalil na cestu něco dobrýho, protože bůh ví, čím nás budou krmit, tak to prostě vyzvednu v kuchyni, pokud to taky nedá Roccovi nebo Lucovi nebo Fiorelle aby to sbalili. No. Takže... " zvednu ruce, jako že já jsem v pohodě a z obliga.

"Akorát teda - my ještě jdeme nakupovat? Myslela jsem, že mi to mělo ukonejšit bolavý srdíčko, protože kůň nebyl, ale kůň nakonec je...?"

Umění obchodu - Donald da Mezoo

"Takže bude můj? A zadarmo?"
"Ano"
"Ty jsi prostě úplně nejlepší, já tomu nemůžu věřit, jak jsi to zařídil, děkuju!"
"Opět ano. A nemáš zač!"

Tak, jeden problém by byl vyřešen. Tak snad doufám, že se mi to nevrátí zpět do ksichtu, ještě než stihneme odplout. Ale pokud si přijde pro peníze až v pondělí, mělo by snad být všechno v cajku a nic nebude nějak extra vést zpátky k nám. Hlavně, když řekne, že si to koupil nějaký fešák, u kterého nebude nijak figurovat maska. Utajení bez utajení je vlastně super utajení!

***
"Jako, sice by nám nesli vajíčka a na lodi by to s nima šlo, nejsem si úplně jistý, co by s nima jakmile vystoupíme v Anconě. Leda zaplatit kapitánovi, aby se s nimi vrátil do Benátek a předal je tu zpátky, ale přijde mi to, jako velmi, velmi zbytečná komplikace. Takže také hlasuji proto, aby tu králikoslepice zůstali. Což, čas se krátí. Měla bys je Fiorello jít ubytovat do Casa Rosa a začít si balit věci!"

***
Když Fiorella odjede, dám Alessandře možná nepříjemnou otázku.

"A ty máš už sbaleno a můžeš korzovat po nákupech semnou a nebo si musíš taky balit věci? Protože jak moc dobře víš, tak za hodinku mám rande s jistým koněm. A bůh chraň, musím tam být před nimi, protože určitě nechceme, aby tam ten koňský handlíř chodil a ptal se, kde je poručík Nicollo d'Alviano kterému má předat koně pro kapitána Baresiho. To by bylo... notně nepříjemné. Nedejbože, kdyby kvůli tomu odchytl třeba městkou hlídku, co by s naším štěstím určitě korzovala přístavem."

Who would guess, there actually ARE rabbit chicken!

"Prodal mi je všechny! No nejsou krásný!"
Cotodopekla...
Zamrkám zmateně na košík plný hemžících se chlupů a pustím Bastiana v konsternovaném zaujetí... Těma věcma.
"Ukaž, můžu?"
Jednu opatrně vytáhnu z košíku.

"Vydává to zvuky jak slepice, vypadá to jak chlupatý králík bez uší a chová se to... Jak tuřín," zhodnotím to zkušeně.
"A jsi si jistá, že to nejsou nějak... Že to není nějaký čarodějný zvíře, plivník vysezený baziliškem, nebo...? Je to legální to mít?" prohlížím si to chlupatý zvíře ze všech stran, jak to dělá kokoko a jak to má opravdu slepičí pařáty. Vůbec nechápu, kde to má oči, má to stejnej předek jak zadek. Vrátím to do košíku. A zavrtím nevěřícně hlavou, že to vůbec existuje.

"Jenom... bereme je sebou a nebo je mám radši odvézt do Casa Rosa?"
"Kam jako sebou? Jako do války, že by sis vzala ten košík plný slepic? Jako Fiorello, já nikdy neřeknu ne čerstvému vejci po ránu - snáší to vůbec vejce, žejo? - ale tohle je nerozum, budeš ráda, když se po pár dnech udržíš v sedle se zbraněmi a všechny věci si taháme sami, nepojede za námi žádný vůz, a ani... Sakra Fiorello, je to válka a hon na zrádce, ne žádnej rodinnej výlet na koníčkách!" blahosklonně ji poplácám po hlavě.
"Takže je samozřejmě necháš v Casa Rosa, až si tam pojedeme pro věci, můžeš je vypustit třeba na zem do holubníku, tam jim bude určitě dobře a počkají na tebe, až se vrátíme. A ještě budeš nakonec ráda, že tě nepodporuju v tutěch blbejch nápadech, jako je brát si do války slepice."
Založím ruce v bok a zatvářím se nesouhlasně.

"Jinak, my máme hotovo, Lucův kůň tady není, ale Bastiano zařídil, že nám ho za hodinu vyloží v přístavu,"
Zamilovaně vzdychnu, když si vzpomenu na to, jak hezky to zařídil!

Dneska se daří!

"Mám, mám je!" běží k vám nadšená Fiorella s košíkem plným chlupatých slepic a s koněm tahaným za sebou.

"Prodal mi je všechny! No nejsou krásný!" nadšeně popisuje svůj nákup, který vypadá, že je opravdu o chlupatých slepicích. "Jenom... bereme je sebou a nebo je mám radši odvézt do Casa Rosa?"

Karmická odměna za to, že jsem Fiorelli koupila její chlupatý slepice!

