Andor.cz - Dračí doupě online

Sob, tvl, proč si musela dobře hodit, taková sranda to mohla bejt ještě!

No, trošičku mě uráží její absolutní neznalost celé problematiky. Říct o tomhle zvířeti, že je prostě "hezký," to je jako vidět galeonu celou ze zlata a říct si "jo, jako docela pěkná loď no." Kurva, absolutně neumí docenit, co mi bude jezdit. No, aspoň ten kůň to evidentně doceňuje. Spousta koní nakonec tíhne tady k těm šišlám, co je celý den budou poplácávat po hlavě a česat.

"Skoro zadarmo, posrala ses?" zasměju se, vyskočím do sedla a vytáhnu si ji za sebe. Nechám ji zacouvat, ohnu postupně v ose na obě strany.
Jo, bude to dobrý.
"Z Ramira bude, se dvěma hříbaty po mým hřebci, doslova boháč a moc dobře to ví. Myslíš, že by něco takového sám navrhl jako první, kdyby se mu to počertu nevyplatilo? Je vidět, že o koních toho moc nevíš. Ale to nevadí, je to dobrá kobyla, sleduju ji už nějakou dobu. Nedala bych ti do války pod prdel žádnou mrdku, však tě nakonec mám vlastně i ráda. Potřebuješ koně, co řeší sám. A co neudělá ani o krok navíc, než musí. No ale k tý dobrý ceně. Ono ti to tak přijde, že nestála nic, ale opak je pravdou. Sehnat na nakrytí koně v kvalitě toho mýho, nebo toho co má Bastiano, prakticky nejde. Však jsem kvůli těm koním zabila svýho času pěknejch pár lidí, nejsou to zvířata, který by byla veřejně k dostání, ani ve Španělsku. A zároveň si na nich dost sedím, takže je vlastně první, komu jsem kývla. Jenom proto, že tuhle kobylu chci pak na chov. Takže možná chápeš, že rodokmen těch hříbat... "

Bla
Blabla
Hry o Trůny s koněma.
Horší už jsou snad jen se psy.

Cestou se ještě stavíme k Řekům na svačinu, čistě proto, abych kobylu vzala přes co nejvíc protivných míst s lidmi, loděmi a mostů a trochu ji oťukala. A pak se, okolo poledne, zatímco řeším stále koňskou problematiku a občas ji prokládám přednáškou o zbraních, vydáme na trh, sehnat něco Lucovi. Snad tam bude něco solidního, protože by nebylo fér mu dát po tom, co dostala do rukou Fiorella, nějakou obyčejnou hajtru.

El Koňa is reaching out for me

"Oo, je vstkutku hezký," řekne Fiorella, když kouká na koně. "I cena je dobrá. Bastiano bude mír radost. že to nakonec bylo zadarmo. Ne, že by asi v pokladničce na to nebylo, ale i tak je to dobře."

Než stačíš cokoliv namítnout, tak Fiorella přeleze zábrany a vleze za koněm... a nic se nestane. Kupodivu je koník, teda konice, ale hodná a hned se nechá hladit a naštěstí na Fiorellu reaguje veskrze pozitivně. Člověk by neřekl, že to je toreadorský kůň a ne nějaký chudák co je zvyklý vozit bohaté děti.

***

"Když už máme i sedla, můžu na něm rovnou jet... ehm, kam to teď vlastně jedeme?"

Tak tedy TEĎ shopping spree.

"To... to jsme s Bastianem neobjednávali!"
"Ne? No, já mám pocit, že to jste přímo objednali a to, co jste objednali, to máme," ošklíbnu se na něj.
Bože, to bude zábava, s Lucou. A to ještě možná neví, že se k němu bude tulit Pepe, protože byl zabraný do vykládání hovadin o smyšlených Čínských princeznách Ludovicovi.
" A Pepe, Pepe jede taky a taky nebude mít kajutu,"
No, Alessandro, teď seš hrdinka, ale přiznej si, že si radši usteleš pod zadkem svýmu koni, než vedle Pepeho!
Zazubím se na Lucu temně.

No nic.
"Ty už jdeš?" položím řečnickou otázku, když se se mnou Bastiano loučí a políbím ho na tvář.
"Tak se uvidíme v poledne. Moc ti to sluší, buď opatrný. Doufám, že sis sbalil všechno, co potřebuješ, pokud by sis na něco vzpomněl, já se sem budu s těma koněma ještě vracet, tak si to promysli a já ti to vezmu. Máš teplé oblečení? Na moři je v noci zima! A deku, máš na sedle deku? Co kdybychom museli spát venku v lese jako zvířata, nebo jako lidi ve střední Evropě? Teda my trošku kulturněji, protože oni žijí v jámě v zemi společně se zvířaty a živí se jejich hovny! A... A... A máš dost vrhacích nožů, dal sis na sedlo kožíšek, ať tě nebolí po prvním dni zadek, a...? " ještě chvilku ho dusím svoji upřímnou starostlivostí a pak ho pustím pryč.

