Andor.cz - Dračí doupě online

Tvoje máma je blbá!

Jako Ježíši, Ezio je teda starej jo, ale říct, že jako byl relevantní tak před sto lety, to už je docela přeháňka jako teda! Blaaaa, střílení, střílení, blaaaa, brnění. JAKO JÁ NEVÍM, CO SE SE SVĚTEM KURVA STALO ALE OD TÝ DOBY CO JSEM BYLA VE VÁLCE NAPOSLED SE VÁLKA STALA PĚKNĚ NAHOVNO A ŽÁDNÁ SRANDA!!! Píčoviny a pokrok, kurva! Já jsem Assassin, ne žádný střílející blbec v lajně s arkebuzou, takhle já válčit prostě nebudu! No však počkejte, zmrdi, já vám ukážu, jak to dělal král Leonidas, můj praprapraprapra-HODNĚKURVAPRA-dědeček! Se ctí! A netyvole jako nějakej sráč, to snad možný není, na co tu- TOJEJEDNO!

"To je moc dobře, že se o sebe bojíš, jeden z nás musí," cvrknknu ho do nosu. "A nevím, co všichni máte s tím psychopatem, nedávno mě tak nazval Pietro, ale ten měšec plnej prachů, co vyhrál, protože na mě vsadil, mu nesmrděl, to zas ne. Tsss tssss," nesouhlasně, ale pobaveně zavrtím hlavou, když si na to vzpomenu.
Válka, jak ji popisuje Bastiano, taková válka, je pro běžný lidi. Ne pro živoucí božstva, ztělesnění samotný smrti, jako jsem já. Pft.

"Ale neboj, broučku, vezmu si teda taky kladivo, i když palcát je rozhodně větší sranda. A o co, že někoho z koně prostě sejmu skrytou čepelí, protože mi to prostě přijde v tu chvíli jako sranda. Můj rekord z Říma jsou takhle tři jezdci po sobě, Eziův pět. Kurva, teď mám nejlepší šanci ho trumfnout a taky to udělám!"
Zatímco ty si, broučku můj milovaný, budeš hrát v helmičce na nějakou revoluci ve vojenství a mít z toho radost.
" A třeba ti udělám i radost a někdy si pořídím taky pistoli, když je to tak moderní a úžasný. Udělalo by ti to radost? Udělám cokoliv, co by ti udělalo radost, to přece víš, ne? Ah, nojo, kůň pro Lucu. Hele, Fiorello, tady u toho stánku, co stojí támhle, Crisantemě můžeš koupit nějaký dobrůtky, pak tě bude mít radši. Tak co,"
Chytím Bastiana kolem pasu a jdu směrem, kde se nabízejí živá zvířata, "Půjdeme vybrat toho koně? Určitě mi pomůžeš. Tvrdíš jak o koních nic nevíš a přitom jsi poznal, že ten Pepeho prcek je hucul."

No, blbý je to, do čeho biješ.

"Kontext, vše je o kontextu má drahá, jak říkával slavný anglický rytíř Matt Easton. Palcát samozřejmě 'funguje' když s ním někoho jen tak přetáhneš. O tom žádná. To ale by fungovala i většina věcí, co bys sebrala ze země. Problém je, že když narazíš na nepřítele v brnění. Protože ten palcát mu moc neudělá. Palcát byl král sto let dozadu, kdy kromě nejbohatších v plátech, většina vojáků nosila jenom prošívky či kroužky, kdy jsi prostě promačkala ten obsah pod nima. Ale dneska, už každý pobuda nosí kyrys, kterým mu tím jako obiješ, ale to je tak všechno. Proto se teďka nosí kladiva broučku," a vytáhnu svoje, které otočím na druhou stranu se zobákem, "který mají z druhé strany toto, aby to prostě probilo ten plech a rovnou to pobodalo jeho nositele. Prostě technologický pokrok. Lidi začali víc nosit brnění, tak se začali nosit věci, který víc likvidují brnění. Stejně tak se začali víc používat arkebuzy, tak se začala víc používat jízda, aby je mohla mitigovat. A teď kvůli tomu Němci a Švýcaři tahají píky, aby svoje střelce před jízdou ochránili. Pokrok nezastavíš. Dávám tomu sto let a nebude se bojovat jinak. Říkal jsem to před lety, říkám to furt a i současná válka mi dává za pravdu."

