Andor.cz - Dračí doupě online

Správci stolu

melkor unlimited, Gabriel_reaper, Sargo, Dark Gauldy, Hitomi

Dark Gauldy - 10. února 2010 12:24
	Qued 10.Února 2010 12:20 To už záleží, jakým tempem hrajete :) Nezvládl bych třeba být v takových těch hektických jeskyních, kdy skutečně padá minimálně jeden dva příspěvky denně - kdysi jsem hrál v deseti takových, teď mám jednu svou, pomalou a stačí mi to :)

Delruth - 10. února 2010 12:23

Dark Gauldy 10.Února 2010 12:16 Mi příjde, že se posunují ty priority... Když hraju naživo, nejdůležitější je pro mě to, že jsme se tu všichni sešli, udělali jsme si čas, zeptali se, jak se vede, co je nového, domluvili se na hospodu za dva dny a vyřešili nějaké předávky nějakých filmů, hudby a teď si něco zahrajem... Na netu ta osobní úroveň skoro odpadá. Je mi jedno s kým, hlavně ať hrajou dobře a nepíšou nesmysly, chci si zahrát tuhle postavu a všem ukázat, jak dokážu být zábavný. Snad tenhle příběh a tenhle PJ to nezvoře a bude se aspoň chvíli hrát. (psáno s nadsázkou, která zase není až tak daleko od pravdy IMHO) Prostě úplně odlišné pohledy, rozdílné hry.

Qued - 10. února 2010 12:20
	Dark Gauldy 10.Února 2010 12:16 Jo, nemám čas číst stránkové příspěvky, nedej bože od deseti lidí. To je radši nechám se vykecat na živo :D

Qued - 10. února 2010 12:19
	Hitomi 10.Února 2010 12:05 To pak záleží na tom, co člověk od hry čeká. Leckdo složité odehrávání a pečlivé rp s propracovaným psaním, leckdo zase spád, rychlý sled událostí a nepříliš zdlouhavé vypisování. Na to druhé si myslím, že andor stačí.

Dark Gauldy - 10. února 2010 12:16

Hitomi 10.Února 2010 11:56 Já jsem na tom asi naopak. Při živém hraní si užiju víc zábavy jako skutečné "srandy". Při andorském hraní se víc realizuju, můžu jít hlouběji v myšlenkách - dle mého vlastního soudu i ke kvalitnější hře. Sice příběh ubíhá pomaleji, ale právě díky tomu má každý dost času na to, aby tomu něco dal. Snadno to vidět i na běžném příkladu z praxe: když někdo v penpaperovém hraní žvaní dlouho a barvitě, nebaví tě to. Ale pohrdneš na Andoru popisem situace, který obratně používá mnohá připodobnění, dobře se čte a něco ti třeba i dává?

Delruth - 10. února 2010 12:09

Hitomi 10.Února 2010 11:56 já mám třeba na živo blbé zkušenosti s nějakým hloubkovým odehráváním charakterů. Dost často na to nejsou hráči připraveni, nebo se ostatní při tom nudí, dost často je právě problém s tím bojovat/nebojovat často při hraní, nebo si odehrát milostný rozhovor s mou bejvalkou... Ty věci ze života, které se dost často týkají jedné postavy, jednoho hráče a ostatní do toho třeba tolik nevidí, nebo vidět nepotřebují... To všechno může (NEMUSÍ) způsobit problém při hraní na živo... Po netu se nádherně soukromými příspěvky hloubkově hraje, prožívá, vykresluje nádherně atmosféra... To při hraní na živo být nemusí a dost často to tu hru brzdí. Dost často si při hře na živo určíš způsob, jakým se bude hrát, co hra má přinést. jestli tajemství a atmosféru, nebo epičnost a dramatičnost, nebo vtip a nadsázku, jeslti to má být dlouhé tažení, nebo jeden jediný příběh.... A všechno tohle skloubit dohromady, jde mnohdy hodně špatně, ne-li vůbec. A tehdy nastupuje internet, jako takové malé pískoviště, kde si uplácáš tu svoji vytouženou, nepostavěnou bábovičku a jdeš zas o dům dál. :-) Pokud vše, co net nabízí, a co ty chceš, dokážeš realizovat na živo, pak je fakt, že tu už není potřeba hrát, což je ideální stav, si myslím. :-) Kéž by se takové hraní tady přesunulo do té osobní roviny, tváří v tvář. Myslím si, že je to hodně obohohacující, jen to opravdu někdy moc dobře nejde. Ať už tím výběrem hráčů, nalezením zodpovědného vypravěče, nebo neschopností se dohodnout a sladit.

