| |||
Konečně v cíli Lee, Mickey, Carter, Anthony Po zbytek doby jsem se věnovala zrzce, tak abych ji dostala aspoň do nějakého klidového stavu. Takže mi uniklo i to, že prostě Nath naskočil na motorku a byl pryč, stejně tak co ve finále tomu zbytku udělal. Vlastně už mi to bylo jedno. Tohle je jeho věc ne moje. Věnovala jsem slečně svoje oblečení a tak nějak se smířila, že budu o jednu sadu spodního prádla svršků chudší. Ale tak co, sama Lee zmiňovala, že se budeme muset někde zastavit na nákupy, tak si taky něco koupím. Policie tu byla nečekaně brzo. A pak už nastalo klasické kolečko. Kdo jste vy, kdo jsou oni, co se stalo. Pořád a pořád dokolečka vysvětlovat, co jsem konkrétně udělala já, co jsem viděla, slyšela, že jsem pak zrzku odtáhla stranou… A zase znova někomu jinému. Pak prohlídka od doktora, protože co kdyby mi náhodou něco bylo. Divím se, že na mě nezavolali i psychiatra, jestli jsem se jako náhodou nerozložila strachy. Nesnáším tyhlety zdlouhavé vysvětlování, takže jsem vlastně ani nezačala mít strach z toho, co by mi kde kdo mohl udělat, ale prostě jsem rovnou byla otrávená a naštvaná. Den naprosto na hovno. Ano, takže jsem jako blbec odcházela od policajtů jako poslední. Následně jsem prostě v tichosti došla k motorce, vyslechla si plány Lee a Mickeyho zastavit se někde na oběd, pokývnutí hlavy a pak jsem za nimi vyrazila na motorce. Oběd byl taky poněkud tichý. Sem tam padl nějaký vtípek, sem tam úsměv, ale ve výsledku se všichni tak nějak soustředili na vlastní jídlo. Pojďme uzavírat sázky, jak dlouho ta naše trojčlenná skupinka vydrží pohromadě. Ano, do Yosemitu to stoprocentně zvládneme, ale co bude další den, to už těžko říct. Těšila jsem se až si zase sednu na motorku a nebudu muset s nikým mluvit. Jenom si užívat jízdu, zvuk motoru a příjemné zatáčky. Jak jsme se dostávali blíže a blíže Yosemitskému národnímu parku, tak se i ochlazovalo a my začali stoupat první metry výš a výš. Krajina se měnila. Žlutá seschlá pustina se začínala více zelenat. Ostrá zelená pak dostala tmavší nádech, jak začalo přibývat borovic a dalších jehličnatých stromů. Obloha byla nádherně modrá a najednou se všechno začalo jevit, jako by tenhle den nebyl tak úplně zkažený. Miluju tuhle oblast. Tu změnu horké pouště na svěží horské klima. A všechno jen pár kilometrů od sebe. U vstupu do parku jsem jen na okamžik zastavila u rangerů, abych jim zamávala svým ročním neomezeným vstupem do národních parků, letáčky jsem jim s úsměvem vrátila zpátky a opět dupla na plyn. Už zbývá jen najít hezké místo na táboření, optimálně abychom si tam mohli rozdělat oheň a zároveň nás nesežrali místní medvědi. Všimnu si, že Mickey odstavil motorku někde na krajiny, tak sjedu k němu. „Jo, mám stan. Hledáš místo na úkryt? Bohužel jsem ale svoje druhé místo nabídla Lee a už tak se bude solidně tulit. Ale kdybys mě podplatil, tak ti přenechám svoje místo a vyspím se pod širákem.“ Sundám si helmu a sesednu z motorky. „Tak si dej bacha, aby ti ten tvůj rozhazovací stan neuletěl. Už jsem pár takových kaskadérů viděla.“ Musím se až pobaveně usmát, když vidím, jak má Mickey až dětinskou radost, ze svých vlastních slov. Pomalu se rozejdu ke dvojici, která právě stojí nad něčím, čemu se v budoucnu bude dát říkat malý táborák. „Zdravím.“ Krátce si oba prohlédnu, abych dokázala vyhodnotit, co tady ti dva nad těmi prkýnky vymýšlejí. „Nebude vám vadit, když se připojíme k ohni? Pivo, víno jako vstupné bychom měli.“ Drobně se usměju, ale pak mírně zvážním. „A nepotřebujete s tím trochu píchnout?“ Pokynu směrem k ohništi, které stále vypadá poněkud smutně. |
| |||
Yosemite Park
|
| |||
