Andor.cz - Dračí doupě online

Lul, co asi tak udělají, vezmou mi je?

Není nad krásnou noční procházku. Teda, pokud ji něco nezkazí.

"Dobrý muži, máš pravdu, mírně jsem se ztratil, ale ty asi hádám nevíš, kde kotví loď Onde Calme a tedy tím pádem, která krčma je k ní nejblíže, abych tam v ideálním případě mohl najít její posádku? Mám s ní řekněme pracovní zájmy. Znáte práci ne? Jako fakt práci, ne tohle to co teď děláte..." řeknu a postavím se zády ke stěně, abych jasně měl všechny před sebou a nemohlo mě ze zadu nic překvapit. A pro jistotu si dám ruce do kapes, abych v případě potřeby mohl vrhnout nožem, když by se někdo z nich ke mě pohnul.
"Já jsem docela pracovitý člověk. Proto si můžu dovolit cinkat penězi. Pracuji pro pana Camaratu, když už tu nejsou ani Fringo, ani Bianco. Znáte je? A prosím příteli, schovej už ten nůž, je to neslušné a nelíbí se mi to."

Přinést si nůž do přestřelky. Chudáci nešťastní.

Čuromrdáne, fakt jdeš do přístavu s kapsama absolutně plnýma peněz?

Jako. Existují dobrá rozhodnutí, existují špatná rozhodnutí. A existují prostě jen rozhodnutí, která nejsou ani dobrá, ani vyloženě špatná. Prostě je uděláš a uvidíš. Fluidní, řekla by tvá žena. Fluidní rozhodnutí. Slovo, které jsi ji mimochodem nechtíc naučil a od té doby ho používá - zpravidla úplně blbě a v situacích, kde se to vůbec nehodí a není to k věci. Každopádně, ať už to znamená kurva cokoliv, ty jsi takové fluidní rozhodnutí udělal. Fluidně ses rozbodl se vydat, s kapsama kurevsky plnýma peněz, jakože tak, že je to vidět a ještě to chrastí na pár metrů okolo, v poměrně solidním plášti pro bohatý lidi (protože žádný nuzácký hadry už samozřejmě nenosíš) v noci do doků. Fakt sranda, no ne? Co by se ASI TAK mohlo stát!

Přístav je dost temný, osvětlený jen několika pouličními lampami. Některé jsou vyhořelé nebo zhaslé, ale kdo by se upřímně v přístavní čtvrti v noci extrémně obtěžoval to řešit. Okolo se motá pár opilců, bohatí kupci jsou buďto ve městě se svou osobní ochrankou a nebo bezpečně zalezlí v hostincích. Ty k jedné krčmě také míříš. Ale není to zrovna kupecká krčma, je zřejmé, že běžní námořníci se budou scházet v jedné z krčem nevalné kvality a nevysoké marže, nacházejících se v postranních, úzkých a tenkých uličkách.

"Hej ty, chlapečku neztratil ses? Nějak štěrcháš, " ozve se za tebou hrubý hlas. Pokud se otočíš, zjistíš, že tenhle jeden, který mluvil, má ještě tři solidně velký a rozložitý kamarády.
"My ti rádi pomůžem," řekne znovu ten chlapík. Je plešatý, oděný v dost odrbaný šat a v ruce má nůž.

Bamboozling, muehehe

Zámávám znovu Peitrovi a přesypu si penízky do kapes v kabátu.

No, na plížení to s nima asi úplně není, ale mám za to kupovat pití námořníkům v přístavní krčmě, když už nic.

A vydám se hledat posádku Onde Calme v přístavních krčmách.

Byla by fakt smůla. kdybych fakt na nikoho nenarazil.

Pietroleno!!!

"To já jsem poctěn!" Pietro se směje. I když jsi mu naprosto s přehledem zrovna posral hlavu, má evidentně veselou náladu.
"Je to tak, vážení, jsem to já, Barbari osobně! Netřeba se rdít, milá slečno, vaše krása mne bude určitě v budoucnu inspirovat k překrásnému dílu! Ano, dobrý muži, zde máte almužnu, podporujte krásy umění! Ano, vy taky. Ne, vy nevypadáte, že to potřebujete
Ahaha, pojďte se mnou sledovat zápas, budu vám u toho vyprávět, jak jsem maloval císaři jeho koně! Ne, vlastně to byla jeho manželka, jen byla dosti zubatá a ošklivá! Ach, ne jako vy, slečno. Vy jste naprosto kouzelná, doslova nová múza!"