"Všechno si pamatuju, i jak jsem matce cucal její cecek jako dítě."
"Fuj, to je nechutný, běž už radši," oklepu se hnusem a děkuji bohu za to, že jsem dost zámožná žena na to, abych si mohla dovolit vlastní dojnice. Tedy chci říct, kojné. Jednu zaměstnávám a druhou jsem doslova koupila i s děckem na tržišti. Představa, že se zhostím sama výkrmu dvou uslintanejch dětí je...
Fujhnus!
No, docela mi stačí si je vždycky na chvíli pochovat. To je tak asi nějak úroveň mateřství, kterou zvládnu, než budou trošku samostatnější.

No nic!

"Tak ty to zařídíš a my jdeme,"
se všemi se rozloučím, kdybychom se už pak nepotkali, rozdám ještě nějaké interní instrukce pro fungování celého domu, zatímco tady nebudeme, řeknu, ať někdo vzkáže Alessiovi, aby učil Edoarda šermovat a choval se k němu po dobu mé nepřítomnosti jako ke svému vlastnímu učni, když už se tady tak blahosklonně nastěhoval. A taky, aby Edoardovi za mě vynadali, protože se ani neobtěžoval dneska ráno ukázat!

*****

Naštěstí je náměstí san Polo prakticky za rohem. Však taky díky tomu je velice jednoduché se v neděli vykrást a jít se tam trošku bavit. Trošku po svém. Aniž by to Bastiano tušil, protože to by beztak bylo keců, jak je to nebezpečný a jestli jsem se posrala, proč to jako dělám a jestli to myslím jako vážně, že jsem si párkrát na koridu půjčila Sicaria. Jako půjčila, protože ten kůň musí na něčem trénovat, kurva. Je to zvíře na bejky a do války, ne na natřásání se ve vznosný piafě před Camaratou! Teď to Bastiano ocení a ani to neví!!! Khovnu takovej kůň, když nedělá, k čemu byl zrozenej.

Astorio, na druhou stranu, je já, kdybych byla kůň. Je protivnej, šklebivej, zpupnej, zlej na cizí lidi, zlej na koně, zuřivej i na všechno, co není kůň a problémy v aréně si řeší sám. Taky se nudí, když dlouho nic nedělá a když se nudí, má nepříjemné tendence být ještě mnohem horší, než normálně. Mě má rád a šel by se mnou do pekla. Prostě klasický vojenský Španěl jak z učebnice.

"Gatto Infernale!" mává na mě od dřevěné ohrady jeden chlapíků, co to každý víkend organizují. Evidentně po včerejšku jednu přičku opravují, asi tady včera bylo pěkně veselo.
Kurva ne před Fiorellou, kurva vlastně.
No, teď už to těžko uhraju na" to si mě s někým pletete." A co já vím? Třeba to Fiorella ví. To, že o tom zbytečně nevyprávím taky neznamená, že jecto doslova tajný. Však Pietro tady chodí sázet, onehdá mě přesvědčil, že vsadí na to, že seskočím z koně a toho býka sejmu ze země. Jsem ho chtěla poslat samozřejmě slušně do prdele s pár pičama navrch, ale prostě mě hecoval, tak dlouho, až jsem... No, to je fuk. To je fuk.

"Ah, dneska ne, dneska jsem tu civilně, je tady Ramiro?"
"Ramiro de las Andas?"
"Ne tak kunda asi, kolik tu tak běhá běžně chlapů ze Španělska, co se jmenujou Ramiro?" protočím očima a ukážu směrem, kde má ustájené koně.
"Jo, je támhle," vykulí chlapík zaraženě oči a ukáže.
"No vidíš."

*****

"Ramiro, ne, ne dneska se nepotkáme, ne, mám nějakou neodkladnou- musím odjet z Benátek a chci koupit tady pro Fiorellu jednu tvoji kobylu."
"Salome nebo Crisantemu?"
"... Obě?"
"Ne."
No aby si se neposral, ale líná huba, holý neštěstí.

