Andor.cz - Dračí doupě online

Velkolepý příchod Annie
Kath, Nath, Annie

Zvuky za rohem tě musí ohromně dopalovat. Ještě než uděláš poslední krok a získáš výhled, musí ti být jasné, že se tam děje něco zlého. A že v tom mají prsty nějací hajzlové. Tři hajzlové pode intonace.

Děsivá scéna je pak dalším šokem. Dívka s hnědými vlasy na kolenou a nad ní tři mladíci. Takový trochu slizouni. Jeden dívku drží za ramena a druhý právě dostal dívčinou hlavou do rozkroku a trochu se potácí.
Třetí pak trochu udiveně čučí na to, co si ona dívka dovolila.

Ten je první, kdo si tě všimne.

"Nechte jí! Padáme!" křikne polohlasně na dva zbylé.

Sám zamíří ke dveřím nedaleko stojícího pickupu. Ten co držel dívku zvedne oči a okamžitě jí pustí a začne vstávat (do teď klečel za dívkou). Tomu to trochu trvá a Kath tedy má čas a možnost na něho zacílit svou zlost.

Za Kath přijde i Nath, ten už vidí jednoho, jak nasedá do vozu. Druhý se vzpamatoval z úderu hlavy do rozkroku a chystá se jít na pomoc kamarádovi, kterého napadla Kath. Když ale zahlédne Natha, zarazí se a místo toho otevírá dveře do auta, aby zmizel. Kamarád už je mu podle všeho celkem ukradený.

Co se týče zbraní, není tu zrovna nic po ruce. Na asfaltu poblíž scénky jsou zbytky oblečení. Roztrhané zelené šaty, bílá podprsenka a kalhotky. Jedna fixa ležící nedaleko dívky. Jediné, co by se dalo považovat za zbraň je pak suchá větev za vozem u křoví. Ta by uměla napáchat celkem slušnou škodu na uhlazené tvářičce.

Dívka je ze všeho nejspíš v šoku. Slzy jí tečou z očí jak vodopády a celá je taková zpomalená. Kdo ví, co tu s ní za těch patnáct minut udělali. Minimálně ji hodně změnili názor na mírumilovný svět.

Dáma v nesnázích?
Lick Observatory

Jakmile se dostanu na silnici, tak se mi udělá lépe. Vlastně i ten pocit, že si konečně nemusím nikoho hlídat před sebou ani za sebou, je osvobozující. Takže bezmyšlenkovitě přišlápnu plyn. Motorka pode mnou teprve teď ukazuje, že má docela i výkon, a není úplně potřeba, abych ji urážela mým standardně spíše pomalejším tempem jízdy. Prvních pár zatáček projíždím velmi opatrně, ale časem se dostanu i do těch správných náklonů, takže tempo jízdy opět zrychlím.
S čistou hlavou vyjedu serpentýny až k observatoři, kde motorku odstavím na parkovišti. Sundám si helmu a začnu v boxu motorky hledat něco, co by napodobilo cílovou šachovou vlajku. Bohužel. No budou se muset smířit s kombinací černých a bílých kalhotek, ale to by je mohlo i potěšit teoreticky.

Se svou výbavou v ruce se chci rozejít k silnici a počkat si na ty dva blázny. Jen co se ale otočím od motorky, tak kolem prosviští Mickey a za ním Nate.
Okey. Chápu. Byli tak nadržení na závod, že těch pár minut počkat prostě nemohli, abych měla náskok a mohli mít ten závod se vším všudy. Hodím své spodní prádlo zpátky do boxu a sundám si bundu od kombinézy.
Ti dva se zastaví u sebe a něco po sobě nadšeně pokřikují. Ignoruju je asi tak jako oni ignorují mě. Jsou teď ze závodu nadupaný jak po lajně kokainu, takže ani nemá smysl jim do toho nějak vstupovat, ještě bych jim zkazila adrenalin a radost a to by byla škoda.

