Mnich se zvedne z křesla a popojde k oknu . Chvilku mlčí a pak se vrátí zpět ke stolu.
Nemyslím si , že by po dokumentu šel nějaký rytíř Yalky či nějaký vládce . To , co jsem vám povídal , se stalo již předstaletím . Ale vyloučit to nemůžu . Spíše si myslím , že po tom jdou chamtivci , prahnoucí po zlatu a bohatsví , kteří se neohlížejí na nic . Při těch slovech se rozohní a rysy ve tváři mu ztvrdnou .Následně se však uklidní .
Pomůžeme vám s rozluštěním pergamenu vy mistře magie můžete být tomu přítomen . Ale pouze vy . Nikdo jiný . Ono nevím , jestli náhoudou nebudeme potřebovat následně pomoc vás všech ... řekne tajemně a sedne si zpět do křesla .
Pokud byste měli nějaké dotazy , tak se ptejte ...

Rozhlédnu se po tvářích všech co jsou tady. Informací je to víc než dosta jsou velmi spletíté. Zdá se, že se opět očekává, že něco řeknu.
"Jsem rád, že jste nás obeznámil s touhle propletenou historií, velká jujgare. Zdá se, že ten svitek může odkrýt cestu k neskutečnému bohatství. Chápu, proč by o něj mohlo mít zájem velké množství lidí. I když ten okruh nebude tak široký, jak by se mohl zdát. Myslím, že v první řadě bychom měli pomyslet na zbylé rytíře řádu Yalky. Jistě vědí o existeci toho svitku a rádi by si jeho tajemství ponechali pro sebe. Potom je tu možnost, že o tom svitku věděl některý z vládců království, která byla zapletena do bojů s řádem. Nu a pak se o tom mohl dozvědět někdo podobným způsobem jako my. Někdo z bývalých členů družiny třeba neudržal jazyk za zuby a přinutil pčed smrtí mluvit toho neštastného rytíře, kterého znal tellchar a moji přátelé.
To vše jsou však pouhé dohady, což není podstatné. Důležité je, jak s těminformacemi naložíme nyní a potom. Vím, že Tellchar bude chtít najít zmíněný poklad, aby dodžel svůj slib. Já ho budu následovat, Mám pro to své důvody. Nejde mi o bohatství hmotné...nýbrž o bahotství to ukryté ve vědění. Zároveň si však myslím, je naší povinností vynaložit všechnu snahu, abychom všechny poklady uchránily před tím, aby padly do spárů zla. Navrhuju spolupráci, s tímto chrámem, pokud na ní velký jujgar přistoupí. Pokud by se nám podařilo někdy nalézt poklad, jistě bychom společněm s velkým jujgarem našli řešení, jak využít pro dobré účeli, tak jak měl sloužit kdysi. A jistě bude pokladu dost na to, abychom mohli skromě žít po nějakou dobu a odpočinout si od našich ztrastí." opět se rozhlédnu po svých společnících a povzbudivě na ně mrknu. Zvláště pak na Morth, Strygga a trpaslíky.
Nejsem vůdce této družiny a nejsem ani žádným soudce, abych se dovolával vaší morálky. Jen jsem vyjádřil svůj názor.Půjdu s Tellcharem, pokud se rozhodne vést družinu k v pátrání za tajemstvím pokladu. Taky tímto nabízím svskromné vědomosti velkému jujgarovi, při překladu onoho svitku. A nebo alespoň svolení, abych mohl být při jeho translaci, abych se přiučil něčemu novému."

Koukám na mnicha a to co říká mi jde jedním uchem tam a druhým ven. Nerózně u toho přešlapuji. Když je informací i na mě moc začnou se dívat více kolem sebe jak místnost vlastně vypadá a také čtu ostatním ve tvářích co si asi myslí. Slyšel jsem i Tellcharům názor, který zněl logicky. Můj výraz zvážní. Taktické informace by se dali snadno zneužít v neprospěch našich národů a proto bych nejraději pokračoval s ním. Smrku a podrbu se na nose.

Velký jujgar pokračuje ...Yalku si dali konečně i do svého znaku a pojmenovali se po nich . Jak jsem již řekl , jejich moc se začala zvětšovat a tím začli i ohrožovat panovníky v zemích , kde měli své hrady . A to začal být začátek jejich konce . Země již byly unaveny válkami a oni se postupem doby změnili z ochránci poutníků na bojové rytíře . Panovníci uzavřeli smír a vytyčili si hranice svých zemí a začali spolupracovat . To však rytířům Yalky asi moc nevyhovovalo ,protože ztratili významný zdroj příjmů . Říkalo se , že sami podněcovali nepokoje mezi státy . Králové zemí , kde měli rytíři své sídla , se potajnu smluvili a ves tejnou chvíli je napadli . Tak , aby si navzájem nemohli přijít na pomoc . Byly to strašné a krvavé bitvy , které stály mnoho životů . Jestli to bylo třeba , nebo se dalo dělat něco jiného se dnes už nedá posudit . Výsledkem bylo zničení řádu rytířů Yalky , poboření jejich hradů a sebrání veškerého jejich bohatství . Ti , kteří nebyli zabiti a podařilo se jim utéci , se usadili na jednom ostrově v Jižním moři , kde si vytvořili svoji společnost . Tam si dodnes žijí , s nikým se však nestýkají a nikdo na jejich ostrov nesmí . Jsou prakticky izolovaní .
Náš řád pomáhal v některých věcech rytířům , ale o tom nesmím s nezasvěcenýma , což vy jste , mluvit .Po nějaké době jsme se však s nimi rozešli , protože se začali chovat proti naší víře . Pomohli jsme jim však založit jejich tajný jazyk a písmo , který však oni dále zdokonalili a proto nemohu zaručit , jestli jsme schopni rozluštit jejich svitek .
Mnich se na vás po tomto dlouhém monologu zadívá a čeká na vaše reakce .

