| |||
Čas strávený u trpaslíků věnuji k prozkoumání okolí a meditacím v lesích a na březích jezírek. Cítím se tam dobře a velice jistě. Často si přes den ustelu na postarším doubku, kde strávím odpolední siestu, převážně spánkem. Pravda, ze začátku trávím dost času u Pepase, ale ten se zotavuje celkem rychle a nechci být vlezlá, tak svoje opatrování čím dál tím víc omezuji. A jdeme do města... Super město... Procházím ulicemi a nějak mi unikají čistí obchodníci a spokojená vyšší vrstva, ale vnímám malé děti, které pobíhají po ulicích, špinavé,v roztrhaném oblečení a i přez to přeze všechno š»astné. Vnímám tváře jejich opatrovatelů (né vždy bych je odhadhla na rodiče) ztrhané unavené. Dost často žebrající. Není jich tu moc, ale jsou tu. Asi jako v každém městě... Nenávidím města. Velká koncentracelidí na moc malém prostoru. Mám asi dvacet zlatých. Nic moc, ale na dokoupení několika šípů by to mohlo stačit. Jak tak procházím městem poohlížím se, zda někde nejsou odrostlá š»ěňata. Vždy jsem chtěla mít vlastního psa. Jednou jsem potkala člověka, který měl dokonce vlka. Byl to výborný společník a já byla tak často sama. Když už tak po těch štěňatech koukám, tak se dívám i po jejich matce. Chtěla bych psa, který by mi mohl pomoci a né jen mazlíka. Tímto způsobem dojdu až ke zbrojíři. Zajdu dovnitř a požádám o 10 šípů. Zaplatím požadovanou sumu a s poděkováním a slušným rozloučením se vydám ven. Snažím se najít místní hlídku. Pkud žádného nepotkám na ulici a ani nenarazím na strážnici, tak se někoho zeptám. Když některého potkám, nebo až se dostanu na strážnici zeptám se jich, kde shánejí služební psi a za kolik se dá koupit 4 měsíční štěně... A když už budu u otázek, zeptám se jich na onon opuštěný důl, doufajíc, že to pro strážníky také není tabu. |
| |||
Když zjistím, že máme tři týdny čas, než se vydáme do dalšího pátrání, okamžitě se odeberu do místa, kde budu. Tam se věnuju zaostření mysli, abych opět načerpal plně svoji magickou sílu. Po celou tu dobu se hodně procházím po horách a okolo jezera. Když konečně dorazíme do města, snažím se získat nějaké informace.O tom, kdo momentálně vládne v království a co si o něm lidi myslí. jak vnímají vztahy se sousedními královstvími a jestli jsou tu případy kupičství a útěku do hor časté. mluvím jak s prostými lidmy, tak se zástupci vrstvy bohatých, majetných-aristokratů i obchodníků. A hlavně chci získat informace o tom, kde může být ten důl.Určit se zde najdou nějací staří havíři a snad se najdou i nějaké informce v knihovně. pokud tohle město něco jako knihovnu má. Zbude-li mi nějaký čas, neopomenu zavítat k alchimistovi... |
| |||
V hospodě přerozdělím všem peníze vydělané na lupičích. Na každého to činí 72,5 zl. Před všechny krom alchymisty postavím komínek zla»áků.. Takže tady to máte. Pořádek dělá přátele, zvláště v penězích.. Potom zavolám hospodského a dám si tuplák pifka + oběd.. |
| |||
Tellchar si nechal u kováře spravit jeho plátovku . Pak u klenotníka prodal ukořistěné šperky a se strženými penězi se odebral do hostince , kde jste se všichni sešli . Malacus měl zálusk na nějakou lesklou věcičku v klenotníkově krámu , ale ten byl pozorný . Dostalo se mu důrazného upozornění , že by mohl skončit v místní šatlavě ... |
| |||
Vydal sem se tedy s Tellem ke kováří, jakmile tam sme koupim si toulec se šípama, nechci nic speciálního, prostě obyčejné šípy... zaplatim mu za ně cenu, jakou si řeknu a pokračujeme tedy za klenotníkem. U klenotníka si během Tellchakova prodeje prohlížím obchod, snažím se být co nejvíce nenápadný a hledám nějaké slabé místo v jeho ochraně.... |
| |||
Takže společná suma je už 230 zl. Ještě musím prodat ty prsteny a řetěz.. Vydám se za místním klenotníkem. Účel je jasný chci prodat ty dva prsteny a řetěz. Všechno je ze zlata, tak snad za to utržím slušnou částku.. Zároveň prodám svůj díl zlata.. Pak zamířím do kovárny a nechám si opravit plátovku. Kováři dám, kolik si řekne. Nakonec se vrátím do hostince abych se setkal s ostatními a mohl jim přerozdělit peníze od lapků.. |
| |||
Hmmm, zlatíčko, toho se přece nemůžu vzdát, ale zas ty penízky, ne musim si ho šetřit a schovávat Zapudim rychle myšlenku na pordání zlata a začnu přemýšled nad tím, co vlastně potřebuju nezbytně koupit No, hodilo by se nějaký jídlo a potřebuju šípy, skoro sem je vyplácal... Podívám se po ostatních "Nepůjdete někdo ke kováři, potřeboval bych si něco nakoupit... " Řeknu a čekám, jestli někdo nepůjde, dofám že nejsem jedinej, kdo něco potřebuje samotnýmu se mi moc nechce... |
| |||
Dojdete zpět do města , Tell prodá ukořistěné zbraně , dostali jste za ně 60 zlatých .Zlato záleží na každém z vás jak se rozhodnete , v Goru dostanete 120 zlatých . |
| |||
Zabalím si vybavení a uloupené zbraně. Sekeru mám na zádech, dýku u pasu, brnění na sobě a tornu přes rameno. Rozloučím se s Gorlinem a ostatními trpaslíky. Nech» Aüle náš stvořitel bdí nad vámi a vaší prací. Čest a sílu.. Když se naše družina vydává směrem k městu, ještě jednou se otočím a kývnu na Gorlina. Pak už se jen rozhlížím po okolí a užívám si krásný den.. |
doba vygenerování stránky: 0.8345639705658 sekund