Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Grál bohů

Příspěvků: 1351


Hraje se Denně INFORMACE  Vypravěč Yuki Sumire je offlineYuki Sumire
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Váli *Valerius Liarsson* je offline, naposledy online byla 26. února 2019 18:58Váli *Valerius Liarsson*
 Postava Sigyn *Sebille Moretti* je offline, naposledy online byla 06. dubna 2020 16:55Sigyn *Sebille Moretti*
 Postava *Árés* Alexander Rubin je online *Árés* Alexander Rubin
 Postava Loki *Thomas Hiddleston* je offline, naposledy online byla 07. dubna 2020 20:47Loki *Thomas Hiddleston*
 Postava Seth *Sebastian Light* je offline, naposledy online byla 16. února 2019 16:39Seth *Sebastian Light*
 Postava Hádes *Gerallt Jernigan* je offline, naposledy online byla 08. dubna 2020 0:01Hádes *Gerallt Jernigan*
 Postava Ma`at *Orora Nafré* je offline, naposledy online byla 03. července 2019 19:06Ma`at *Orora Nafré*
 Postava Artemis *Alyss Ellery* je offline, naposledy online byla 07. dubna 2020 20:47Artemis *Alyss Ellery*
 Postava Thór *Chris Hemsworth* je offline, naposledy online byla 07. dubna 2020 22:17Thór *Chris Hemsworth*
 Postava Fortuna *Lucky Dubois* je offline, naposledy online byla 30. srpna 2017 19:24Fortuna *Lucky Dubois*
 Postava Athéna *Annabeth Ness* je offline, naposledy online byla 15. února 2020 9:26Athéna *Annabeth Ness*
 Postava Sif *Sofia Garner* je offline, naposledy online byla 07. dubna 2020 20:47Sif *Sofia Garner*
 Postava Dionýsos *Otec Dennison* je onlineDionýsos *Otec Dennison*
 
Sigyn *Sebille Moretti* - 07. května 2014 09:25
sigyn4699.jpg
Detektivka Sigyn
Řím

Přirozeně, že při pohledu na mě přestal blábolit a vysoukal ze sebe informace o nové mrtvole.
Do Fenrirovy díry...
Zakleji vduchu, když zjistím o koho jde.
"A jak ten někdo vypadal? Zkus mi ho popsat, třeba se ti to nezdálo..."
Teprve až když odpoví, pouštím Henryho ze svého uklidňujícího vlivu a ihned se vydám k pokoji Olivie. Chci vědět víc. Diskuze s policí mě nenervuje tolik, jako vědomí, že nám tu řádí něco, co na Zemi nepatří a zabíjí to MÉ pacienty.
Já si říkala, že dnešek nevěstí nic dobrého...
Počínaje snem, pokračujíc přes zabíjející cosi... zajímá mě, jak tento den skončí...
Třeba nakonec skončím ve vězení s tím, že tady vraždím já... to už by mě dneska asi vážně zabilo... no... tak ne no...
Do pokoje směřuji možná marně, ale raději se tam podívám abych se ujistila, že tu stejně nic neucítím, jako předtím, než aby tu byla nějaká stopa, kterou uvidím jen já. Pokud mě Lora následuje, úspěšně ji ignoruji svým přemýšlením nad neznámým zabijákem.
Za deset minut budou výsledky, ale výsledky čeho? I kdyby byla zabita něčím nadpřirozeným, lidé si to stejně označí za něco, co jsou schopni pochopit...
Pokud v pokoji nic nenajdu, směřuji do márnice, abych mohla obhlédnout tělo, jestli mi o sobě drahá Olivie dokáže ještě něco naposledy sdělit.
 
*Árés* Alexander Rubin - 05. května 2014 18:32
vishous_by_morgaine1d5eslvl7250.jpg
Hadi v letadle kanceláři

Páčidlo fungovalo, tak jsem se mu rozhodl ještě dát šanci. Je sice poněkud zvláštní ohánět se páčidlem proti hadovi, ale vypadá to že je to učiné. Dýku sice budu potřebovat, ale tu si nechám na ten konec. Jako plán B.
Ještě předtím tedy než se pokusí had o další útok, tak zopakuji to stejné. Umlátit jej páčidlem.(57%)
Možná udělám z páčidla svou novou zbraň.
Je poněkud fajn, že můj humor ještě nezanikl. Ani v situacích, když jde do tuhého.
Abych nezapomněl, musím si napsat poznámku o tom, že nemám otevírat krabice.. vždycky v nich je překvapení.. A taky až to tu skončí, bych mohl zjistit kdo vlastně posílal ti krabice... protože ten někdo si to šíleně vypije.

