Dál cestou necestou

Začal jsem se cítit poněkud trapně, přede mnou přistávala jedna kořalka za druhou. Odmítnout ji by bylo nezdvořilé, ale jen tu čerpat pohostinnost mých nových přátel, bez toho abych se revanšoval, je stejně hloupé. Chtěl jsem se tu jen najíst, a pak zas jít dál. Vyslechl jsem rozličné nabídky, ale žádná mi nepřišla jako ta pravá pro mne. Zlato, ani slávu nehledám. Zabíjet monstra je mi blízké, avšak kdesi v divočině? Já musím sloužit lidem, toť mé poslání, tak to cítím.

A tak poslouchám, usmívám se, a mlčky sedím. Pak mi konečně napadne, jak se ctí stůl opustit. Dopiji poslední rundu, zaštrachám ve své brašně, a vytáhnu plátěný pytlík. Zvednu se s přátelským úsměvem. "Přátelé, bylo mi ctí užít vaší nezměrné pohostinnosti, leč jsem po obědě, a budu tedy pokračovat dál ve své cestě a službě. Přeji vám zdar a štěstí. A zde na oplátku něco sušených fíků z dalekého jihu, a kus dobře uzenné slaniny (taktéž v plátýnku balené), řekl bych, že ji ještě užijete. Jste více než skvělá parta, buďte s Bohem Otcem. Třeba se ještě někdy potkáme. S tím otevřu plátěný pytlík do široka před nimi, je plný sladkých sušených jižních plodů, a přiložím i slaninu. Usměji se srdečně, přijmu jejich případné loučení, a odcházím vyrovnat k baru svou útratu. Cestou kývnu na Laui a Thorma. Pak opustím Hostinec "Na rozcestí"...

Donna lazebnice

Donna na nic nečeká, a počne chrlit rozkazy, však její pohled ač rázný nepostrádá vlídnosti. "Tak děvče, ty hadry dolů, hoď je ke dveřím. Zatím do kádě nestupuj, musím tě zbavit parazitů. Možná to bude trochu štípat v očích či na kůži, ale věz tělu to uleví, už nebude svědit." Mile se na dívku vyhublou podívá, lehce se usměje. Ta se zde cítí jako v ráji, a něco jí říká, že muži se v přítomnosti lazebnice cítí ještě lépe.

Jakmile se Nari zbaví šatů, Donna ji polije ze džberu příjemně teplou vodou. "Tedy holka ty jsi kost a kůže! Po koupeli tě namažu olejem, to té kůži více než prospěje. Tak a teď pozor, zavři oči, posypu tě medicínou, může to pálit, či svědit, to je v pořádku. Chvilku to vydrž." Pak ji posype bílým práškem, nechá ho působit několik minut, a pak dívku opláchne znovu vědrem teplé vody. "Tak a teď můžeš vlézt do kádě. Budu tě mýt sama, aby to bylo opravdu pořádně, budeš pak pěkně čistá, voňavá a přestane ti svědit." Přívětivě se usměje, voda v kádi je horká, ale příjemně. Za čas ji Nari přivykne, působí na uvolnění ztuhlých svalů, a dodá dívce pocit bezpečí a teplého objetí. "Jakou kytku máš ráda?" Optá se lazebnice, a jde k polici se sklenicemi plnými sušených květů. Jakmile Nari zvolí, požadované květy vhodí přímo do horké vody lázně, Nari se náhle jako by ocitne na louce plné své oblíbené květiny, ta vůně je až omamná, a uvolňující. "Tak povídej holka, řekni mi něco o sobě, a žádné přikrašlování, hezky jak se věci u tebe mají, co tě těší, co trápí, kdo ti vlastně tu koupel zaplatil, jaký je, a tak dále." Jak povídá, tak bere mýdlo a láskyplně počne dívku mydlit, přičemž se nevyhýbá žádným partiím. Její doteky jsou jemné až mateřské, kdyby tedy Nari věděla, co to mateřské je.

