| |||
Dám si toho candáta pane, a pivo samozřejmě. Děkuji. Povím k hostinskému a objednám si, když se ptá. Konečně zase trochu sucho. Promluvím k ostatním a začínám se těšit, až dosuším vše co po cestě bylo ještě řádně vlhké. To víš, že si moc rád pořídím nové brnění brachu, ale budu muset počkat až do Hvaru. Zítra se tu půjdu porozhlédnout a kouknout po nějakém místním alchymistovy. Třeba bych dostal i slušně zaplaceno za tu žluč od Rudých ďáblíků. Mluvím převážně s Tellcharem, ale neopomínám ani ostatní členy družiny. Jakmile hostinský příjde s mým candátem poděkuji mu a nezapomenu se ho zeptat, jak se jim v tomto kraji daří a zda král zrovna není na jeho místním výletním místě. |
| |||
Aha , řekne hostinský krapet smutně.Tak kuřecí bohužel nemám, můžu přinést skopové anebo mám výběr z rybího . Kapra , štiku , candáta cokoli , co dá sladká voda a naše jezero . Chleba samozřejmně mám a s vodou taky nebude problém . Pro vašeho pejska to nejlepší ... a ty pivečka asi pro všechny , že ...? dá jakoby řečnickou otázku a ani nečeká na odpověď a i s Warrenovým měchem se žene pro ty piva ... |
| |||
No to bude asi pěkná díra tady.. V duchu zhodnotím tenhle podnik.. Zároveň se taky zahledím na očumující vesničany při mé zběžné prohlídce podniku.. Tedy jestli se to dá podnikem nazvat.. No aspoň to bude levné.. Když pivo nebude jak chcánky, tak je to ok.. V takových jsem se nasedával a napil.. Když se člověk motá často na konci světa.. Soudím podle skoro prázdného lokálu a úslužného hospodského.. No neva, aspoň nebudeme dlouho čekat na pivo.. Při Warenově přání se trochu pousměji.. Tady si asi těžko budeme moc nějak vybírat.. Prostě dneska bude mít nějaké jídlo uvařené nebo ne.. Dám si pivo a co máte k jídlu krčmáři? |
| |||
Cesta je pre mňa nudná a zabávam sa rátaním stromov, ktoré ma však omrzí. Zaujme ma dedinka, do ktorej dorazíme. Tellchar nás zavedie do hostinca. Po príhovore hostinského sa ospravedlním družine, a poviem im, že veľmi v láske jedlá v hostincoch nemám. Odídem von, nájdem si nejaké dobré miestečko ďalej od dediny a založím oheň. Na ňom si začnem grilovať po domácky urobené špízi. Rýchlo ich zjem a rozhodnem sa poobzerať po dedinke. Vidím rybýrov, plné vedrá a vrecia rýb, ktoré nesú na lode, alebo z lodí. Keď prejde dosť času, vrátim sa do hostinca a pozriem sa ako sa tam družine darí. |
| |||
Navečer dorazíme do malé vesničky na břehu jezera. Tak dnes se snad vyspíme v pohodlí hostince. Na Tellcharův pokyn vjedeme do vesnice a začneme se poohlížet po hospodě. Při jízdě se podívám do svého měšce, kde se krčí poslední mince. No, třeba bych mohl za nocleh zpříjemnit večer v hostinci hrou na flétnu. Potom však vejdeme do poloprázdného hostince. Hmm, tak tady bych se s hraním asi moc nechytil. Úslužnost hostinského jenom dokazuje, že zde kromě místních štamgastů asi moc hostů nemá. Posadím se ke stolu a řeknu svou objednávku: „Já bych si dal pivo a kuřecí pečínku s chlebem, prosím…jo a pokud by jste byl tak hodný a donesl misku s vodou pro mého psa a doplnil mi měch,“ domluvím, pohladím Rauka, který klidně sedí vedle mé židle, z vaku vyndám poloprázdný měch a podám ho hostinskému. |
| |||