"Nesnáším hady!" Zavrčel jsem a opět jsem se mu pokusil věnovat další úder, který se mi ne zrovna podařil. (21%)
Začínalo mně to přestávat bavit.
Ta stvoření se mi prostě nelíbila, to za prvé. Za druhé mi připadala nezajímavá. Za několikátý... čekal jsem spoustu jiných setkání s obludnými obludami co se mně budou pokoušet zabít, ale nikdy bych to netypoval na hady.. teda hada. Jsou to kluzké, bezpáteřní a usičené potvory.
 
Seth *Sebastian Light* - 05. května 2014 11:00
04bbbdea5e3bba5860255f73c16740303126.jpg

Yes, my lord! - Sebasčan san, později s Ma´at

Když mi ženu popsal, poslal jsem ho, aby mi ji přivedl, ale vrátil se sám s tím, že je to divné, ale žena tam není.

Poslal jsem ho, aby se podíval, jestli jí někde nenajde, ale vrátil se s tím, že ji nikde nenašel. Vrtalo mi to hlavou, ale nemělo cenu se zde ještě zdržovat. Vrátil jsem se v limuzíně do hotelu, dal jsem si horkou sprchu a v hlavě jsem měl obraz oné ženy. Byla skutečně andělem nebo to byla jenom moje představivost?
 

Usnul jsem s tím, že uvidíme, co přinesou další dny. Ráno jsem vstal poměrně brzy, nějak jsem nemohl dospat, jako kdybych měl předtuchu, že se dnes stane něco významného.

Slunce dopadalo na řeku a pomalu zalévalo prostředí za okny. Po ranní hygieně jsem se oblékl poněkud ležérněji, nejdu přeci na prohlídku, ale jen na snídani. Vzal jsem si tedy světlé kalhoty a k nim černou košili s rozhalenkou. Zamířil jsem dolů do jídelny, kde vše bylo honosně zařízeno a jídlo tolik, že si každý mohl vybrat podle chuti. Podlahy byly naleštěny a vše bylo perfektní, jak musí být v tak drahých hotelích. Je to standard, který musí být dodržen, aby byl zákazník spokojen. Líbilo se mi to.
 

Všiml jsem si stolu s kávou a zamířil jsem k ní, rozhlížel jsem se po jídle, které bych si ke kávě dal, takže jsme si nevšiml ženy, se kterou jsem se málem srazil. Jakmile jsem ji spatřil, došlo mi, kdo to je. Poznání mi projelo tělem jako blesk. Ma´at. Další z těch, co "znaly" mého bratříčka. Na jednu stranu jsem byl mile překvapen, že se setkávám s jiným bohem, ale na druhou stranu, zase někdo, kdo byl na straně mého tupého bratra, buď mu země těžká jako kámen.

"No ne! Koho to tady nemáme?" prohlédnu si ji od hlavy, až k patě a vrátím se zpět k jejím očím.

 
Snový průvodce - 05. května 2014 10:46
gral_bohu7694.jpg

Zvláštní až nečekaná návštěva

~Hádes~

Čas: cca 14:00

 

Dveře se otevřely a dovnitř vstoupila žena s dlouhými tmavě hnědými vlasy, plnými rty a čokoládově hnědýma očima. Už jen z jejího pohledu šlo poznat, že si věří a spočinula na tobě pohledem, který byl hodný i bohů. Cítil jsi z ní něco, co nebylo lidské a blížilo se to víc k smrti. Jako by vstala z mrtvých. Od ukřižování Krista to nebylo výjimkou. Pokud bych mohla překroutit historii křesťanství, tak byl předkem všech nemrtvých a zombíků. Ale to jsme zašli trochu mimo.

 

Žena počkala, než se za ní dveře zavřely a její výraz se lehce změnil. Nebyl nepřátelská, ale spíš jsi v něm zahlédl obavy. Opět kolem tebe provál závan něčeho, co sem nepatřilo. I hnědovláska lehce potočila hlavu, jako by to hledala. Na chvíli se očima zastavila na stažených žaluziích a konečně řekla: „Tohle ti před nimi nijak nepomůže,“ řekla to s velkou jistotou. „Vím, kdo jsi,“ zarazila tvé případné otázky. „A vím, co chceš, ale musíme odsud rychle zmizet, jinak tě najdou,“ jen na setinu vteřiny jsi zaslechl divný sykot. „Nejsem nepřítel, ale musíme jít hned!“

 

Jen, co to dořekla, napravo od ní se vytvořil tobě dobře známý portál, který vždy vedl jenom na jedno místo. Do podsvětí, ale nyní to bylo peklo. „Tam nikoho nezajímáš. Neví o tobě a ti, co by měli vládnout, jsou uvrženi do díry, kterou znáš pod názvem Tartaros.“

 

Rozhodnutí bylo na tobě. Budeš jí věřit a projdeš portálem? Ale co když to je past? Pokud však mluví pravdu, tak tu bylo něco, co se tě pokoušelo najít a chytit. Sám bys tomu nejspíš čelit nemohl.

