Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Grál bohů

Příspěvků: 1397


Hraje se Denně INFORMACE  Vypravěč Yuki Sumire je offlineYuki Sumire
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Váli *Valerius Liarsson* je offline, naposledy online byla 26. února 2019 18:58Váli *Valerius Liarsson*
 Postava Sigyn *Sebille Moretti* je offline, naposledy online byla 29. října 2020 17:34Sigyn *Sebille Moretti*
 Postava *Árés* Alexander Rubin je offline, naposledy online byla 30. října 2020 21:43 *Árés* Alexander Rubin
 Postava Loki *Thomas Hiddleston* je offline, naposledy online byla 26. října 2020 21:52Loki *Thomas Hiddleston*
 Postava Seth *Sebastian Light* je offline, naposledy online byla 16. února 2019 16:39Seth *Sebastian Light*
 Postava Hádes *Gerallt Jernigan* je onlineHádes *Gerallt Jernigan*
 Postava Ma`at *Orora Nafré* je offline, naposledy online byla 03. července 2019 19:06Ma`at *Orora Nafré*
 Postava Artemis *Alyss Ellery* je offline, naposledy online byla 26. října 2020 21:52Artemis *Alyss Ellery*
 Postava Thór *Chris Hemsworth* je offline, naposledy online byla 09. června 2020 14:37Thór *Chris Hemsworth*
 Postava Fortuna *Lucky Dubois* je offline, naposledy online byla 30. srpna 2017 19:24Fortuna *Lucky Dubois*
 Postava Athéna *Annabeth Ness* je offline, naposledy online byla 24. října 2020 15:57Athéna *Annabeth Ness*
 Postava Sif *Sofia Garner* je offline, naposledy online byla 26. října 2020 21:52Sif *Sofia Garner*
 Postava Dionýsos *Otec Dennison* je offline, naposledy online byla 30. října 2020 21:43Dionýsos *Otec Dennison*
 Postava Kurent "Cal" je offline, naposledy online byla 26. října 2020 21:52Kurent "Cal"
 
Thór *Chris Hemsworth* - 20. listopadu 2019 23:35
f4973093fc99d98c0d7d4716461750855954.jpg

V NEMOCNIČNÍM KŘÍDLE
Matet, Her-Ur




Mrzí mně, co se včera večer stalo. Matet je velmi milá a mám ji rád a přes to sem nedokázal dodržet slovo které sem jí dal, jen kvůli tomu, že mně zaslepila zlost. Taková situace se už nesmí opakovat, nerad bych od sebe začínal lidi odhánět. Co se jablka týče, sem rád že to vidí stejně. Nevím zda to nějak pomůže, fakt nemám nejmenší tušení, ale i tak mám naději. Sakra, když to nás bohy dokáže činit nesmrtelné, pak to přeci musí aspoň "vyléčit" toho štíra!

Trochu se pousměji když mně Matet bere za ruku a vyrážíme. Když se mně zeptá, tak prvně sklopím hlavu a maličko si povzdychnu. "Já sem v pořádku, nedělej si starosti.. Co se toho včerejška týče, chci se omluvit. Za to že sem tam s tebou ráno nebyl a že sem ti málem ublížil. Víš.." Chvilka zaváhání a pak se podívám přímo na ni. "Nebylo pro mně lehké ho vidět. Ódina.. Dříve to býval můj vzor. Vzhlížel sem k němu. Vždy sem chtěl být jako on... Pak když začínali jít věci do háje, on neudělal nic. Dokonce ani když domov napadli andělé, jen tam tak seděl a sledoval jak nás ničí. Nebojoval. Tehdy se vytratilo všechno co sem k němu cítil, kromě zlosti. No a když sem ho spatřil za tím barem, prostě se to ve mně zlomilo.


