Dolejší

Skoro jako bych to svými myšlenkami přivolal, protože Yulininu vstřícnost odvane vítr. Měla s tím svým elementem víc společného, než by se na první pohled mohlo zdát.
"Tak to si na tu tvojí ohnivou show příště budeš muset sehnat jiného blázna." odvětím ukřivděně, ale na obličeji mám stále spokojený úsměv. Jeden tady obětuje vlastní zdraví, aby mohla pracovat na síle vlastních kouzel a než vůbec dojde k nějaké kompenzaci, už je na stole plný talíř pravého nepodloženého osočování. Jak se u nás doma vždycky říkávalo: "Za dobrotu na žebrotu." Jako bych zrovna já chtěl někdy něco divného. připojím nechápavé zakroucení hlavou.

"Já mám pro tuhle chvíli dost." odvětím na dotaz ohledně dalšího tréninku. Povedlo se mi rozvinout jedno ze svých kouzel a u druhého jsem měl dobře nakročeno. U kouzel, stejně jako u většiny věcí, bylo klíčem nespěchat, takže jsem se rozhodl raději vstřebat všechny nové poznatky a zkušenosti.
"Pokud ale potřebuješ u něčeho mojí asistenci, tak tě samozřejmě nenechám na holičkách." doplním, aby nedošlo k nějakému nedorozumění.

Dolejší

Jak je to možné? Zavrtím hlavou. "Rovnováha. Jak jsem říkala, obdarovali jsme se navzájem." odpovím Benjimu. Další z důvodu, proč jsou zdi naší komunity tak nepropustné.

"Ne, neoslabuje. Ale pokud se to Liga dozví, budeme mít oba velký problém." řeknu vážně. Bylo zvykem muže zabít, pokud se prokázalo, že se na ně přenesla naše magie. Účinné řešení. Ale já Benjiho zabíjet nechci. Dokud bude držet jazyk za zuby. A později? To už budu doufám někde daleko a nebude to moje starost. Chci věci dělat jinak.

"To je rozumné." pousměju se, když souhlasí, že sám tu sílu pokoušet nebude. Jinak bych to musela zarazit v počátku.

"Hmmm, mohlo by pomoct, kdybys prolitou krev v boji obětoval jemu. To jim vždycky udělá radost. Taky musíš ukázat, že to myslíš vážně...to znamená zúčastnit se dalších rituálů." zastavím se u křtitelnice a přejedu prsty po jejím okraji. Zvednu oči k Benjimu.

Dolejší

Já narozdíl od Freyi nemám v kapli žádné problémy. Jsem hluboký ateista, až se bojím že mě za to pán bůh potrestá. No teď vážně, fakt v boha nevěřím, ale na stranu druhou svěcená voda funguje, tak pak babo raď co si myslet. Otočím se za hlasem a cítím, jak se na mě Freya natlačí.

"Hmm v kostele jsem to ještě nedělal."

Hlavou mi běží nějaká myšlenka, ale jen zabručím že dávám pozor na to co mi říká.

"Tak to byl ten pocit. Já už jsem jí cítil. Z Tebe. Nějak jsem si to nedovedl zařadit, ale takhle když o tom mluvíš tak to dává smysl. Jak je to možné?"

Opětuji jí pohled a v očích mám trochu překvapený výraz. Tohle jsem nečekal, že se může stát a vlastně nerozumím tomu jak se to mohlo stát. Věci magie jsou něco co jsem nikdy moc nechápal.

"Je to pro Tebe nebezpečné nějak? Oslabuje Tě to? Mě to asi jako nevadí, každá výhoda v Příhraničí se hodí a tak, ale nerozumím tomu. Pokud mám přijímat takovou sílu, tak se budu muset učit. Nepředpokládám, že jakkoliv cokoliv takového používat bez tréninku je bezpečné a rozumné. Zase takový debil nejsem."

Jako čekal jsem spoustu věcí, ale něco takového? To rozhodně ne. Asi to prostě vezmu tak jak to je. Když už jsem to načal, tak si to pěkně sežeru. Navíc a to je hlavní. Reálně nebudu žít dost dlouho abych s tím něco udělal, takže já říkám pojďme to zkusit. Po té puse a tom otírání mám vlastně nějakou jinou šanci než v tom pokračovat?

"Netuším. To jsem niky nezkoumal. Jak chceš přesvědčit toho Hromovládce?"