Vesnice je malinká , je tvořena shlukem asi dvou desítek domků , převážně od rybářů , kteří loví na této straně jezera . Cesty mezi domky jsou blátivé a vy se jimi proplétáte a hledáte je-li tady hostinec .Pár dětí si vás zvědavě prohlédne , ale hned zase zmizí za jedněmi dřevěnými dveřmi. Vidíte na břeh jezera , kde u mola kotví pár loděk a kolem se pohybují pravděpodobně rybáři . Najdete mezi domky i jeden , na kterém visí křivě tabule "Zájezdní hostinec" . Zastavíte a uvážete na bidlo , které je před krčmou , svoje koně a vejdete dovnitř . Uvnitř vás první do nosu udeří pach rybího masa , ale do toho i zatuchliny. Vidíte, že šenk je poloprázdný . Tvoří ho pět stolů , každý pro šest hostů a pouze jeden stůl je obsazen dvěma lidmi nevalného vzhledu , kteří si vás prohlídnou , hned jak vlezete přes práh . Od nálevního pultu se líně zvedne velká hlava hostinského , který ale hned vyběhne , když vidí , že si chcete sednout. Rychle očistí jeden ze stolů a se slovy ,prosím , jen si sedněte a řeknete , co byste si dali k jídlu a pití , odsunuje úslužně židle ... |
| |||
Tak zas jednou jede do hlavního města na výlet.. Je tomu už ale dlouho, co jsem tam byl naposled.. No a to je dobře.. Už si přesně nepamatuji, jaké problémy jsme ta měli naposled, ale vím jistě, že nějaké byly.. Trochu se ošiji, když potkáme patroly královských vojáků, ale pak si vzpomenu.. Vlastně ne, my jsme za nic nemohli.. Vyslal nás na úkol a než jsem se stačili vrátit, někdo ho zabil.. No aspoň že tak.. Byli jsme v tom nevině a nikdo se nám to ani nesnažil přišít.. byli jsme přeci pryč.. Cesta příjemně rychle ubíhá a čerstvý vzduch od jezera ji jen a jen zpříjemňuje.. Když dojedeme do vesnice, tak se hned začnu koukat po nějaké hospodě, kde by se dalo přespat, protože je už celkem pozdě.. Vesnice je to sice malá, ale jsme u hlavního města, něco se tu snad pro nás najde.. Pojďme se po něčem podívat bando.. |
| |||
Dáte se dále na cestu a Tellchar si to namíří směr město Hvar , kde má doručit zapečetěný dopis. oužíváte hlavní cesty , která vede královstvím , ta je celkem zpevněná , takže se dá celkem v klidu jet . Cesty , které se k ní sbíhají a nejsou tak udržované , jsou v tomto počasí blátivé a plné kaluží vody . Vaše další trasa míří ke Královskému jezeru , kolem kterého musíte jet a které se rozprostírá jihovýchodně od hlavního města . Cesta k němu vám vyjde na skoro celý den a hlavní cesta vede kolem jejího spodního břehu na východ . Jezero je výletním místem krále a jeho svity , ale ti mají své rezidence na opačném břehu . Po cestě můžete potkat pár ocestých a obchodníků a taky dvě skupinky královských stráží , které provádějí prohlídku kraje. Vpodvečer dojedete k vesničce , která se rozprostírá na břehu a za ní se pomalu tvář krajiny mění . Jezero tu končí a krajina se přeměňuje nejprve ve step a pak v menší suchou , písečnou poušť . Ale i přes tuto poušť vede královská cesta k Východnímu moři. |
| |||
Probudíme se do dalšího pochmurného dne. Je zataženo a mírně mrholí, ale co to je pro dobrodruha, který se celý život toulá po venku a bojuje o holý život pro slávu a hrstku zlaťáků nebo spíš jen pro to, že ho ta "volnost" a "nezávislost" baví.. Být dobrodruhem je vlastně životní styl.. Za velké riziko smrti si kupujete nezávislost a svobodu ve svém rozhodování.. Tedy do jisté míry.. Zrovna teď prostě musíme pokračovat.. Počkám, až se všichni nají, zabalí a připraví a pak snad ani nezavelím.. Jen vlezeme do sedel a pokračujeme v naší cestě,, |
| |||
Probudím se a vyhlédnu ven. Hmm, stále prší a ještě asi dlouho bude. Abych ostatní nezdržoval dám se ihned do ranní asi půlhodinové meditace, jejímž cílem je také doplnění magenergie. Během této doby nevnímám okolí, a proto nemohu zasahovat do rozhovoru ostatních. Když skončím, vyslechnu si, na čem se ostatní dohodli a jejich návrh jim odsouhlasím. Nejspíše vyrazíme hned, ale jestli bude chtít většina zůstat, nebudu proti. Poté ještě rychle převážu ránu, nasnídám se a dám nažrat Raukovi. |
doba vygenerování stránky: 0.28300094604492 sekund