Andor.cz - Dračí doupě online
Hostinec?
Být či nebýt PJ
Never Ending Story - Otázky, které nás trápí stále
1. Jste spokojeni s vaším PJ?
2. Měl by se regulovat počet dobrodružství (jeskyní) pro PJ (nebo celkově)?
3. Měly by se mazat neúspěšné jeskyně?
4. Jsou hráči ochotni hrát i déle, než první den (týden)?
5.Předem daná dějová linie x Volný průběh hry
Aktuální problémy
1. Máte možnost přihlásit se do jeskyně?
2. Jsou mezi jeskyněmi dobrodružství dle vašeho gusta?
3. Máte dost hráčú?
4. Jak se tváří hráči na RPG systémy? Jaký na ně máte názor tady na Andoru vy?
zde nemáte právo psát
|
||
|
Fenikso 20. prosince 2011 21:44
To je krásný vaření z vody, když se 2 lidi ozvou během 3 minut to odsoudit jako "jedno procento"... |
|
|
||
|
Takže kdyby náhodou někdo plánoval krátké úderné dobrodružství na pár měsíců, tak mi dejte vědět.
|
|
|
||
|
|
Gabriel_reaper 20. prosince 2011 21:32
Aelin 20. prosince 2011 21:33 Vítejte v jednom procentu výjimek :-D. Gabriel_reaper 20. prosince 2011 21:32 Já si myslím, že tím to bude. Že andorská komunita si vybudovala jakýsi "standard", který není zrovna ideální, a vysvětlit hráčům, že chcete hrát jinak, je dosti obtížné. |
|
|
||
|
Fenikso 20. prosince 2011 21:30
*hlásí se* |
|
|
||
|
|
Fenikso 20. prosince 2011 21:30
Byt ne na Anodru ale pokracuju v jednom bruzu uz 6 let? Jediny duvod proc by to neslo je spatny vypravec nebo spatni hraci. |
|
|
||
|
|
Gabriel_reaper 19. prosince 2011 00:14
Právě že mám pocit, že na Andoru prostě nic složitějšího a delšího nejde dát v 99% případů. Upřímně, ať zvedne ruku ten, kdo má v příběhu alespoň dva lidi, co dokáží hrát v pohodě a bez problémů rok v kuse. Přijde mi, že "neverending story" paradoxně končí za stejnou dobu, jako krátké a úderné dobrodružství, spíše dříve. Akorát že neplánovaně a bez závěru... Dark Gauldy 20. prosince 2011 19:25 Špatně jste mě pochopili, já to myslel jako krátký uzavřený příběh. Složitostí a délkou jsem jej přirovnal k epizodě seriálu, ale nemyslel jsem to jako hrát "seriálově". Jen v případě, že by všichni hráči chtěli pokračovat. Takže ano, odehrát tu "epizodu" za rok a ukončit ji. Tak jsem to měl na mysli. Přijde mi, jak poznamenal Gabriel, že Vypravěči to přehánějí s obsahem, a za ten rok se neodehraje ani úvod. |
|
|
||
|
Fenikso 18. prosince 2011 21:53
Ono záleží na tempu hry. Pokud se nehraje každý den, budeš svou epizodu hrát rok. Při živém hraní mám mnohem raději one-shoty, ale tady, na Andoru, by mi to asi přišlo líto, protože to právě všechno trvá tak dlouho. A že by mě omrzela postava? To se mi nestává.. |
|
|
||
|
|
Fenikso:
Ty máš rád epizodní dobrodružství, což je fajn. Někdo má rád výpravná dobrodružství a někdo dokonce "neverending story" či "tak jde čas" ve kterých odehrávají vše co jejich postavy potkalo pomalu s popisem každý návštěvy hajzlíku. Dobrodružství na to ale musí být uzpůsobeno a hráči si toho musí být vědomi: Mám rád všechny typy (kromě teda "tak jde čas") a rád si zahraju všechny, pokud k tomu postavy budou přistupovat adekvátně. Takže ne - určitě se najde víc hráčů kterým by epizodální systém vyhovoval, ale těžko to můžeš aplikovat na výpravné nebo neverending dobrodružství ;) S maximální délkou příspěvků souhlasím jako s dobrým přístupem pro spádnost, aby nevznikl deadlock opožděných reakcí jak popsal Gorax. |
|
|
||
|
|
Dark Gauldy 18. prosince 2011 13:03
