Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Příhraničí

Příspěvků: 294
Hraje se Jednou týdně  Vypravěč HalfdanCZ je offlineHalfdanCZ
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Yuliya Lavellan je onlineYuliya Lavellan
 Postava Benjamin Harkness je offline, naposledy online byla 19. dubna 2024 19:39Benjamin Harkness
 Postava Freya je offline, naposledy online byla 19. dubna 2024 20:01Freya
 Postava Alexander Korobkov je onlineAlexander Korobkov
 Postava Betchan je onlineBetchan
 Postava Gabriela Hefron je offline, naposledy online byla 19. dubna 2024 20:09Gabriela Hefron
 Postava Aric Stonegate je offline, naposledy online byla 19. dubna 2024 20:21Aric Stonegate
 Postava Izumi je offline, naposledy online byla 19. dubna 2024 20:12Izumi
 
Yuliya Lavellan - 19. dubna 2024 20:01
dg6694s7d6b8f2759d8496b8ea05a532b85528e1232.png

Společenství...?
u stolu



Takžeee... to znamenalo, že jsme.. prošli?
Že jsme si tímhle, poměrně jednoduchým způsobem, zjistili nejenom cestu ven, ale celkově cestu pryč.. pryč za neznámým..? Asi teda.. evidentně jo.. samozřejmě záleží ještě na dalším dni, dokud se neocitneme mimo tuhle díru, tam venku kde čeká smrt na každém kroku, asi si nemůžeme být zcela jistí.. no uvidíme.

K představení našeho průvodce Benjamina decentně, zdvořile kývnu a poté se chopím svého čaje, ze kterého trochu upiju. Alkohol nikdy nebyl příliš pro mě a zejména nyní to asi ani nepřipadalo moc v úvahu. Každopádně vypadalo to, že členové jeho bandy, které bychom měli být taky součástí, jsou tu vesměs, doslova všude okolo.. co jiného taky čekat, kde jinde se dá ztrávit volný čas, když venku ohryzává části těla mráz či sníh.
Když mihnu pohledem k Aricovi, nešlo si nevšimnout jisté jiskry, kterou měl v oku. A to nejenom z toho, co nás oba čeká, ale i maličko z osazenstva tady. Co si budeme povídat, rozhodně tu byla velice.. barvitá a pestrá společnost. I tak ale, musela jsem krapet uculit když jsem Arica takhle viděla.. nadšeného..? Sama jsem z toho též měla obdobné pocity.. jenom on, to uměl daleko lépe dávat najevo. Tak nějak.. čistěji.

Řeč se maličko stočí z ´rytíři´, samo sebou to zajímalo i mě samotnou. Vážně to byla sebranka.. všeho možného, co jeden najde někde.. po cestě.
Jeho přirovnání ohledně zbraní se musím tiše uchechtnout, stejně jako jeho dodatku o tom, co dalšího v téhle skupině zastával.
..a nebo si třeba i rád hraje na doktora..
Chystala jsem se na další doušek, když Aric zmínil to, že dává raději přednost prevenci zranění.. nemohla jsem jinak než přitom zvednout volnou ruku a symbolicky jej trochu ´popacat´ po zádech. Vím dobře, že tyhle slova nebyla jenom planá slova.
Co se týkalo mě, zatím jsem neměla čím více přispět téhle debatě. Víceméně jsem spíše nechávala Arica si ´užít téhle zábavy´. Koneckonců, dozvídala jsem se věci i tak a jemu tahle socializace udělá mnohem větší radost.
 
Alexander Korobkov - 19. dubna 2024 18:09
386253541_872898114397332_6652180853964180589_n2914.jpg

Ve stodole na seně… Zatím...


"Dobře." nepřu se "Klidně možná ne, ale dám aspoň pozor ať tě nikdo ve spánku nebodne." pousměju se. Aspoň k něčemu je ta má nespavost dobrá a ona ten spánek potřebuje. Mě stačí spát klidně přerušovaně. Počkám až vstane a trochu se probere.

"Mám pocit, že jsem někoho z nich viděl v pevnosti, ale nikoho z nich neznám. Dva nebo tři... Kluzký asi chtěl sehnat posily místo mrtvých." vyslovím svůj názor. Vidím ale, že je z toho nervózní. Nedivím se. V městě by asi byla v pohodě, tam si je jistá,malé tady, venku, může přijít smrt odkudkoliv... "Jsem s tebou, pamatuj si to." oslovím ji ještě ve snaze trochu ji uklidnit.

"Dobře, to zní rozumně." souhlasím a jsem rád, že změnila názor. "Myslíš o plánu zmizet?" ujišťuji se, když ucítím sevření jejich prstů. Jen na ně položím svou ruku a lehce stisknu. "To je náš plán a do toho jim nic není." odpovím tiše.

 
Gabriela Hefron - 19. dubna 2024 17:46
hefron33.jpg
Ve stodole na seně…

"Určitě."
Pronesu vážně. Musím se probrat - za každou cenu. I kdybych si měla něco vzít.
"Tady asi stejně klidně spát nebudu."
Přijmu podávanou ruku a opatrně vstanu.

