Andor.cz - Dračí doupě online
Dobrodružství
Příhraničí 
Družina
Postava Yuliya Lavellan je offline, naposledy online byla 11. května 2024 22:11Yuliya Lavellan
Postava Benjamin Harkness je offline, naposledy online byla 11. května 2024 22:21Benjamin Harkness
Postava Freya je offline, naposledy online byla 11. května 2024 14:15Freya
Postava Alexander Korobkov je onlineAlexander Korobkov
Postava Betchan je onlineBetchan
Postava Gabriela Hefron je offline, naposledy online byla 11. května 2024 21:34Gabriela Hefron
Postava Aric Stonegate je offline, naposledy online byla 11. května 2024 22:44Aric Stonegate
Postava Izumi je offline, naposledy online byla 11. května 2024 21:51Izumi
| |||
 | Zatím jen slova! "Ano. Zároveň si tak otestuju jak se budou chovat. Jen si musím pořídit nějakého plyšáčka, aby mi mohli ukázat kam jsem je zasáhnul. Freud? Ten vím, že existoval a tam končí mé znalosti jeho díla." Další pokrčení ramen. Další věc, která v Příhraničí je k ničemu. Můžete být velkým znalcem Freuda a tak, ale venku mimo Pevnost je Vám to k hovnu. Pokud teda krysáky třeba neukecáte, že by se na to měli vysrat a jít dělat něco užitečnějšího. "Ono se to vytříbí. Jen ten náš začátek byl dost neohrabaný, protože když smontuješ skupinu z takovýho celku jako jsme my? Ty vole kdyby se to neposralo, tak je to zázrak. Myslím, že ráno se o tom pobavíme i s Kluzkým." My se snad začínáme dostávat do věcných míst? Že by jsme dokázali společně nějak fungovat, aby jsme se z toho všeho neposrali? To jsem skoro nečekal, ale zjevně to jde nebo možná to půjde. "Inteligentní jsou, ale vyjednávat? O tom nic netuším. Oni tu byli dřív než my pokud vím. Oni to tady chcou zpátky. My jsme Ti, kteří jim to berou. Vyjednávala by jsi s námi? Já ne. Každopádně, já už jsem vymáchanej dost. Kdyby jste byli moje drahá a teď už asi mrtvá maminka řeknu, že už mám na prstíkách varhánky." Vylezu z vody a na všechny s radostí vyšpulím svůj zadek. Otřu se do jednoho z prostěradel, které tady jsou k tomu účelu, obleču se a zamířím k seníku. Mám tam peníze, které se třeba někde v hospodě budou hodit... | ||
| |||
 | Velká… ehm slova? Pravda to je, protože to říkám. Přisunu se blíž k Alexovi. Olíznu si rty. Prsty mu pomalu jedu nahoru po stehně. Stále však zůstávám otočená čelem do středu bazénu. „A teď?“ Provokuji tiše. Včas však zastavím. „Geniální. Takže hned zaútočíš, aby tě ostatní nesnášeli a tys měl alibi chovat se k nim hnusně.“ Konstatuji zamyšleně směrem k Benjaminovi. „Co by tomu asi řekl Freud?“ Oproti předchozím slovům se můj tón změnil. Nezním naštvaně a už vůbec ne ublíženě. Snad je v tom lehká provokace… ne však nepřátelská. Ostatně Benji právě řekl, že jsme zmrdi oba… takže jsme něco jako rodina, no ne? „Stejně si myslím, že bychom měli mít nějaký plán, co dělat, když dojde na útok. Teď je to dost… nekoordinované.“ Tohle je fakt, každý sice dělá podle svého nejlepšího vědomí a svědomí… ale strategie prostě chybí. Zadívám se i na Betchana. Poslouchám a nakonec přikývnu. „Já mířím vždy přesně.“ Oznámím a ruku pod vodou posunu ještě o kousek výš. „A jde s nimi vyjednávat? Jak moc jsou inteligentní?“ | ||
