Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Grál bohů

Příspěvků: 1351


Hraje se Denně INFORMACE  Vypravěč Yuki Sumire je offlineYuki Sumire
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Váli *Valerius Liarsson* je offline, naposledy online byla 26. února 2019 18:58Váli *Valerius Liarsson*
 Postava Sigyn *Sebille Moretti* je offline, naposledy online byla 06. dubna 2020 16:55Sigyn *Sebille Moretti*
 Postava *Árés* Alexander Rubin je offline, naposledy online byla 09. dubna 2020 18:33 *Árés* Alexander Rubin
 Postava Loki *Thomas Hiddleston* je offline, naposledy online byla 08. dubna 2020 20:09Loki *Thomas Hiddleston*
 Postava Seth *Sebastian Light* je offline, naposledy online byla 16. února 2019 16:39Seth *Sebastian Light*
 Postava Hádes *Gerallt Jernigan* je onlineHádes *Gerallt Jernigan*
 Postava Ma`at *Orora Nafré* je offline, naposledy online byla 03. července 2019 19:06Ma`at *Orora Nafré*
 Postava Artemis *Alyss Ellery* je offline, naposledy online byla 08. dubna 2020 20:09Artemis *Alyss Ellery*
 Postava Thór *Chris Hemsworth* je offline, naposledy online byla 07. dubna 2020 22:17Thór *Chris Hemsworth*
 Postava Fortuna *Lucky Dubois* je offline, naposledy online byla 30. srpna 2017 19:24Fortuna *Lucky Dubois*
 Postava Athéna *Annabeth Ness* je offline, naposledy online byla 15. února 2020 9:26Athéna *Annabeth Ness*
 Postava Sif *Sofia Garner* je offline, naposledy online byla 08. dubna 2020 20:09Sif *Sofia Garner*
 Postava Dionýsos *Otec Dennison* je offline, naposledy online byla 09. dubna 2020 18:33Dionýsos *Otec Dennison*
 
Loki *Thomas Hiddleston* - 29. března 2019 16:36
loki94861.jpg
WALL-E
~Thór + Hela~

O Ambrózii jsem něco slyšel, ale moc do podrobna jsem to nestudoval. Filmy a tak. V těch je toho plno a když vezmu v potaz film Thor, tak ani těm informacím moc nevěřím. K ledovým schopnostem mám zatraceně daleko a říkat mi, že jsem vlastně otec animované postavičky Elsy je urážející.

Obrázek



Vyslechl jsem si Thórovo vyprávění, jak jsem se tady dostal. Informace o Váliho runě mě překvapí. Povytáhnu obočí. Tak proto je proti mě tak vysazený. Nemůžu říct, jakou má jeho runa přesně účinek, kterou do ní vložil její stvořitel. A kdo to mohl být? Určitě někdo z našeho panteonu. Álf? Jiný skřet? Někdo z bohů?

Celou dobu jsem měl Helu na klíně a nechal ji, aby si hrála s mými prsty. Je to docela změna, když nemusím potlačovat nutkání ječet bolestí. Tlak na hrudi nezmizel. Měl jsem dojem, že ambrózie měla za úkol potlačit bolest, ne odstranit problém.

"O Váliho runě nemám tušení," opřel jsem se pohodlněji a trochu sebou cukl, jako by si umrtvená runa dožadovala pozornosti. Jak dlouho ambrózie bude ještě působit? "Ale k té svoji jsem přišel kvůli skřeta Andvariho," přejel jsem se volnou rukou přes hrudník při čemž to Hela brala jako signál na hru a skočila mi na ni. Dopadla rovnou na runu a já na chvíli zavřel oči a počítal do deseti.
To přežiješ, pomyslel jsem si a usměrnil malou, aby mi neležela na bolestivém místě. "Pamatuješ si na něj? Tak nějak jsem mu ukradl prsten, který jsem pak dal Sigyn k zásnubám," lehce jsem se ušklíbl. Chtěl jsme pro ni něco cenného a Andvaranaut mi přišel jako skvělý nápad. "Nějak se dozvěděl, že jsem to byl já a našel mě, když jsem byl u Sigyn. Museli jsme pro ten prsten až na Asgárd," zalesklo se mi v očích. "Je to pustina," vzpomínky na to místo nebyly příjemné. Vynechal jsem to, že to byl Sigyin nápad si prsten nechat a dát skřetovi iluzi. A pak to takhle dopadlo. "Nedodrželi jsme lhůtu a tohle mi udělal."