Vím, že mně to nijak neomlouvá, ale chci aby jsi věděla proč k tomu došlo".
Na to má myslím právo. Stejně jako Her-Ur. Když nad tím teď přemýšlím, možná sem mu trochu křivdil. Asi s ním budu muset taky promluvit, až bude trochu klid..



U výtahu nic neříkám, jen se na tu sestřičku aspoň mile usmívám. Vypadá opravdu hrozně, kdo ví jak dlouho byla vůbec na nohou. Být to na mně, dal bych jí klidně den či dva volna, jistě si to zaslouží. Zejména jestli i ona patří k těm, co se starají o Mesetefa. Sestřičce pak mávnu na rozloučenou když vychází z výtahu a brzy vycházíme i my. Ohh.. Fuj! Lehce cuknu hlavou a otřu si nos. Jako když někdo čichne k opravdu silnému pití. Napadá mně, zda to tu s tou dezinfekcí nepřehánějí. Ale asi je lepší udržovat čistotu, než pak litovat. Prostě se snažím příliš nedýchat nosem (né že bych to tedy vůbec potřeboval) a míříme dál. U místa kde právě operují štíra sedí na lavici Stark. "Hóre". Pozdravím já jeho, podívám se na Matet a pak zpět na něj.


"Plním slib, který sem včera někomu dal". Z kapsy vytáhnu ten kousek jablka a rád bych jej předal Her-Urovi tak, že mu podám ruku a lehce ji stisknu. Při tom v té jeho nechám obsah mé. "Kousek z našeho zlatého jablka. Není to moc, ale snad pomůže.. Jestli můžeš, nečekej a jdi hned za Serqetem, ať s tím něco vymyslí". Donutit štíra to spolknout, nebo vymačkat do kapačky, to už je na nich. My se tu můžeme jen posadit a čekat.
 
Snový průvodce - 20. listopadu 2019 19:26
gral_bohu7694.jpg
Skoro nekonečná bitva
~Athéna, Áres + Zeus~
Áreův balvan: zbývá kol 5

Když Athéna vyslovila svou otázku, zem se tak zatřásla, že se pravé křídlo brány utrhlo a spadlo přímo na nestvůry. Většina z nich vyděšeně zapištěla a stáhla se zpět do Tartaru.
"Hodně," ustoupil Zeus a zakrýval si na paži ošklivou ránu. Také mu začínaly docházet síly a příliv potvor neměl konce. I když jste měli chvíli oddechu, nestvůry se vzpamatovaly velmi rychle a začaly znovu.

Zeus chytl jednu nestvůru pod krkem, zatímco se mu druhá sápala na záda a zkoušela jej srazit na kolena. Bylo to něco podobného, jako se pokoušet shodit most jenom tím, že kopete do jeho masivních betonových základů. Vzduch zajiskřil a potvora odlétla neznámo kam. Pak další proud blesků vyslal do tlupy před sebou. Spálené maso šlo cítit na sto honů. Po tomhle kousku však Zeus vypadal unavenější víc než před tím.
"Mu... musíme to strhnout," ustoupil o krok dozadu, když se mu málem do ramene zaklestily drápy.

Jako na zavolanou se přiřítil Áres se svým obrovským balvanem.



A zase budeme házet
 
Snový průvodce - 20. listopadu 2019 18:54
gral_bohu7694.jpg
Free hug
~Thór + Matet~

Matet byla tvým obětím zaskočená, že na chvíli ztuhla, ale po chvíli se uvolnila a nakonec byla ráda, že jsi to udělal. Na chvíli spočinula hlavou na tvé hrudi, než se odtáhla spolu s tebou. Podívala se na tebe už o něco uvolněnějším pohledem a s pozvednutým obočím se zeptala: "K sálu?" když jsi jí ukázal kousek ovoce, hned jí to došlo. "Za to nic nedáme," chytla tě za ruku a vedla tě rovnou k výtahu.