Fenikso - 10. února 2010 12:07

Hitomi 10.Února 2010 11:56 Já nemít v první andorské jeskyni brutální štěstí na hráče (t.j. začít tady mojí druhou), tak jsem to tu už dávno zabalil. Mimochodem tato je právě ve fázi vyvrcholení a konce ucelené části příběhu. Po dvou letech. A to jsem si to maloval tak na dva měsíce. Naštěstí jsem se v tom naučil chodit a udělat si taková pravidla ve svých jeskyních, aby mi to dávalo prostě jiné možnosti, než při hraní na živo.

Hitomi - 10. února 2010 12:05

Qued 10.Února 2010 12:01 Tady nejde o to, ze by to byly nejaky nervy, ale proste me ten styl nevyhovuje, v zadny jeskyni se nikomu neporadilo vytvorit to, o co bych stala. proste jsem si tam nemohla ani tak nejak hrat, jak bych poradne chtela a to je proti me pekne na hovno. To budu radsi parit pc hry, ze by me to nejak zabijelo mou fantazii si nemyslim. a ja mam tech zajmu dost, vzdycky je co delat :)

Qued - 10. února 2010 12:01
	Hitomi 10.Února 2010 12:00 Tak mně to vyhovuje. A radši málo s trochou nervů, než vůbec. Jinak bych zabíjel svou fantasii jen u pc her a to není ono .)

Hitomi - 10. února 2010 12:00
	Qued 10.Února 2010 11:57 Ja sem treba dlouhou dobu nehrala vubec :) radsi nic, nez neco, co mi nevyhovuje :)

Qued - 10. února 2010 11:57
	Hitomi 10.Února 2010 11:56 Kdybych měl skupinu, tak tu asi hraju jen jeden svět a na zbytek se vyprdnu, holt nemám, tak se musím realizovat třebva tady.

Hitomi - 10. února 2010 11:56
	Delruth 10.Února 2010 11:44 tak tak, i kdyz si tak rikam, co mi online hrani nabizi navic oproti tomu realnemu :) fakt za posledni leta tady zjistuju, ze mi ten andorskej styl totalne nesedi.

Qued - 10. února 2010 11:56
	Dark Gauldy 10.Února 2010 11:52 No jo, je to tu teď trochu jako chat. Ale nic moc důležitého :D

Dark Gauldy - 10. února 2010 11:52
	Devadesát dva příspěvků, no to aby tady člověk onlajn nonstop seděl, jinak nemá šanci.. začínám se cítit trochu zoufale :)

Qued - 10. února 2010 11:48
	Delruth 10.Února 2010 11:44 Opět s tebou souhlasím.

Delruth - 10. února 2010 11:44

Masata 10.Února 2010 11:37 no to je pěkné. Já teda myslím prostě odehrát nějaký příběh se zápletkou, vyvrcholením a pointou. Jednou se mi to tady na A skoro povedlo - hráli jsme to cirka rok, v jeskyni bylo tak 400 příspěvků (jinde to bylo třeba 3000, ale z příběhu se odehrálo tak 10%) a blížili jsme se ke konci. Prostor k nějakému seznamování jsem moc nedával, ani hráči po tom moc neprahli, šlo se prostě jen po informacích a skládání skládačky (taková malá detektivka)... To bylo jediné dobrodružství, které jsem tu na andoru hrál (ať už jako Vypravěč, nebo hráč), u kterého bych se dostal až k pointě a to podle mě o něcem vypovídá... Když člověk hraje po netu, neměl by předpokládat, že se zde odehraje příběh, který bude dávat smysl a bude kompaktní a ukončený. Prostě je to o tom se vyblbnout a něco si zkusit, využít toho, co hraní po netu nabízí oproti hraní naživo - podle mého.

Hitomi - 10. února 2010 11:39
	Masata 10.Února 2010 11:37 Jo, to je tak ze zacatku vzdycky. Ale uvidis, jak to bude vypadat treba za mesic, dva.

Qued - 10. února 2010 11:38
	Delruth 10.Února 2010 11:36 Tak tak, my už hrajeme myslím třetí rok :D Představ si, že by se lidi neměnili v čase, ale třeba v délce! 8-O

Masata - 10. února 2010 11:37
	Delruth 10.Února 2010 11:36 No...já mám v jedné jeskyni partu lidí co hraje každý den a jeskyně "pěkně" odsejpá...to jedno odpoledne jsme za těch 12 dní její existence už asi stihli.

Hitomi - 10. února 2010 11:37
	Qued 10.Února 2010 11:33 Pokud nekdo neni dostatecne soudny, mas pak porad jako PJ opravdu hodne nastroju, jak ho umirnit :) ale ja bych spis byla pro zmenu hrace :) Masata 10.Února 2010 11:34 tak to je samozrejmy