Nejvyšší mnich se podívá pátravě do očí Tellchara a pak řekne pomalu :
Do myslí se dívá špatně , ale cítím , že byste mohli čistý a nezištný zájem rozluštit pergamen Yalky. Pak se zakloní dozadu a zvedne hlavu a nadechne se .
Ptal jste se na vztah našeho řádu k pergamenu a s tím i věcem souvisejícím s tímto? To musíme začít na začátku . Nevím , zda-li znáte historii rytířů řádu Yalky , proto musím začít tam .
Původně to byli pouze ochránci poutníků , kteří měli v každém království svůj hrad . Náš řád s nimi uzavřel dohodu o ochraně poutníků směřujících k nám a k našim svatyním . Za to jme jim dovolili čerpat moudro z našich knih a svitků a platili jim ročně určitou částku . Postupně se však jejich bohatství a moc rozrůstali . Bylo to i tím , že se postupně nechávali najímat jako námezdní rytíři do válek a mnohdy i bojovali proti sobě . Měli svá jezdecká zvířata , Yalky . Byli to až čtyři sáhy velcí tvorové , podobní ptákům , kteří však chodili po dvou nohách , měli obrovský zoban a dalo se na nich jezdit . Sami si je vyšlechtili , pravděpodobně nějakými magickými pokusy . Na nich jezdili do války , ne však všichni , protože jich mohli mít nanejvýše vždy jen deset . Ostatní jezdili na koních , ale těch deset Yalek byla obrovská síla ... velký jujgar se na chvíli odmlčí ...

Trochu se zamyslím a pak pravím..
Ctihodný Jujgare. Pokud jde o nás, tak veřte, že je v tom mnohem víc než touha po bohatství. Jsme svázáni s tímto pergamenem a jeho věcí událostmi, které se nám díky němu přihodily. Mnoho našich přátel je mrtvých a navíc po tomto pergamenu baží mnoho zlých lidí. Ať je jeho obsah jakýkoliv, cítím se zavázán svou ctí dokončit, co jsem započal a nenechat svitek dostat do spárů zla.. Pokud vaše vědomosti obsahují něco o mém národu, tak jistě pochopíte, co tím chci říct..
při mém proslovu na mně můžete pozorovat, jakýsi fanatismus, když mluvím o poslání, cti a závazcích.. Při zmínce o zlu sevřu svou sekeru tak, že mi zbělají kluby..
Chvíli se odmlčím a pak pokračuji..
Teď již chápete naše pohnutky. A vězte, že jsme k vám byli maximálně upřímní.. O totéž bych chtěl požádat vás! Jaký je váš vztah k tomuto pergamenu a k věcem s ním souvisejícím?

Mnich se snaží vypadat při řeči Himringa nezúčastněně , ale jakmile začnete mluvit o řádu Yalky vidíte , že zbystřil . Prohlíží si se zájmem v očích pergamen , který Himring rozvinul . Přijde blíže a zkoumá polovinu pečeti , která na dokumentu zůstala . Je na ní polovina jakéhosi tvora , podobného velkému ptáku a slova Yalka .Nejdříve pouze pohledem a pak i omakem , aniž však vezme papír Himringovi z ruky. Pak vás beze slova vyzve pohybem ruky k posazení se na židle a sám si sedne za stůl , do svého vyřezávaného křesla .
Sednete si , ne však všichni . Je tam pouze pět židlí . Tellchar s Murmeou a Šrédrem zůstanou stát .
Velký jujgar chvilku sklopí hlavu a pak ji zvedne a promluví k vám a střídavě se na vás každého dívá :

Máte v ruce něco , po čem jde asi hodně osob v tomto království . A nejen v něm . Pravděpodobně máte , alespoň si to myslím , v rukou tajemství hradu rytířů Yalky . Může se tam nalézat mnoho pokladů , usmál se při tom , jak se některým z vás rozzářili oči , a to jak hmotných tak nehmotných .Rytíři byli známi svým bohatstvím , ale i věděním a poznáním .Jen nevím jestli vám pomůžem při rozluštění . Něco asi půjde ,ale všechno asi nebudeme znát ... řekne a podívá se na vás pátravě ...

