Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Grál bohů

Příspěvků: 1397


Hraje se Denně INFORMACE  Vypravěč Yuki Sumire je offlineYuki Sumire
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Váli *Valerius Liarsson* je offline, naposledy online byla 26. února 2019 18:58Váli *Valerius Liarsson*
 Postava Sigyn *Sebille Moretti* je offline, naposledy online byla 10. listopadu 2020 14:13Sigyn *Sebille Moretti*
 Postava *Árés* Alexander Rubin je offline, naposledy online byla 02. prosince 2020 18:57 *Árés* Alexander Rubin
 Postava Loki *Thomas Hiddleston* je offline, naposledy online byla 01. listopadu 2020 21:02Loki *Thomas Hiddleston*
 Postava Seth *Sebastian Light* je offline, naposledy online byla 16. února 2019 16:39Seth *Sebastian Light*
 Postava Hádes *Gerallt Jernigan* je onlineHádes *Gerallt Jernigan*
 Postava Ma`at *Orora Nafré* je offline, naposledy online byla 03. července 2019 19:06Ma`at *Orora Nafré*
 Postava Artemis *Alyss Ellery* je offline, naposledy online byla 01. listopadu 2020 21:02Artemis *Alyss Ellery*
 Postava Thór *Chris Hemsworth* je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2020 10:57Thór *Chris Hemsworth*
 Postava Fortuna *Lucky Dubois* je offline, naposledy online byla 30. srpna 2017 19:24Fortuna *Lucky Dubois*
 Postava Athéna *Annabeth Ness* je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2020 13:40Athéna *Annabeth Ness*
 Postava Sif *Sofia Garner* je offline, naposledy online byla 01. listopadu 2020 21:02Sif *Sofia Garner*
 Postava Dionýsos *Otec Dennison* je offline, naposledy online byla 02. prosince 2020 18:57Dionýsos *Otec Dennison*
 Postava Kurent "Cal" je offline, naposledy online byla 01. listopadu 2020 21:02Kurent "Cal"
 
*Árés* Alexander Rubin - 27. července 2014 11:25
vishous_by_morgaine1d5eslvl7250.jpg
Vůbec jí nesvádím. Vůbec ne. Jak bych si to mohl dovolit? Aneb lži, kterých jsou bohové schopni.
~Hádes, Artemis~

Strýček má skutečně zajímavé jméno. Geralt.
Geralt. Nebylo to náhodou v nějaké knize. Neměl ten chlap bílé vlasy a neříkal si zaklínač?
Mám takový pocit, že tu knihu jsem četl a dočetl. Ne kvůli té hlavní postavě. Spíše kvůli těm slečnám, které se tam objevovali jakožto vedlejší postavy.

Chtěl jsem jí poděkovat, za to že by mi nenutila kaši a dodat k tomu, že by se nejspíše zaměřila na něco ostřejšího jako je například mexická kuchyně. Tato slova jsem však raději spolkl. Řešilo se přeci něco důležitějšího než různorodé kuchyně. Navíc je vůbec velkou neznámou to, zda-li Alyss vaří. Nedokážu si jí představit v kuchyni, jak stojí nad plotnou a vaří nějakou polévku.

"Slovíčkaření." Pronesu tiše pod svůj knír. Protočím oči v sloup. Pořád všichni chtějí nazývat věci pravými jmény.

"Nevím možná. Jsme chlap, stačilo by na mně mrknout." Že já si vážně nedám pokoj.

Nemohl jsem si to odpustit a tak jsem do sebe obrátil ladným pohybem ruky další obsah ve skleničce. Vážně to chutnalo dobře. To se muselo nechat.
Se zaujetím v očích jsem jí následně věnoval plnou soustředěnost. Na malou chvíli jsem se proměnil v pozorného žáčka, který žere každé slovo vypuštěné z úst své učitelky. I s tím faktem, že by mlela naprosté hlouposti.
Toto jak se zdálo hloupost nebyla.
Proradní holubové. Dám si holubí stehýnka. V mysli jsem zavrčel. Navenek jsem stiskl ruce v pěst, tak až klouby zbělaly.
"Andělé války... tsech... spíše holoubci války, kteří neví co je to válka zač." Zněl jsem vztekle. Byl jsem vzteklý. Vsadil bych se o cokoliv, že jsem byl ve tváři rudý.