"Kdybych věděl, jak se té runy zbavit, udělal bych to," podotkl jsem skutečnost, která mě štvala celou dobu. "Tady nepadly nějaké nápady?"

Pokud chtěl Thór něco říct, vešel dovnitř muž, který ve mě evokoval rozporuplné pocity. Nebyl jsem si jistý, zda se dívám na muže nebo ženu arabského vzhledu. Dobře, egyptského. Když na mě upřel oči, jako by se mnou koketoval. Ode mě si vysloužil zúžení víček.
"Tome, vítej mezi bdělými," měl veselý tón, který mě tak trochu přiváděl k šílenství. Podíval jsem se na Thóra, co to Tome mělo znamenat. "Už jsme se setkali, ale jak je vidno, nic si nepamatuješ. Nadir Saqqaf neboli Serqet," mírně sklonil hlavu.
"Nesu dvě zprávy," mluvil rychle a jeho vykoulené oči neustále přeskakovaly ze mně na Thóra či Helu. "Váli se uklidnil a naštěstí smích nebyl vedlejším účinkem jako u tebe. Ale mám dojem, že spíš vrčí. A ta druhá zpráva," usmál se od ucha k uchu. "Arthur vzkazuje, že tu máte návštěvu."
 
Thór *Chris Hemsworth* - 29. března 2019 14:53
f4973093fc99d98c0d7d4716461750855954.jpg

KONEČNĚ PŘI SMYSLECH
Loki, Hela




Tak se zdá, že můj plán jak zabavit Helu je úplně k ničemu. Lokiho smích jí evidentně přijde mnohem zábavnější. Né že by mi to tedy přidávalo na klidu, ale nechávám ji být. Lepší než kdyby začala brečet. Po chvilce se aspoň stalo něco, v co sem doufal celou dobu. Loki na mně promluvil. A kupodivu celou, souvislou větou. No konečně.. Přijdu k němu blíže a s úlevou se pousměji.

"Slyšel jsi o Ambrózii? Nějaký božský lektvar, něco co používali Řekové. Nevěděli jsme si s vámi rady, tak sme museli zkusit aspoň něco". Řeknu vlastně popravdě a pořádně si Lokiho prohlédnu. Nevypadá že by sebou chtěl nějak škubat či rvát za popruhy a tak myslím nebude vadit, když ho uvolním. Rozvážu mu tedy pouta a pokud bude chtít, tak mu pomohu posadit se.


Skřeta? Podivím se nad tím co Loki řekl. Že by přeci jen tušil jak k té runě přišel? Tiše si povzdychnu a dojdu k malé Hele. Vezmu si zpět mobil, ji vezmu do náruče a donesu k Lokimu, kde ji posadím k němu na lůžko. "Nuže od začátku.. Ten štír nás přenesl z mé chaty ke Starkovi. Přesněji do nějaké místnosti, kde je jakýsi artefakt. Ten má odhalovat skryté hrozby. Má dýka se ukázala být v pořádku, ale stalo se něco s tebou a s Válim". Začnu pomalu aby to Loki stíhal vnímat. Dám mu chvilku a pak pokračuji.