"Jak jsi na tom ty?" zeptala se tě, protože sama byla svědkem tvé zloby vůči otci. V podstatě jsi ji nedal spát, i když druhým důvodem byl Mesetef, který právě ležel na sále. Dokonce chvíli uvažovala, zda udělala dobře, že ti vyjádřila důvěru. Když se nad tím zamyslela, došla nakonec k názoru, že by byla naštvaná stejně. Taky za to mohlo i to, že se do tebe dost očividně zakoukala.

Výtah cinkl a rozevřely se dveře. Byl prázdný, ale spolu s vámi přistoupila sestřička, která měla už značné kruhy pod očima a sem tam ji hlava trochu cukla.
"Běž domů, Helen," navrhla ji Matet. "Vypadáš hrozně. Měla by sis odpočinout."
"To mám v plánu," Helen ujistila štírku. "Snad dojdu do šaten," pokusila se o pobavený úsměv, ale ten ji v tu ránu ochabl, jak byla znavená.

Helen vystoupila o patro dřív. Vy jste museli níž, kde bylo chladněji a desinfekce štípala v nose a očích. "Tudy," pobídla tě Matet a zamířila rovně chodbou a zastavila se až u dvoukřídlých dveřích, nad kterými teď svítilo rudé světlo. Na lavici seděl Her-Ur s lokty opřenýma o stehna. Když zvedl hlavu, jeho tvář byla strhaná a jeho klid byl pryč.
"Thóre," pozdravil tě jménem a kývl na Matet. "Co ty tady?"

 
Athéna *Annabeth Ness* - 20. listopadu 2019 17:46
karlieklossbeautyamfargala20134153.jpg

Primus inter pares
~ Já, Zeus a později Árés ~



S otcem jsem měla vždy komplikovaný vztah. Předpokládám ale, že to by se stalo každému, kdo byl při narození doslova vyskočit z otcovi lebky, neboť se pokusil spolknout jeho matku, kterou proměnil v mouchu, aby ho neotravovala (jako kdyby byly mouchy proslulé tím, jak moc člověka neotravují). Také proto, že očekával, že budu chlapec, který bude natolik silný, aby ho svrhl a nastoupil na jeho místo. A místo, aby byl rád, že jsem dcera, stejně chytrá a silná jako syn, akorát bez zbytečných mocenských ambicí, zdál se tím faktem, že ho nesvrhnu, téměř zklamán (mužská ješitnost je pro mne občas vážně zarážející).

"Neměj obavu, otče, společně odrazíme cokoliv." ujistila jsem ho, možná poněkud namyšleně, než se na nás vrhla doslova horda příšer. Některé připomínaly zvířata, jinak už ani moc ne, ale všechny do jednoho toužily po útěku. Kdyby to byly stvoření, se kterými se dá rozumně domluvit, snad bychom mohli vyjednat jejich propuštění na povrch. Jenže tahle sorta by jenom vydrancovala zemi a sežrala každého smrtelníka, na kterého by přišla. A to nemůžeme dovolit.

31%

S tím odrážením to zase tak slavné nebylo. (Ale kdy to s mými plány dopadlo poslední dobou dobře, že ano?) I když se mi se svým kopím prozatím dařilo držet si odstup, většina potvor mi zasadila ránu, kousnutí, škrábnutí, poleptání a dalších radostí. Nikdo neunikl, ale po nějaké době boje jsem začala vypadat jako by se přes mě přehnalo stádo volů. Šla na mě i únava.
"Kolik jich tu ještě je?!" zeptala jsem se do vzduchu, ale byla to spíše řečnická otázka. Kdo to mohl vědět? Tartaros byl tak rozlehlé místo, že jich klidně mohly být celé legie. Proud zatím rozhodně neustával.
 
