Andor.cz - Dračí doupě online

Správci stolu

melkor unlimited, Gabriel_reaper, Sargo, Dark Gauldy, Hitomi

Gorax - 05. března 2008 15:22
	PardGalen 05.Března 2008 15:08 Jeden příběh končí, další začíná. Neni důvod měnit postavu, pokud předešlá vyhovuje.

PardGalen - 05. března 2008 15:08
	Dark Gauldoth 05.Března 2008 15:03 MMORPG jsou slabou náhražkou. A příběh bez konce je jako sex bez orgazmu.

Dark Gauldy - 05. března 2008 15:03

PardGalen 05.Března 2008 06:50 Nene.. je to prostě jak MMORPG, ač jsem je nikdy nehrál.. :P Mají své cíle, nabízím jim ty, které samovolně tvoří okolí a umožňuji jim je plnit. Konec přichází prostě ve chvíli, kdy celá hra omrzí a přechází se na jiný systém (tak jako z DrD na V:tM a teď pravděpodobně z V:tM na Window, neb jsme usoudili, že fantasy je v tomhle ohledu asi lepší..) Mimochodem, dneska ráno zemřel v 69 letech Gary Gygax, jeden z tvůrců DnD.

Slaanesh - 05. března 2008 09:17
	PardGalen 05.Března 2008 09:14 Může a nemusí, přesně tak...

PardGalen - 05. března 2008 09:14
	Slaanesh 05.Března 2008 09:12 Může a nemusí. Já si dokáži představit, že pro hráče tohle už být zajímavé nemusí, že ho zajímalo jen to získání lodi (nebo cokoliv jiného) a dál už to rozvádět nechce, místo toho si udělá novou postavu a nový příběh. Pak jsou samožřejmě i hry s přesně určeným koncem, ale to je zase trochu jiná kategorie.

Slaanesh - 05. března 2008 09:12
	PardGalen 05.Března 2008 09:09 No jasně, ale ne hra, napsal jsi jako bz to měl být konec všeho, což si tedy nemyslím... táž postava může klidně dál pokračovat ve hře, s jinými cíli, je dokonce dost pravděpodobné, že chvíli po dosažení svého dosavadního primárního cíle bude tápat, než nalezne další, ale řekl bych, že to je normální.

PardGalen - 05. března 2008 09:09
	Slaanesh 05.Března 2008 09:05 Jo, ale to je jiný příběh. Není to příběh o získání lodi, ten skončil.

Slaanesh - 05. března 2008 09:05
	Proč konec? Mít vlastní loď otevírá ycela nové možnosti příběhů i cílů k dosažení :)

PardGalen - 05. března 2008 06:50
	Dark Gauldoth 04.Března 2008 23:07 Já neříkám aby jsi jim ho vnucoval. Já se jenom ptám, jeslti oni tyhle cíle mají a zda pracují na jejich naplnění a zda ty jim v tom pomáháš.

Dark Gauldy - 04. března 2008 23:07
	PardGalen 04.Března 2008 17:50 Jak říká Gorax výše - ty cíly a sny si oni dávají sami. Jde mi o to, že já jim prostě zadání nevnucuji - pokud pro někoho nedělají, ovšem.

Gorax - 04. března 2008 21:01
	PardGalen 04.Března 2008 20:59 Pravda. Prvně sem tě asi špatně pochopil. ;)

PardGalen - 04. března 2008 20:59
	Gorax 04.Března 2008 20:54 No však jo. O tom píšu nebo ne? Prostě máš cíl za kterým jdeš a až ho splníš je konec. Příběh skončil a pokud neumřeli tak žijí dodnes.

Gorax - 04. března 2008 20:54
	PardGalen 04.Března 2008 17:50 Vlastní loď, stát se milenkou krále...to jsou spíš sny na kterých hráči pracují. Jdou do světa, aby si na ty sny vidělaly, nebo aby získaly příležitost. Ono dělat drobné úkoly a vidělávat si tím je mnohdy zábavnější, než se táhnout na dlouhé tažení, kdy se o věci jako jsou peníze, jídlo, ect... hráči moc nestarají.

PardGalen - 04. března 2008 17:50
	Dark Gauldoth 04.Března 2008 17:26 No já mám, ty ne? a zdárně pracuji na jeich naplnění. :) To co tu popisujes já řadím do kolonky přežití, což je v podstatě zas tak velký cíl není. Chtělo by to něco většího. Neříkám třeba zničit svět, ale třeba mít vlastní loď, zachránit svou dceru, stát se milenkou krále, etc. Bez toho to je takové nijaké.