"Daly vás na pokoj, ale Váli vypadal že je na tom hůř než ty, dokonce se málem přeměnil. Mně napadlo že by jsi mohl něco vědět a tak jsme vás prozatím oddělily... Jde o to, že ty máš na hrudi runu nauthiz. Váli má na ruce runu tiwaz. Podle toho co se nám podařilo zjistit, to vypadá, že vás dva někdo proklel. Bohužel nevíme kdo a ani jak vás toho zbavit. A tak jsi dostal tu ambrózii, v naději že se ti aspoň na chvíli vyjasní v hlavě a budeš nám moci nějak poradit.


Jak vám dvěma máme pomoct? Zda se jde těch run nějak zbavit?"
 
Loki *Thomas Hiddleston* - 29. března 2019 11:59
loki94861.jpg
Ambrózii už nikdy
~Thór + Hela~

Toho slintajícího idiota mu dám sežrat. Bohovéžel reakce na to byl jen další smích. Zatnul jsem zuby a přidušeně se snažil potlačit další návaly smíchu. Vzdal jsem to ve chvíli, kdy mi bolestivě puklo v uších, a tak nezbývalo nic, než čekat, až to samo přestane.

Hela byla mým stavem fascinována víc než tím, co ji Thór pouštěl na mobilu. Dokonce se k tomu sama přidávala, což mi moc nepomáhalo a nutilo se smát dál. Ale po nějaké době jsem cítil, že smích pomalu ustává. Ještě jsem se párkrát zachechtal a zůstal unaveně ležet.

Pak jsem natočil hlavu k Thórovi a všiml si jeho výrazu. Nebyl jsem si jistý, co přesně v jeho tváři číst. "Ta pouta už nebudou nutná, ne?" zacloumal jsem rukama a vydechl. Bylo to jako sen. To, co mi dali, působilo na mou mysl jako povlak tišící všechny neduhy. "Co to sak..." zarazil jsem se, protože jsme tu měli malou Helu, "uhm, bylo?"

Jestli mi Thór uvolnil pouta, tak jsem se posunul nahoru a posadil se. Položil jsem si ruku na hruď, která sálala teplem, a když jsem se podíval, co to tam přesně mám, nestačil jsem se divit. "Jestli toho skřeta najdu," zavrčel bych, kdyby mi to moje štěstím obestřená mysl dovolovala. "Vysvětli mi, jak jsem se dostal do téhle situace," požádal jsem Thóra, a chvíli jsem přemýšlel a ještě jej požádal o další laskavost. "Podáš mi Helu? Prosím?"
 
Artemis *Alyss Ellery* - 29. března 2019 11:43
artemis_alyss28072.jpg
Áres!?
~Athéna, Áres + Apollón, o kterém ví jen Áres~

Když vyslovila jeho jméno, hrklo to ve mě a málem jsem přepadla přes okraj, když jsem se snažila rozpoznat postavy pod námi. Jen díky svému umu držet rovnováhu téměř v jakékoliv situaci, pokud do mě někdo zezadu nedrcne, jsem se udržela na místě a nepoznala tak náruč temné propasti. Ještě tohle by mi chybělo.

Byla to náhoda nebo nás něco opět svedlo dohromady? Podmínky byly mizerné a vůbec. Sice jsme na sebe viděli, ale přitom byli tak daleko a nezdálo se mi, že by nás Áres poznal. I když jsem si to spíš domýšlela, protože na takovou vzdálenost jsem nebyla schopná poznat, jak se tváří.

"Musely bychom se vrátit," kývla jsem směrem k mostu, ale na druhé straně to stále vypadalo jako při zemětřesení. "Což nepřipadá v úvahu," klekla jsem si a vykoukla nad propast, jestli neuvidím nějaký výběžek pod námi. Nic mě nenapadlo, jak ty dva dostat na svou stranu. Připadala jsem si absolutně bezmocná.

"Vidím pod námi další cestu, ale nevím, jestli tam ústí nějaká chodba. Jedině to slézt dolů?" natočila jsem k Athéně hlavu. Netušila jsem, čeho tím dosáhneme, ale alespoň bychom byly blíž a snad už mohli nějak komunikovat.

