Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Grál bohů

Příspěvků: 1398


Hraje se Denně INFORMACE  Vypravěč Yuki Sumire je offlineYuki Sumire
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Váli *Valerius Liarsson* je offline, naposledy online byla 26. února 2019 18:58Váli *Valerius Liarsson*
 Postava Sigyn *Sebille Moretti* je offline, naposledy online byla 10. listopadu 2020 14:13Sigyn *Sebille Moretti*
 Postava *Árés* Alexander Rubin je offline, naposledy online byla 02. prosince 2020 18:57 *Árés* Alexander Rubin
 Postava Loki *Thomas Hiddleston* je offline, naposledy online byla 01. listopadu 2020 21:02Loki *Thomas Hiddleston*
 Postava Seth *Sebastian Light* je offline, naposledy online byla 16. února 2019 16:39Seth *Sebastian Light*
 Postava Hádes *Gerallt Jernigan* je onlineHádes *Gerallt Jernigan*
 Postava Ma`at *Orora Nafré* je offline, naposledy online byla 03. července 2019 19:06Ma`at *Orora Nafré*
 Postava Artemis *Alyss Ellery* je offline, naposledy online byla 01. listopadu 2020 21:02Artemis *Alyss Ellery*
 Postava Thór *Chris Hemsworth* je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2020 10:57Thór *Chris Hemsworth*
 Postava Fortuna *Lucky Dubois* je offline, naposledy online byla 30. srpna 2017 19:24Fortuna *Lucky Dubois*
 Postava Athéna *Annabeth Ness* je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2020 13:40Athéna *Annabeth Ness*
 Postava Sif *Sofia Garner* je offline, naposledy online byla 01. listopadu 2020 21:02Sif *Sofia Garner*
 Postava Dionýsos *Otec Dennison* je offline, naposledy online byla 02. prosince 2020 18:57Dionýsos *Otec Dennison*
 Postava Kurent "Cal" je offline, naposledy online byla 01. listopadu 2020 21:02Kurent "Cal"
 
Athéna *Annabeth Ness* - 31. srpna 2019 10:34
karlieklossbeautyamfargala20134153.jpg

Aequam memento rebus in arduis servare mentem
~AAAAA...le ne~



"Výborně." poznamenala jsem spíš pro sebe, než k ostatním, když jsem uviděla co Afrodita provedla. Jakkoliv chápu, že se pravděpodobně pokoušela pomoct, tohle bylo možná ještě horší, než kdyby neudělala nic. Mohli jsme ho sekulárně praštit do hlavy a výsledek by byl stejný, akorát Artemis by byla použitelná.

"Mám dojem, že už jsi toho udělala až dost," oznámila jsem Afroditě, jakkoliv jsem k ní nebyla úplně fér. Pochybuji, že by to byl její záměr, nicméně klesala v žebříčku mých oblíbených lidí rychlostí světla. Sklonila jsem se a s vypětím všech sil Apollóna zvedla, tak jako své zraněné nosí vojáci. Nebyl právě nejlehčí, ale díkybohu nebyl ani žádný cvalík. "Kdybys byla ta laskavá a už nám NEPOMÁHALA vážně bych to ocenila." neodpustila jsem si ještě jeden sžíravý komentář, než jsem se obrátila k Áreovy.

Ne, že bych vyloženě věděla, kam mám jít. Věděla jsem ale, jak to zjistit. Bohužel však kostky osudu nebyly našemu úniku nakloněny, protože než jsem se rozhoupala k nějakému činu, z černé polévky se zvedla ruka, která nám zatarasila cestu. (17)
"... no bezva." povzdechla jsem si a nadhodila Apollóna na svých ramenou. "Co teď?"
 
*Árés* Alexander Rubin - 27. srpna 2019 20:11
vishous_by_morgaine1d5eslvl7250.jpg

Tartaros - Co se to pro bohy děje?