 
Snový průvodce - 05. května 2014 10:19
gral_bohu7694.jpg

Kdejakej permoník tu z díry civí jako Němec na Orloj!

~Seth = Sebasčan~

Čas: posunem to až na ráno

 

" Jak vypadá? A myslím podobu ne jestli je kus nebo ne!?"

Muž pozvedl obočí, což za černými brýlemi nešlo moc vidět. Pak rychle odpověděl: „Bílé šaty a byla to jedna z těch dívek, co si barví vlasy na bílo, pane,“ dalších detailů si nejspíš už nevšímal, ale tobě to mohlo přijít povědomé. Když se však šel podívat, jestli tam fanynka ještě je, tak nebyla. „Ona odešla,“ pronesl nechápavě, jelikož před tím na něj dorážela, aby se mohla s tebou setkat.

 

Dívka či ta podivná žena zmizela. Pokud jsi chtěl, tak se ti po ní ochranka ještě podívala, ale bez výsledku. Nakonec jsi jel do hotelu a po zbytek noci dělal, cos chtěl.

 

Setkání dvou sousedů

~Seth, Ma‘at~

Čas: cca 9:30 (Úterý 4.3.)

 

Ma’at měla svůj pokoj v jiném patře než Seth. Malým oknem viděla na řeku Seinu a doléhal k ní tlumený ruch hlavního města Francie. Už kolem osmé na dveře klepala pokojová služba kvůli úklidu, a tak byla nucena opustit svůj kutloch a jít do místní jídelny. Celý hotel měl tři základní barvy. Tmavě hnědou, žlutou a světle béžovou. Podlahy, pokud je nepokrýval hnědý huňatý koberec tlumící kroky, odrážely postavy hostů, a kde kdo se mohl na sebe podívat, jak mu to sluší. Tak byla naleštěná.

 

Každý hranatý stůl byl prostřen a uprostřed stála malá váza se žlutou růží. Podél oken stály delší stoly a na nich plno různých pokrmů, ze kterých jste si mohli vybrat a do syta se najíst. Od jednoduchých salátů po složité zdobené zákusky, přes obyčejné lupínky. Kromě kávy se tu podával čaj a víno. Našla se tu i místa s kuřecími kousky, pokud měl zrovna někdo chuť.

 

Jídelna bylo místo, kde jste na sebe narazili. Skoro jste do sebe narazili, ale věděli jste, že i když vaše obličeje nejsou stejné, mohli jste pocítit vlnu poznání, která brněla celým vaším tělem. Stáli jste naproti jiného boha a navíc ten bůh byl ze stejného panteonu.

 

Pozn. PJ.: teď si můžete odehrát svoje, takže vás v tom zatím nechám :)

 
Seth *Sebastian Light* - 04. května 2014 20:17
04bbbdea5e3bba5860255f73c16740303126.jpg

"Dole v dole" tedy... dole pod pódiem - Paříž

 

Seděl jsem v zákulisí a snažil jsem se soustředit na přítomnost, ale ty oči mě pronásledovali do chvíle, než za mnou přišla Vanessa. Musel jsem ji vnímat už jenom kvůli tomu, že jsem ji asi pěkně zavařil. Ne že by mě to nějak zatěžovalo, ale teď bylo lepší myslet na něco jiného než anděla?

 

Vanessa nebyla naštvaná, pouze měla starost. Zvláštní to svět, tohle mě udělat někdo, kdo pro mě dělá, tak ho zbičuji a hodím krokodýlům jako za starých časů. No jiná doba, jiné mravy...

Chtěla dokonce volat sanitku, což jsem zavrhnul a sledoval, jak nadává nevinným, ale hodit to na někoho jiného, než na modela je taky řešení. Dívka, která to schytala za mě se rozbrečela a její kamarádka, sestra nebo někdo mě probodl nenávistným pohledem, který mi tolik připomněl minulost. Jak příjemné cítit zase trochu té nenávisti, i když tohle byl jen slabý čaj proti pohledu mého mrtvého bratra.