"Skvělé, fakt skvělé." Co víc k tomu říct. Během její řeči nepadala ani žádná pozitivní zpráva.
"Fajn, takže jaké jsou plány? Krom toho, který mně teď napadá a není zrovna ten nejlepší. Tedy pokud berete v potaz tu touhu nakopat těm okřídleným jejich holubí prdele." Místo toho, abych se jal tento svůj nápad realizovat, jsem si raději nalil plnou sklenku čiré tekutiny.
 
Loki *Thomas Hiddleston* - 26. července 2014 10:10
loki94861.jpg

Tak se dívám, že se asi narveme do jednoho bytu… chudák kočka

~Thór, Sigyn, Hyg~

 

Osten žárlivosti se okamžitě ztupil, když zaznamenal, že mě nemá kam píchnout. Kočka. Mluvila o kočce a já idiot tu málem ztropil scénu. Cítil jsem se zahanbeně a tupě. Měl jsem být ten chytrý. Musel jsem však usoudit, že když se jednalo o Sigyn, neuměl jsem se moc ovládat. Někdo se na ní podíval až moc zasněně, tak jsem lámal šutry holýma rukama.

 

“Ale no tak… vážně sis myslel, že bych si někoho našla.“

Tváře mi lehce zahoří vinou. „Kdyby ano, tak bych to pochopil,“ řeknu smířlivě a lehce se usměju. Já jí nemám co zakazovat, protože já si někoho našel, ale neukázal jsem jí veřejnosti. Byla jenom náhradou. Ničím víc a navíc byla Sigyn lehce podobná.

 

Oči padnou na mě. Teda aspoň myslím. Možná si to představuju. Necítím se jako vůdce smečky, to tedy ne. Je tu Thór. Ten byl vždy velký kápo, ale když už tak: „Rádi poznáme tvého kocoura, drahá,“ pohladím ji po paži. „Máš pravdu. Za chvíli by to tu bylo oblezlé paparazzi. Ale mohl bych použít iluz…“ zarazím se, protože to moc komplikuju. „Dělejte, že jsem nic nenavrhoval,“ řeknu mírně chladně a v duchu se zlobím sám na sebe.

 
Artemis *Alyss Ellery* - 26. července 2014 09:47
artemis_alyss28072.jpg

Může se bůh vůbec opít? Kde mám tu ambrózii s nektarem?!

~Áres, Hádes~

 

Asi jsem jim měla říct předem, že je vedu někam, kde to dobře znám a navíc tu mám svoje lidi. Jistě, všechno to byli smrtelníci, takže by s nimi v cuku-letu zatočili a Vaso i Ted by mohli žrát hlínu. Nebyla jsem neomylná. Kdysi, kdyby smrtelník řekl, že se například takový Poseidón spletl, smetla by jej i s domovem a rodinou přívalová vlna. Dnes se stydím za naše chování. Byli jsme tak pyšní, že jsme neviděli své vlastní chyby. Někdy byli pouzí smrtelníci moudřejší než my, ale chtěli jsme o tom slyšet? Ne.

 

Mám takový dojem, že Áres se mnou flirtuje. Jen pro představu já versus Afrodita. Ona nosila hedvábné růžovoučké šatečky s pozlátkem na rukou, krku a uších. Při chůzi se vlnila a jej prdelka vždycky obkroužila osmičku, což přitahovalo nejeden mužský pohled. Zeus za to několikrát dostal vynadáno od Héry.

 

Všimnu si Áreova zamračení, ale nechám to být. Kopnu do sebe sklenku a postesknu si po chuti božského nektaru. Nejenom, že by nám dodal sílu, ale i kocovinu do příštího rána. Možná díky němu a ambrózii jsme byli takoví, jací byli.

 

"Ta píše."

Zazubím se na Área a pokynu hlavou ke stolu u okna. Kolem něj stojí dvoje židle, ale já si jednu beru sebou, tu na to, když se člověk obouval a potřeboval si nutně sednout.

"Fajn, když už jsme u té důvěry. Alyss, mohla bys přestat chodit okolo horké kaše? Nemám rád kaše. Jsou totiž sladké."

