Andor.cz - Dračí doupě online
Dobrodružství
Triskelion
Družina
| |||
 |
| ||
| |||
 |
| ||
| |||
 | Od baru k flašce Čím? Polibky od nezletilých? Na Erdenova slova jsem se zadíval na moment ke kroužku. Je pravda, že byla přítomná mladá Lotti a taky Mia, ale zbytek byli plnoletí lidé, tedy pokud berete evropský standart, v Americe by si někteří na alkohol ještě pár let počkali. Nejspíš to měl jen jako výmluvu, proč nejít hrát a já se jí rozhodl respektovat. „No, vždycky tu je možnost dát nevinný polibek na tvář.. sám to spíš beru jako možnost poznat ostatní a zapojit se více do kolektivu, než jako cestu k něžnostem..“ Konstatoval jsem svůj vlastní pohled na věc, možná více kvůli tomu, abych si obhájil svojí vlastní účast, než abych ho přesvědčil, sám vlastně nevím. K baru přicházejí další a flaška se začíná roztáčet. „Fajn, tak zatím..“ Mávnu ještě Erdenovi, než si k němu přisedne Lakshmi. Jsem rád, že je nakonec s někým. Po cestě pohledem ještě přejedu Emila, který se rozhodnul pro změnu. Když chvíli sleduji jeho výraz a reakce na okolí, řekl bych, že nejen vzhledu. „Pěkný, sluší ti to..“ řeknu jeho směrem s pousmátím. Vím, že moje slova pro něj nic neznamenají, vlastně už nějakou dobu mě spíš ignoruje, ale zdálo se, že potřebuje trochu povzbudit. Hra se začala rozbíhat, Raz prozradil, že byl ženatý, Isaac zase vyzval k tanci dvě nové dívky, Santiago prozradil svoje postelové číslo.. Nemám důvod se mu smát a ani být znechucený, sám na tom jsem podobně.. Igor odmítá vyznání lásky, jakoby to mělo být závazné, poté vybízí Miu k pití punče, který asi nebude úplně nevinný a Mia nevybíravě poukazuje na to, že Violet je stroj. Vi dá vcelku jasnou odpověď, je vidět, že mluví pravdu co nejpřesněji dokáže vyjádřit. Hrdlo flašky poté končí na mě. Violet si dá očividně dost záležet na polibku, prakticky se jí opravdu nedá nic vytknout. „Úkol prosím..“ Podotknu s úsměvem. Úkol mě upřímně dost překvapí, na zadání vykulím oči. „Dobře.. zkusím to..“ odpovím zamyšleně.. Jaké zvíře bych tak mohl..? Postavím se a mírně se pokrčím, poté pomalu po špičkách nakračuji, dělám vysoké a dlouhé kroky, přičemž mám ohnuté paže a lokty vytočené ven. Snažím se i věrohodně napodobit zvuk. odkaz Dále dodržuji instrukce úkolu, pokud někdo uhodne, dostane jemné líbnutí na rty, pokud na mě všichni budou jen koukat jako na magora, odevzdávám košili na hromádku fantů. Poté znovu zatočím flaškou a její hrdlo tentokrát ukazuje na Mikku. Začnu jemnějším líbnutím, pokud jí to není nepříjemné, prohloubím polibek do vášnivějšího, nicméně ne tak hladového, jako prvně kluci. Vybírá si úkol. Pokud jsem prohrál svůj úkol, sahám znovu pro košili do fantů, pokud ne, sundám jí teď a podávám jí Mikce. „Dobře, pusť si vhodnou hudbu a alespoň třikrát se tu projdi, jako modelka, která předvádí novou kolekci, přičemž měj pokaždé jinak upravený svršek, košilí si můžeš pomoci, aby sis nic nemusela svlékat, nebo ničit šaty.“ Myslím, že je to vcelku kreativní a Mikka je jedna z holek, které by předvádění mohlo jít. | ||
| |||
 | Na baru pevnost Holtgast Zatímco jen tak zevluju na baru kousek od Sheeny, Razvan rozjíždí hru flašky. Už posledně jsem nad tím chvíli uvažovala, ale nakonec jsem to skrečovala a teď to udělám stejně. Otázky a úkoly a líbačky, to úplně nebylo moje kafe, kdyby si spíš někdo chtěl dát konečně souboj v páce, "ne" bych neřekla. Ale do herního kroužku si posedal dost lidí, na to, aby hra odsejpala. A i když už jsem s párkrát labužnicky přihnula z plechovky piva, přistane přede mnou jakýsi pití od Nikolaie. "Díky, kámo," zazubím se na něj a čichnu si k drinku a hned se jej napiju. Hra možná není pro mě, ale hej, tohle si nechám