| |||
![]() | Cesta do temnot ~Seth~ Vše se seběhlo tak rychle. Přítomnost nepřátel už se dala téměř nahmatat a my mizeli v temnotě barových chodeb. Neviděla jsem na krok a nejspíše jsem Sethovi, který šel přede mnou několikrát šlápla na paty. "Promiň." špitla jsem pokaždé, co moje boty dotíraly na ty jeho. Nemluvě o několika nárazech do jeho zad, pokaždé, když nějak zpomalil, nebo rozmýšlel kudy dál. Nevydržela jsem to a položila mu ruku na rameno. Jednak abych věděla směr a pak abych ucítila, kdy zpomaluje a mohla omezit naše kolize. "Je to jak mission impossible." uchichtla jsem se. Možná to nebylo na místě, ale pro odlehčení napjaté situace mi to v tu chvíli přišlo jako dobrý nápad. *Ještě že mou doménou není Moudrost...* plísnila jsem se v mysli, ale to už se před nás cpal škorpion. Jelikož jsem nebyla první a zjevně už ani né druhá, nechala jsem zkoušku dveří na ostatních. |
doba vygenerování stránky: 0.15585899353027 sekund