Upřímně, nevím, co všichni mají s roky se táhnoucími jeskyněmi jako ethalonem úspěchu. To jsem jediný, koho jakékoli prostředí a jakákoli postava prostě po takové době omrzí? Ideální dobrodružství, jaké bych si zahrál, by složitostí, počtem postav, rozsahem, spádem a délkou odpovídalo tak jednomu dílu televizního seriálu (třeba jako Stargate) - t.j. po cca 4 měsících hraní by se příběh uzavřel. Obsahoval by úvod, střední část i závěr, jako každý dobrý příběh. A kdybychom neměli stále dost, nic nám nebrání si zahrát "další díl", udělat časový skok, případně obměnit postavy a scénu. To jsem jediný??? Ale jinak dobrý nápad, asi dám do své další jeskyně MAXIMÁLNÍ délku příspěvku, pokud si hráč neobhájí, že v něm není balast a bláboly, ale opravdu příběh tvořící děj. |
|
|
||
|
Grull 18. prosince 2011 15:29
Přesně no. Hold nezbývá než to zkoušet znovu a znovu a doufat že se to jednou sejde. |
|
|
||
|
|
Dark Gauldy 17. prosince 2011 16:58
S tímto naprosto souhlasím. :) Musím souhlasit i s Gabrielem. Ono ne každý má tolik času na čtení dlouhcýh obsáhlých příspěvků a následné vymýšlení vhodné reakce. Většinou to dopadá tak, že hráč ten příspěvek nečte, nebo reakci "na chvíli odloží, až bude mít více času", problém je že než ta chvíle nastane už tam naskáčou další příspěvky, což si vyžádá další odklad, nebo to hráče přetane bavit. |
|
|
||
|
Gabriel_reaper 18. prosince 2011 13:43
Pravda, dlouhé příspěvky jsou sice fajn, ale když s jich sejde více najednou, člověku se to nechce číst. Podle mě je optimální napsat +- 5-7 řádků, není to zdlouhavé, vymyslet a napsat to netrvá dlouho a dá se na to rychle reagovat. Takže hra se moc nezdržuje. Jinak, že nějaké jeskyně vydrží dlouho a jiné hned chcípnou. Hmm... Je to na hráčích a vypravěči. Když se nesejde jedno nebo druhé, tak hold smůla. :-( |
|
|
||
|
|
Už na andoru moc nehraju, ale moje (osobní) zkušenost je, že přílišná obsažnost zabíjí jeskyně.
Vždycky když jsem hrál jeskyních, kde byly příspěvky o 5-10 řádcích tak se hrálo déle a rychleji než v jeskyních kde příspěvky jsou jednu a víc normostrany... Ale je to jen můj postřeh, který vůbec nemusí být kompatibilní s ostatníma herníma stylama. |
|
|
||
|
|
Delruth 18. prosince 2011 11:24
To ano, ale některé jeskyně se přesto daří držet roky a jiné padnou hned, to je ta neznámá! :) |
|
|
||
|
Dark Gauldy 17. prosince 2011 16:58
si myslím, že je to hlavně tím, že je to přes internet... a konkrétně možná ještě více tou písemnou formou. Nemám zkušenosti třeba s hraním po skypu, ale příjde mi, že čím méně je něco společného osobnějším, tím spíše je lehčí ty závazky zpřetrhat, nebo je vůbec vytvořit. Je to jen úvaha...A zní to moc pesimisticky - předem odsouzeny k záhubě. :-D Takže to berte s rezervou. :-) |
|
|
||
|
|
Mimochodem, když jsme to tady nedávno řešili, umřela mi jeskyně.
Dovolím si říct, že měla od začátku docela potenciál (já osobně jsem ji cítil jako svůj nejsilnější výtvor za celá andorská léta) a každý hráč dal do přípravy své postavy ne málo času. A pak jsem jednomu z nich svěřil roli vůdce, průvodce příběhem a tak dál, což jsem udělal poprvé a on to přijal kladně (víckrát to neudělám!). Takže všechno klape, jeskyně se rozjíždí. Zkusil jsem tentokrát poněkud experimentální způsob vyprávění (alespoň pro mě to byla premiéra), tedy Vypravěč jakožto jedna z postav, která retrospektivně jeskyni vypráví a komentuje (čímž odhaluje i některé zápletky a prvky do budoucna). Pokud bych měl tento přístup zhodnotit, pak jsem asi sice podpořil atmosféru děje, ale utrpěla přehlednost a stručnost příspěvků. Nevím, jestli je to víc dobře, nebo víc špatně. Celkově jsem zvolil sobě obvyklý silně benevolentní přístup, nikoho do hry nenutím, netlačím, příspěvky nevyžaduji, jen občas třeba připomenu, že by se hodila reakce. Takovýmto pomalým tempem jsme se dobrali patnácti obsáhlých příspěvků během jednoho měsíce, což mi vyhovuje. Zlom zřejmě přišel, když jsem si nedokázal najít čas a propast mezi příspěvky se stala příliš hluboká - tedy deset dní se čekalo na mou reakci, hráči to však, dle příspěvků v diskuzi, brali v podstatě hodně tolerantně. Paradoxně mě