Kurva. Vysvětluju furt a nebo už poučuju? Ta hranice je fakt tenká.

"A samozřejmě se o sebe bojím. Je normální se bát. Nebojí se jenom psychopati. Odvaha je o tom překonat strach, ne ho nemít."

Sakra, už si nevzpomenu, kde jsem to četl, ale určitě to jako první řekl někdo chytřejší než my dva!

"A vůbec, tohle není o mě. Máme kupovat koně pro Lucu! Tak."

whaaat? Co je blbě na palcátu?

Nic lepšího není... ale asi to nemá cenu vysvětlovat někomu... kdo si chce brát palcát.
"Co? Co je blbě s palcátem?"
Řeknu to takovým tím poplašeným tónem, jako se obvykle dívky ptají, zda nemají rozmazaná líčidla.
Ne, fakt jako! Co je s ním blbě? Však co jsme se s Eziem nablbli s palcáty! JAKTOŽE najednou nejsou dobrý?

"A samozřejmě, že pokud se bojíš, že dostaneš do hlavy, tak si ji musíš držet v bezpečí, s tím naprosto souhlasím! Ještě by se ti něco stalo a co já bych pak dělala?"
Jo, má pravdu, vlastně by se měl zaplechovat celej, nebo pokud budeme bojovat, tak se toho pro jistotu vůbec neúčastnit, jenom si někde sednout za strom a střílet odtama! Však ještě mi ho zraní, jakej je křehkej, ten můj sladkej chlapeček, ani ten knír, který mu má jakože asi v jeho očích přidat na mužnosti, mě nezmate!
"A samozřejmě, že ti určitě sluší, ale to i kožíšek a kabátek a zbroj a tadyten" vůbec ne přiteplenej!!! "Baret!"
Obejmu ho a popisunkuju zboku na tvář. A pak ho zatahám s láskou za ten knír.
Awwww...

"A Luca samozřejmě umí jezdit, všechny učně jsem to učila. No, na trošku jednodušších koních, ale tak stejně. Se s tím nějak popere. I Fiorella, až na kobylu sedne sama, se s tím nějak popere." 

Pff, máš ho pochválit ty!

"Hej, já koním nerozumím... takže dobrá práce. A nebo mě mrzí, že se to stalo."

V koních jsem se nikdy nevyznal... ale aspoň vím, čí je ten hucul ve stáji! HA!

"No, je to sice jako nic moc kladivo, ale furt to JE kladivo a když někoho bouchnu, tak umře. Ale tak, můžu si teda vzít nějaký tvoje, pokud se nebojíš, že ho zničím." Jde vlastně zničit válečný kladivo? Uvidíme.

Na poznámku o palcátu chci jenom dodat, že to je hrozně out zbraň, který je prostě... fakt zastaralá a z módy a už pomalu dneska k ničemu, ale nemám cenu se o tom asi s Alessandrou hádat, takže jí jenom podám moji novou helmu.

"Je to helma, ne klapka na oči. Samozřejmě že v tom uvidím. Navíc jsem si ji i zkusil a viděl a majitel obchodu mi sám řekl, že mi to sluší! A hlava je v boji nejvíc zranitelná věc na těle. Bez helmy nikam nejedu. A být tebou, nějakou si taky vezmu. Nějakou erární ti určitě ještě stihneme sehnat. Pff. Navíc, tahle je nejnovější trend ve vojenství. Nic lepšího není... ale asi to nemá cenu vysvětlovat někomu... kdo si chce brát palcát. Chrmp."

Chrmp. Všechno mi zkritizuje a furt jenom mluví o koních. Celá Alessandra.

"No, máš nějakého vyhlídlého a nebo Lucovi koupíš něco od oka? Teda, doufám, že umí jezdit, ani jsme se ho nezeptali..."

Fiorello!

"Byl drahý?"
Nadechnu se, abych vysvětlila, jak to je, protože Bastiano pochopí, že jsem ji vyměnila za poměrně nespočítatelný obnos a jak moc je v poměru na protislužbu za ní poskytnutou, ta kobyla cenná.
"Nebyl vůbec levný. Alessandra říkala, že ten prodej z jeho původního majitele udělá boháče."
Prostě se beze slova otočím a šťouchnu Fiorellu dlaní do břicha, po koňský prdeli dolů.
Tady mluvím já!
"Musela jsem za ní slíbit původnímu majiteli dva skoky Astoriem. Jako jeden je dost a dva jsou už skoro přeháňka, ale tak, chtěla jsem ji," pokrčím rameny a seskočím. "Ještě se skoro tvářil, že je to přátelská cena, normální handlíř, prej že kolegové, hovno takleda, ukaž," hodím otěže do ruky Fiorelle, obejmu krátce Bastiana a jdu si potěžkávat kladivo.