"Cizí lidi?"
Zpozorním.

"Klidně mu to můžeme říct dnes."
Změním plány. Nové informace vše změnily.
"Ale nic dalšího mu říkat nechci."
Chytím Alexe za ruku.
 
Aric Stonegate - 19. dubna 2024 11:29
bb8302.jpg

Noblesa je subjektivní



Gabriela a Alex? Takže minimálně další dva lidi? zauvažuji rychle, když rytíř zmíní jména. Stále očekávám, že od Benjiho nebo od Kluzkého dostanu přesné číslo, ale už teď jsem na čísle sedm.

Znovu se rozhlédnu po osazenstvu stolu, jako by Betchanova slova v sobě měla mít ukryto víc než jen zrnko humoru. Pravda, noblesa by se tu hledala těžko, ale už jsme viděl i horší, daleko horší. Navíc tím že padesát procent osazenstva tvořili na pohled pěkné ženy obraz jako celek pak působil daleko přívětivěji.
"A nebo sekyra." přihodím k zmínce o meči a ruka mi na okamžik instinktivně sjede k rukojeti usazené v pouzdře. Při dotyku na opotřebené kůži se mi do duše vlije vlna klidu.
"Mít ve skupině někoho, kdo umí látat rány je vždycky dobrá zpráva." pokývám spokojeně hlavou. Pravda, jejich ztráty na životech už činili dva lidské životy, ale to nutně nemusela být jeho chyba. Odsoudit jeho schopnosti jen na základě této informace by byla hloupost.
"Já dávám přednost prevenci." znovu se zazubím, když mi dojde, jak moc mě ta věta vlastně vystihuje. "Takže doufám, že tvých služeb nebudu muset co nejdéle využít." Jednou na to určitě dojde, ale čím déle, tím lépe.
"Ty už si taky byl někdy dál než jsou Vřídla?" zeptám se přímočaře. Popravdě netuším, jak často a jestli vůbec Bratrstvo pořádá tažení mimo Pevnost, takže bych si rád udělal obrázek o jeho zkušenostech.
 
Betchan - 19. dubna 2024 10:13
247a3d4f93705019154488b52527e08d127440.jpg
U jednoho stolu

Zadívám se na Benjiho.
Projde mi, když mu čmajznu kus zvířete? Jako to prošlo Freye? Asi ne. Na to mám moc malý kozy. Nó i když… no to je fuk.
Nerisknu to. Už to jak čuměl na Freyu je dostatečné varování. Jí to prošlo, my by jsme se porvali. A já mu nechci brát titul šampiona.
Místo toho mu doleju sklenici z lahve, co jsem si si přinesl od baru. Pak se rozhlédnu a kdo je na suchu dostane svůj příděl. Tohle místo je nadlouho poslední, kde se dají utratit prachy. A Bratrstvo je na tom pořád líp než Patrola.

„Jestli dorazí Gabriela a Alex bude to chtít další stůl.“
Řeknu nenuceně a pozorně sleduji výrazy nováčků. Pohyby rtů, nosu, očí, výraz… cokoli, co by mi potvrdilo, že ví o kom mluvím.
Zadívám se na jeden nedaleký, obsazený tolika dvěma lidma.
„Co myslíš Banjo? Daj nám ho dobrovolně? Třeba za panáka?“
Zeptám se zkušeného a poměrů znalého patroláře.

Otočím se na mága a konečně si ho pořádně prohlédnu. Není mi sympatický. Ale už jsem se něco naučil. A to, že mám na lidi mizerný odhad. A taky to, že šerednej ksicht neznamená křivý charakter. A že za milým úsměvem se může skrývat chladná zákeřnost.
„Tak se podívej, co tu sedí. Někdo tomu musí dodat...noblesu.“
Ušklíbnu se pobaveně a čekám, zda Banjo vylítne.
„Ne, teď vážně. Něco neustřílíš a až jim dojde munice, přijde meč vhod. A mimo to jsem taky něco jako felčar. Takže až si odřeš koleno, stav se. Dám ti náplast.“
 
Alexander Korobkov - 19. dubna 2024 07:58
386253541_872898114397332_6652180853964180589_n2914.jpg

Ve stodole na seně…


Plán by to byl, což o to... Ale první musíme přežít. Tohle je aspoň o důvod víc.

"Určitě? Potřebuješ si odpočinout..." komentuju jej její zranění, ale už během toho se zvedám ze země. Má pravdu. Nabídnu jí ruku ať se může při vstávání opřít. Nikdo kromě nás tu není, tak nemá důvod se stydět. "Jsou v hospodě. Sedí tam s nima nějací cizí lidi, možná nové posily..." okomentuju osazenstvo hospody. "Chceš to Kluzkému říct teď? Nebo opravdu až ráno i po tom, co ti řekl Betchan?" ptám se ještě zatímco uložím koupené náboje do boční kapsy batohu. Původně jsem do hospody chodit nechtěl, mám už jen pár bankovek, ale tady ještě berou... "Je to na tobě, jestli řekneš ráno, bude to ráno." oslovím ji ještě před odchodem.