Spousta Áček - Artemis, Athéna, Afrodita a Apollón

”Fakt tě nenapadlo jiné řešení?” Zeptám se bohyni lásky ve chvíli, kdy se ke mně začala plazit má milovaná. Ne, že by se mi to nezamlouvalo. Jenže byl bych raději, kdyby se to celé událo na nějakém příjemném místě, kde bychom měli soukromí a hlavně by to celé dělala své vlastní vůle.

”Nepovídej.” Pronesu k bohyni, která momentálně není ve své kůži a kochá se pohledem na mně.
Dlouze jsem si však povzdechl. Nebudu nikomu lhát, že jsem si její blízkost naprosto neskutečně užíval. A kdyby nám nehrozilo nebezpečí… a opět bychom byli jen my dva sami, tak bych neměl problém si s ní zopakovat, to co se odehrálo v hotelu. Vlastně bych to celé rád zopakoval naprosto všude, kde se dá a hlavně s ní. Jenže teď to prostě nejde.
K čertu.

”Lásko, potřeboval bych od tebe pomoct… myslíš, že bys to zvládla? Když to uděláš, tak pak budeme moct dělat naprosto úžasné věci jen my dva?” Promluvím k ní jako k malému dítěti. Na boha slunce to předtím aspoň nějakým způsobem fungovalo.
Nerad bych, aby jí bohyně lásky uspala, jako jejího bratra před chvílí. Snažím se jí chytat ruce, když se mi snaží strhat oblečení. Nicméně pokud se jí to podaří, tak nemám sebemenší problém s tím, že bych tu pobíhal nahý. To už tu totiž jednou bylo.

”Nechci, abys jí uspala. Když byla naposledy mimo, tak jí unesli andělé…” Neřeknu k tomu další slova, která se mi derou na jazyk. Jako například přiznání si selhání. Protože se to celé posralo a posralo se to natolik, že jsme nyní tady… v Tartaru.

”No tak, krásko… chceš, abych byl šťastný? Tak mi pomoz se prosím odsud dostat a já ti pak splním všechna tvoje přání.” Tentokrát se snažím o svůdný hlas, ve kterém je náznak naléhavosti, protože pokud to bude nutné, tak asi budu muset přijmout nabídnutou pomoc od Afrodity, která to celé vlastně jenom zhoršila.

”Athéno, máš nějaké nápady, jak se odsud dostat?”
 
Loki *Thomas Hiddleston* - 26. srpna 2019 18:13
loki94861.jpg
To vypadá na pořádný mejdan
~Thór + Serqet~

Kdyby obočí nerostlo přímo z pokožky, určitě by mi teď vyletělo a připláclo by se na strop. Thórova otázka, zda se můžu napít, mě zaskočila natolik, že jsem nedokázal překvapení potlačit nebo zamaskovat decentním odkašláním. Jsou prostě chvíle, na které se připravit nelze. Jakmile můj překvapený výraz opadl, podíval jsem se na doktora a v duchu jsem mu vnoukal myšlenku, že můžu.

Serqet na mě pohlédl a jeho ústa se lehce rozšířila. "Nevidím v tom problém. Pokud se ovšem cítíš v pořádku," to tykaní si mohl odpustit, ale pokud se budu moct odreagovat u číše medoviny, ať mi klidně masíruje ramena.

"A kde se tu dá sednout?" zeptal jsem se. Absolutně jsem netušil, co kde bylo. Teď je to poprvé, co uvidím víc než jenom nemocniční pokoj.
"V obytné části je jídelna s barem. Trefíte nebo mám s vámi někoho poslat?" zeptal se.

Ať už Thór odpověděl jakkoliv, nakonec mě tlačil před sebou a já byl neskrývaně fascinován. Nečekal jsem, že nemocnice je jen část ještě většího komplexu. Pokud se mi rozhodl Thór prozradit, že z venku je mnohem menší, určitě bych mu nevěřil. Tohle se nevejde do jedné budovy.