Thór *Chris Hemsworth* - 18. listopadu 2019 17:54
f4973093fc99d98c0d7d4716461750855954.jpg

ZA ZKOUŠKU NIC NEDÁME..
Loki, Matet




Tušil sem že to Lokiho příliš nepotěší, ale nevadí. Aspoň sem stačil odkrojit kousíček z toho jablka, než si truhličku vzal zpět k sobě. "Buď pustí mně a nebo Matet. Proč by né, když bych mohl někomu z nich pomoci?" Možná i zachránit život. Stále nevíme jaký by na štíry mělo účinek to jablko, ale to se nedovíme, dokud to někdo nezkusí.

Trochu si povzdychnu když se Loki začne začne ptát na Helu. Podívám se na Nárviho a pak zpět na něj. Myslí si, že by u ní jablko nepomohlo,ale já doufám že ano. Jinak by musela vyrůstat jako každé jiné dítě, případně by takhle zůstala už na furt a to by bylo horší. "Na Helhaimu jí svrhla jedna ženská. Anděl.. Zavřela jí v žaláři a mučila ji. Nevím jak dlouho a co všechno jí provedla, ale muselo to být strašné, když z ní zbylo jen tohle". Kdo ví, zda by to vůbec mohlo být horší. Hela se musela cítit hrozně, celé ty věky sama a najednou se stane něco takového. Ani nad tím radši nechci ani moc přemýšlet.


Co se Sigyn týče, to už Lokimu nic neříkám, chápu že nemusí mít náladu teď řešit takové téma. "Pokusím se to vyřešit co nejrychleji". Řeknu tak nějak oběma, otočím se a vyrážím. Netrvá dlouho, než potkám Matet. Štírka nevypadá moc dobře, je mi jasné že o Mesetefa musí mít strach. Vůbec se tomu nedivím, pokud je na tom tak špatně. "Ahoj". Pozdravím a po zaváhání štírku obejmu. Nejsem si jistý jak na to bude reagovat, ale vypadá na to, že by něco takového uvítala. Pohladím ji konejšivě po zádech a pak se po chvilce odtáhnu. "Pojď. Veď k sálu". Poprosím ji a pak z kapsy vytáhnu ten kousek jablka.


"Nemám tušení jak to účinkuje na vás štíry, ale pokud je silný aspoň jako ty, tak myslím, že by mu to mohlo pomoci. Buď to sní a nebo se to rozmačká do infuze. Určitě z toho bude aspoň pár kapek".
 
Snový průvodce - 17. listopadu 2019 10:43
gral_bohu7694.jpg
Matet v akci
~Thór + Matet~

Jak jsi Matet řekl, vyrazila hned naproti. Setkali jste se téměř v půlce. Mohl sis všimnout, jak měla oči opuchlé a ještě trochu načervenalé. Když si všimla, že si ji tak prohlížíš, rychle uhnula hlavou stranou a přetřela si prsty tvář pod očima, jako by si myslela, že tam má šmouhy od líčení.
"Ahoj," i její hlas zněl lehce nakřáplý. "Proč jsem ti měla jít naproti?" zeptala se a uhnula sestřičce, která před sebou tlačila pacienta na kolečkovém křesle.

 
Loki *Thomas Hiddleston* - 17. listopadu 2019 10:42
loki94861.jpg
Možná to nakonec Forseti stihne
~Thór + Nárvi~

Jak by to už nebylo složité, teď se musí opět něco semlít, abychom byli nuceni tady zůstat o něco déle. Popravdě jsem chtěl taky už vyrazit. Ani jeden z nás netušil, kde hledat. Ódin říkal, že měl vidění Sif v rukou těch andělů. Možná by nám on dokázal říct, kde je? Ale pochyboval jsem o tom. Tohle jsem však Thórovi neříkal, protože jsem nechtěl, aby se zase zcvoknul.

"Hej!" podíval jsem se na boha trochu zle, když mi vzal truhličku. Zkřížil jsem ruce na hrudi a díval se, co provádí. "A to si vážně myslíš, že tě jenom tak pustí na operační sál? Stejně budeš muset počkat, až někdo vyjde ven," zavřu víko a truhlu si vezmu zpět. "S Helou to můžeme později zkusit, ale nemyslím si, že by to nějak pomohlo. A vlastně jsi mi vůbec neřekl, co se stalo, že je tak malá, hm?" Nebo řekl? Možná jsem na to zapomněl, ale stejně jsem to chtěl slyšet znovu.