"Wow, vy záříte," ozval se za námi ženský hlas, až jsem naskočila a opět jsem málem skončila v hlubinách Tartaru. Otočila jsem se prudce s bleskurychle vytaseným nožem. Blondýna s úžasně modrýma očima a tvářičkou, kterou by jí záviděli staří i mladí. Vypadala nevině a v bílých šatech, které posilovaly představivost, co má pod nimi, se na nás dívala s lehkým úsměvem. Musela si uvědomit, že nevíme, kdo je. "Afrodita," sladce se usmála. "Celý Tartaros je na nohou kvůli vám. Artemis a?" podívala se na Athénu. Nebyla jsem si jistá, proč ví kdo jsem a u Athény ne, ale teď bylo přednější vyřešit, co se to sakra děje. Jaký povyk?

"O čem to mluvíš," postavila jsem se a pro jistotu jsem se dotkla její paže, jestli nelže. Opravdu to byla bývalá milenka mého chlapa. Vážně o Áreovi mluvím jako o svém příteli?
"Brána se otevřela a je stále otevřená," vysvětlila bohyně lásky a krásy. "Něco ji takhle drží. Thanatos se může zbláznit," zachichotala se. Další z nás a tady?

Stále mi však nebylo jasné, jak se sem dostala. "Tak dobře," schovala jsem nůž. "Co tu děláš? Celou dobu jsme nenarazili na živáčka a najednou se tu objevíš... odnikud."
Afroditin smích zněl jako zvonečky. Pokud jsem ji nepřiměla mluvit, tak Athéna ano.
"To tvůj bratr mě sem zavedl," její odpověď byla ještě víc nesmyslná, než jsem čekala. Pak ukázala směrem k Áreovi a muži, kterého u sebe držet.
Ne, zavrtěla jsem hlavou. Ten druhý byl Apollón?

Afrodita přistoupila k Athéně a zpoza zad ji podala lano. Ne, neptejte se mě, kde to celou dobu měla. "Určitě vám přijde vhod a," než předala provaz, "slibte mi, že mě odsud dostanete taky."
 
Thór *Chris Hemsworth* - 28. března 2019 23:07
f4973093fc99d98c0d7d4716461750855954.jpg

POCHYBNÉ ÚČINKY AMBRÓZIE
Loki, Hela, Nárvi, Serqet




Tiše sem vyčkával a sledoval Lokiho. Samozřejmě sem byl zvědavý co se s ním stane, zda ta Ambrózie aspoň trochu pomůže. "Loki?" Špitnu když vidím jak se dívá. Zřejmě je to jen nějaký reflex, nebo co, protože přes to že se dívá přímo k nám, tak nejeví známky toho že by vnímal. Co má tohle být? Smích? On se opravdu začíná smát! Ještě by na mně teď mohl zkusit vybafnout a přísahám, že bych ho poslal na nějaké jiné lůžko!


"To asi jo.." Odpovím doktorovi, přes to že zrovna v tomhle stavu nám Loki pořád není k ničemu. Nápad dát trochu i Válimu se mi moc nezamlouvá, ale co jiného teď zmůžeme? Aspoň nebude cítit tak příšernou bolest. No nazdar.. Teď se Loki směje tak, jako by slyšel ten nejlepší fór na světě. Jak často sakra tohle ti bláznivý Řekové pili?


Podívám se za odcházejícím Serqetem. Zdá se, že se mu ten nápad zalíbil. "Vlastně to, co jsi řekl Nárvimu.. Elixír života, věčné mládí". Odpovím mu. "Ale najít nějaké z nich.. To by byl opravdu zázrak. Vůbec si nejsem jistý, zda nějaká jablka na Midgardu zbyla". Jistě, měla je opatrovat Idunn, ale kdo ví, kde ta teď je. Počkám až Nárvi s doktorem odejdou a pak se opět zadívám na Lokiho.