Takhle na večer tu bylo méně lidí, i když jsem chytal podezření, že to nebyli smrtelníci. Měl jsem z nich svrbění. "Jaký je ten Her-Ur?" zeptal jsem se Thóra během cesty. Docela mě to zajímalo.

Nakonec jsme se přece jenom dostali do jídelny s barem. Jídelna bych tomu vážně neříkal. Absolutně netuším, jaké má Serqet představy o jídelnách, ale tohle místo nazvat jídelnou bylo jako Thórovo kladivo nazvat kladívkem. Modř dominovala v celém prostoru a kontrastovala tak tmavým mahagonovým parketám. Jako seveřan jsem musel říct, že se mi tu líbí. Světla vytvářela efekt ledových rampouchů.

bar

 
Artemis *Alyss Ellery* - 26. srpna 2019 17:53
artemis_alyss28072.jpg
Bůh slunce v temnotě
~Všichni, kdo jsou na A~

Bratrův stisk byl velmi silný, a tudíž jsem se vůbec nenamáhala se mu nějak vymanit. Do bažiny se noříte rychleji, pokud bojujete. Mohla jsem jenom doufat, že se nechá Afroditou a Áreem uchlácholit, a nakonec mě pustí. "Jsem tu s tebou," šeptla jsem mu u ucha. Asi jsem to dělat neměla, protože stisk ještě zesílil. Kdybych musela dýchat jako smrtelní, nejspíš by mi teď lezly oči z důlků. Nechutná představa.

Afrodita vzhlédla k Athéně a ztuhla. "Ale ne," neviděla jsem na ni, ale vycítila jsem, že se něčeho bojí. "To je špatné, hodně špatné," znovu na mě upřela oči nebo to bylo na Apollóna? "Omlouvám se," sehnula se k nám blíže a já ucítila nasládlou vůni. Oči se mi protočily a víčka lehce přivřela, takže jsem vypadala, jako bych měla pouze bělmo bez zorniček. To samé se dělo i bratrovi. Ani jsem si neuvědomovala, že jeho stiskl povolil a začal se pomalu zvedat. Já měla plnou hlavu té vůně a začínala jsem cítit podivný pocit ve svých slabinách.
"Běž s Áreem," Afroditin hlas zněl jako tisíce líbezných zvonků. Poslechla jsem ji. Pomalu jsem zvedla do sedu a s připitomělým úsměvem jsem se připlazila k bohu války.
"Wow," dívala jsem se na něj jako na pozlacenou sochu plnou svalů, "jsi strašně sexy," vpadla jsem mu do náruče a pocit ve slabinách ještě víc zesílil.

"Ups, to jsem asi přehnala," zajíkla se Afrodita, protože měla stejný problém i s bratrem, který... no, dámy budou jistě pohoršené... ho měl postaveného. "Pro lásku bohů, já to vážně přepískla. Athéno, pomoz mi s ním, prosím," uštědřila Apollnovi rychlý polibek a ten se skácel k zemi. Aspoň ochablo i to ostatní. "Můžu Artemis taky uspat," koukla na Área omluvně, protože sám měl co dělat, abych z něj nestrhala to málo, co měl.

Pro Athénu
 
Thór *Chris Hemsworth* - 22. srpna 2019 19:26
f4973093fc99d98c0d7d4716461750855954.jpg

KONEČNĚ ODPOČINEK?
Loki, Serqet, Váli




Matet na to nic neříkám, jen přikývnu že rozumím a nechávám ji jít. O tom co měla na práci se jistě zmíní později. Přemýšlím o tom co říká Loki. Kdo by mohl Válimu tu runu dát.. Přijde mi dost zvláštní, že by jim je dali dvě různé osoby. Viděl bych to na toho skřeta, ale kdo ví, já na tyhle věci nikdy nebyl, od toho jsme měli ostatní.