"Počkám s Válim tady," nakonec jsem se rozhodl. "A aby fungovalo to, co jsi řekl, tak by Váli musel být vzhůru. Bavili jsme se o kapačkách posledně. Kdyby tu byla Sigyn, mohla..." ztichl jsem, protože se mi do krku vedral opravdu velký knedlík. Cítil jsem na sobě pohled svého syna. Posledně jsem se mu přiznal, že jsem to vzdal. Tentokrát jsem mu chtěl dokázat, že pro nalezení jeho matky udělám cokoliv.

"Běž," podíval jsem se na Thóra. "My to tu nějak zvládneme," s tím jsem si sedl naproti Nárviho.
 
Thór *Chris Hemsworth* - 16. listopadu 2019 12:55
f4973093fc99d98c0d7d4716461750855954.jpg

JEDEN PROBLÉM ZA DRUHÝM
Loki, Nárvi




Trochu mně štvalo že to doktor zrovna nebere, ale naštěstí Matet ano. Pozdravím, zeptám se po doktorovi a poslouchám. "Ahaa.. To mně mrzí". Řeknu jí upřímně, když se dozvídám že na tom ten štír není dobře. Vždy je těžké dívat se na někoho blízkého jak trpí, sám to vím moc dobře. Zdá se, že na tom sále je vážně rušno a to se mi nelíbí. On jediný ví kde je.. Sakra! Ještě aby tak zemřel, to bych se vážně naštval!

"Teď sem u Váliho v pokoji. Doufal sem, že už se budeme moci pokusit ho probrat". Odpovídám štírce a štve mně jak se najednou zase všechno komplikuje. "To máš pravdu. Fajn.. Né, počkej. Mám nápad. Pojď mi naproti". S tím končím hovor a mobil putuje zpět do mé kapsy. Podívám se na Lokiho. "Že na tom ten štír co ví kde je Sif, není dobře. A Serqet ho zrovna operuje".


Odpovídám popravdě bohovi a podívám se na tu truhličku jež drží. "Dej mi to. Musíme něco zkusit". Vlastně ani nečekám na svolení a truhličku si vezmu. Otevřu ji a prvně se podívám zda jablko dorostlo, nebo ne. Bylo by to fajn, ale pokud nedorostlo, tak nevadí, zbývá jej ještě dost. Vytáhnu svou dýku a ukrojím jeden maličký kousíček, asi o velikosti mého nehtu na palci. "Nejsou to bohové, nevím jak by to mohlo fungovat, ale možná, že to tomu štírovi pomůže". Onen kousíček si schovám do kapsy k mobilu a pak se stále s dýkou v ruce podívám na Lokiho. "Ještě mně napadá.. Co dát kousíček Hele? Jen malý kousek, možná že by jí to pomohlo". Navrhnu. Nevím co s ní ta mrcha na Helhaimu udělala, ale přeci to nemůže být nezvratné. Nebo aspoň neměnné.


Nechám Lokimu jakožto otci chvilku na rozmyšlenou a pak dodám ještě něco. "Půjdu za doktorem, Matet je na cestě.. A co se Váliho týče, buď počkáme na Serqeta a ujistíme se že to udělá pořádně a nebo, můžeme okrájet to jablko a vymačkám mu z něj šťávu do úst. Donutíme ho polknout a uvidíme". Teď je to jen a jen na něm. Tlačí nás čas, tak sem poskytl návrhy jak pomoci všem, ale kdo ví, zda by to vůbec fungovalo.
 