 

Vanessa pořád zdržovala a že mě nepustí a podobně, nechtěla si nechat cokoli vysvětlit, když v tom ji volal manžel. Toho jsem hodlal využít a chtěl jsem se vypařit, když ke mě přišel muž z ochranky: „Je tu vaše fanynka a je docela dost neodbytná. Máme se jí zbavit?“

Nejdřív jsem chtěl říct, že se jí mají zbavit, ale pak jsem se zamyslel: " Jak vypadá? A myslím podobu ne jestli je kus nebo ne!?" zeptám se chlapa od ochranky. Pokud odpoví cokoli jiného než bílé vlasy a zvláštní oči, řeknu mu, ať ji předá fotku s mým podpisem a pošle ji pryč. V opačném případě ji nechám poslat k sobě.

 
Hygieia*Cora Stavropoulos* - 03. května 2014 19:54
hyg7535.jpg
Hotel

Mydielko bolo asi na tom celé najlepšie! Žene som sa poďakovala spôsobom ako keby mi podarovala minimálne zlatú tehličku. Dokonca som jej aj spomenula, že sama vlastním obchod s ručne robenými hygienickými prostriedkami, a že v budúcnosti by som sa nebránila so spoluprácou s hotelom a mohla by som im vyrábať veci na objednávku. A ako bonus ženu aj informovala o tom, ako efektívnejšie ustielať postele, ako zintenzívniť vôňu aviváže.

"Výlet? A ešte k tomu v cene? A toto je čo? Raj?" Mierne som sa zarazila tým čo som povedala, ale radšej som to už nezahovárala. " Najprv mydielko, teraz dokonca mám aj v cene výlet? To by som bola hlúpa ak by som takú skvelú ponuku nevyužila, však?" Aj keď popravde som sa desila cesty autobusom. Utešovala ma len myšlienka, že to bude zrejme autobus otvorený, plne vetraný a tým pádom hygienicky relatívne nezávadný. Poďakovala som, dala som žene pár eur sprepitného. Mince som mala zabalené v malých uzatvárateľných vreckách. A rovných 10 min pred odchodom autobusu som stála pri recepcii plná očakávaní a hlavne toho pocitu, že autobus mi možno hľadanie, iných božských osobností , uľahčí.

 
Hádes *Gerallt Jernigan* - 03. května 2014 15:30
hades_013052.jpg

V kanceláři:



Na internetu jsem našel plno na první pohled užitečných informací, které mi ale moc nepomohly. Názvy tří ze čtyř řek mi nic neřekly a čtvrtá normálně teče v Íráku. Jestli je Ráj tam, tak jej Muslimové už dávno zničili. Jejich Alláh a křesťanský Bůh je sice jeden a ten samý, lidé to ale jaksi odmítají pochopit. Normálně by mě to těšilo, protože by to přinášelo mraky duší do Podsvětí, když už mi ale nepatří, tak mě to spíše užírá. Může samozřejmě být nějak skrytý a asi i bude, ale prostě nevěřím, že by byl tam.

Co se stalo potom, mě docela překvapilo. Nejspíš mě přišel navštívit někdo s nadpřirozenými schopnostmi. jestli mě ale chce vyděsit, nebo dokonce přemoci v mé vlastní doméně, tak se šeredně zmýlil. Jsem tu připravený na všechny druhy vetřelců, na které ještě stačím.

Předehra neznámého vetřelce naštěstí rychle skončila. Už to začínalo být docela otravné. Asi se konečně odhodlal předvést se ve své plné kráse a síle, což jenom dokázal fakt, že si ho všimla i Helen.
"Ať jde dál," odpovím jí a zmáčknu jedno z tlačítek na rubu mého stolu. Přes všechny okna okamžitě spadnou žaluzie (i když ještě ne úplně zatažené) a v místnosti je rázem mnohem temněji. Jestli bude chtít bojovat, druhým stisknutím zatemním místnost úplně a pak ať se těší.
 
Snový průvodce - 03. května 2014 15:02
gral_bohu7694.jpg

Řím

~Hygieia~

Čas: cca 13 h (let je kol dvou hodin, dejme tomu, že’s letěla kol 10-té a další hodinu ti trvalo se vypakovat z letiště. Místy to vážně dlouho trvá.)

 

Pocit, že ve městě je více než jeden bůh zesílil v momentě, když jsi za sebou zavřela dveře hotelového pokoje a mohla se konečně vybalit. Koupelna byla skromně vybavena, dostala jsi jedno miniaturní mýdélko a jeden velký a malý ručník. Přítomnost boha v tomto hotelu byla však minimální. Hlavně proto, že většina z nich si žila jak papaláši a vybrali by si určitě dražší a luxusnější hotel.