"Podrž mi koně ženo,"
"Ah?" chytím otěže a uvažuji, o co jde. Protože on jde k - no počkat, nejde ho prostě z frustrace zmlátit, že ne? Já se totiž velice držím, dokázala jsem si nejít spravit náladu na ciferníku toho handlíře! A Bastiano obvykle nedělá... To bejvá moje parketa, mlátit lidi, co mě serou! Co... Měla bych tam jít radši zakročit, aby z toho nebyl ještě třeba zbytečný povyk a neoddálilo to naše vyplutí? Já nechci, aby kvůli tomu byly samozřejmě problémy! Co kdybychom... Šli spíš koupit to kladivo? Stejně z něj lepšího koně nemůžeš vymlátit, je to prostě neštěstí, co tu je, ale třeba, kdybychom nejeli tak narychlo, ZA COŽ ROZHODNĚ MŮŽE CALOGERO A NIKDO JINEJ, tak bych třeba domluvila nějaký import odněkud. rozpačitě poplácám Sicaria po pleci.

A on se furt nevrací, co tam dělá prostě? Ani žádnej křik odtama, zabil ho a teď někde nenápadně schovává tělo? Můžu mu pomoct, schovat to tělo! A kde je Fiorella s těmi slepičími králíky nebo co to kupuje.

Bastiano se vrací a já pořád rozpačitě stojím na místě, držím jeho koně a v ruce žmoulám nervózně otěže mezi prsty.
Takže už schoval to tělo? Jako je to trošku extrémní řešení, ale ne, že bych to handlíři vlastně nepřála!
"Říká ti něco černý Murgese?"
"Žádný z těch koní tu není z La Murge," začnu rezolutně, protože dneska nenatáhli zjevně jen Fiorellu!
Ach, aha. Aha. No. Dobře. Tak beru zpět. Evidentně z něj nakonec přeci jen ŠLO vymlátit lepšího koně! Pak že násilí není univerzální řešení!

"... prohledat dům i stáje, jestli náhodou nekrátí daně."
Násilí A VÝHRŮŽKY!

"... a prý do hodiny dovezou toho koně do přístavu... "
"Takže bude můj? A zadarmo?" Rozevřu doširoka oči překvapením a zacupitám nohama na místě.
Škoda, že ho nemůžu hned vidět, ale tak je to kůň, co měl být pro Baressiho, takže to bude dobrý kůň, Baressi měl i předtím dobrého koně, věčná škoda ho, jestli si zlámal nohu. No, tak ať si pobulí on, že teď nemá koně, lepší, když on, než já!
"Ty jsi prostě úplně nejlepší, já tomu nemůžu věřit, jak jsi to zařídil, děkuju!"
A znovu mu padnu okolo krku, tentokrát bez snople jako bonus!

ANO - Chad

"No neboj, něco hezkého ti najdeme!" snažím se ji ukonějšit, ale asi marně, když následuje její: "HANBA VÁM ZA TAKOVÝ HAJTRY!"

A DOST.[/i]

"Podrž mi koně ženo," oznámím rázně, nasadím si helmu a jdu k chudákovi handlíři, který neví, co ho čeká.

***
Vrátím se naštěstí v dobré náladě.

"Říká ti něco černý Murgese? Mě nic, ale fakt se tvářil, že nic lepšího teď nemá. Ale, snad by mi nelhal, když si kůň kapitán Baresiho zlomil nohu a on NUTNĚ potřebuje nového. Takže mi ho podpultově zařídil, když si to žádají Benátky a teda protože jsem mu jinak vyhrožoval, že mu přijdeme prohledat dům i stáje, jestli náhodou nekrátí daně. Hned poslal poslíčka a prý do hodiny dovezou toho koně do přístavu, kde si ho já, poručík Nicollo d'Alviano přeberu. A teď ta nejlepší část - platbu si má pak po víkendu přijít vyřídit do dóžecího paláce."

Tak. Teď snad bude klid... ale určitě bude chtít beztak i koně a kladivo i šperky.

"A budeme hrát Assassin's creed!" "Pecka, o čem to bude?" "Budeme zpívat v hospodě a nakupovat čačky na trhu!" "Woooo, jdu do toho, action packed fun!"

či něco jiného teda, aby ti to udělala radost, než vyplujeme, když jsi takový chudáček?" přikývnu.
"Siii, bene." řeknu pořád poněkud rozesmutněle, ale už aspoň ne ubuleně. "Ale i to kladivo bych asi chtěla,... "
Prostě moje emocionální újma je NEMALÁ!
"A... A něco hezkého, ano, děkuju." freneticky pokývám krátkými pohyby hlavou, jako že chci a chci všechno z toho.

"HANBA VÁM ZA TAKOVÝ HAJTRY!" zavolám ještě pro úlevu na srdíčku směrem k handlířům a stulím se vzdorovitě pod Bastianovu paži.

"Takže říkáš, že to není pták s ušima, ale slepice s chlupy? Divný, snad to pak doma uvidím, než pojedeme. Myslela jsem, že vrchol vtipných ptáků jsou ti tlustí holoubci z Indie, jak neumí lítat a mají ty paví ocasy, už jsi je někdy viděl?"