Po promluvení se zadívám na doktora a pak na truhličku v mých rukou. Infúze tedy padá, ale i tak se to zdá být jako dobrý nápad. Těžko říct jaký to bude mít účinek, ale musíme to aspoň zkusit. Je tu však zatím problém s tím dorůstáním.


Nápad nechávat Váliho déle v tomto stavu se mi příliš nelíbí, ale jinou možnost nemáme. A i kdyby to nevyšlo, sem připravený obětovat zbytek jablka. Na co by nám jinak bylo, kdybychom ho nemohli použít na záchranu jednoho z nás? Podívám se na Lokiho a zacukají mi koutky. Tak nevím jak by na tom byl on po třech dnech na nohou a navíc, to on sedí na vozíku, né já. "Jo, to máš pravdu. Odpočinek by přišel vhod". Odpovím mu a podívám se na Serqeta. "Doktore, bylo by v pořádku kdyby se Loki trochu napil?" Zeptám se. Rád bych si s ním trochu popovídal, ideálně při nějakém soudku piva či medoviny, ale kdyby né, tak nevadí.


Aspoň bych se tu mohl trochu projít a sehnat si něco k pití. Potřebuju se trochu uvolnit a na chvíli zapomenout. Na všechno.
 
*Árés* Alexander Rubin - 11. srpna 2019 21:33
vishous_by_morgaine1d5eslvl7250.jpg

Tartaros - Útěk?


Spousta Áček - Artemis, Athéna, Afrodita a Apollón

Je to skutečně ona. Zopakoval jsem si v duchu její slova. Snad, aby svou skutečnost ještě více potvrdila, tak jsem ucítil její rty na svých. Bylo to tisíckrát dokonalejší než ty představy, kterými jsem se zde držel při životě.
Pro nás oba nyní onen polibek znamená víc, než tehdy v tom hotelu. Oba dva jsme si totiž přiznali, že je v tom mnohem víc, než pouhé pobláznění.
Jedna žena na celou věčnost. Pousmál jsem se té představě. Nechal si od své bohyně, která nyní vlastnila mé srdce, pomoct se posadit. Sám bych to totiž nedokázal.
Podepřel jsem se rukou a sledoval, jak se vrhá ke svému bratrovi. Byl jsem šťastný, že se mi ho podařilo ochránit.
Poslouchal jsem slovní výměnu obou bohyň, s jednou jsem měl společnou minulost a s druhou přítomnost, doufám, že i budoucnost. Mlčel jsem, protože jsem neměl čím přispět a sbíral jsem potřebné síly, abych se zvládl aspoň postavit a chodit.

Když se Apollón probral, nestihl jsem varovat svou bohyni o jeho bláznovství. A tak jsem sledoval, jak se na ni vrhl, naštěstí jí pouze svíral jako klíště a nepokoušel se jí ublížit. Je mi jasné, že pokud by se tak stalo, tak si s ním dovede poradit.
A tak jsem na to celé hleděl s úsměvem na tváři, spokojen, že jsme zase spolu.

Samozřejmě, že nám nebyla dána chvíle na oddech a muselo se zase něco dít, něco nepříjemného dle slov Athény. Pohlédl jsem na ní a všiml si toho, jak jí bylo světlo vysáváno čímsi dole. Neodvažoval jsem se však podívat na to, co to činilo.
”Dobře. To zní jako rozumný nápad. Ale víte, jak se odsud dostat?” S tím jsem se pokoušel vstát na nohy, které mně ze začátku neměly v úmyslu poslouchat. Nakonec se však zdařilo.
”Hej, Apollóne, měli bychom odsud vypadnout.” Pronesl jsem k němu a položil mu ruku na rameno. Doufal jsem přitom, že se mi podaří ho od milované odtrhnout, abychom mohli odsud, co nejrychleji zmizet.
 
