| |||
Co se týče mě, tak mám na celou akci jednoznačný názor. Přichystáme léčku, aby byl moment překvapení na naší straně a pak je zlikvidujeme.. Jednoduché a jasné.. Ehm.. Nabyl jsem dojmu, že většina je pro, takže by jsme se měli dohodnout na průběhu akce, zorganizovat ji a zahájit přípravy. Neměli by jsme se loudat, protože za pár hodin se setmí a my musíme počítat, že mohou přijít již tuto noc.. Má tedy někdo nějaké návrhy ohledně strategie..?! Významně se podívám po ostatních, protože považuji vyřešení této otázky za stěžejní.. |
| |||
Uz se pripozdiva a tak Gorlin rekne Musite se rozmyslet jak na ne . Nejsou to zadni novicove a v mordovani se vyznaji , je treba je prekvapit a neco na nevymyslet . Jak uz jsem rekl , s nasi pomoci moc pocitat nemuzete . Zvladneme praci s krumpacem , ale se zbrani jsme uz bohuzel odvykli ... |
| |||
Poslouchám Malacuse a vstanu trošku si přisadím.Nebylo by lepší ředat tu bandu autoritám, nezná se mi že milosrdná smrt je nejlepší odměnou a vykoupením pro ty zatracence. Rozhlédnu se po všech ve skupině. Zabíjení mě nijak neláká pokud to není nutné. A z Tvého hlediska Malacusi třeba dostaneš odměnu od šerifa. Posadím se zase klidně na židli. Asi zase jen plýtváš dechem, třeba tě někdo pochopí. Skloním hlavu překřížím ruce a dívám se před sebe a přemýtám nad tím jak to asi udělat chytit ty zlodějíčky. |
| |||
Hmm, takže tucet... to zvládnou v pohodě a čím víc tím líp... aspoň bude spousta věc na prodej a pak hlavně musíme najít jejich sídlo a sebrat jim jejich lup... to se vždycky hodí... Podívám se na Gorlina, pak si projedu ostatní, znovu se podívám na Gorlina a řeknu: "Tak myslim, že do toho půjdeme, věřim že každej tady si chce vydělat nějakej ten zlatej a taky zlikvidování pár padouchů není nikdy na škodu, aspoň tim pomůžem všem tady, pochopitelně kromě nich" Trošku se začnu smát, po krátké chviličce se ale uklidnim, znovu se nadechnu a pokračuju: "Jsou akorát škodnou na tomhle území, takže lov je to pravý ořechový, myslim že do toho pudeme všici tady. Co vy na to?" Poslední větu už pohledem směřuji na ostatní se mnou příchozí. |
| |||
Takze , reke Gorlin ke skupince , ja se jmenuju Gorlin a jsem takovy predak tady tech prospektoru . A mavne ke skupince nedaleko stojicich osob . Mame takovy problem , ze nas o nas vynos okrada tlupa lapku . Vzdycky prijdou a uloupi nam zlato , co vytezime . Proto jsme najali tady pany ... a kyvne hlavou na Tellchara. Chodi vzdycky v noci , asi znaji dobre hory a tak prichazeji vsemi cestami , ale nejvice tou co jste prisli vy . jejich pocet je ruzny , ale pohybuje se kolem tuctu muzu vsech ras . Jeden z nich jezdi na koni , bude to nejaky krizenc skreta , aspon na to vypada . Ma pasku pres oko a velky palcat . Ostatni maji ruzne zbrane , ale prevazne mece . nabizime vam za jejich zabiti ti vyhnani 100 zlatych kazdemu . Ale jak jsem jiz rekl , nebude to snadne , tak si to dobre rozmyslete ... |
| |||
V momente, ako sa medzi mňa a Tellchara pripletie Pepas, a následne Tellchar odloží zbraň, schovám svoj meč aj ja...na toho tupého trpaslíka teraz nemám čas...uvedomím si a iba fµochnem škaredým pohµadom na trpaslíka. Potom nasmerujem k novým príchodiacim a cestou si prehrábnem vlasy. Pozriem na ženskú a hneď na dvoch chlapov s ňou: Tak čo, banda! Odkiaµ prichádzate? |
| |||
Využiji toho, že Gorlin je ještě poruce a pokynutím si ho zavolám k sobě.. Je jasné, že ostatní by rádi věděli informace o totmto úkolu.. Jistě je zajímají podrobnosti a okolnosti.. Prostě jasně řečeno, já už to vím, ale nejlepší bude, když to ještě jednou zopakuješ všem.. Něco v tom duchu, co jsi říkal mě a na co jsem se já ptal. Jen tak pro pořádek, a» si to shrneme.. Nechám Gorlina si to promyslet, protože nijak netoužím to celé znovu vysvětlobat novým příchozím. bude lepší, když to poví Gorlin. Je to přece jenom zadavatel.. |