"Hm, hele a fakt ti nemám vzít zdomu nějaký svoje?"
Jako vůbec to nesedí k tomu, jak seš oháknutej, já mám doma hezčí...
"Já nepotřebuju, já si beru lehký palcát. Ukaž tu helmu, Ježíši, uvidíš přes to vůbec něco? V Navaře jsme měli jenom svoje řádový hadry, starý dobrý časy, fakt." otáčím to v ruce ze strany na stranu. "Ale tak pokud ti to dělá radost, no." trošku rozpačitě to vrátím.

"No, a Orfeo mi stejně jako Pietro moc nepomohl. Kol a kolem, moje dnešní obchůzky nic moc."
"Tak já mám zatím, co jsem chtěla, i když je to doslova házení perel sviním," kývnu k Fiorelli hlavou. "Ale alespoň nám Fiorellu udrží naživu, i když ji ta holka nešťastná neumí vůbec ocenit."

Pimp my ride

"To je ale pěkný kůň," řeknu pravdivě, "Byl drahý?"

Než však Alessandra stačí zareagovat, Fiorella už hned Bastianovi odpoví: "Nebyl vůbec levný. Alessandra říkala, že ten prodej z jeho původního majitele udělá boháče."

"Oh, no, nejsem asi překvapen no. Ale tak alespoň jste pořídili, proco jste jeli. Mě se zbrojíř málem vysmál, jestli jsem normální, že po něm chci na počkání tolik věcí. Že prodává takhle 'na kila' tak max kordy. Takže jsem si koupil takový nic moc válečný kladivo, ale tak účelu poslouží. Naštěstí měl alespoň jednu pistoli. Kupodivu docela nadprůměrný kvality, ne že by se asi vyráběly nějaký levný šmejdy. Upřímně si myslím, že mu tam i docela ležela a byl rád, že se jí zbavil. Stejně tak měl dokonce jeden Burgonet, takže když na to přijde, mám i helmu! Ta... ta byla taky drahá no, jak je to nejnovější móda ve válečnictví. Ale alespoň jsem něčím zaplácl to, že neměl dvě pistole jak jsem chtěl no... ale když nic, měl i pistolové pouzdro na sedlo!" a poplácám svoji novou pistoli.

"No, a Orfeo mi stejně jako Pietro moc nepomohl. Kol a kolem, moje dnešní obchůzky nic moc."

Listen here you Little shit!

'Ale když to je bez placení, tak to je zadarmo ne?" chtěla Fiorella chvíli odporovat, ale pochopila vzhledem k Alessandřinu tonu, že to nejspíše nemá cenu a tak jenom nasucho polkla a kývala.

***

Na trh jste dorazili bez sebemenších potíží - kůň je to vskutku prvotřídní a nezlobí. Což se nedá vždy říct o Bastianovi, který dorazil na trh ve zhruba stejné chvíli jako vy.

Sob, tvl, proč si musela dobře hodit, taková sranda to mohla bejt ještě!

No, trošičku mě uráží její absolutní neznalost celé problematiky. Říct o tomhle zvířeti, že je prostě "hezký," to je jako vidět galeonu celou ze zlata a říct si "jo, jako docela pěkná loď no." Kurva, absolutně neumí docenit, co mi bude jezdit. No, aspoň ten kůň to evidentně doceňuje. Spousta koní nakonec tíhne tady k těm šišlám, co je celý den budou poplácávat po hlavě a česat.