"Tu plavou."
"Crisantenu."
"No prostě tu plavou."
"Jmenuje se Crisantena!"
"Jo, jasně. Tu chci. Prodáš mi ji?"
"No, eh..."
"Mám tady dukáty v hotovosti."
"Nechci ji platit. Dám ti ji."
"Cože?"
"A ty mi na Salome pustíš svýho hřebce. Mám ještě jednu mladou klisnu, kterou jsem si dovezl a cvičím a na tu mi taky pustíš svýho hřebce."
"Astoria nebo Sicaria?"
"Toho bílýho."
"Astoria."
"Toho bílýho!"
"To je Astorio!"
"Dobře."
"Platí."
"Platí."
"Bene.

Můžu na ni hned odjet?"
"Eh... Ale..."
"Sedlo zaplatím zvlášť."
"Si. Jdu ti ji nachystat."

Hehe

"Ale já nechci být od hoven!" řeknu Luca s jasně horší náladou, než měl před chvílí... "To... to jsme s Bastianem neobjednávali!"

Daria i Chiara jen pokrčí rameny, že souhlasí a nemají námitek. Taky nebylo proč je mít.

"Ano, paní, já si vždycky pamatuju všechno. To je moje super schopnost, jak říká pan Bastiano. Všechno si pamatuju, i jak jsem matce cucal její cecek jako dítě. Já mám dobrou pamět," řekne Rocco a zaklepe si prsten na spánek. "Sedlo, plášť, palcát a halapartnu. Koně, zboje, meče. Všechno zařídím!"

Upaluj draku!

Dojím svoji klobásu, dám Alessandře pusu a vydám se tedy do stájí a na pochůzky.

Tak, nejen Alessandru dnes čekají nákupy. Hehe.

Well, takže shopping spree?


"A koho by ten kůň byl? Heh, nečekal jsem, že já budu mít větší přehled o tom, co je ve stáji než ty!"
"No dyť říkám, že nějaký šlapky! Když z toho spadneš, aspoň nesletíš z výšky, některý ženský maj z pořádnýho koně strach, tak shánějí tuty" zmrdy. pokrčím rameny.

i když si nemyslím, že to je dobrý nápad...
"No, pokud jsi mu to neřekl včera a nechceš narychlo shánět novou loď, což bys už na dnešek asi nesehnal, ono i tak je ten kapitán docela frajer, když to zařídí dneska do odpoledne, sehnat dost vody, sena a píce pro deset koní tady v Benátkách takhle na počkání není úplně prdel, pochybuju, že by ti to dokázal oběhat nějakej jinej v polovičním čase a ještě s vědomím, že musí mít na lodi nejen stání pro koně ale i oddělený bezpečný prostor pro dvě ženy, aby od nich někdo asi nechytil dlouhý vlasy," zatahám ho za cop.
"Jak budou koně naložení, tak už se těžko cukne."

*****

"Vy si fakt myslíte, že budete mít kajutu?"
Hm, to mě nenapadlo. Ale tak co už. Už jsem asi přežila horší věci, než se uložit někde ve společným prostoru s chrápajícími a prdícími námořníky. Oni se mě budou stejně bát víc, než já jich. A pokud mě někdo bude prudit, tak slavnostně slibuju, že po celý ty dva dny se mnou bude strachy doslova zesranej. Miluju, když se mě lidi bojí - a moje bratrstvo už si bohužel za ty roky zvyklo, tady jsem spíš za hodnou protivnou tetu nebo tak něco. Camaratu si řeší Bastiano sám, protože když jsem poblíž, tak blekotá a nepamatuje si ani jak se jmenuje. Tam taky prostě už nula srandy!

"Myslím, Luco, že budeš rád, když ti na záda nebude srát v noci kůň," poškádlím ho.
"No, když jsme u těch koní, já jdu tvrdě vyhandlovat od jednoho známýho koně pro Fiorellu a tobě nějakýho po poledni taky přivedu. Jo a, Dario, rozhodla jsem se, že trošku zamícháme učni. Ode dneška, pokud s tím budeš souhlasit, což budeš, protože jste to tak stejně vždycky tajně oba chtěli! "Budeš mistryní Raffaela a Chiara si zkusí vzít Paolu. Myslím si že to bude fungovat líp. Raffaelovi to rozhodně prospěje a ty konečně budeš mít..." zakřením se na Lucu, který ji kdysi připadl a se kterým se natrápila jak pes, protože spolu nemají nic společného, "... Učně, jakého sis přála mít."

"Rocco, prosím, přichystej mi Astoria na odpoledne, nalešti mi zbroj a taky jemu a halapartnu chci tu třetí zleva a plácat ten první odspodu. A meč, ten co si beru vždycky, ano? Možná sedlo bude chtít namazat, pamatuješ si to všechno?" tak jako stejně, Bastiano má všechno hotový a s koněm rovnou odjede, tak jakýpak copak, může se pěkně věnovat mojí výstroji a mýmu koni.
" A plášť mi přines, ten tmavě rudej s výšivkou, tak snad nepůjdu ven jak nuzák, viděl jsi, jak vypadá můj manžel?"