Naznačuje ti, ať zmizíš, že vyčistí prostor a táhne svým šarmem dav pryč, k ohradě. " Ano, já vím, že to stojí za nic, když tady není Gatto Infernale, ale tak snad tento mladý jezdec skolí býka taky, pojďme si při sobotě vsadit, no ne?" dav odcupitá a rozleze se postupně pryč, když všichni pochopí, že přídavek už asi nebude. Ještě pár posledních mincí dopadne do klobouku, který je dost plný. Jak všechny ty drobné odneseš, není úplně jasné, ale bylo by naprosto komické s nimi nakráčet takto na loď.

Dej nám Ondro alespoň deset tisíc!

No, zkusil jsem to no... ty vole, to mě se Lvem provokuje Peitro? Oh chlapče, blbou hru dokáží hrát oba.

"Moji přátelé, mám pro vás skvělou zprávu!" pronesu do davu, zatímco seskakuji z kašny, si vybrat svoji kloboukovou odměnu, "Dneska nás tady poctila návštěvou opravdová celebrita!" a ukážu na Pietra. "Tu masku a kabát znám! To je přece slavný benátský malíř Jacopo de’ Barbari, bývalý dvorní malíř císaře Maxmiliána prvního! Ooo, mistře, jsem poctěn, že jste tu na mém představení! Je stále pravda, že rozdáváte almužnu v solidech každému potřebnému, který si řekne? Ooo, cože, že ano? To je skvělá zpráva lide Benátský, kdopak je potřebný a využije solidy od mistra Jacopeho?! Nestyďte se a běžte si říci!"

Hehe.

"Kdysi jsem na tvůj Twitch chodil, ale už ses změnil a není to tak cringe, jako dřív, dramaticky odcházím!"

Kdo by to byl řekl, mezi lidmi se objeví i známá tvář. Mezi několika náhodnými čumily stojí Pietro. V ruce nonšalantně drží, kousek od obličeje, svoji masku, sleduje tvé představení na vrcholu studny a vesele se ošklíbá. Dovedeš si představit, že má v zásobě asi tak deset poznámek k situaci, které by chtěl podotknout, ale zrovna teď je prostě jen náhodným kolemjdoucím v davu. Když si je jistý, že sis ho všimnul, teatrálně ti hodí do klobouku od pohledu nemalý obnos peněz a něco zašeptá do ucha nejbližší dívce, která ho za to obdaří dost jednoznačně chtivým pohledem. Je to šťastnej bastard, tenhle Pietro a rozhodně ví, jak žít svůj život.

"Jak je mrštný!"
"Určitě to není jen potulný zpěvák a herec, je to taky akrobat!"
"To bych vyskočil taky, na tom nic není."
"Tak určitě, Giuseppe."
"Myslíte, že je i pohledný?"

Tvá otázka o světových novinkách nicméně zašumí v davu a dá se říci, že téměř bez odezvy. Někdo zmíní, že v Anconě vloni byl, děkujeme za podnětný příspěvek do diskuze. Někdo jiný začne hořekovat, že válka nedělá dobře obchodu a luxusní plátno zlevnilo a jak na jeho dovozu z Konstantinopole tratí. Ten by možná řekl víc (a nic užitečného) ale je hned záhy uloven jednou pohotovější kurvou, která začuchala šekel.
"Můj bratranec má v přístavu v Anconě hostinec! Určitě by v něm uvítal takovou kulturu, dobrý pane! Ai Tre Gabbiani! Je to skvělý hostinec, nejlepší místo, kde můžete po cestě z Benátek složit hlavu!" zavolá někdo bodře. Nejsi jediný, kdo dělá dnes reklamu rodinnému podniku.
"Já mám loď, která vás tam odveze! Sardina Veloce! Pokud po večerech zvednete náladu posádce, tak vás vezmu zdarma!"
No, doufejme, že tím myslí zpěv a divadelní zábavu a ne...něco dvojsmyslného.
"V Anconě je úplný hovno! Zazpívej nám ještě o Benatkách, dobrý muži!"
"LVA LÁSKY!!!" tak ne asi, ten zmetek, který vyvolal do davu požadavek na "Lva Lásky," byl dle hlasu rozhodně Pietro.