Loki *Thomas Hiddleston* - 16. listopadu 2019 11:16
loki94861.jpg
Proč je čas proti nám?
~Thór + Nárvi, Tjefet~

Sledoval jsem Thóra, jak se snažil dovolat doktorovi, ale ten to zjevné nebral. Pak volal Matet, která to vzala hned a odpověděla: "Serqet zrovna operuje. Pamatuješ si na Mesetefa? Ráno se mu přitížilo a musel na operační stůl. Měl se uzdravovat," zněla nervózně až vystrašeně. V pozadí slyšel šumění hovoru a pak zaslechl hlas, který byl úplně stejný, který jsme slyšeli my z rozhlasu, který žádal nějakou doktorku, aby se dostavila za pacientem.
"Všichni doufáme, že se z toho dostane. On jediný ví, kde je Sif," štírka už věděla, že o tom ví, tak se neostýchala vyslovit jméno bohyně. "Kde jsi?" když jí Thór odpověděl, na chvíli bylo ticho, než promluvila znovu: "Musíme počkat. Váliho umí probrat jenom Serquet a stejně musíš počkat, než se Mesetef probere, aby mohl říct přesné místo, kde se to stalo. Jídelna?" navrhla. Myslela nemocniční, ve které byl posledně Nárvi.

"Co říkala?" zeptal jsem se. Nebavilo mě to čekání. Chtěl jsem dát Válimu jablko, ale netušil jsem jak. Mluvil posledně o infuzi? To z nás nikdo neumí.
 
Thór *Chris Hemsworth* - 12. listopadu 2019 17:57
f4973093fc99d98c0d7d4716461750855954.jpg

RUNY A DOKTOR
Loki, Nárvi, Tjefet, Váli





Rychle to vyřídím s Forsetim a klíčkem pak otevřu Lokiho skříňku. Stále bych měl chuť mu dát spíše mou dýku, než tenhle meč. Neříkám že s ním nebude umět zacházet, ale.. mně by to šlo lépe. No co, nějak si vystačím s tím co mám. Beru všechny věci a pak vydávám rovnou do Váliho pokoje. Né, vlastně prvně jdu do toho svého. Otevřu dveře, vejdu dovnitř a trochu se mi uleví, když na posteli vidím ležet můj mobil a dýku. Obojí si okamžitě vezmu a jdu. Kdo ví, zda se ještě někdy na tohle místo vrátím... Zdá se, že sem do pokoje přišel zrovna v jakési části debaty, kdy se baví o runách. Runy.. Lokimu podávám jeho věci a při tom trochu přemýšlím. Napadá mně jedna osoba, která se v runách vyzná a to velmi dobře. Nic bych za to nedal, že Válimu ji dal ten neřád Ódin a to už možná v době, kdy ho přeměnil a donutil ublížit bratrovi. Tou dobou sem si vůbec neuvědomoval jak krutý vlastně otec může být.

Nic však teď neříkám, nechci aby sem ten pošetilý stařec šel. Né dokud tu sem já. Nemohl bych se na něj ani podívat. Doufejme tedy, že to jablko bude účinkovat.


Zatím co se štír vydává sehnat Lokimu opasek, já se na boha podívám a zavrtím hlavou. "Né.. Ale seženu ho". Hned z kapsy vytáhnu mobil který mi dala Matet a podívám se, zda tam není uloženo doktorovo číslo. Hned bych mu zavolal a poprosil jej, aby přišel do Váliho pokoje. V případě že tam doktorovo číslo nebude, zavolám prostě Matet. Pozdravím ji, zeptám se zda neví kde je Serqet a pokud ano, zda by ho k nám mohla poslat a také.. zda se necítí na boj. Vím, říkal sem, že bych nerad něco dalšího od Egypťanů, ale.. ona mi přijde jako někdo, komu bych mohl věřit. Ji mám rád a doufám, že se její pocity ke mně po tom včerejšku nějak negativně nezměnily.
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2020 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.16637301445007 sekund

na začátek stránky