 

„Tobě bych kaši nikdy nenutila, Áree,“ ušklíbnu se a po očku sleduju Vasa s Tedem, jestli si hledí svého. Zdá se, že ano, jen jsou celí nesví, že nejsem jediná bohyně. Ale byla jsem jediná, která je vytáhla ze sraček. „Háde,“ ukážu ke stolu, aby si taky sedl. „Co se týče… hm, důvěry,“ lehce se zamračím, „sami víte, že jsme si nikdy nevěřili, ani když Zeus seděl na svém trůnu a my kolem něj. Tady nejde o důvěru, ale schopnost nepodtrhnout židli, když si někdo z nás sedá. Ano, tohle byla ode mě neomalenost, že jsem vás zavedla sem a neřekla vám, že je to moje základna. Ale po pravdě, šli byste se mnou?“ oba dva jsem propichovala očima, dokud mi někdo neodpověděl. „Na druhou stranu to má výhody. Mám kontakty a teď k tomu snu,“ zamnu si prsty a poklepu na desce stolu. Vaso mezitím přinesl další rundu a zanechal nám tam i flašku. On s Tedem pít nemohli. Aspoň ne jako duhy. Co kdyby se někdo dožadoval pomoci.

 

„Už nějakou dobu pozoruju změny, co se týče andělů. Nezajímala jsem se o ně, dokud jsem nezjistila, že velmi rádi zasahují i do života smrtelníků. Sice tu mají jedno úskalí a to, aby mohli někoho posednout, potřebují jeho svolení, ale po pravdě, věřících tu je jak mravenců. Stačí jim ukázat křídla a pak prosí, aby si je anděl vybral jako schránku,“ zase jsem odbočila od tématu. „Prvního jsem našla dokonce ve vládě, jak ponoukal Bushe, aby zaútočil na Irák a vsadila bych se, že útok na dvojčata 11. září měl na svědomí taky jeden z těch parchantů. Říkáme jím andělé války,“ mrknu na Área, že má konkurenci a ne malou. „A pamatujete si na rozhovor z toho snu? Říkali, že nesmí zasahovat do záležitostí smrtelníků a přesto tak činí. Proč? Jak to může jejich Otec dovolit. Zeus by nás hnal přes všechny vrcholky Olympu, až by se nám lýtka zapalovala,“ zabručím.

 

Napadla mě jedna možnost a to, že máme co dočinění i s padlými anděly. Tak proč velká trojka andělů připravila tuhle šarádu? Tolik otázek a žádné odpovědi.

„A ještě jedna věc,“ podívám se na oba dva s lehce skelným pohledem, „oni nás do zahrady nikdy nepustí. Ne, pokud je nebudeme muset zabít a bojím se, že pak rozhněváme toho Otce. Jestli on nám dává druhou šanci, tak proč andělé vymysleli tuhle zapeklitou hru? Stačilo by, aby jeden z nás zvedl tu zatracenou kouli a přál si, aby se bohové vrátili domů. Všichni.“

 

Nechala jsem to na nich, aby si to nějak rozebrali. Nebyla jsem fanynka jiných panteonů, ale znala jsem to utrpení. Pak tu je ještě ta věc, že sami zasahují do věcí smrtelníků. Já alespoň dávám znát, kdo doopravdy jsem, ale i tak hřeším stejně jako ostatní.

 
Hádes *Gerallt Jernigan* - 17. července 2014 22:14
hades_013052.jpg

Nahoře na hoře:
Tým A



Artemis se nakonec přizná, že nás zavedla na jednu ze svých základen. Docela divné. Nač by bohyně jejího formátu potřebovala základny, navíc na takovýchto místech? jestli má jednu na hoře Olymp, tak kde má další? A k čemu jí slouží? Určitě něco ví a to se mi nelíbí. Bude se muset svěřit.

Ares a Artemis dál hrají svou hru na lidi, i když tady to evidentně nebude třeba. její "lovci", pokud jim tak mohu říkat, protože Artemis odjakživa zaměstnávala jen ženy, její pravé jméno znají, ty naše je teda nepřekvapí.
"Gerallt," řeknu nakonec. Konec konců, do budoucna by se to mohlo hodit.