| |||
 | Kurvy a zmrdi kolem nás Benji celkem razantně ukončí diskuzi a já jsem za to rád. Koukala by z toho akorát hádka a tu nikdo nestojí. Popis souboje s ledovým celkem sedí. Bez magie to je špatný. I pro nás. U nás je to spíš o štěstí, ale stejně do toho souboje každý půjde. Hrdost je někdy svinstvo. Mezi Benjim a Gabrielou se schyluje k hádce. Do toho nehodlám jít ani náhodou. Nemám povahu jako Benji, kterému je všechno fuk. Bohužel. I naštěstí. Nezaslouží si lidské zacházení… Tohle zabolelo. Semknu k sobě rty a odvrátím pohled. Začíná to tu být poněkud napjaté. Jindy bych se prostě sebral a šel pryč, ale dnes ne. Poslouchám slovní přestřelku a čekám, kdy zasáhne Alex. Ale ten je ticho. Jeho holce nepřímo nadávaj do kurev a s ním to ani nehne. „Pokud se střetneme s ledovýma, miř dobře, Gabrielo.“ Oslovím přímo jí, abych upoutal její pozornost. protože ona jako jediná z nás opravdu netuší, co ji čeká. A říct to jen tak, mohla by mě snadno ignorovat. Což tedy může i teď. „Protože pokud se ti je nepovede sejmout, doufej, že se k němu dostaneme Freya nebo já dřív, než on k tobě. A že budeme mít štěstí. Ty, co jsem potkal útočili od pohledu a něco jako ústup ve slovníku nemají.“ Řeknu tiše, protože vzpomínka na tyhle bestie mi nedělá vůbec dobře. | ||
| |||
| A povídáme... "Ale prdlajz. Já jsem zmrd a ne slušný člověk. Pravidla si ohýbám tak, jak potřebuju. Víc zatím nehledej. Ke každému se chovám jak on ke mě. Jak říkám. Ještě jsem nepotkal Družináře co nebyl zmrd." Už se do toho moc sere filosofování a na to teď nejsem stavěnej. Buď bude dál zmrd a nebo nebude. Už ukázala, že v boji není k ničemu a ví jak se to drží, kdyby se oprostila od tohohle dalo by se s ní možná mluvit...možná. "Jak kdy. Nenašel jsem v tom systém. Vem si nás. V tom taky není systém, ale bordel..." | ||
| |||
 | Debata Vypadá to, že obětí Gabrieliných otázek se protentokrát stal Benji, ale vzhledem k tomu, že já sám měl štěstí a s ledovými jsem se ještě v pustině nesehnal, jen poslouchám. Když se na mě ale Gab podívá, nějak v těch očích nevidím tu nenávist a zlost co před chvílí. Takže jsem na tom pořád ještě asi celkem dobře. „Co jiného...“ odtuším stejně tiše s mírným úsměvem. Sice by bylo pěkné, kdyby to bylo něco jiného, ale sedím od ní půl metru daleko a na ruce mi vidí, takže to jiná část těla být nemohla. Předtím jsme to nedokončili a já nerad nechávám práci rozdělanou... | ||
| |||
| Velká slova malých mužů Pravda to je, protože to říkám? „Takže na tom nepodílení se na tom, že jsou tvoji velitelé zmrdi platí pro všechny, jen ne pro tebe?“ Odtuším klidně. „Nebo snad ten přístup podle chování každého zvlášť platí jen uvnitř Patroly?“ Dodám. Lehce se ušklíbnu. Takže pokrytec. „Když říkáš průzkumníky, … tak myslíš jednoho, dva... nebo třeba deset?“ Zadívám se na Alexe, který mě – a jsem si jistá, že záměrně – kopl. „To byla noha?“ Zeptám se tiše a znovu nasadím ten nečitelný výraz. | ||
| |||