"Skoro zadarmo, posrala ses?" zasměju se, vyskočím do sedla a vytáhnu si ji za sebe. Nechám ji zacouvat, ohnu postupně v ose na obě strany.
Jo, bude to dobrý.
"Z Ramira bude, se dvěma hříbaty po mým hřebci, doslova boháč a moc dobře to ví. Myslíš, že by něco takového sám navrhl jako první, kdyby se mu to počertu nevyplatilo? Je vidět, že o koních toho moc nevíš. Ale to nevadí, je to dobrá kobyla, sleduju ji už nějakou dobu. Nedala bych ti do války pod prdel žádnou mrdku, však tě nakonec mám vlastně i ráda. Potřebuješ koně, co řeší sám. A co neudělá ani o krok navíc, než musí. No ale k tý dobrý ceně. Ono ti to tak přijde, že nestála nic, ale opak je pravdou. Sehnat na nakrytí koně v kvalitě toho mýho, nebo toho co má Bastiano, prakticky nejde. Však jsem kvůli těm koním zabila svýho času pěknejch pár lidí, nejsou to zvířata, který by byla veřejně k dostání, ani ve Španělsku. A zároveň si na nich dost sedím, takže je vlastně první, komu jsem kývla. Jenom proto, že tuhle kobylu chci pak na chov. Takže možná chápeš, že rodokmen těch hříbat... "

Bla
Blabla
Hry o Trůny s koněma.
Horší už jsou snad jen se psy.

Cestou se ještě stavíme k Řekům na svačinu, čistě proto, abych kobylu vzala přes co nejvíc protivných míst s lidmi, loděmi a mostů a trochu ji oťukala. A pak se, okolo poledne, zatímco řeším stále koňskou problematiku a občas ji prokládám přednáškou o zbraních, vydáme na trh, sehnat něco Lucovi. Snad tam bude něco solidního, protože by nebylo fér mu dát po tom, co dostala do rukou Fiorella, nějakou obyčejnou hajtru.

El Koňa is reaching out for me

"Oo, je vstkutku hezký," řekne Fiorella, když kouká na koně. "I cena je dobrá. Bastiano bude mír radost. že to nakonec bylo zadarmo. Ne, že by asi v pokladničce na to nebylo, ale i tak je to dobře."

Než stačíš cokoliv namítnout, tak Fiorella přeleze zábrany a vleze za koněm... a nic se nestane. Kupodivu je koník, teda konice, ale hodná a hned se nechá hladit a naštěstí na Fiorellu reaguje veskrze pozitivně. Člověk by neřekl, že to je toreadorský kůň a ne nějaký chudák co je zvyklý vozit bohaté děti.

***

"Když už máme i sedla, můžu na něm rovnou jet... ehm, kam to teď vlastně jedeme?"

Tak tedy TEĎ shopping spree.

"To... to jsme s Bastianem neobjednávali!"
"Ne? No, já mám pocit, že to jste přímo objednali a to, co jste objednali, to máme," ošklíbnu se na něj.
Bože, to bude zábava, s Lucou. A to ještě možná neví, že se k němu bude tulit Pepe, protože byl zabraný do vykládání hovadin o smyšlených Čínských princeznách Ludovicovi.
" A Pepe, Pepe jede taky a taky nebude mít kajutu,"
No, Alessandro, teď seš hrdinka, ale přiznej si, že si radši usteleš pod zadkem svýmu koni, než vedle Pepeho!
Zazubím se na Lucu temně.

No nic.
"Ty už jdeš?" položím řečnickou otázku, když se se mnou Bastiano loučí a políbím ho na tvář.
"Tak se uvidíme v poledne. Moc ti to sluší, buď opatrný. Doufám, že sis sbalil všechno, co potřebuješ, pokud by sis na něco vzpomněl, já se sem budu s těma koněma ještě vracet, tak si to promysli a já ti to vezmu. Máš teplé oblečení? Na moři je v noci zima! A deku, máš na sedle deku? Co kdybychom museli spát venku v lese jako zvířata, nebo jako lidi ve střední Evropě? Teda my trošku kulturněji, protože oni žijí v jámě v zemi společně se zvířaty a živí se jejich hovny! A... A... A máš dost vrhacích nožů, dal sis na sedlo kožíšek, ať tě nebolí po prvním dni zadek, a...? " ještě chvilku ho dusím svoji upřímnou starostlivostí a pak ho pustím pryč.

"Všechno si pamatuju, i jak jsem matce cucal její cecek jako dítě."
"Fuj, to je nechutný, běž už radši," oklepu se hnusem a děkuji bohu za to, že jsem dost zámožná žena na to, abych si mohla dovolit vlastní dojnice. Tedy chci říct, kojné. Jednu zaměstnávám a druhou jsem doslova koupila i s děckem na tržišti. Představa, že se zhostím sama výkrmu dvou uslintanejch dětí je...
Fujhnus!
No, docela mi stačí si je vždycky na chvíli pochovat. To je tak asi nějak úroveň mateřství, kterou zvládnu, než budou trošku samostatnější.