Sklenici s alkoholem přijmu, ale zatím se nenapiju. Už i Ares pochopil, že nám toho Artemis skrývá víc než dost. Nemusím ani nic říkat, můj pohled jí řekne všechno za mě. Koukej mluvit.
 
Hygieia*Cora Stavropoulos* - 16. července 2014 20:19
hyg7535.jpg
Pred domom
(Sigyn, Loki, Thór)

Možno som sa mala radšej zakusnúť do jazyka, pretože sa mi zdalo, že vďaka mojej otázke mohlo prísť k nejakej mileneckej hádke. Taliani na to bolo experti, to som nemohla poprieť. Našťastie sa z toho vyvinul variant so zvieratkom. Situácia sa vyhrotila. Pre mňa! Nie žeby som mačky nemala rada. Boli to milé zvieratká, posadnuté čistotou. Čo bol rozhodne bonus číslo jedno. Dožadovali sa pozornosti, to bol bonus číslo dva, ktorý mi pripomínal samú seba v čase mladosti a sesterskej rivality, no ale potom tu bol fakt číslo tri. Kto, ale kto si môže najskôr jazykom oblízať zadok a potom zbytok tela? Z toho mrazilo na celom tele! Takže kto? Jedine mačka! Kto za sebou zanecháva chumáče vypĺznutej srsti obalenej vlastnými fekálnymi baktériami? Mačka! Kto unáhlene tvrdí, že má upratané aj keď je nad slnko jasné, že nie? Naivná Sigyn a jej začiatočnícka chyba! Nikdy nevrav že máš doma čisto! Pretože to nikdy nie je pravda!

 


Kyslo som sa usmiala. Nemala som moc na výber. Chcela som aby sme sa konečne zmobilizovali a vyriešili sen a s ním spojené veci čo ma ťažili na srdci a podľa môjho názoru boli prioritné. A na kaviareň som bola zrejme psychicky pripravená ešte menej než na byt božskej entity. "Dúfam aspoň, že Dorian je aspoň tá egyptská bezsrstá?" Opýtala som sa s detskou nádejou, aj keď kdesi v duši som tomu sama neverila. " alebo nech je aspoň tak krásny ako Dorian Gray?" To som skôr povedala sama pre seba, aby som sa trochu povzbudila a dodala si odvahy prekročiť práh cudzieho bytu. Možno som Sigyn to mydlo ani nemala dávať. Mala som si ho nechať a vydrhnúť sa ním ja sama! Pretože tej mačke celý včerajšok nikto nevymenil piesok! Zrejme v tom byte bude smrad jak v Carihrade, po podlahe bobky, v lepšom prípade zvrtaky a cikaničky! Zhlboka som sa nadýchla. Jednalo sa o môj posledný nádych relatívne čistého vzuchu pred tým ako vstúpim do nočnej mory. Bola som však odhodlaná tam vstúpiť, rozšíriť svoje limity. To ma dokonca mierne pozitívne rozrušilo. Takže som dúfala, že sa nakoniec nerozhodnú pre kaviareň. " Ehmmm ale...ale mohli by sme sa rozhodnúť. Stratili sme toľko času!" 
 
Sigyn *Sebille Moretti* - 16. července 2014 07:40
sigyn4699.jpg
Před mým domem
-Loki, Hygieia, Thór-

Ještě v hotelu se stala taková neuvěřitelná věc, ke které se musím ve vzpomínce vrátit. Řecká bohyně byla přímo posedlá čistotou, a celkem rychle dala najevo jak moc jí, vadí dotknout se něčeho, o čem neměla jistotu, že by mohlo být únosné pro stav její mysli. I podání ruky jí bylo proti srsti a tak mě velmi zaskočilo, když se po předání dárku dotkla mého ramene a ještě se tvářila naprosto přirozeně a velmi přátelsky. Napadlo mě, že musím mít na okolí asi lepší vliv, než jsem sama tušila, protože tohle mě zaskočilo více než samotný dárek.
Samozřejmě jsem vřele poděkovala za mýdélko a cestou v autě zkoumala řecká písmena. Bohužel, i přes to, že jsem řeckou mythologii pročítala, nikdy jsem se řeckému písmu neučila. Poznámka pro případný příští život, ať vím, čemu se ve volném čase věnovat. Ovšem doufám, že to nebude potřeba.