| Dál si povídáme "Když venku mrzneš, tak se nedíváš kdo je kdo. Mimo Pevnost vládnou pravidla Příhraničí." Nebudu říkat, že tam se tiskneš na prdel jak buzerant dalšího chlapa jen aby ses trochu zahřál. Modlíš se, aby ses ráno neprobudil s omrzlýma nohama nebo nosem... "Co přesně myslíš, že je Družina plná buzerantů a kurev? Tak za tím si stojím. Teď teda ne doslova, ale ano. Ovšem i kurva může být formát, ale s takovou jsem se ještě nesetkal." Nevím jestli to v Gab vře, ale ve mě ne. Já to mám jak se slušně říká v píči. "U taktiky a množství je to různý. Není to taky úplně horda, takže můžeš potkat nějaký průzkum a tak. Horda to byla, když se valili na Pevnost...je lepší je nepodcenit. Počítat s horším." | ||
| |||
| Velká slova a u některých možná malý pytlík? Nebo výdrž? "Hlídky? Jak s kým, ale většinou jo. Je to bezpečnější." odpovím. Pořád je lepší když není úplně vyspaná část skupiny než všichni. Nebo všichni mrtví... Co se týče druhé části otázky, chvíli přemýšlím co odpovědět, ale nakonec, je to vlastně fuj, sama to pochopí. "Uvnitř? Ne. Venku? Dá se to tak říct. Každý kousek tepla ti tam venku kůže zachránit krk, takže osobní pohodlí jde často stranou a spí se pohromadě ať každý tvoří dalšímu bariéru proti mrazu." odpovím nakonec. Ať si to přebere jak chce nebo se kdyžtak doptá. Pod vodou ji ale špičkou boty lehce dloubnu do stehna a čekám, jaké reakce se mi dostane. | ||
| |||
| Velká slova Kdybych měla pytel, tak tě s ním přetáhnu „Takže držíte hlídky… a v noci spíte na jedné hromadě?“ Otočím se na Alexe. Můj pohled je… nečitelný. „Ale nepovídej… víš, co byla první slova, která jsem od tebe slyšela?“ Zadívám se pro změnu na Benjamina. Teď jsem tedy opravdu zvědavá, jak velký je to pokrytec. Ostatně Betchan se taky tváří, že on je a vždy byl vlídnost sama. „Špína z jiné frakce. Přikývnu. „Protože jen – a teď si doplň dle libosti – Patrola, Sestry chladu, … jsou ti jediní, správní a ostatní špína vůbec nechápe jejich důležitost a nezaslouží si lidské zacházení, důvěru a už vůbec ne…“ Začnu, pokračovat však nechci. „…to máš fuk.“ Mávnu rukou. „Je to tak, jak to je.“ „A v jak velkých skupinách se pohybují? Máte nějakou taktiku?“ Zajímám se dál. Vtipy o mém případném pytlíku nekomentuji. K tomu se fakt nesnížím. | ||
| |||
| Prostě hovory "Ale hovno. Furt záleží na každým jak se bude chovat. Na tom, že jsou Tvoji velitelé zmrdi se podílet nemusíš." A už na to kašlu, protože to nikam nevede. Tady zastáváme každý jiný, i když stejný názor a zbytečně si jen zvedáme tlak a to vím o dost lepších možnostech jak si ho zvednout. "Zabiješ, ale musíš se opravdu snažit. Na to je nejlepší magie. To jr znehybní suprově. Bez ní...je to na hovno." Konstatuju upřímně, protože to tak je. Když napadli Pevnost tak to bylo šílený. Rvali jsme se vším co šlo a málem to bylo málo. Radši jim o tom moc říkat nebudu. Posrat se můžou až tam. "No skákat nebude, tak se nemusíme bát, ale souhlas že toho pytlíku bych se asi trošku lekl!" Směju se té myšlence, že by na nás Gab vytáhla ptáka ohniváka. Teda mě to nevadí, ale Alex by se mohl zděsit. Tomu se směju asi ještě víc. | ||