Tuto show vám sponzorovala Casa Rosa a Rýmovač.cz

Wow, jako za mlada! Plácnu jednu z děv po zadku a druhou cvrnku do nosu, když opouštím teplo jejich boků, abych si přesypal peníze z klobouku do kapes od kabátu a uvolnil v klobouku místo na nové mince.

Děkuji, děkuji vám cnostní Benátčané, jste výborné publiku, ostatně jako vždy!" pronesu k davu, zatímco se vydávám lézt na kašnu, s grácii mistra asasína.

"Však, některý přišli, pro příběh a ne jenom pro písně. Zajímá vás, co se děje? Ve světě kolem nás? To nejste sami, také bych to rád věděl!" a plácnu se teatrálně přes hlavu.

"Když tu mám takový krásný dav, nedá mi to se nezeptat! Není tu náhodou nějaký obchodník, co nedávno byl v Anconě? Či má od odtud zprávy? Nebojte, za informace platím!" a komicky si zatřesu s kapsou naditou mincemi a mrknu na dívky v davu. "A ne nutně jen obsahem kapes."

Je to stříbrňák, ale oceňuji tvůj fiskální optimismus!

Pár věcí je jistých. Nějaký dobrodinec, kterému se zželelo, že nemáš do čeho vybírat mince, ti věnoval svůj klobouk. S každým dalším veršem (z nichž dost sklízí i ovace a upřímné výbuchy smíchu) ti do klobouku, který již je evidentně tvůj (děkujeme dárci) přibývá další a další finanční obnos. Většinou jsou to drobné denáry, ale tak nejspíše si není obecně na co stěžovat. Co na tom, že to vlastně dávají jednomu z těch zámožnějších lidí v Benátkách - talent by neměl zůstat neoceněn a to i v případě, že to vlastně nakonec ani nepotřebuješ!

Mužskou část populace pobaví zmínka o nedalekém, vyhlášeném bordelu, ženskou zase tvé naprosto necudné laškování.
Ty dvě, mezi které ses vetřel, se k tobě zamilovaně tisknou, zatímco mrkají na své kamarádky pohledy typu "já se mám!"

Muž, kterého jsi popíchnul o jeho společníci se smíchem odpoví něco jako "No, no, no, ty malej neřáde," a slečnu si odtáhne z tvého dosahu. Ta se hihňá, až se jí třesou ňadra, nacpaná do úzkého živůtku vyšívaných šatů.

Pár lidí zklamaně zmizí, protože nechtěli trapný odrhovačky, ale dramatický, oduševnělý monolog o cti v podsvětí, dobrotě a odvaze. No, asi se nelze zavděčit všem. Nicméně, většina publika je se zpěvem spokojená, téměř plný klobouk a větší a větší dav mluví prakticky vzato docela za své.

Ozývá se potlesk, který sem táhne další a další lidi, no evidentně se u kašny něco děje a chtějí to vidět všichni, kdo zrovna nejsou konsternováni tím, že do arény na druhé straně vypustili býka.

Ok, lets go to the moooon

Oni... chtějí přídavek. Ach, je krásné, že i po těch letech to stále umím. Ale tak, ta loď asi přes noc nikam neodpluje.

"Pokud chcete zpěv moji milí, kdo jsem, JÁ, pouhý skromný umělec, abych vám jej odpíral!" pronesu do davu, který se kolem shromažďuje.

No, chtělo by to ještě loutnaře, ale on se možná nějaký přimotá i tak.

Nadechnu se a začnu zpívat.

"Krásná Lucrezia chuť po milencích nemohla utišit,
ješta tak s dvěma či třemi bratry, by klidně zvládla skotačit.