No výborně! Zdá se, že už přeci jen začíná aspoň trochu vnímat. Jestli se tomu tak dá říct. Zřejmě ví že sem tady, ale pořád vypadá jako by byl velice, velice opilý a nebo jako kdyby mu někdo dal nějakou drogu. "Loki.. No konečně. Už sem se bál, že z tebe bude nadosmrti smějící se, slintající idiot!" Zkusím ho trochu poškádlit. Sice neslintá, ale to on neví, né? Vím jaký je, mohl by chtít zachovat si svou důstojnost a tak by se mohl snažit více vnímat. Za pokus to stojí.

"Loki, no tak.. Musíš se probrat. Jde o Váliho život.. Přeci nechceš aby se mu něco stalo, né?" Řeknu mu ještě a pak se začnu věnovat Hele. "Ahoj maličká". Mile se na ni usměji a vezmu ji z té "postýlky". Chvilku přemýšlím co s ní a nakonec ji posadím na židli ke stolku který je v rohu. Přišoupnu ji blíže ke stolu abych se ujistil že nespadne a pak vytáhnu svůj mobil. Tak co by jí mohlo zaujmout? Zvířátka? Něco kresleného? Já se v tomhle moc nevyznám a tak vyberu to první na co narazím. Medvídek Pú. "Já teď Heli potřebuji být u tatínka. On je totiž nemocný, víš?" Pokusím se jí vysvětlit. "Budeš hodná holčička a zůstaneš tu sedět? Pustil sem ti pohádku. Určitě se ti to bude líbit". Pohladím ji po vlasech a co nejmileji se na ni usměji.


Chvilku počkám, zda se na to bude dívat, nebo se jí to nebude líbit.. Pokud by bylo vše v pořádku, tak se přesunu zpět k Lokimu. Snad bych z něj dostal ještě pár slov než se doktor vrátí.
 
Athéna *Annabeth Ness* - 28. března 2019 10:25
karlieklossbeautyamfargala20134153.jpg

Lupus non mordet lupum
~ Já, Artemis, Velká díra a cokoliv je to, co se právě sakra děje?! ~


Tartaros nebylo mé oblíbené místo. Vlastně se klidně přiznám, že bych v tuhle chvíli byla vážně radši kdekoliv jinde. Když si vzpomenu, že ještě před pár dny jsem žila nekomplikovaný život v převleku za smrtelníka, jenom já a moje sovy a občas nějací přátelé, kteří si mysleli, že jsem prostě v právku vypadla na vysoké... všechno bylo tak jednoduché.
Ale nebyl to můj život. Můžu si říkat cokoliv, ale uvnitř vím, že tohle prostě nejsem. Jsme bohyně moudrosti a moje rodina, můj pantheon, mě potřebuje. Co na tom, že na tom nejodpornějším místě, co si dokážu představit? Horší už by bylo snad jen to, kdyby se tu objevili Titáni.
Což doufám, neobjeví.

A pak, nejspíš bych si uvědomila, že jsem na tom ještě docela dobře, se země pod námi roztřásla. Cítila jsem drobné vlny energie pod nohama a říkala si, že jestli spadnu do nitra té jámy...
Nemohla jsem tam zůstat. Nedokázala jsem si ani představit, že bych měla čekat na místě, kde se stěny nebezpečně přibližují, kde na nás prakticky padá strop. A protože jsem usoudila, že Artemis taky nestojí o to nechat se rozmáčknout jako nechtěný hmyz, a poběží za mnou, ani jsem se neotočila.
Měly jsme štěstí. Artemis měla štěstí, nebo jak jinak to popsat, protože se jí povedlo vybrat správnou cestu skoro okamžitě. Pár cest bylo zavalených, neprošla by ani myš, natož dvě dospělé ženy, ale i tak to byl obdivuhodný výkon. Možná, že jsem jí měla nechat vést od začátku. Nakonec, být Bohyně Moudrosti, neznamená, že mám neustále pravdu.
Pravda a moudrost spolu vlastně zase až tak nesouvisí.