Místo toho se rozhlédnu po okolí observatoře. Původně jsem si myslela, že to tu bude pusté, maximálně pár lidí, co si udělá netradiční výlet, ale ono je tu docela narváno. Minimálně u vstupu do návštěvnického centra se dělá i slušná fronta lidí.
V noci by to tu bylo kouzelné. Ticho a klid. Bez světelného smogu. Skvělé místo na kempování. Koukat se na hvězdičky a nepřemýšlet.

Z melancholie mě ale vytrhne několik hlasů a pronikavý smích. Trhnu sebou. Původně jsem si myslela, že to se opět Nate s Mickeym poplácávají po zádech, ale tohle jde odjinud.
Pomalu se rozejdu za smíchem a teprve po několika krocích se mi spojí dvě a dvě. Za tím rohem přeci zmizela ta divná holka. A pochybuju, že zrovna tahleta bláznivka by si dobrovolně přivzala na procházku tři chlapské hlasy.
Teprve po nějaké době rozeznám i pár slov. Upálíme. Čarodějnici. Krok zrychlím a téměř poloběhem zamířím za roh, abych zjistila, jestli je tohle všechno výplod mojí fantazie.

Kulervoucí boy

Miky je stejně nadšený z jízdy jako já. Baví mě jeho nadšení chvíli o překot mluvíme a chvíli jen vyfukujeme kouř. Ptá se na brčko a hospodu, kde se nejíme.
"Brčko si dáme večer v klídku u ohně, mám nějaký svoje vzorky. Výpěstky z venku, žádný lampy. Nebo teda aspoň já. Nahulenej neřídím."
Jasně je to částečně kvůli bajku, abych ho někde nerozflákal, ale prostě ani nechci nikoho sundat. Jo jinak s tím nemám problém. Jsem zvědav co vytáhne on, u něj bych typl klidně i něco ostřejšího nějaký amfetamin možná?
Na jídlo jen pokrčím hlavou, ale vzhledem k tomu, že tu trvale žije poměrně dost lidí určitě tu něco být musí.
"Snad jo, mrkneme se tu a uvidíme."
Pak se přiřítí i Lee která zastaví u Kath, která nás okázale ignoruje a nevšímá si nás. Musím se znovu usmát. Vím o co jde.
Lee se ptá jak jsme dopadli. Jen na ni mrknu a ukážu na Mikiho.

"Miki jel jako ďábel, pěkně si mě namázl na chleba." Popotáhnu z cigarety a pak pokračuju; "ale byla to parádní cesta tu bych si mohl dát klidně i několikrát, úžasný." Kath si nás už vůbec nevšímá a vzdálila se asi trucovat a nebo hledat tu restošku. Dokouřenou cigaretu zašlápnu a mrknu na Mikiho a Lee.

"Hlele odskočím si s pískem a omrknu to tu jestli tu je nějaká hospoda na ten tvůj stejčík." Vyrazím pohledat záchodky a nebo aspoň keř, kdy bych vypustil nádrž. S lehkou chůzí a myšlenkami na hajzlík zahnu za roh odkud se ozývají nějaké zvuky dobré zábavy...

Dave a cesta
Dave

Ptá se na zábavu a já nad tím musím přemýšlet.

"Vlastně mě vždy nejvíc bavilo plavení koní," zmíním činnost, kterou vůbec nezmínil. "Ale jinak jo, rodeo a barrely byli super. A když se člověk už trochu napil, byla vtipná zábava i elektro býk," rozpovídám se o zábavě. "Rozhodně se vždy publikum dobře bavilo," s úsměvem na tváři vzpomínám na vesnické večery, které se občas trošku protáhly.

"Aha," přijímám informaci, že jde o pár. Jedna holka v posteli navíc by mě moc nevadila. Ale co, i druhý pár by nebyl úplně k zahození, uvažuji v duchu na moment. Nahlas to však neřeknu a nepřiznám. Nechci aby si o mně myslel něco špatného, zatím mi na tom zdá se záleží.

"Cokoliv, co zahrnuje koně bude vítaná změna. Na zlato se radši se svým štěstím vykašlu, ale aspoň vám trochu zčeřím vodu," přijímám nabídku u našeho oběda.

Zaplatím, přidám spropitné a společně zamíříme k autu.