V momentální situaci před domem jsem si připadala neskutečně trapně. Thór byl nezvykle zamlký, Hyg přednesla dotaz, díky kterému jsem si uvědomila, jak hloupě musela má slova vyznít, a Loki se jen pohledem dožadoval stejné odpovědi, jen záblesk v jeho očích dal najevo záchvěv žárlivosti.
No to bude veselé… asi jako Ragnarök…
Na chvilku se vrátím k předešlé myšlence toho kam jít, ale usoudím, že teď je asi pro všechny podstatnější to, co na ně číhá u mě v bytě, než řešení místa kde posedět.
“Jej… jsme to řekla úplně příšerně, že?...“
Trochu se zasměji pro odlehčení.
“Zvířátko… přesněji, kocourek.“
Uvedu na pravou míru a doufám, že se Loki trochu uvolní.
“Ale no tak… vážně sis myslel, že bych si někoho našla.“
Mrknu na něj a vřele se usměji. Thórovu existenci ignoruji a vrátím se k Hyg.
“Tobě se zrovna tento typ mazlíčka nejspíš zamlouvat nebude, viď?“
Nutit jí nic nechci, ale dle mého názoru je to lepší, než nějaké veřejné místo. Přesně kvůli tomu, co řekl Loki. Ti dva přitahují moc pozornosti a nemůžeme riskovat, že nás někdo ze smrtelníků bude poslouchat.
“K té kavárně…“
Znovu pohlédnu na Lokiho a letmo očima poukážu i na Thóra.
“… nezdá se mi jako dobrý nápad. Lidé mohou poslouchat, možná se objeví vaši fanoušci a ani nebudeme mít možnost mluvit… ale rozhodnutí nechám na vás, doma mám uklizeno, pokud přežijete Doriana, můžeme jít ke mně…“
To ohledně přežívání bylo spíš na Hyg, než pány a uznávám, že pro její oči i pojem „uklizeno“ bude celkem relativní.
“… nebo můžeme zkusit tu kavárnu. Občas tam chodím, je klidná a příjemná, ale běžně tam nechodí celebrity.“
Pokrčím rameny a rozhodnutí kam dál přehodím zase do placu. Pokud se rozhodne jít ke mně, odemknu dům a vedu všechny ke dveřím svého bytu v druhém patře. Kdyby se přeci jen rozhodli volit kavárnu ihned, jdu sama či s Lokim, pokud by mě chtěl doprovodit.
 
*Árés* Alexander Rubin - 10. července 2014 19:17
vishous_by_morgaine1d5eslvl7250.jpg
Agios Antonis - pěkná rodinka
~Hádes, Artemis~

Strýčku, strýčku. Ty musíš překazit každou zábavu. Řeknu si pro sebe. Nahlas bych to raději nevyslovil. Nechci zažít jeho hněv. Přeci jen se snažím udržet spojenectví.

"Taky pěkné jméno. I když tvé pravé se mi líbí více." Mrknu na ní. Nebylo to myšleno ve zlém. S Artemis se jakýmsi mně záhadným důvodem dalo bavit dobře jak ironickým tak sarkastickým způsobem a přitom mně jak se zdálo nepostihl žádný trest.
Hádesovi se zřejmě líbí má hra na milou rodinku a to, že jej nazývám strýčkem. Aspoň jak se na první pohled zdá. Nepředstavil se ještě a tváři se, jako kdyby snědl kyselý citrón. Možná ještě hůř.
Ach jo, jsme velmi zajímavá rodinka.

Stádečko lovců? Zamračím se mírně. Stejně tak jak oni před nějakou chvíli hleděli nevraživě na mně, si je já zase změřím na oplátku zkoumavým pohledem.
Ted a Vaso. To by mi nemělo dělat problém. To jsem snad schopen si zapamatovat.

"A na rodinné setkání." Nemohu si odpustit. Na mé tváři se ještě více rozšíří úsměv. Přiťuknu si tedy s těmi, co o to stojí a kopnu do sebe všechen obsah.
V krku se rozlévá příjemné horko, které následně přechází do celého těla.
"Ta píše." Zní moje pochvala na onu zřejmě slivovici.