"Jen to nezakřikni," napomenula jsem Artemis, zatímco se má vlastní hruď rytmicky zvedala. Nemám vůbec trénink - to mám z toho, že jsem nikdy necvičila.

Zobrazit SPOILER


"Co to sakra zase bylo?!" vyjekla jsem překvapeně, když se objevilo světlo. Blesk. Paprsek slunce? Nedokázala jsem to pořádně identifikovat, důležité na tom však bylo, že mě donutilo jít se podívat přes římsu a podívat se, co se děje.
A nedalo by se říct, že by to byla kdovíjak dobrá situace.
"No nazdar, to je Áres!" Prohlásila jsem směrem k Artemis. Bylo fajn, že žije... ale zjevně ne moc na dlouho. "A.. ještě někdo? Nevím, co... no, na tom nezáleží. Vypadá, že spadne! Tak jo, musíme sebou hodit - máš nějaký nápad kudy jít?" vyzvala jsem Artemis, připravená jí následovat. Bylo nutné neztrácet čas - i tak jsme ho na své strany měly málo.
 
Loki *Thomas Hiddleston* - 27. března 2019 18:31
loki94861.jpg
Zkoušeli jste někdy drogy?
~Thór + Nárvi, Hela, Serqet~

Nevím, co mi to lili do úst, ale při druhé lžíci jsem už ochotně ústa otevřel. Byl jsem jak v mlžném oparu. V hodně narůžovělém mlžném oparu a bylo mi dobře. Bolest odplula a konečně jsem tu byl zase já. Díval jsem se před sebe a jestli na mě někdo mluvit, znělo mi to velmi vzdáleně a přidušeně.
Tváře. Já ty tváře znám, pomyslel jsem si. Koutky úst se mi zvedly a začal jsem se smát?

Serqet povytáhl obočí, když moje reakce na druhou dávku byl smích. Podíval se na Thóra a pokrčil rameny. "Lepší než bolest," převzal od Nárviho lahvičku a zašpunotval ji. "Dám trochu i Válímu," jeho pohled se přenesl na mého syna. "Chceš pomoct, Jone?" použil jeho lidskou přezdívku. Jen se ujišťoval, že na to Nárvi slyší.
"Půjdu," přikývl chlapec a ještě na mě úkosem pohlédl a zvažoval, zda se přestanu smát nebo dřív puknu. Sakra, vždyť mi tekly i slzy! Sice mě na hrudníku bolelo, ale už to nebylo tak hrozné.

"A mimochodem," zastavil se doktor a mrkl na Thóra. "Ta zlatá jablka dělají co přesně?" opřel se o futra a počkal si, co mu Thór řekne. "Stálo by to za pokus," dodal a pak už i s Nárvim vyšel na chodbu. Thór tu zůstal s Helou, kterou můj smích probudil a s mým smějícím se já.

Mysl se mi začala postupně rozjasňovat, i když smích neustával. Začalo mě pekelně bolet břicho a měl jsem podezření, jestli v tom nebylo trochu rajského plynu. "Tho... hahaha... Thor... haha ehehe hahaa... kurva," vyslovit jeho jméno mi přišlo nadbožské. Zacloumal jsem rukama, nohama a zjistil, že jsem zcela připoutaný. Snažil jsem se dýchat hluboce. "Haha... ehehehe haaaaahaa," kousl jsem se do rtu. Musel jsem před Thórem vypadat jako idiot a to já nerad.
 