| |||
Ani nevím, proč jsem se s Vámi dal v hostinci vlastně do řeči. Dnad tomu napomohlo delší odloučení od civilizace, trocha teplé medoviny a příjemný pohled na Feu. Každopádně jsem se s Vámi vypravil na cesto přes hory a tak nějak si na Vás zvykl. Sám jsem spíše málomluvný, možná až zdrženlivý a odtažitý. Když na to příjde, dokážu být pěkně sarkastický a moje oznámky jsou pěkně mrazivé. Stejně jako moje jméno. V hostinci jsem se Vám představil jako Himring, což v jednom z elfských jazyků znamená "Stále chladný". Jediný, kdo si ode mně snad nevyslechl jízlivou poznámku je Nymphea. To však neznamená, že se k ní chovám přátelštěji, než k jiným. Moje nepříjemná povaha však taje při večerním posezení u hřejivého ohně, když často výtáhnu svoji vyřezávanou flétnu a něco zahraju, nebo svým melodickým hlasem zaspívám. Ty příběhy z mých písní jsou staré, z dob bají a zašlé slávy elfů, o které elfové nyní už mnoho nevědí. V rěch chvílích v mých smaragdovích očích začíná jiskřit skrývaná vášeň. Je však s podivem, že elf celkově mladistvého vzhledu zpívá o zašlých dobách. Jenže určit věk u elfa je poněkud ošidný úkol. Na scestí mohou svádět také moje stříbřité dlouhé vlasy. Od pohledu nejsem nějaký robusní bijec.jsem sice vysoký,ale spíše štíhlý.Moje tváž je íce než pohledná a to i na elská měřítka.Na sobě mám bílou košily z jemné látky, na ní na prssou vyšitý emblém se silným stromem a nad ním hvězda. Na rukou má chániče předloktí. Na nohou mám kalhoty jemné kůže, na levém bohu je opět vyobrazen stejný symbol. Body jsou vysoké, pohodlné. Přes ramena mám přehozen zelený pláš» s kapucí, tu však téměř nenosím. U pasu mám jenom dýku a na opasku připoutané nějaké hvězdice. Jediná další věc, která by mohla sloužit jako zbraň, je moje okovná hůl. Dál už jste toho u mne moc neviděli. Snad jen velký kožený vak a měch na vodu, který pravidelně doplňuju. když dojedem na mýtinu a chystají pohodlně se opřu o hůl a na mé tváři se objeví drobný úsměšek, když vidím člověka a elfa, jak se chystají nakopat si zadky. V okamžiku, kdy to všecko vychladne zatvářím se kysele a zahledím se směrem k jezeru.Vypadá to, jako bych tu duchem nebyl. Takže Fea je proto pomoct těm prospektorům?A co druhá strana? Co když má pro to dobré důvody? Každopádně půjdu s nimi a uvidím, jak to vlastně je. Nic není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. |
| |||
Jsem uklidněn tím, že jeden z nás zná zbytek zdejších, proto pustim ruku z rukojeti a posunu si meč trochu blíže k zádům. Vyslechnu si nabídku trpaslíka... Hmm, tak co, stejně nikam přesně nejdu, nikde mě nic nečeká, tak proč ne tohle... aspoň si něco vydělám a bůhví co najdu kolem... Podívám se tedy zpříma na trpaslíka: "Kam jdeme? Ani nevím, tak někam, asi do nejbližšího města. A ohledně té vaší nabídky, rád se k Vám přídám, myslím že čím víc lidí tím líp, stejně, jak to tak vidim, tak se přidaj všichni a samotnýmu se mi moc pokračovat nechce, to víte... |
| |||
Když vidím, že jeden y mých společínků se k ostatním hlásí, trochu mě to uklidní. Vzslechnu si trpaslíkovu nabídku. Chvíli nad ní přemýšlím, ale po chvíli přijímá... Misrtře trpaslíku, ráda Vám pomohu. Myslím, že čím více lidí, tím větší šance...usměji se. Ráda bych si ovšem popovídala o podrobnostech, třeba kdo a kolik jich je... |
doba vygenerování stránky: 0.33651304244995 sekund