Vymetáme pavouky! Vaše dobrodružství spadlo do kolonky "Už se dlouho nehrálo - odpad" a stalo se jedním z nich. Máte-li zájem pokračovat ve hraní nebo vyměnit vypravěče, napište mi to sem jako herní příspěvek. Můžete mi též napsat poštou. Pokud nic z toho neučiníte do dvou týdnů, tato jeskyně bude ukončena a vaše postavy si budou muset najít novou práci.

Bimba

PS: Používejte klasickou poštu, nikoliv herní - k té nemám přístup.

Je zajímavé, jak snadno se může změnit atmosféra v místě, jakým je Centralia v Pensylvánii.
V jednu chvíli je všude plno lidí, každý má práci a v ulicích je živo. Tak tomu alespoň bylo do roku 1929, kdy hospodářská krize významně poškodila hlavní zdroj příjmu města – černouhelné doly. Během třicátých let postupně obyvatelé města odcházeli a místo industriálních domů se začali stávat ruiny, z kdysi plných výloh zbyly jen zasklená tmavá místa a z davů, které kdysi proudily ulicemi, zbyli jen osamocení domorodci, kamsi se bezcílně kodrcající.
Lidé z okolních měst jakoby na Centralii zapomněli. Uhlí do fabrik se dováželo odjinud, příbuzní a známí, kteří v ní kdysi bydleli, už dávno žijí někde jinde. Dokonce i cesty se jí začali vyhýbat a vše začalo nasvědčovat tomu, že nebude dlouho trvat, a z města už zůstanou jen trosky a památka na časy, které jsou již dávno pryč.
Leccos se ale změní v pondělí 27. září 1937. V novinách napříč spojenými státy se objeví inzerát. V něm stojí: „Rodina Seana Murrayho žijící na Troutwine street 17 žádá o pomoc zkušené exorcisty. Již několik měsíců se potýká se zlem, jež nemá obdoby. Více informací bude předáno osobně. Při zdárném osvobození rodiny od jejích útrap, bude vyplacena velmi uspokojivá finanční odměna“.
Novinová poptávka, toho příliš mnoho neříká. Spíše vůbec nic. Přesto se najdou čtyři jedinci, kteří hnáni rozličnými motivacemi do Centralie přijedou bojovat, či zkoumat, odporné zlo, které tam na ně čeká. Ať už to s nimi dopadne jakkoliv, nic už nebude jako dřív. Ale to bychom předbíhali… Teď je potřeba dát věcem volný průběh.