Thór *Chris Hemsworth* - 27. března 2019 18:03
f4973093fc99d98c0d7d4716461750855954.jpg

AMBRÓZIE?
Nárvi, Loki, Serqet, Hela




Tak se zdá, že Loki je úplně mimo. Jediné co já sám zmůžu je, že ho udržím v klidu, aby si nemohl ubližovat. Naštěstí ho takhle nemusím držet příliš dlouho. Nárvi se brzy vrací i se Serqetem a zdá se, že mají něco, co by mohlo pomoci. Ambrózie? O tom už sem slyšel. Né nějak detailně, ale vím, že to údajně užívali Řekové. Je zajímavé to vidět na vlastní oči. Pokud by něco Lokimu mohlo pomoci, pak asi nevím o žádné lepší věci. Poslouchám jejich hovor a když se na mně Nárvi zadívá, tak trochu zapřemýšlím.

"Možná, že by mu mohli pomoci naše jablka.. Nemyslím však, že by se nám podařilo najít Idunn". Kdo ví, kde nakonec skončila. Kouknu na doktora a přikývnu že jeho instrukcím rozumím. "Jon.. Když bys chtěl používat lidská jména, tak Hela je Emma a Nárvi je Jon". Řeknu mu ještě spěšně. Všiml sem si toho, jak přemýšlel a že mi řekl "Chrisi", tak to asi znamená, že chtěl oslovit i Nárviho. Teď už ví jak, kdyby to bylo někdy třeba.


Znovu tedy Lokiho chytnu a dávám pozor aby sebou neškubal. Tiše sleduji jak Loki polyká první lžičku té Ambrózie a sleduji zda to s ním něco udělá. Zdá se, že ho to aspoň uklidňuje, což je dobře. Snad to udělá něco více, když dostane další. Počkám až mu ji Nárvi dá a doufám, že teď už bude výsledek příznivější. Zároveň s tím přemýšlím. Podle toho co sem slyšel, je ten driják velmi užitečná věcička.. Nemohla by pomoci třeba i Hele? Nečekám že by se vrátila do své původní podoby a byla stejně mocná jako dříve, ale.. možná by se stalo aspoň něco.

Teď se musíme soustředit na Lokiho, ale na tu myšlenku nezapomínám.
 
Snový průvodce - 27. března 2019 14:40
gral_bohu7694.jpg

Možná máme dočasné řešení
~Thór + Nárvi, spící Hela a Serqet~

Nárvi se vrátil s doktorem a všiml sis, že Serqet nese v rukou malou lahvičku. Sama o sobě nebyla ničím zajímavá, ale její obsah byl už něco jiného. Světélkující narůžovělá tekutina, která místy přecházela do fialové až temně rudé, nevypadala jako nic, co jsi kdy viděl.

"Mám nápad," podíval se na tebe doktor a přistoupil k lůžku s Lokim. "Ambrózie," zatřepal lahvičkou, při čemž na chvíli vypadal jako milá dívka, jen kdyby, no... víme co. "Božský nápoj, taky božské jídlo. Na konzistenci nezáleží, ale má velmi příznivé účinky. Pro smrtelníka ne, ale pro bohy ano. Má to jisté blahodárné účinky. Mohlo by to Thomase zbavit bolestí."
Nárvi pozvedl obočí, než mu došlo, o kom to mluví. "Ah a tedy to otce vyléčí?"
Serqet pokrčil rameny. "Není to přímo hojivý lektvar. To by chtělo něco jiného, co bohové užívali pro svou nesmrtelnost a své mládí. Něco jako elixír života."

Nárvi se na tebe podíval, zda o něčem nevíš, ale vidina, že bude moct se svým otcem mluvit, jej potěšila. Hlavně, aby se mu ulevilo.
"Nevím, kolik toho bude potřebovat a raději mu to dám po lžičkách, ale budu potřebovat, abyste mi pomohli. Otevřu mu ústa, Chrisi, ty jej prosím drž v klidu a," na chvíli zúžil oči, protože si nemohl vzpomenou, zda mu někdo Nárviho představoval lidským jménem a bylo otázkou, zda si to chlapec pamatuje. "Nárvi," vzdal to nakonec, "jenom lžičku, ano?"