"Fajn, když už jsme u té důvěry. Alyss, mohla bys přestat chodit okolo horké kaše? Nemám rád kaše. Jsou totiž sladké." Zamračil jsem se. Nelíbila se mi nevědomost. Nelíbila se mi představa toho, že nevím na čem jsem. Pokud jsme si tedy připíjeli na důvěru, měla by nám také věřit. To stejné přeci jen chce po nás. Či se snad mýlím?
 
Ma`at *Orora Nafré* - 10. července 2014 16:00
orora2317.jpg
Nový příbytek
~Seth~

Sotva mi otevřel, padl můj pohled na sklenku v jeho ruce. "Líbí se mi, když někdo neuznává ravidla typu - Na alkohol před obědem je moc brzy, a podobně." uchechtla jsem se a vyšla do otevřených dveří.

Apartmá to bylo vskutku velkolepé, tak jak se na celebritku sluší. Prošla jsem na druhou stranu nejspíše obývacího pokoje s řadou gaučů a pohledem zavadila o pootevřené dveře do ložnice, kde byla tak luxusní postel. Chvíli jsem se před tou škvírkou zastavila a žalostně zakňučela, načež jsem si vybrala jeden z gaučů, na který jsem si vybalila několik drobností, jako pyžamo, hygienu a jiné.

Po jeho otázce jsem se už už nadechovala k souhlasné odpovědi, ale jít na jídlo bylo opravdu v tuto denní dobu moudřejší. Ani jsem se nemusela nijak upravovat, jen jsem si spíše vzala kabelku a byla jsem nachystaná. Nejsem ten typ co tráví v koupelně zbytečné hodiny.

Restaurace byla příjemná a taková komorní. Kuchař se náležitě činil a než jsme se nadáli, byli jsme zase zpět v hotelu. Zazvonil telefon a tak jsem nechala Setha, ať si jej vyřídí, zatímco jsem se uvelebila na mnou obsazený gauč. Po dobrém jídle vydatný odpočinek, jak se tak říká, ale ten se nekonal. "MY jsme zvaní? Mě tu přeci nikdo nezná..." zarazila jsem se a dlouze se zadívala na telefon a pak na Setha. "Znáš toho, kdo Tě zve?" zeptala jsem se zatímco jsem vstala a zády k němu se začala dostávat ze sukně a blůzy. Krouživým pohybem ukazováčkem ve vzduchu jsem mu naznačila, aby se otočil. Rychle jsem se převlékla do dámské béžové košile, hnědých tříčtvrťáků a béžových elegantních mokasín. Pak jsem se otočila na Setha a naznačila svou připravenost k čemukoliv. Bylo mi jasné, že tu něco nehraje. Popadla jsem ještě lehkou hnědou letní bundu a vyrazila za ním ze dveří.
 
Snový průvodce - 10. července 2014 15:34
gral_bohu7694.jpg

Místní smetánka

~Ma’at, Seth~

 

Bar byl určen hlavně pro ty, kteří si chtěli dát skleničku, popřípadě něco k zakousnutí. Jídelna byla v jiné částí budovy a navíc do baru jste museli sjet výtahem, jelikož byl umístěn pod hotelem. Dokonce i atmosféra navozovala pocit několika metrů nad hlavou. Všude hrály fialové barvy v podobě malých podlouhlých zářivek a stoly čtvercových tvarů zdobily bílé krajkové ubrusy s pletenými fialovými tácky. Samotný bar vypadal jako chřtán jeskyni. Člověku se zdálo, že by vás vtáhnul, i když tady sál peníze zákazníků.

 

Na barové židličce seděla žena. Nemohli jste vědět, že ona je zrovna tou slečnou Beaulieu. Nicméně její bílé šaty a stejně bělostné vlasy mluvily za vše. Byla to ta samá osoba, kterou zahlédl Seth na módní přehlídce.

 

Jen, co jste vstoupili, natočila svou bledou tvář rovnou k vám a pokynem hlavy vám naznačovala, abyste si k ní přisedli.

 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2020 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.20891714096069 sekund

na začátek stránky