 
Aric Stonegate - 19. dubna 2024 07:38
bb8302.jpg

Podivná kumpanie



Kolektiv u stolu se během chvíle rozroste geometrickou řadou. Neměli jsme čas probrat s jejich velitelem a nejspíš s jeho zástupcem sebemenší detail a už tu tancovali dvě shůry zhlížející Ligy. Ta zajímavější z nich doslova dělá, že nás nevidí. Typické... povzdechnu si v duchu, ale můj radostný výraz to nezmění. Stejně tak neopadne ani můj zájem o ní. Tedy ten akademický, abych byl přesný. Třeba za to nemůže. Nejspíš jí vymyli mozek všema těma blábolama o čistotě jejich poslání, tak jak to kulty většinou dělají. Však nemuselo chybět moc a mohli jsme na tom být s Yuli stejně... Liga bude nejspíš stejně prohnilá jako Gymnázium a nejspíš i Bratrstvo. Stačí! Už zase moc fantazíruješ! Drž se faktů a dat. obořím se na sebe, když se moje myšlenky začnou ubírat až příliš do polemických rovin.
"Rád vás oba poznávám." odpovím zdvořile na představení obou zbývajících mužů.

"Působivé." poznamenám ke shrnutí jeho zkušeností z Příhraničí. Benji v tomhle ohledu nepřekvapil. Přeci jen byl Patrolář a na první pohled nepůsobil jako někdo, kdo by se zbytečně chvástal. Rozhodně jeho už druhé varování před tím, že nás bude čekat velice zrádná a těžká cesta, na jeho důvěryhodnosti akorát přidávalo.
"Rizik jsme si plně vědomi." oznámím jednoduše a můj šťastný usměvavý výraz působí nejspíš trochu nepatřičně. Jenže já si nemohl pomoct. Něco v mojí hlavě mě táhlo vpřed, a i když za každým rohem bude číhat smrt, nemohl jsem odolat a musel jsem se tam jít podívat.
"Kolik vás vlastně je?" neubráním se doplňující otázce. Už teď jich u stolu sedělo pět a zatím stále přicházeli další a další členové jejich výpravy.

"A jak se k téhle podivné kumpanii nachomýtl i rytíř Bratrstva?" poslední otázka míří přímo na Batchana. Z popisu Kluzkého jsme věděli, že vyrážejí pro nějaké plány, ale víc ani ťuk. Třeba mi tenhle rytíř pomůže poskládat pár puzzlů do téhle zatím relativně prázdné skládačky
 
Gabriela Hefron - 19. dubna 2024 06:44
hefron33.jpg
Ve stodole na seně…

Plány

Neskutečně se mi uleví, tohle je alespoň náznak plánu. Vyhlídka na budoucnost. Pořád to za moc nestojí a pořád si musím dávat pozor, ale jsem rozhodnutá se do Pevnosti už nikdy nevrátit. Ať se tam třeba povraždí.

„To nejde.“
Přestože se mi klíží oči, zavrtím hlavou.
„Měli bychom jít za ostatními.
Kdo ví, kde jsou a co tam probírají.“

Vysvětlím.
„O nás, bez nás.“
 
Alexander Korobkov - 18. dubna 2024 22:51
386253541_872898114397332_6652180853964180589_n2914.jpg

Ve stodole na seně…


Ona má o mě strach? Nebo to je jen nějaká finta... Ale má pravdu, sám je člověk vždycky víc v nebezpečí než s někým, kdo mu kryje záda. "Je..." odtuším neurčitě. "To by byl problém až potom, ale jo, něco to znamená. Ty smlouvat umíš?" zajímám se a její nabídka mě překvapí. "Zlobit se nebudu." pousměju se "S poldou se budu cítit určitě bezpečněji." dodám a vypadá, že se konečně pro něco nadchla, což mě těší.

"Může." souhlasím "Není za co." odpovím a položím svou dlaň na její ruku na pažbě pistole. Zvláštní okamžik, ale uvědomuju si, že nechci, aby zemřela. Možná jsem staromódní, ale pořád jsou pro mě ženské něco, co je třeba chránit a smrt Katrin mě zasáhla víc, než bych čekal. "Jestli chceš, odpočiň si. Chvíli hlídat vydržím a nenechám si zabít partnera na kšeft." navrhnu



 
Gabriela Hefron - 18. dubna 2024 21:53
hefron33.jpg
Ve stodole na seně…

Jsme už prakticky na odchodu…

Uvažuji o možnostech, které mám. Vrátit se do Pevnosti je ta nejhorší z nich. Vrátit se domů nejlepší. A pokud to nejde, šla bych jinam. A je „šťastná náhoda“, že nejsem sama, kdo by chtěl odejít.
„Ale jít sám… to je nebezpečné.“
Nadhodím.
„Ještě když máš problém se smlouváním.“
Pokračuji.
„Možná bych tě měla doprovodit… čistě pro tvoje bezpečí.“
Usměji se.

„Může to být kdokoliv.“
Přikývnu a semknu rty.
„Děkuji.“
Dodám tiše.
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.086792230606079 sekund

na začátek stránky