Dark Gauldy - 04. března 2008 17:26

PardGalen 04.Března 2008 07:37 Dáváš si v životě nějaký cíl, pro který každodenně jedeš? ;) Ano, mají své dočasné cíly. Většinou těmi cíly však bylo jen hledání financí pro další cestu (nepředstavujme si prosím, že každý z mých dobrodruhů zcela normálně vláčel po kapsách stovku zlatých..). Jinak to byly cíle jako se s někým seznámit, někam se vetřít.. nic zásadního. A nebo prostě pro někoho dělali.

PardGalen - 04. března 2008 09:54
	Qued 04.Března 2008 09:49 Tak k tomuhle je třeba přicházet s citem a nechávat hráče vyhrávat. Je to potěší a PJ to neublíží. Vždyť o nic nejde a neustálé trápení hráčů taky není dobré. Je potřeba postupovat opatrně a s rozvahou.

Qued - 04. března 2008 09:49

PardGalen 04.Března 2008 07:37 Také jsem extrémní lidumil a radši postavám zatopím, než bych je zabíjel, ale tento přístup má i své stinné stránky. Jednou z nich je možné riziko, že si hráči zvyknou neumírat a druhým příkladem může být jisté otrávení hráčů, pokud se v takových problémech hrabou již příliš dlouho. Už jsem zažil despekt a prohlášení "já na to se*u", kdy docházely hráčům nápady a hra se nehýbala. Nakonec přišly na řadu nápovědy, ale to už mi přišlo násilné a hráči ztrácí sebedůvěru

PardGalen - 04. března 2008 07:37

Gorax 03.Března 2008 17:31 Samozřejmě, že každý nese následky svých činů, ale smrt je... nudná. Pro mě je lepší nechat postavy máchat v maléru než je zabít a nechat umírat všechny okolo. To že postavy přežijou je někdy opravdu malá útěcha. Nehledě na to, že hraji FATE a tam se prostě jen tak umřít nedá. to bych musel hráče připravit o všechny body osudu, nechat je použít všechny aspekty a nastavit hody tak, že když se jim to nepovede umřou a hráči by s tím ještě museli souhlasit. Fakt těžká prace, to si to raději odpustim. :) Dark Gauldoth 03.Března 2008 18:25 Tak tohle je přesně věc, která mě nebaví. Nebo takhle. Hráči svým postavám nedávají žádný cíl?

Dark Gauldy - 03. března 2008 18:25

Durin Mahalul 03.Března 2008 16:01 Mluvím o penpaperových hráčích.. :P PardGalen 03.Března 2008 16:48 Mé tažení bylo prostě svět. Hráči v něm, v každém městě minimálně na deset questů (a věřte, že dalo práci je vymyslet, aby si nebyly podobné.. :P). Samozřejmě že v pozadí se odehrával nějaký větší příběh (tohle konkrétně bylo zasazeno do království, které právě prižívá staleté výročí od kritického vydrancování dalekou rasou - takže přicházeli různí proroci, fanatici, pověrčivci, ztratil se "nejmocnější" válečník tamního světa, etc.) (oni konkrétně tedy pátrali po onom ztraceném rytíři..). Takže se toho velkého děje účastnili, ale je to jako v našem světě - nic nevyřešíš jednou výpravou ze dne na den. Putovali, řešili své problémy tak nějak pomalu se posunovali k rozřešení toho, co skrytě hrálo.. ;) Prostě bych řekl, že bylo co dělat, aniž by měli předem určený cíl (jdi a zaboj, jdi a najdi, jdi a nečum). Tu přepadávali karavanu, tu je hnali s loučemi z vísky nebo se zapletli s elfy, našli něco co neměli, či pomáhali stařence sundávat bojácného kocoura ze střechy. A fungovalo to. Nesetkal jsem se s tím, že by prahli po expech. V žádném případě. Jasně že je polila radost, když jsem oznámil něčí postup, ale nehnali se za sbíráním úrovní. Jen za zlaťáky.. xD (a to bylo zapříčiněno tím, že šetřili na vybavení pro další cestu.. ;)

Gorax - 03. března 2008 17:31
	Durin Mahalul 03.Března 2008 16:40 Diaden není nesmrtelný....jen těžko porazitelný. ;) PardGalen 03.Března 2008 16:48 Já je nezabíjím schválně, ale někdy si to prostě zaslouží. A smrt občas postavám připomene, že si musí dát přece jenom trochu pozor. (Jak s kým mluví, jak jednají.) Zastávám pravidlo, že každý nese následky svých činů.