Lets goo

"Zajímavý plán, ale tak není špatný," chopí se slova jako první Ludovico. "Pokud mistr Claudio chce, můžeme jet část cesty spolu, stejně je to do Ravenny po cestě."
"Nevidím na tom nápadu nic špatného, i když snad po cestě nenarazíme na žádné problémy. Ale jeden nikdy neví..."

"Já si jdu pro věci a pošlu vám teda pět jezdců do přístavu. Pošlu vám svoje nejlepší, nebojte," řekl Alessio a v podezřelém spěchu se začal sbírat.

"Fiorello, pokud chceš, můžeme na lodi mít kajutu spolu..." "Zapomeň Luco." "Já slyšel, že námořníci jsou neomalení a tak, víš co..." "Bože proč." haštěřil se Luca s Fiorellou. Zábavu jim však přerušila Daria, s jednoduchou poznámkou: "Vy si fakt myslíte, že budete mít kajutu?"

Tak zase popojedeme

"A koho by ten kůň byl? Heh, nečekal jsem, že já budu mít větší přehled o tom, co je ve stáji než ty!" zasměju se.

"A tedy dobře, nechám to jako překvapení, i když si nemyslím, že to je dobrý nápad... ale tedy v poledne na trhu, píšu si to za uši!"

Usměji se na Alessandru, vstanu a zakřičím, "Tak, když jsme se tu všichni, tak hezky ráno sešli, je asi čas probrat nějaké ty organizační záležitosti. Včera jsem podnikl pátrání a pokusil se zjistit nějaké stopy, které by nás dovedli v plátnu a z toho se odvíjející úkoly pro příští dny. Cladio, vezmeš si sebou Oderica a vydáte se do Milána. Mám důrazné podezření, že tam nakonec Cal s plátnem míří. Druhá skupina, kde budu já a ..."

***

"Tak... snad jsem nic nevynechal. Vittoria Agli Assassini!"

Wtf???

"Počkej jakože ten malej tlustej koníček, co je ve stáji, to je jeho? Já myslela, že ho tam má nějaká naše šlapka pro radost, nebo tak něco! Já doteď asi nepřemýšlela nad tím, že Pepe má koně, protože k čemu by ho měl, žejo... " nakrčím jedno obočí. "Třeba ho má ze stejného důvodu, jako jsem si myslela, že patří nějaké šlapce, no, pro radost..." byť teda mi přijde hrozně divný pomyšlení na to, že by měl Pepe něco pro radost, nebo z něčeho radost. On je takovej, no vždycky jsem si myslela že uvnitř mrtvej, ale teď docela pookřál, když se rozhodl s námi jet. Kolik Pepemu vůbec vlastně je? Vždycky se tady tak šourá, může mu být prakticky asi kolik si kdo od boku tipne.

"Mě teda trošku vyděsilo, že s náma chce, pojede nás parta jak z blbýho vtipu. A jako já se ničeho nebojím. Ale Pepeho někdy... No. " otřesu se.
Moc si tu cestu neumím představit, popravdě, ani co pak budeme dělat.

"A já nikdy nedělám zbytečné drama. Co tím jako chceš říct," obejmu ho okolo pasu a přitáhnu si ho blíž k sobě. "Jako bys mě neznal! No a vůbec, když nemusíš za Alessiem, protože Alessio přijel za tebou, tak se pak se mnou můžeš sejít na dobytčím trhu, až půjdu sehnat koně pro Lucu!

Jedu na kóni

"Pepe jede s náma,"
"To je skvělý!" pronesu nadšeně, "já nad tím sám přemýšlel, že by se i mohl doktor hodit, ale nečekal jsem, že by se chtěl trmácet s náma přes pole, lesy, hory, doly. Ani jsem nevěděl, že se na to vůbec cítí odjezid... však, ten jeho koníček je taková legrace, než jako válečný oř. Ale snad nebude potřeba. Já v ideálním světě i doufám, že se snad do žádné šarvátky ani nepřipleteme..."

Ale kdo je připraven, není překvapen!

"A nezapomeň, že na té lodi budeme dva dny, takže je v zájmu všech, aby všechno proběhlo poklidně a bez zbytečného dramatu, protože se to nezdá, ale dva dny umějí být setsakra dlouhé."

Dva dny zavřený na plující krabici s Lucou a Pepem... to bude zážitek, o tom žádná!