nejvíce poháněla postava mnou vybraného vůdce družiny, která měla svým příspěvkem navazovat na ten můj, což předem tušila. Hráč se jednou omluvil za zpoždění, pak už se víckrát neozval. Družina tak přišla o vůdce, zadavatele hlavního questu, já o tahouna, skrze kterého jsem chtěl držet děj v mantinelech. Jeskyně po měsíci naivního a zoufalého čekání, že se snad ozve, skončila. Nebyla tedy ukončena na základě obecné nevoli hrát dál (právě naopak), ale na nenadálém odchodu jedné (dříve velice aktivní) z klíčových postav. Abych tedy přispěl k otázce, proč andorské jeskyně po měsíci hraní končí, přicházím s několika úvahami, které mohou a nemusí vycházet z té mé: 1) Příběh nezaujal. Po měsíci hraní se ukázalo, že příběh se ještě nestačil pořádně rozjet a hráči váhají, zda to ještě zvládne. Pozornost a chuť hrát upadá. 2) Tempo je příliš pomalé. Příběh ubíhá pomalu a nedaří se vybudovat napětí. Účastníci hry můžou být zpočátku natěšení na nové příspěvky, když však přicházejí obden, jsou tím postupně otráveni a demotivováni. 3) Laťka příspěvků je nasazena příliš vysoko. Úvodní příspěvky vyburcovaly k nějaké určité objemnosti, která je v úvodních seznamujících příspěvcích hráčů dodržena, ale pak, místo aby se přirozeně snížila, se udržuje dál. Napsat příspěvek pak není záležitostí minut, ale hodin, což si žádá chuť, náladu a především čas. 4) Jedno klopýtnutí znamená smrt. Jakmile se jednou přeruší linka, hra ztratí na své idyličnosti, hráči si uvědomí, že se zadrhnutí může opakovat znovu, nebo se dokonce stane pravidlem. No, toliko k našemu neverending story. Kdybyste chtěli nahlédnout do zmíněné jeskyně, pak tady. |
|
|
||
|
|
Fenikso 16. prosince 2011 18:15
Delruth 17. prosince 2011 02:16 Dobrá, dobrá, zkusím vaše rady. Nehrajeme často, ale hraje s námi už delší dobu a zatím se to nikam neposunulo, proto jsem se musel zeptat. |
|
|
||
|
|
Dark Gauldy 16. prosince 2011 17:45
pokud teda hrát chce, ale nějak se bojí, že by hru kazil, nebo že by si kradl moc prostoru, nebo já nevm co... tak podle mě zabírá, když se více vtáhne do děje. Dát jeho postavě pár zajímavých/cenných informací a třeba i za jeho zády poprosit ostatní hráče, aby se ve hře více (ne)herně dotazovali (hráče)hráčovy postavy, co dělá, co si o situaci myslí, na čí stranu se staví, nebo si žádali jeho pozornost interakcí vlastní postavy s jeho postavou. Prostě jej do toho vtáhnout otázkami, hláškami atp, na které musí nějak reagovat. Mám s tím dobré zkušenosti. Ale připomínám to, co píše Fenikso, mnohdy hráči tichost vyhovuje, třeba se baví jen pozorováním. Horší je, když opravdu kazí hru ostatním tím, že jeho postava je pasivní - s tím jsem se ale mockrát nesetkal. |
|
|
||
|
|
Dark Gauldy 16. prosince 2011 17:45
Fenikso 16. prosince 2011 18:15 Jo, udělejte něco se mnou...:o) Má první a poslední zkušenost s živým hraním byla taková, že jsem zjistila, že tam bude 5 zkušených rodičů a vyplašeně jsem od toho utekla.:o) |
|
|
||
|
|
Dark Gauldy 16. prosince 2011 17:45
Já bych řekl, že je v první řadě potřeba si vyjasnit s hráčem, proč se her účastní ne příliš aktivně. Může to být proto, že mu vyhovuje být méně aktivní a spíše poslouchat příběh. Nebo chce nejdříve vypozorovat od ostatních, jak na to. Pak není třeba dělat nic. Může mít opravdu malé sebevědomí, pak by mohla pomoct třeba část dobrodružství, kde by se jeho postava ocitla alespoň nějakou dobu samotná a ostatní by tak do příběhu nemohli chvíli zasahovat (možno odehrát i s tímto hráčem zvlášť, aby získal sebedůvěru). Nebo část, ve které by postava měla z principu hlavní roli. Dost často se ale stává, že takový hráč ve skutečnosti hrát nechce, hra ho nezajímá, ale z nějakého důvodu chce být se skupinou (typicky přítel / přítelkyně některého z hráčů). |
|