 

Na dveře zaklepala hotelová služba a zeptala se, zda něco nepotřebuješ. Dokonce ti nabídla i nějaké výlety. Říkala to asi nějak takto: „Ve tři se koná okružní jízda po Římě,“ usmála se zářivě a nabízela ti leták. „Pokud byste měla zájem, tak deset minut předem buďte dole u recepce. Je to v ceně. Pojede se autobusem se střešními sedátky.“ Na to odešla a nechala tě, aby ses sama rozhodla. Poznat Řím a možná narazit i na někoho ze svých. Je tolik možností.

 
Ma`at *Orora Nafré* - 01. května 2014 11:15
orora2317.jpg
Tři, dva, jedna, odlet!

Dorazila jsem domu poněkud ve spěchu. Možná jsem přejela i několik červených, ale na to jsem nebrala ohledy. Na nějaké dodržování předpisů jsem až moc roztěkaná, vzrušená a natěšená na...já ani nevím na co.

Vykašlala jsem se na výtah a vyběhla jako drak po schodech do šestého patra luxusního věžáčku co mého doslova božího bytu. Nikdy jsem si moc nezakládala na hmotném majetku, ale léta...co léta...tisíciletí na Zemi prostě i bohyni změní. A já tenhle byt prostě miluju. Zahrádka na střeše s malým jezírkem se spoustou vodních živočichů. Místo odpočinku. Úžasná a obrovská postel se kterou mam asi hodně hluboký vztah. A vůbec všechno...ale to teď bylo úplně banální. Jediné co mě zajímalo, kde mam kufr.

Po cestě autem se mi mnoho věcí rozleželo v mysli a došla jsem k závěru, že až tak daleký sever to nejspíše nebude. Co taky tam, že? Je tam zima, a buď moc tma, nebo moc světlo. Ale od Egypta, je sever vlastně celá Evropa. Jak jsem tak balila, ani nevěděla kam, zakopla jsem při běhání sem a tam o časopis na podlaze...spíše než zakopla, uklouzla a dalo mi práci to na lodičkách vybrat. Ovšem co bych byla za okřídlenou bohyni, kdybych se natáhla při takové hlouposti. Podívala jsem se na časopis, kde měl ve tváři obtisk mého podpatku hezký model...Tak počkat..."Seth? No nene!" musela jsem se tomu zasmát. Odložila jsem věci, které jsem rovna nesla ke kufru a zvedla časopis, ve kterém jsem začala listovat. Jaká náhoda. Celé roky o nikom ni slova a najednou v jeden den tolik podivností. Hlavní podivnost byla, že já takové časopisy vůbec neodebírám. Co se módy týče, jdu do obchodu - vyberu dle svého vkusu - zaplatím - odcházím. Nikdy jsem se trendy lidí nezaobírala, sami ani nevědí, co je hezké a slušivé a občas co jsou schopni na sebe navléknout...

Celkem pobaveně jsem si prohlížela jeho fotku. Vyklubal se nám z něj celkem fešák. A jak slavný fešák. Bylo to jak z bláznivého vtipu, ale dalo mi to směr - Paříž. Kde jinde začít? Možná jsme se za dob svého božství moc nebavili, ale každý jsme holt měli jinou práci a myslím, že on byl až příliš zaneprázdněný svým bratrem. Je pravda, že se o něm Usir párkrát zmínil...né moc mile, ale každý si musí názor udělat sám. Je rozhodnuto!

V rychlosti jsem si sbalila. Nehodlala jsem se vláčet s obrovským kufrem a tak jsem zabalila skromně, přesto elegantně. Co bude potřeba, dokoupím. Snad se nám státy budou během mé nepřítomnosti chovat slušně. V rychlosti jsem zavolala na letiště a zarezervovala letenku na let, který měl odlétat za dvě hodiny. Tak akorát na vyřízení všech věcí. Chvíli mě zdrželi telefonáty po asistentech a soudech, než jsem všem vysvětlila, že mám naléhavou soukromou věc a aby se o případné problémy postaral můj mluvčí a zástupce. Tik, tak, tik, tak...

Už bylo na čase vyrazit. Nasedla jsem do auta. Během jízdy jsem si vyjednala ubytování v hotelu Shangri-La. "To bude panečku překvápko." zazubila jsem se za volantem a jen co jsem zaparkovala před letištěm, odbyla si rychlé odbavení a nastoupila do letadla, už se startovalo. Za necelé dvě hodinky budu na místě. Bude asi tak 11 večer. To už se asi půjdu spíše jen natáhnout a nechám vše na ráno nového dne.
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2020 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.20797395706177 sekund

na začátek stránky