Zaujali jste své pozice. Pokud Loki vnímal dění kolem sebe, nedával to vůbec najevo. Stále sebou kroutil a škubal.
"Vždycky chvíli počkáme. Možná bude stačit jenom jedna lžíce. Tak," počkal, až Lokiho pořádně chytneš, navlékl si gumové rukavice a zkušeně Lokimu rozevřel ústa. Nárvi na to nalil na lžičku ambrózii a obsah vlil do jeho úst. Pak doktor ústa zavřel a počkal, až bůh lstí polkne. Chvíli jste čekali, co se bude dít.

Cítil jsi, jak četnost Lokiho pokusů se nějak vytrhnout, začala pomalu klesat. Serqet chvíli dumal, a potom se rozhodl: "Ještě druhou, a to by mělo stačit."

 
Thór *Chris Hemsworth* - 27. března 2019 12:39
f4973093fc99d98c0d7d4716461750855954.jpg

LOKIHO POKOJ
Loki, Nárvi, Serqet




Už ani nevím jak dlouho se dívám do toho mobilu a snažím se najít aspoň nějaké užitečné informace. Samozřejmě se nedaří, ale nevadí, nějak sem se zabavit musel. Proč tu není lůžko navíc? Tohle bude asi vážně trvat, vůbec by mi nevadilo si na chvíli lehnout a odpočívat. Konečně se pak vrací doktor, né že by však řekl něco nového. "To není zapotřebí, děkuju". Odpovím ohledně jídla. On ať si klidně dá, já to nechám na později. Až to budu moci spláchnout pivem.


Po nějaké době přichází Nárvi. Na jeho dotaz zavrtím hlavou a koukám že u sebe nemá Helu. Už sem mu chtěl něco říct, ale naštěstí ji přináší sestřička, dalo by se říci, že v takové postýlce. Vypadá roztomile, jak tam tak leží a spinká.. "Asi před hodinou". Odpovím na otázku ohledně doktora a přikývnu. "Děkuju". S tím si jeden z těch chlebíčků tedy vezmu. Né že bych najednou dostal hlad, spíše chuť.


Tři kousnutí a chlebíček zmizí v mých útrobách. Podívám se na Nárviho a pohladím ho po rameni. Zdá se, že je toho na něj opravdu dost. Možná by potřeboval trochu klidu. Pár dnů kdy bude poznávat tenhle svět a užívat si. Tak by snad aspoň na chvíli mohl vypustit všechny starosti z hlavy. "Já taky.. Je to hrozné, být bohem hromu a blesků a při tom v takové situaci nezmoct vůbec nic... Ale ono to dobře dopadne. Uvidíš." Jako útěcha asi nic moc, ale v téhle situaci.. Radši se jen pousměji a nabídnu Nárvimu že můžeme dokoukat ten film, který sem mu pouštěl předtím v hotelu. Thór 1.


Z ničeho nic se zdá, že Loki přichází k sobě. Tedy, to je možná přehnané, spíše se jen probouzí. Né že by asi věděl co se děje, nebo kde je. "Dobře. Já se o něj zatím postarám". Odpovím s kývnutím Nárvimu a hned se vydávám blíže k Lokimu. Nerad bych aby si ten blázen ještě více ublížil a tak mu chytnu a spoustám i ty nohy. Né že by mně to nějak těšilo, ale v současné situaci se zdá, že to bude zapotřebí.

Jakmile mu uvážu ty nohy, tak se nakloním nad jeho tvář a přidržím mu ruce, aby si třeba nerozedral zápěstí. "Loki.. Loki, vnímáš mně? Podívej se na mně! To sem já, Thór.." Zkusím mu říct. Vůbec nevím zda to k něčemu bude. Napadlo mně že bych ho mohl zkusit ještě proplesknout, ale tím by se to mohl jen zhoršit. Takže mi nezbývá ho držet, než přijde doktor. "Loki, neboj se. Dávám na vás pozor, jsi v bezpečí.. Slyšíš mně?"
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2020 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.13167095184326 sekund

na začátek stránky