Zeptám se zase já tak trochu zpět k tématu. Rukou jí přejedu po zadku, ale odtáhnu se a jdu ke křtitelnici a za posláním, které tady máme. Pořád máme omezený čas.

Někde.. někde...

Z přezdívek vážně nejsem nijak odvázaná.
Aspoň tedy ta co měla být údajně k mé osobě... jak se pak ty další vážou k jiným, mě už tak moc příliš netankovalo. Stejně jsme s nimi nemínili zůstat nějak podstatnou dobu na to, abychom t,hle věci potřebovali.. ale jméno se rozhodně vyplatí znát. Aspoň minimálně ať ví jeden, co má případně nechat vytesat na náhrobek.
Sice si tahle dívčina utahovala krapet z Ariho, což není nic bežného.. neb to dělám místy též, ale pořád to bylo v rámci mé osoby. Moje maličkost to dělala.. a.. ah.. vážně tady vedu myslenky o tom, že.. de fakto, krapet žárlím na to, že s ním dělá dvojsmysli jiná ženská...?
Vnitřně bych si jednu pleskla...

A onoho pleskance mě ušetřil právě onen zmiňovaný potentát.
Přivedl k sobě jak moje myšlenky, tak i můj pohled. No.. že jsem raději s tím vynahrazováním nebyla zticha.
"No práv.. ze na tyhle koniny, jsi právě expert expertů.." pronesu než potom dojde ještě na malé zakončení téhle jeho myšlenky, nad kterou, musím si trochu více povzdechnout.
"Jop, toho jsem si vědoma..." utrousím k tomu.
"Příště už takovou blbinu neudělám, to se vsaď.. Příště už mi bude jedno a jak moc očouzenou zadnicí přitom skončíš.."dodám k tomu ještě maličko svého. Kdy nemínila jsem rozhodně podobnou chybu udělat v budoucnu dvakrát.
"Chceš ještě něco zkusit, dokud máme čas..? Nebo zatím ende?" zeptám sedále ohledně našeho mále tréninku tady ve dvojo.

Dolejší

Zamyšleně zamručím a kývnu. Než vstoupíme do kapličky, ohlédnu se na Izumi, abych si byla jistá, že je na blízku, ačkoliv o tom nepochybuji, a usměju se na ni. Potom vkročím dovnitř za Benjim a nechám na Sestře, jestli půjde také nebo ne.

Tahle místa zasvěcená jiným bohům mají pro mě zvláštní atmosféru. Necítím se tu úplně komfortně, ale dá se to přejít.

"Benji." upoutám jeho pozornost. Přivinu se k němu z jedné strany, dávám si pozor na zbraň, abych mu mohla šeptat domu ucha.

"Ty jsi mi něco dal a já tobě taky. Kus své magie. Možná v dalších dnech budeš schopný ji z někoho vycítit. Možná budeš schopný s ní manipulovat. Ale neměl bys to zkoušet sám. Mohlo by to být nebezpečné. Stejně jako, kdybys o tom někomu řekl. Ublížilo by to nám oběma." dívám se mu do očí, aby mi neunikla jeho reakce. V tomhle bychom si měli opravdu věřit.

"Je tu jen jeden menší problém. Bůh Hromu tě ještě nepřijal. Budeme ho muset přesvědčit." na okamžik se odmlčím. "Ale volba je na tobě. Protože čím víc spolu budeme, tím víc síly si ode mě vezmeš. Nedá se tomu zabránit." varuju ho. Měl by znát rizika, pokud by chtěl v našem spojenectví pokračovat. Ne, každý by o to stál. Magie Ligy je mužům zapovězená, kdyby na to přišly...

Je tu jeden člověk, se kterým by si o tom mohl promluvit, ale není na mně, abych jeho tajemství prozradila. Třeba za ním přijde sám.

"To je ve zkratce vše." pousměju se. Nemusí se rozhodovat hned. Kdo ví, jestli vůbec nějaké pokračování bude. Se vším, co nás na cestě ještě může potkat, nelze s ničím počítat. Přesto se mazlivě otřu svou tváři o jeho a pak mu na ni dám pusu. Potom se už pořádně rozhlédnu po kapličce. Třeba by tu mohlo být něco užitečného? Hm.

"Mají to tady podsklepené?" zeptám se zničehonic.