líbit. Akorát teda jen, abych neměla z toho piva kozu. Igorův punč zatím vynechám plácat to pátý přes devátý, tak ráno bleju jak amina. "No, hele. Budem to mít podobně," mrknu na Sheena a zase se napiju. "Pivo mě chutná, to jako ne že ne, ale jako pilo se u nás nejen na Silvestra. Táta vždycky prohlásil, že bublinky jsou pro snoby, a otevřel si jednu flašku o druhou. Pak mu to doktor zakázal. Ale zase dobrá whiskey, tu si taky dám, jen jsem teda zatím měla spíš tu americkou. Ty jsi bydlela s dědou, když jsi o něm mluvila?" Lakshmi si chce přiťuknout, no proč ne. "Tak ať se ta oslava pořádně rozjede a my do novýho roku vstoupíme s pořádným bangem." Už tady hraje i hudba, takže správnej večírek. | ||
| |||
 | Bokom Holtgast, spoločenka, na gaučoch Ledva sa uložím na gauč opačne, ako by sa na gauči malo sedieť - čelom otočená k opierke, nohy poskladané pod sebou, s jednou rukou voľne spustenou pri tele na dosah pištole a druhou opretou hore - vymieňajúc pohodlie za rozhľad, prihovorí sa mi jedna z dvojice, sediaca vedľa. Automaticky odpovedám gestom, krátkym pokrútením hlavy, no už počas toho mi myseľ zaradí, komu patril hlas. Otočím k nej zrak, skĺznuc zo slepých očí na ruku s natiahnutou dekou. Agnieszka nebola zrovna z tých, ktorým stačil vizuál. "Nie." Odmietnem potichu. Bola som pripravená na chlad pevnosti, oblečenie som mala navrstvené a od chrbta ma hrial kozub. Jedným slovom som sa vyjadrila očividne na jej otázku aj nevyslovenú ponuku prikrývky, pretože za ním nenasleduje nič viac. Otočím pozornosť späť na miestnosť, ľudí v nej a hru. Pozorujem, počúvam, skoro nehybne. Keď sa nám s Matissem stretnú pohľady a privíta mi kývnutím, pár sekúnd mu iba strnulo hľadím do tváre, kým bez absolútnej zmeny výrazu neskloním naspäť v čomsi ako uznaní jeho pozdravu trochu bradu a nepokračujem v kĺzaní zrakom všade naokolo, občas ním švihnúc dohora k dvom energetickým guliam. | ||
| |||
 | Se sklenkou pevnost Holtgast, společenská místnost, u baru Oplatila jsem Mattiho přání úsměvem a ochutnala polosuché, které mi na mou prosbu Ludwig připravil. Bylo výborné. | ||
| |||
 |
| ||
| |||
 | Adaptace je nutná Holtgast, sklad Přestože jsem nebyla ve skladech poprvé, stále mě udivovalo množství triskelionských zásob. Výklad Eddie jsem poslouchala pozorně, každá informace se mohla hodit. “Děláš užitečnou věc,” dokázala jsem její zápal ocenit, i když to na výrazu mé tváře nebylo patrné. Výběr krabice jsem nechala na Eddie a tiše vyčkávala, s čím přijde. A pak tu byly. Musela jsem uznat, že mi vyrazila dech. Lehký náznak ohromení se mi promítl i do tváře. “Jsou…,” těžko jsem hledala slova a přišla blíž, abych si látku pohladila. “Jako lesní jezero.” Tiché, klidné, jen s lehkými vlnkami. Obdiv z mého hlasu byl zřejmý. “Předpokládám, že se nosí bez podprsenky,” krátce jsem se podívala na Eddie. “Vyzkouším je,” na nic jsem nečekala, šaty si vzala a zašla za jednu stěnu z krabic. Svléknout si mikinu, legíny a sportovní podprsenku netrvalo dlouho. Během pár vteřin už jsem se předvedla autorce. Šaty mě obepínaly na správných místech a zdůraznily křivky mého těla. Přistihla jsem se, jak je mi příjemné cítit se vyzývavě. Můj pohled padl dolů. “Ještě to bude chtít boty. Mám 37. Máš tu nějaké?” Při své první návštěvě skladů jsem rozhodně nad podobnými kousky neuvažovala. | ||
| |||
 |
| ||
| |||
 | Uvolněná pevnost Holtgast, společenka, hra v kruhu Razvan se rozkecal o svém sňatku. Z lásky, on… Ušklíbla jsem se nad jeho historkou. Snad ten posměch vycítil, protože hned na to si náležitě užil líbání Isaaca vedle mě. Jeho pohled jsem zachytila a zabořila oči do hrdla lahve, kterou jsem nakonec naklonila k ústům, abych upila. | ||