Moucha mouše, prdel kouše Yosemite Park Vycházejíc z policejní stanice v San Jose, oděn stále v tom stejném, brýle na hlavě, cíčko v hubě, tetování na ksichtě, lebka na zádech a úsměv jako král, Michael Mars zvaný Mickey si právě prokřupnul krk. Jo, píčo, umím to i ve třetí osobě, páč na krále se člověk vždycky dívá jen zespoda. "PÍČOOOOOOO" řeknu nahlas a protáhnu se. Můj právník je génius, ale věděl jsem, že všechno nakonec schytá ten jižanskej magor. Píčo, on fakt narval cápkovi fixu až vole do krku, ale obráceně. V pohodě kluk to byl, ale nechci s ním bejt nahoře vole ve státní televizi. Schválně more, CNN nebo FOX? Podle toho se mega pozná. Kuleřvoucí bike prosviští, jen aby se po náročný cestě zastavil. Brní mi vole kolena, ruce, prdel more. No, však jsem taky byl v base. V pohodě. Sesednu z bikeu. Holky za chvíli dorazí též. Je tu docela hezký kemp, a noc se blíží. Jsou tu i další lidi. Však tu má být brzy nějakej ten fesťák ne? V tu chvíli mi něco dojde. |
| |||
|
| |||
Vyvrcholení u observatoře Mickey, Kath a Lee Zbláznili, ale zároveň ne zas tak moc. Jižan Nath se do toho pustil podle svého a na slova hrůzy od Kath moc nedbal. Ani na vyděšený pohled Annie. Té Lee donesla věci z BMW Kath. Nath se rozjede a dokončí dílo hrůzy. To už i Mickey trochu čučí. Tak či onak pak už na nic nečeká a dává se na odjezd. Ostatní nakonec čekají na 911. Ti jsou tu velice rychle, snad jako kdyby už byli poblíž. Kath, Lee snad i Mickey a Annie všichni vypoví, co se stalo. Policajti trochu čučí, ale když poznají o koho se jedná začnou kývat hlavami. Evidentně známé tváře. Trvá to asi hodinu, než je vše sepsáno a řešeno. Zcela překvapivě, je to Mickey, kdo je jako první puštěn se slovy, že může jet. Pak Lee a nakonec i Annie a Kath. Všem bylo řečeno, že si mají minimálně nějakou dobu hlídat záda. Že ti tři patřili k místním dealerům drog. Ten co ho nabral Nath jako prvního pak má být nějaký synáček místního šéfa podsvětí. Na druhou stranu bylo řečeno, že výpověď Annie a její stav je dostatečným důkazem proti nim. Navíc nechyběl zvukový záznam z kamery, která zde snímá krmítko pro ptáky. Ve finále je jedinou osobou, která má problém právě Nath. Za prvé ujel a za druhé, by si s ním chtěli promluvit o přiměřeném násilí. Dva z nich mají o několik zubů méně a jeden má podstoupit celkem závažnou operaci v oblasti rozkroku. --- Pozdní oběd v Coulterville Kath, Lee, Mickey K obědu byl pozvaný primárně Mickey od Lee, ta ale nakonec pozvala všechny. Annie odjela od observatoře autobusem a Nath na nic nečekal. V restauraci jste tak byli ve třech. A nutno říci, že u oběda bylo dost mrazivé ticho. Z cesty na hranice parku Yosemith jste moc neměli. Hodně myšlenek, ale ty snad průvan z cesty rozehnal a vyhnal z hlavy. Ostatně, zas tak nic špatného jste neudělali. Pomohli jste nevinné dívce. Na cestě do Yosemith Kath, Lee, Mickey Z Coulterville směrem na GreeleyHill a pak směrem na kemp Po obědě se cesta trochu změnila. Ubylo stavení a okolo silnice přibylo hustých lesů. Krásné zatáčky a hukot mašin přináší klid. Rovněž potkáváte další skupinky výletníků, které přitáhly krásy národního parku. Zapadající slunko pak ještě vše dokrášluje svými paprsky. |
| |||
California Dreamin' Motivační píseň pro Annie: odkaz Po té co holkám předám svoji koženou bundu pro dívku, otočím se od výjevu nad kterým mi rozum zůstává stát. Co to je kurva za zmrdy. Ty vole, tři tihle vepři zamsí a opíchají takhle holku za bílého dne. A ještě ji pomalují ha ha ha sranda. Kurva a MY JSME za bílou chátru a tihle kalifornští čuráci ve svých debilních baseballových čepičkách, dresíčkách a rifličkách... Vztek se ve mě vaří. Kdyby to byly nějací vágusové, nebo smažky, tak si člověk řekne odpad a trosky, ale tihle se nám ve své drzosti ještě vysmívají. Nedotknutelná elita s papínky. Vře to ve mě a vím, že jen jeden zmaštěný nestačí, určitě né mé sociální třídě toužící po odplatě na těchto zmrdících. Vidím jak ten v autě operuje s mobilem... a kurva...tak to né ty šmejde. Volat kámoše nebudete. Naštěstí už to řeší Miki. Ten co ho řešila Kath je ještě stále v "pořádku" a svíjí se na zemi. Jo možná jsem hajzl a co... S rozběhem toho co leží nakopnu do hlavy a pak ještě do koulí. Dupanec na kotníky to ještě pojistí. Proberu ho a oberu o vše co u sebe má. Telefony jeho i kámoše zbavím simek a ty zlomím pak telefony