Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Grál bohů

Příspěvků: 1351


Hraje se Denně INFORMACE  Vypravěč Yuki Sumire je offlineYuki Sumire
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Váli *Valerius Liarsson* je offline, naposledy online byla 26. února 2019 18:58Váli *Valerius Liarsson*
 Postava Sigyn *Sebille Moretti* je offline, naposledy online byla 06. dubna 2020 16:55Sigyn *Sebille Moretti*
 Postava *Árés* Alexander Rubin je offline, naposledy online byla 08. dubna 2020 0:02 *Árés* Alexander Rubin
 Postava Loki *Thomas Hiddleston* je offline, naposledy online byla 07. dubna 2020 20:47Loki *Thomas Hiddleston*
 Postava Seth *Sebastian Light* je offline, naposledy online byla 16. února 2019 16:39Seth *Sebastian Light*
 Postava Hádes *Gerallt Jernigan* je onlineHádes *Gerallt Jernigan*
 Postava Ma`at *Orora Nafré* je offline, naposledy online byla 03. července 2019 19:06Ma`at *Orora Nafré*
 Postava Artemis *Alyss Ellery* je offline, naposledy online byla 07. dubna 2020 20:47Artemis *Alyss Ellery*
 Postava Thór *Chris Hemsworth* je offline, naposledy online byla 07. dubna 2020 22:17Thór *Chris Hemsworth*
 Postava Fortuna *Lucky Dubois* je offline, naposledy online byla 30. srpna 2017 19:24Fortuna *Lucky Dubois*
 Postava Athéna *Annabeth Ness* je offline, naposledy online byla 15. února 2020 9:26Athéna *Annabeth Ness*
 Postava Sif *Sofia Garner* je offline, naposledy online byla 07. dubna 2020 20:47Sif *Sofia Garner*
 Postava Dionýsos *Otec Dennison* je offline, naposledy online byla 08. dubna 2020 0:02Dionýsos *Otec Dennison*
 
Snový průvodce - 27. března 2019 11:42
gral_bohu7694.jpg

Ne že by se něco zlepšilo
~Thór, Loki + Nárvi, Serqet~

Dokud byl Loki v bezvědomí, vypadal, že je zdráv a pod chladícím obkladem neměl žádnou rozžhavenou runu. Byla to věčnost a čekání se protáhlo tak, že se Serqet vrátil z případu, který řešil a chvíli se dokonce obával, že podal větší dávku, než měl a omylem přivodil kóma.

"Možná bude trvat déle, než se probudí. Nemáš hlad? Máme tu kuchyňku, kde holky udělaly nějaké chlebíčky nebo to někoho pošlu i s tácem," zeptal se a sám si pohladil břicho, protože on zjevně hlad měl.

Ať už jsi reagoval jakkoliv, nakonec se objevil Nárvi s tácem chlebíčků. Zkrabatil čelo, když otce uviděl v takové stavu. "Vůbec se nezlepšil?" zeptal se a posadil se na volnou židli. Za ním vešla do pokoje sestřička tlačící před sebou malinké dětské lůžko se zábranami proti spadnutí, v němž ležela Hela. "Doktor říkal, že by se mohl brzy probudit. Kdy tu naposled byl?" zeptal se. Když ses podíval na čas, tak tu byl tak před hodinou. "Chceš?" nabídl ti chlebíček. Potom tác odložil na stolek. Sestřička mezitím odešla.

"Mám strach," šeptl chlapec a hlavu stáhl mezi ramena. Nikdy by neřekl, že bude mít starost i o svého bratra. Sice si pamatoval, co mu provedl a vzpomínka jej stále děsila, ale když jej takto viděl, nemohl si pomoct.

Loki se začal probírat po několika hodinách. Zprvu vypadal zmateně. Možná dokonce cítil úlevu, ale vzápětí se jeho tvář zkrabatila a pouta jen tak tak udržela jeho ruce, jak se začal bolestmi napínat. Nárvi v tu ránu byl na nohou. "Dojdu pro doktora," s tím byl pryč a na tobě bylo, aby si Loki víc neublížil.

 
Loki *Thomas Hiddleston* - 26. března 2019 18:54
loki94861.jpg
Chci další!!!
~Thór~

Měl jsem pocit, jako by mi někdo do hrudi zapichoval kopí se suchým ledem ve tvaru čepele místo z kovu. Stejného výsledku bych dosáhl, kdybych si na ruku nalil vařící vodu nebo ji strčil do ohně. Plameny mi sice nemohly ublížit tolik jako smrtelníkům, protože byly mou podstatou, ale to neznamenalo, že mě to nebolí. Jak se říká, kdo si hraje s ohněm, tak někdo někde zašeptá: 'Karma.'