"Kudy pojedeš? Po hlavní?" zeptám se zvědavě, když nastupujeme do rudého Chewyho.

Lick Observatory
Kath, Nath, Mickey

Mickey mi uklidňuje. Pouta ze mě ještě BDSM holku nedělají. Trochu mě tím uklidní. Přeci jen... svatoušek nejsem, přiznávám, BDSM jsem na internetu viděla a že bych se v tom viděla... Ani moc ne.

"Věřím," opáčím mu tedy s úsměvem na jeho vzpomínky k Vermontu.

Další řeč se naštěstí stočí k trávě.

"Já s ní nemám zkušenosti," vysvětluji. "Asi špatná parta na škole," dodávám jako důvod.

Spíš v tom ale byl můj nezájem a neustálé řeči doma. Mamka se strašně bála, že budu brát drogy a hulit trávu. Byla s tím neskutečně protivná a já ... neměla jsem kuráž jí to udělat. Navíc stále jsem s nimi musela žít.

A pak se přesuneme k mému profilu. Dává mi follow a já se podívám, že mi přijde notifikace. Zarazím se ale, když si všimnu fotky. Chviličku se to snažím pochopit a tak si ten profil rozkliknu. Moc to k pochopení nepomohlo. Zvednu oči a on začne vyvádět.

Koukám na něho a pak mi to pomalu, hodně pomalu, začne docházet.Celý ten jeho pentagon. Nejspíš mě prozradí má tvář. Úsměv až sotva zadržovaný smích.

"V pohodě. Nikomu tě neprásknu," řeknu mu a zvednu pěstičku na přiťuknutí.

On raději téma nerozebírá a jde vytáhnout Natha z vody. Já uklidím telefon a začnu přemýšlet, čím že jim to odmávnu. Nakonec to zachraňuje záložní tričko Mickeyho.

---

Kath vystřelí, jak když do ní střelí. Nedávala jsem dost pozor na to, abych věděla, co se dělo. Sama si v klidu dopiji plechovku a pak ji odložím do koše. Nath se krátce věnuje stroji a Mickey mezitím sklidí občerstvení. Sama nohou v kamínkách načrtnu čáru. Start z parkoviště bude zcela jistě zajímavější než začínat rovnou na asfaltu.

A pak už se jde závodit. Stoupám si do středu. Třičko nad hlavu. Pohled na Natha. Na Mickeyho. A pak pouštím. Za moment už cítím, jak kolem mne letí motorky. Do zad mi sekne pár kamínků a já si se smíchem kryji hlavu v předklonu. Tohle bylo nedomyšlený.

Jak zmizí, sama si dojdu vzít helmu. Nastartuji boxera a nasednu. Zhoupnu motorku a srazím stojánek. Záhy už řadím až dolů na jedna a vyrážím za nimi. Možná za to může ten start a nebo vzdalující se zvuk vytočených motorů, že sama jedu o dost rychleji, než dovolují pravidla. A že mi to moje motorka dovoluje velice dobře.

---

K observatoři ojíždím za většího hluku, než odpovídá rychlosti. Tak už to s mým Bavorákem je. Výfuky toho moc netlumí. Zastavuji vedle Kath.

"Tak jak?" zeptá se jich na výsledek.

U observatoře
Nath, Kath, Mickey a pak asi i Lee, Lick observatory

Eufórie ze závodu je pořádná. Však má důvod být. To že nějaká amiška šla na výlet je nezajímavý fakt. Kdo ví, zda ho někdo zaznamenal. A to, že se hned nevrací, to je přeci taky normální. Však obejde budovu a asi se vrátí druhou stranou.

Někdo ale může zaznamenat ale smích jdoucí zpoza rohu, kam odešla. Poměrně hlasitý. Minimálně tři hlasy.
A pokud někdo poslouchá pořádně, může zaslechnout i pár slov.

"Jestli ... poldy, najdeme...," vysvětluje ti jeden.
"... prasata," dodá druhý.
"... upálíme ... čarodějnici," připojuje se třetí.

V tu chvíli je to už asi tak deset minut, co amiška odešla. Lee už se mezitím u hvězdárny objevuje též.