Teď nasazuje parohy zbabělci Alfonsi d'Este,
křičí na své milence, že to holt chce dneska po šesté!

Chudáka Alfonse teď jebají jen naši vojáci,
ale jen když nemají nic lepšího na práci!

Snad i on skončí brzo jako její sourozenec,
ten španělský šílenec.

Mladý Cesare, slyšel jsem, říkají: Nemůže být zabit člověkem,
Tak jsme ho hodili vzduchem a viděli, jak padá s úlekem.

Cesare, ó Cesare, Muž velké zvrácenosti,
Věřil, že je nesmrtelný, až pochopil, že gravitace je i pro něj skutečností.

Tak, úvodní politické okénko bychom měli.

"Jsem rád, že tu stojí takovou spousta krásných dam,
jste nejhezčí v celé Itálii, to vám tu říkám.

I když krásky Florencie, Dokážou ti srdce rozpálit, uvidíš,
Vyvaruj se však dívek z Říma, pokud se za oheň při močení nestydíš.

Avšak děvčata z Benátek,
ty téměř vždy stojí za sňatek.

Pokud se však švarný muži bojíš svatebčení,
navštiv Casa Rosa, ale necukej se při placení!"

Ale tak, trošku více to rozproudíme. A vloudím se do blízkosti té dívky, jejíž muž mi hodil zlaťák.

"Chceš li posoudit charakter dámy, Poznej dobře její společnost,
Pokud je ale moudrá, bude místo ní chtít dnes objevovat moji noční zručnost."

Hehe. A se smíchem se přesunu k dalším děvčatům.

"Píseň pěvců, jak jsem slyšel říkat, Přitahuje ve velkém počtu dívky,
Ale štěstí mě opouští, když hraji sám a ony jen spěchají schovat své křivky."

A teatrálně v humoru pokrčím rameny, vtisknutivší se mezi dvě děvčata.

Lula, pěkný standup, bratře!

Těžko říci, co tě přimělo k započetí monologu bezprostředně poté, co tě Pietro políbil, objal a odešel. Nicméně, náměstí není zrovna vylidněné a tvůj hlas, nacvičený roky působení v La Fenice, se nese do nejbližšího okolí a láká lidi okolo kašny, jako lampa můry, aniž by sis toho zprvu všimnul. Z menšího hloučku se, poté, co skončíš, ozývají postesky, jako:
"Tak překrásný hlas, mohla bych ho poslouchat celý den,"
"Takový talent!"
"Dokonce to bylo romantické, má lásku."
"Ctnost a zodpovědnost!"
"Neuvěřitelné a to jsem sem přišel koukat na dobytek!"
U nohou ti přistane první mince. No a ne malá, je to solidní stříbrný soldi. Povzbuzeni prvním odvážlivcem, začnou i ostatní, hnáni jakýmsi davovým popudem, vytahovat z měšců drobnější i vyšší obnosy a házejí je před kašnu, pod tvé nohy.
"Jak je skromný, nemá zde ani nádobu na odměnu za své představení! To bylo jako o assassínech! Nedávno jsem jednoho viděl proběhnout za Arsenalem!" muž se evidentně snaží z tvého monologu vykřesat maximum, aby udělal dojem na svou družku v pěkných šatech, zavěšenou mu do rámě. Aby svůj dojem umocnil, přihodí taky soldi. Protože přeci nebude škrt a odměňovat umělce denáry. Žena mumlá něco o tom, že přežil střet se zabijákem a je velmi statečný že o tom vypráví a hned přejde do chvály tvého talentu.

Několik lidí po pochvale zmizí. Ale velká část davu zůstává na místě a civí na tebe, možná čekají na přídavek?

"A jak je to dál s tím zodpovědným člověkem?"
Zavolá někdo z hloučku.

Další a další lidi postupně přicházejí ke kašně. Sice neví, co se tam děje, ale něco evidentně ano s oni chtějí vidět, co. 
"Hoď mu tam taky něco, všichni mu házejí peníze!"
"Teď jsem přišel, ani nevím za co, nic jsem neslyšel."
"Bude zpívat? Nemá ani loutnu."