Lázeň

"Pospěš holka, nemám na tebe celej den!" Popoženu rázně Tulačku. Mineme barpult, kde odložím prázdný korbele. Měříme dolů do útrob hostince chodbou a po schodech dolů. Proč ji chce Remi čistou, a voňavou? Možná je ten prasák na mladé lolitky. Zkouknu přísně holku cupitající za mnou. Ne, tahle mé plány neohrozí. Je to ještě husička. "Když ti někdo něco nabízí, pro tvá velká kukadla. Tak ber, a neváhej!" Navážu cestou, na její podle mého zbytečný okolky nahoře v sálu.

Konečně mohla by být i na mé straně, aniž by to vůbec tušila. "Obejdu ženský v kuchyni, zda tu nějaká nemá rezervní čistý oblečení. Ty tvý hadry ti mezitím lazebnice přemáchne. Když to hodí ven uschnout, za pár hodin se do toho můžeš zas navlíct." Prohlásím suše. "Tančila si hezky." Trochu polichotit nemůže škodit. Mnozí žebráky opovrhují, já i je dokážu využít. Jeden nikdy neví kdy se přízeň týhle husy může hodit. "Jsi ještě panna?" Nechám ji odpovědět, pak dodám. "Mohla bych ti s chlapi vypomoct, díky práci v hostinci vím o nich takřka vše." Její důvěřivost mne nic nestojí. "Některý ujíždí na mladých lolitkách, a ty jsi přesně ten typ. Tak dávej pozor, ať tě nějaký nepřefikne, dřív než si toho všimneš." Vstřícný postoj s kapkou strachu, to je dokonalý koktejl. Blížíme se ku dveřím, z nichž uniká horká pára. "Přijdu se pak na tebe podívat, a možná ti i poradím pár triků, abys ten svůj věneček nedala příliš lacino. Jsem Lissa, a ty?" Povzbudivý úsměv ovládne mou ostře řezanou tvář.

Vzala jsem za kliku, a rázně otevřela masivní dřevěné dveře, ven se vyhrnula horká pára, a vůně vonných esencí. Místnost byla obezděná velkými kameny, což značí, že jsme v základech hostince, ale také to navozuje zdání hradu. Prostoru vévodí dvě veliké kádě s horkou vodou (každá pohodlně probere dva lidi), ve středu hoří oheň v bytelném kamenném krbu,.po stranách několik polic, a na nich množství vonných esencí do koupele. Spousta hořících svící. Všude panuje vedro, že nám ihned vyskočí pot na čelech. Zde vládne pokoj, vůně a vlhko horoucí. Jak se říká v daleké Metinně (helénská kultura): "Lázně, toť chrám těla a tělesnosti, jež uvolňuje ducha, duši, svaly i touhu."

A tomu všemu vládne lazebnice Donna, sama v urousané dlouhé splývavé sukni, a více než vytahané haleně, která toho příliš nezakrývá, tedy určitě ne její bujné poprsí. Donna, lazebnice je asi 37 let, působí jako zkušená žena, jistým smyslem moudrá, pragmatická, štíhlé pevné postavy, pěkných ženských tvarů s velkými ňadry, vyzařuje z ní síla, razance, ale také vlídnost a vstřícnost. Vyniká ve schopnosti získávat si lidi, tím že dává každému, co právě potřebuje.

"Buď zdráva Donno! Tahle chudinka, potřebuje pořádně vydrhnout, odvšivit, a vyvonět. Ty hadry by zasloužili spálit, pokud je však Nari bude chtít, určitě se musí vyprat. Já jí jdu sehnat nějaké šaty na převlečení." Oslovím bujaře lazebnici, pak se otočím na dívku. "Kdoví, třebas se v šatech budeš tak líbit, že ti je někdo koupí, a nebudeš se muset vracet do těch hadrů." Je jen na ní, jak moc dokáže své vyhublé tělíčko prodat. Počkám na případnou odpověď, a pak za mnou zapadnou těžké masivní dveře lazebny.

Donna, lazebnice