Celou cestu bedlivě sleduju, kudy procházím. prohlížím si stavbu a architekturu kláštera, jeho výzdobu a symboliku každého prvku.Jsem napjatý jak asi velký jujgar vypadá a jak je asi starý.
Zdá se, že jednání s ním bude asi na mě. Nu myslím, že s tímhle člověk bude lepší mluvit upříme. Jistě by poznal, kdybych se pokusil jej oklamat a tím bychom si nepomohli.
Pokloím se hlavou a horní polovinou těla, abych vzdal mnichovi úctu apak mu tedy řeknu, co chce vědět:
"Dobrý den i tobě, velký jujgare. JSme vděčni, že jste se rozhodli vyslechnout nás. Mrzí nás, že rušíme Váš klid. Je tu však záležitost, ve které nám může pomoct už jej vaše moudrost, protože už není nikdo jiný v celém Dusaru, kdy by dokázal přeložit tento svitek. a s těmito slovy vytáhnu svitek a ukážu jej tak, aby jej mnich dobře viděl, přestzo jej však nepustím z ruky.
"Našel ho zde přítomný Strygg a náš vůdce mistr trpaslík Tellchar v jedné zapomenuté jeskyni. je psán tajným písmem řádu rytířů Yalky. V té tobě jsem já k naší družině neptřil. Tellchar a ostatní se rozhodli najít rytíře tohoto řádu, ten byl však úkladně zavražděn, Proto jsme se vydali na cestu za Vámi. Ta však byla docela ztrastiplná a mnoho našich přátel zemřelo, než jsme se k Vám dostali. Proto bychom Vám byli vděční, kdybyste nám pomohli tento svitek přeložit a objasnit jeho tajemství."
Dokončím své dlouhé vypravovaní. Snad jsem byl dostatečně výmluvný na to, abych velkého jujgara přesvědčil k přeložení svitku.

Po Himringově rozmluvě se zbalíte , uhasíte oheň a vydáte se s koňmi za klášterní zdi . Jeden z mnichů se vás ujme s tím , že vás dovede k Velkému jujgarovi , což je titul nejvyššího mnicha , jak vám vysvětlí .Tam mu máte říct , proč jste zavítali ke Kolestýnům .
Koně necháte na nádvoří a dáte se za tím mnichem .
Vidíte dvě budovy . Obě mají velké věže , jedna je menší , druhá větší . Mnich vás vede do té na pravé straně , do té větší .
Projdete velkými , dvoukřídlými dveřmi , a dáte se dlouhou chodbou dozadu . Po stranách jsou v pravidelných vzdálenostech dveře . Na konci jsou , na pravé staně , schody nahoru . Vyjdete nahoru a dáte se zase doprava . Po pár sázích se mnich zastaví u dveří a zaklepe . Po jakémsi zvolání zevnitř je otevře a vejde dovnitř . Pak je zase zavře . Chvilku čekáte , pak se dveře otevřou a mnich vyjde :
Velký jujgar vás očekává .
Na ta slova vám ukáže pohybem ruky , že máte vstoupit a vy vejdete dovnitř . Pak za vámi zvenku zavře .
Jste v místnosti asi dvacet na dvacet sáhů . Naproti dveřím je okno u kterého stojí zády k vám člověk v černé sutaně . Před ním je velký stůl na kterém jsou stohy papírů a knih . Je u něho pár židlí a po vaší pravé ruce je od podlahy až ke stropu regál s knihami a svitky .
Mnich se otočí a vy můžete vidět , že má starou , vrásčitou tvář a dlouhý , bílý plnovous . Z jeho tváře však vyzařujou tmavé až černé oči , které vás pátravě pozorují . Můžete si taky všimnout velkého odznaku kruhového tvaru , připnutého na pravé straně sutany . Je žluté barvy , asi zlatý a má cosi uprostřed napsáno .
Dobrý den , dámy a pánové . Co pohledáváte nebo spíše očekáváte od Kolestýnů , že jste se k nám vydali ? zazní jeho otázka po chvilce mlčení .

Ještě ležím pod dekami, abych se chráníl před raním větrem a přitom na mne dopady sluneční paprsky.I přes chladnou noc a ráno se cítím celekm odpočaty a osvěžený.
"Mohlo to být cokoliv Stryggu, ozvěna tohoto místa., například. Tam kde jsou kláštěry a podobné mystické stavby se soutředí energie a uchovávají se ozvěny starých událostí, Nebo si s naší představivostí zahrála iluze mraků a měsíce posílená magií mnichů z kláštera" Odpovím Stryggovi ještě se zavřenýma očima. Zdá se, že jsem o tom před spaním přemýšlel.
To se však již otvírá brána kláštera a tak rychle vyskočím z pod houně a urovnám si tuniku.Zdá se, že ostatní čekají, že se opět ujmu jednání s mnichy a tak vykročím v před a ukloním se.
"Přeji dobré ráno. Jsme rádi, že jste se rozhodli umožnit nám vstup do posvátných míst Vašeho kláštěra. Já a mí přátelé si pobalíme naše skromná zavazadla a hned Vás budem následovat. prosím o chvilku strpení"
Pozdravím krátce mnichy a zároveň chc svým dodatkem popohnat družinu ke spěchu, aby mniši dlouho nečekali.