Loki *Thomas Hiddleston* - 11. srpna 2019 15:30
loki94861.jpg
Kapačka z jablka?
~Thór + Serqet~

Jako by Matet slyšela Thórovy myšlenky (já ne, aby se neřeklo), zvedla hlavu od mobilu a oznámila: "Musím něco zařídit. Kdyby něco, tak mobil na mě máš," mrkla na Thóra, já to věděl!, a rychle odběhla pryč. Doktor zmateně hleděl za štírkou, ale nakonec pokrčil rameny a zamyslel se nad Thórovým návrhem. Ani v nejmenším se mi to nelíbilo. Přece tohle je něco jiného.

Tiwaz, zamyslel jsem se nad runou, která Válimu způsobovala tolik problémů. Ne, že by se to příliš lišilo od těch mých, ale taky to mohlo souviset s tím, že jemu tu runu dal někdo jiný než mě. Pochyboval jsem, že by skřet obešel všechny moje příbuzné a něco jim provedl. Sigyn nic neudělal a Nárvi se zdál taky v pořádku.
"Kdybych aspoň věděl, kdo tu runu Válimu vtiskl. Bylo by to jednodušší než jenom hádat, co za spravedlnost má vykonat nebo jakou oběť musí přinést," zavrtěl jsem se na vozíku. Začínal být až moc nepohodlný.

Sereqeta muselo snad osvítit, protože po jeho tváři rozlil úsměv. "Infúzi přímo ne, ale máme tu pacienty, co se musí nějakým způsobem krmit. Hadička se zavede rovnou do žaludku a potom stačí tekutá strava. Jenom šťáva asi nebude tolik účinná, ale za pokus to stojí. Ráno by se mohl probrat, ale vyžaduje to jednu věc," shlédl na truhličku.

Podíval jsem se na Thóra, protože jsme se bavili, že nejdřív necháme jablko "dozrát". "Když Váliho necháte v tomto stavu, ublíží mu to nějak?"
"Ne, jen bude dál spát," zavrtěl hlavou doktor. "Proč?“
"Pokud jsem to dobře pochopil, tak byste rád vzal jablko a vymačkal z něj šťávu, ale nejdříve si musíme být jistí, že se jablko do rána zacelí a pochybuju, že Thór dá truhlu z ruky."
Na chvíli jsem se odmlčel, aby to všichni stačili vstřebat. "Návrh zní. Válimu neublíží, že tu bude ležet ještě o den déle. My mezitím zjistíme, jak na tom je to regenerační kouzlo a navíc se vyspíme, protože ty," podíval jsem se na Thóra, "nevypadáš nic moc."
 
Thór *Chris Hemsworth* - 10. srpna 2019 19:26
f4973093fc99d98c0d7d4716461750855954.jpg

STAROSTI I S JABLKEM
Loki, Serqet, Matet a Váli




Doktor je tu s vozíkem během chvíle a tak hned jak je to možné beru Lokiho a pomáhám mu se na něj posadit. Asi to pro něj bude nepříjemné, kdo ví jak dlouho takhle sedět a být odkázaný na "mně". Ale nějak to půjde. Když tak si vyslechnu nějaké ty obvyklé protesty a bude klid. Jen mně překvapuje, že s nimi nezačíná rovnou teď.

Vím že je tu Matet s námi a vím že to co řeknu zní né příliš pěkně, ale momentálně ji nepotřebujeme, takže si s tím mobilem může dělat co bude chtít. Pokud by měla nějaké zajímavé zprávy, tak se o ně jistě podělí.


Dostaneme se do Váliho pokoje a Lokiho vozík zastavím hned vedle lůžka. Zadívám se na chlapce a přemýšlím zda by to mohlo pomoci i jemu. Nevypadá moc dobře, trhá mi srdce když jej takhle vidím. "Hmm?" Kouknu na Lokiho když mně vyruší jeho hlas. "On má na ruce jinou runu než ty, tiwaz. Nejsem si jist zda mu chtěl dotyčný ublížit, když ji dostal". Sdělím svůj názor a pak přemýšlím i o tom jak jinak chlapci podat to jablko, když by nebylo bezpečné ho budit.