No nic!

"Tak ty to zařídíš a my jdeme,"
se všemi se rozloučím, kdybychom se už pak nepotkali, rozdám ještě nějaké interní instrukce pro fungování celého domu, zatímco tady nebudeme, řeknu, ať někdo vzkáže Alessiovi, aby učil Edoarda šermovat a choval se k němu po dobu mé nepřítomnosti jako ke svému vlastnímu učni, když už se tady tak blahosklonně nastěhoval. A taky, aby Edoardovi za mě vynadali, protože se ani neobtěžoval dneska ráno ukázat!

*****

Naštěstí je náměstí san Polo prakticky za rohem. Však taky díky tomu je velice jednoduché se v neděli vykrást a jít se tam trošku bavit. Trošku po svém. Aniž by to Bastiano tušil, protože to by beztak bylo keců, jak je to nebezpečný a jestli jsem se posrala, proč to jako dělám a jestli to myslím jako vážně, že jsem si párkrát na koridu půjčila Sicaria. Jako půjčila, protože ten kůň musí na něčem trénovat, kurva. Je to zvíře na bejky a do války, ne na natřásání se ve vznosný piafě před Camaratou! Teď to Bastiano ocení a ani to neví!!! Khovnu takovej kůň, když nedělá, k čemu byl zrozenej.

Astorio, na druhou stranu, je já, kdybych byla kůň. Je protivnej, šklebivej, zpupnej, zlej na cizí lidi, zlej na koně, zuřivej i na všechno, co není kůň a problémy v aréně si řeší sám. Taky se nudí, když dlouho nic nedělá a když se nudí, má nepříjemné tendence být ještě mnohem horší, než normálně. Mě má rád a šel by se mnou do pekla. Prostě klasický vojenský Španěl jak z učebnice.

"Gatto Infernale!" mává na mě od dřevěné ohrady jeden chlapíků, co to každý víkend organizují. Evidentně po včerejšku jednu přičku opravují, asi tady včera bylo pěkně veselo.
Kurva ne před Fiorellou, kurva vlastně.
No, teď už to těžko uhraju na" to si mě s někým pletete." A co já vím? Třeba to Fiorella ví. To, že o tom zbytečně nevyprávím taky neznamená, že jecto doslova tajný. Však Pietro tady chodí sázet, onehdá mě přesvědčil, že vsadí na to, že seskočím z koně a toho býka sejmu ze země. Jsem ho chtěla poslat samozřejmě slušně do prdele s pár pičama navrch, ale prostě mě hecoval, tak dlouho, až jsem... No, to je fuk. To je fuk.

"Ah, dneska ne, dneska jsem tu civilně, je tady Ramiro?"
"Ramiro de las Andas?"
"Ne tak kunda asi, kolik tu tak běhá běžně chlapů ze Španělska, co se jmenujou Ramiro?" protočím očima a ukážu směrem, kde má ustájené koně.
"Jo, je támhle," vykulí chlapík zaraženě oči a ukáže.
"No vidíš."

*****

"Ramiro, ne, ne dneska se nepotkáme, ne, mám nějakou neodkladnou- musím odjet z Benátek a chci koupit tady pro Fiorellu jednu tvoji kobylu."
"Salome nebo Crisantemu?"
"... Obě?"
"Ne."
No aby si se neposral, ale líná huba, holý neštěstí.

"Tu plavou."
"Crisantenu."
"No prostě tu plavou."
"Jmenuje se Crisantena!"
"Jo, jasně. Tu chci. Prodáš mi ji?"
"No, eh..."
"Mám tady dukáty v hotovosti."
"Nechci ji platit. Dám ti ji."
"Cože?"
"A ty mi na Salome pustíš svýho hřebce. Mám ještě jednu mladou klisnu, kterou jsem si dovezl a cvičím a na tu mi taky pustíš svýho hřebce."
"Astoria nebo Sicaria?"
"Toho bílýho."
"Astoria."
"Toho bílýho!"
"To je Astorio!"
"Dobře."
"Platí."
"Platí."
"Bene.

Můžu na ni hned odjet?"
"Eh... Ale..."
"Sedlo zaplatím zvlášť."
"Si. Jdu ti ji nachystat."