rozdupnu a zahodím. Veškeré doklady i peněženky si nechám ty vyhodím později. Najdu na zemi tu fixku a na ksichty nim napíšu "I'm a fucking rapist!" Pak běžím za Mikim pokud se rozhodne šmejda zničit, nebudu mu v tom bránit, pokud bude chtít být milosrdný rozbiju ho sám. Pak s ním udělám to samé co s kamarády oberu a popíšu. Fixku pak vrazím baseballistovy do prdele, hrotem napřed. Prostě kluci měli z prdele fixku no. "Kurva tohle je Amerika Miki!" usměju se trochu zuřivým smíchem. Ještě jim u káry uříznu ventilky. Jo ještě stále jsem vytočený a vidím rudě, ale práce je odvedena. "Je na čase asi zmizet! Vemte holku a jedeme. Neplecha ukončena." Houknu na Mikiho a pak i na holky a u toho se směju. Tyhle trosky tu asi brzo vzbudí rozruch, ale bude chvíli trvat než zjistí co a jak. Pak už startuju Nortonka a čekám na ostatní až se rozhoupají k akci. Lituju něčeho něčeho z toho... Ne, obávám se trestu... Ne. Tak jedem dál... |
| |||
Šílenství a cizí kalhotkyKath, Lee a okrajově Nath a Mickey Ozve se zvuk tříštěného skla a já sebou dost trhnu. Spatřím dalšího kluka, který působí naprosto nepříčetně. Moje hlava už to nezvládá zpracovávat a záměrně tomu šílenství nevěnuju pozornost. Mým opěrným bodem je Kath, žena, která je stále u mě. V jeden moment mi pomůže na nohy a já se nijak nebráním. Nevím, jestli jí věřím, ale cosi uvnitř mi říká, že to bude v pořádku a ta žena není zlá nebo nebezpečná. Soustředím se na dýchání a kladení jedné nohy před druhou. Několik kroků je nejistých, ale postupně už na Kath tolik nevisím. Nějaká blondýnka mi donese můj baťoh a já si jej přitisknu na tělo. Křečovitě ho objímám. Uklidňuje mě to. Chvíli jen tak stojím a potom ta mladší dívka donese i nějaké oblečení. Je mi to vcelku trapné, oblékat si cizí spodní prádlo, ale nahota mi vadí mnohem víc. Nasoukám se i do kalhot a košile, kde ocením delší rukáv. Je mi to všechno větší, ale zase ne moc. Podívám se na bosé nohy a dojde mi, že moje boty budou pořád někde...tam. Věnuju ženám provinilý pohled za to, že jim dělám takové potíže. "Děkuji...všechno vám...splatím." vysoukám ze sebe. |
| |||
Noční můra Annie, Lee, Nath, Mickey Na okamžik zvednu oči od dívky a sleduju, co se to kolem mě začalo dít. Nath mlátí druhého týpka prakticky do bezvědomí. Co do bezvědomí, tohle už může být těžké ublížení na zdraví. Zbláznil se? To si vážně myslí, že nikdo v okolí nezavolá fízly, kteří ho velice rádi zatknou společně s těmi bastardy? V lehkých mrákotách si převezmu od vyřáděného Natha bundu a opatrně ji přehodím přes záda té dívky. Jestli mě Nathův výkon téměř poslal do kolen, tak po sledování toho, co se stalo z Mickeyho, tak si opravdu sednu na prdel. Mám chuť si tam jen tak sednout vedle té holky, nechápavě se kývat a předstírat blázna. Protože tohle už začíná být těžká noční můra. Ne, s těmihle týpky já nechci mít naprosto nic společného. Ne, že by si to ti bastardi nezasloužili, ale… „Posrali jste se?“ Vydechnu a odvrátím obličej od řezničiny přede mnou. Začnu automaticky slečnu zvedat na nohy, abych ji dostala co nejdál od těch pěti psychopatů. Začnu se soustředit jen a pouze na zrzku. To je to jediné, co mě ještě pořád drží při smyslech. „Jenom zhluboka dýchej. Dobře?“ S tím že mi pravděpodobně poblije boty, jsem se smířila už dávno. A dál si ji tisknu k sobě, aby měla co největší oporu. „Rodiče se to nedozvědí, pokud ty sama nebudeš chtít. To mi můžeš věřit…“ Periferně zaznamenám, že Lee donesla dívčin batoh, po kterém se tak aktivně sháněla. „Vidíš, tady jsou tvoje věci. Všechno je už v pohodě.“ Otočím se ostře na Lee a začnu ze sebe chrlit pokyny. „Nafoť to.“ Pokynu rukou k celé scéně, k roztrhaným šatům, spodnímu prádlu, fixce. Co kdyby náhodou se to nějací parchanti rozhodli uklidit. „A ještě skoč ke mně do motorky. Mám tam náhradní oblečení. Je tam i taková delší košile, kalhoty… Jo, a spodní prádlo tam taky najdeš.“ Hodím Lee klíče od svojí motorky. „Možná vezmi i vodu.“ |
doba vygenerování stránky: 0.11731004714966 sekund