"Nevím jestli by to tak fungovalo, ale když ho nemůžeme vzbudit, tak mně nic jiného nenapadá.. Co třeba infuze? Udělat z kousku jablka aspoň pár kapek šťávy... Co?" Tak by seto do něj dostalo i když by nebyl vzhůru. Otázkou je, zda by pak jablko mělo stále svůj účinek.
 
Loki *Thomas Hiddleston* - 10. srpna 2019 18:33
loki94861.jpg
Prokletí runy
~Thór + Serqet, Matet~

Mohl jsem piskovat, že si od Thóra nenechám na vozík pomoct, ale neměl jsem žádnou chuť to děla. Bylo to zvláštní. Ještě před nedávnem by mě každá jeho pomoc otravovala a dneska ten tíživý pocit prostě nebyl. Jako by mi někdo odebral kus břemene a já se cítil opět sám sebou. Podezříval jsem, že za všechno mohla ta ztracená runa od skřeta a přitom jsem v tom byl nevinně. No, úplně ne, ale rád si to nalhávám.

Nechal jsem Thóra, ať mě tlačí. Serqet nám otevíral dveře a Matet byla zahleděna do mobilu. Jenom sem tam zvedla hlavu, aby se ujistila, že kolem nic nehoří. Aspoň tak mi to připadalo. Tvářila se u toho trochu zamračeně, takže buď řešila něco urgentního, ale potom mi nedocházelo, proč všude chodila z námi. Na malou chvilku jsem podezříval Thóra, že se do něj snad zabouchla, ale kdo by chtěl takového hromotluka. Znám jednu ženu, která byla do něj celá blázen, ale ta už tu není, ne?

Váli byl stále upoutaný k lůžku a nejevil sebemenší známky vědomí.
"Museli jsme mu dát větší dávku a nemyslím si, že v jeho případě je bezpečné jej probudit jako tady Lokiho," doktor se tvářil ustaraně.
"Jak jinak mu chcete dát to jabko?" zamračil jsem se na Serqet. Najednou to nešlo. Proč?
Ač jsem to dělal nerad, ale obrátil jsem se na Thóra. "Nějaké nápady? A co vůbec za runu má na té ruce?"
 
Athéna *Annabeth Ness* - 06. srpna 2019 09:07
karlieklossbeautyamfargala20134153.jpg

Amor ut lacrima: oculis oritur, in pectus cadit
~ 5x A ~


No, tak to bychom měly. Árés se vzápětí probral, což bylo jednoznačně dobré znamení, stále nám však zbýval jeden zraněný bůh, který nevypadal zdaleka tak živě. Dnes nám ovšem štěstí přálo, neboť i on se pomalu začal probírat.
Jeho stav mi dělal starosti, byla jsem však ráda, že alespoň žije. Afroditina poznámka, že se jedná o jediné bezpečné místo, mě trochu vystrašila. Právě tohle, že je bezpečné místo? V co se náš svět proměnil?
"Možná mu chybělo slunce," zamumlala jsem a ani sama nevěřila, že bych mohla mít pravdu.

Jakkoliv se jednalo o dojemnou chvíli, jako obvykle se ukázalo, že nemůže trvat dlouho. Zatímco se Apollón pokoušel vymačkat ze své sestry duši, zaujalo mě cosi za nimi.
Hladina vody, přelévající své vlny, vazká, líná. Přešla jsem blíž, abych se podívala. Propsat se změnila v jezero, hluboké, plné neznámé kapaliny.
"Bohové," oslovila jsem skupinku, zatímco jsem si prohlížela svou ruku. Jednotlivé paprsky světla byly vtahovány do černé díry. "Mám dojem, že máme problém. Pojďme raději odtud, dokud můžeme."
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2020 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.1595618724823 sekund

na začátek stránky