| |||
Ačkoliv zabírám jak můžu nic jsme nesvedli, ale přesto jsem něco cítil. Otřu si hřbetem ruky pár kapek potu co mi vyskočil na čela a opět se otočím ke skupince. Jestli chcem dovnitř, tak buď může skočit Thinvë dolů a otevřít to z druhé strany, nebo sem poď Tellcharem jistě máš větší sílu než Gustav, spolu to snad zvládnem, protože se to už trochu hlo. |
| |||
tak se snažím Gustavovi pomoct jak nejlíp ,můžu. pokud je to hod na past, tak jsem hodil k10=4, a pokud na pravděpodobnost tak 52% |
| |||
Nemám moc rád vtípky a podobné věci, když je potřeba řešit důležité věci.. Jakmile se Gustav začne rýpat ve dveřích, přemýšlím nad tím, že si asi na pitomce nehraje, ale opravdu jím je.. No ale co naděláme.. po zdi nepolezem, výbušniny.. hmm.. No představoval jsem si to trochu jinak, ale co už.. jestl ise vám to povede.. Klidně to zkuste.. |
| |||
Přistoupím ke Gustavovi a připravím se mu pomoci, ale prvně se otočím k Tellcharovi a Himringovi. Máme? |
| |||
Vidíte , že Gustav zkoumá vrata a pak strčí meč mezi dvě křídla . Jde mu to dost těžko , ale nakonec s obtížemi je schopný s ním pohybovat . Jede s ním vzhůru a pak se zasekne . Asi narazí na překážku . |
| |||
Zeď byla vysoká tak, že jsem tak tak dosáhla prsty na její vrchol. Nejsem taková vazba, abych se nahoru vyhoupla přes váhu svého těla...ačkoliv si držím stále skvělou figuru. proto mi chvíli trvá, než se nahoru prostě vyškrábu. Gustavova pomoc mi přijde vhod, ale jeho řeči už méně. Ne že by mě urazily, ale abych mu dala jasně najevo, co si o nich myslím, zapřu se o vršek zdi a jak tak kymácím a máchám nohama, v jednu chvíli mu prostě uštědřím lehký kopanec do čela. ten už byl zcela jasně mířený a úmyslný. Pak se konečně vyhoupnu na vršek. usadím se tam pohodlně a rozhlédnu se. Kraag má recht, Himringu. Ušklíbnu se souhlasně a abych svá slova podpořila, přikývnu hlavou. Nevidím tu ani králičí chloupek natož nějaké dravé zvíře. Ale zdání může klamat... Pokrčím rameny, dál zahleděná do ohromné zahrady. Zvláštní, je to tu obstarávané, jistě tu někdo žije a pečuje o celý ten velký pozemek, ale přitom tu moc života k vidění není... To už se Gustav začne rýpat ve vratech a dělat kravál ze štípaného dřeva. Protočím panenky a zaostřím dál do zahrady a alejí, zdy Gustavovo počínání přecejen nevyvolalo nějaký pohyb. |
doba vygenerování stránky: 0.32656598091125 sekund