Nevnímal jsem okolí. Agónie mě oslepovala a podlomila mi nohy, až jsem padl a dlaní si tlačil na místo, kde mě to tak urputně bolelo. Možná to nakonec přestane. Ještě chvíli. Ne? Ani jsem nepostřel, že mě někdo uchopil za paži a najednou jsem byl jinde. Jen matně jsem si uvědomoval, že je na tom Váli podobně. Moje mysl byla roztroušená a já dokázal jenom křičet. Nebo jsem si to jenom představoval.

Slyšel jsem hlasy. Plno hlasů. Pak někdo začal zvyšovat hlas. Netušil jsem, co se dělo. Chtěl jsem jenom jedno. Ať už ta bolest přestane. Rozerval jsem si košili a začal se drásat. Někdo mě chytil, ucítil jsem štípnutí, a pak jsem se ponořil do podivné letargie, kdy jsem postupně ztrácel vzpomínky na to, co se stalo od chvíle, kdy jsme se přemístili z chatky.

Pamatuju si jenom to, že jsem najednou ležel na lůžku, připoutaný a s palčivou bolestí na hrudníku. Snažil jsem se osvobodit, ale čím víc moci jsem vypouštěl, tím větší tlak na mě působil. Měl jsem najednou dojem, že ležím ponořený v bublině. Nedokázala jsem se pohnout. Někdo se sem tam objevil, aby zkontroloval, jak na tom jsem. Natočil jsem hlavu na stranu a jen těžce zaostřil na svého staršího syna. Dal jsem ruce v pěst, opět mi tělem projela nesnesitelná bolest. Moc dobře jsem věděl, co je zdrojem.

***

Když jsem oči otevřel znovu, viděl jsem nad sebou jiný strop. Nebo to bylo celé sen? Žádná bolest, žádná runa. Pohnul jsem se a zjistil, že mám ruce spoutané, ale nohy mám volné. Pak jsem si zpětně uvědomil, že bolest neustala. Byla stále tady. Zaryl jsem si nehty do dlaní, až se mi vyřinula krev. Ani to nepomohlo. Zaskučel jsem. Ať už to skončí!

Trhl jsem sebou ve snaze se od bolesti osvobodit, ale bylo to jako učit rybu dýchat nad vodou. Jestli se mnou někdo byl, neměl jsem šanci ho vnímat, jelikož mi hučelo v uších a oči jsem měl zase zavřené. Jako by bolest měla pominout, když nic neuvidím.
 
Thór *Chris Hemsworth* - 26. března 2019 00:00
f4973093fc99d98c0d7d4716461750855954.jpg

ČEKÁNÍ
Serqet, Loki a Váli




Serqet nijak neřeší to co sem mu řekl a tak není nač čekat a můžeme jít dál. Hmm.. takže tohle je ono? Takový slabý tlak, jako při nějaké nepovedené masáži. Čekal sem že to bude mnohem horší, takže sem rád že není. I když Loki a Váli to evidentně vnímají zcela jinak. Vidět je takhle z blízka, je to jiné než za tím sklem. Opravdu nevypadají moc dobře. A co teprve když doktor Válimu odkryje zápěstí. No nazdar.. Vím jaké to je, dotknout se žhavého kovu a dívat se pak na následky. Tohle však vypadá mnohem hůř. A ještě k tomu si něco mumlá, nerozumím um však ani slovo. Což je docela na prd, mohl by jen tak mluvit z cesty, ale také by třeba mohl říkat něco podstatného.

Podívám se na jeho krk, kde měl předtím řetízek s mým kladivem a pak na jeho tvář. "Neboj chlapče. Budeš v pořádku". Pronesu k němu tiše a pak se podívám na Lokiho. Doufal sem, že aspoň on na tom bude o něco lépe, ale nevypadá to tak. Kdokoliv na ně dal ty runy, musel dobře vědět co dělá. Budeme na to muset najít nějaký "lék" co nejdříve, protože se bojím, jak by mohli vypadat třeba za týden. Pokud vůbec tak dlouho vydrží...


S přenesením Lokiho samozřejmě pomohu. Zvládl bych to i sám, ale nevadí. Sem připravený pokračovat dál, takže se řídím dle Serqetovo instrukcí. Přeci jen se tu vyzná mnohem lépe než já. Konečně pak najdeme jeden z pokojů kde přendáme Lokiho a bude tam moci zůstat. Netěší mně že ho musíme znovu poutat, ale chápu to. "Dobře". Přikývnu jen když se zmíní i o nohách. "Počkám tady. Myslím že bude dobře, až se probere a uvidí povědomou tvář". Pokud tedy bude schopný vnímat a pozná mně.

Doktorovi zatím poděkuji a poprosím ho aby se ještě podíval při odchodu na Nárviho. Musí to pro něj být těžké, jen čekat, nemoci nic dělat a vědět že otec a bratr jsou v ohrožení života. Pro mně to tedy těžké je. V boji bych jim oběma bez váhání pomohl, ale teď se cítím docela bezmocně.. Na chodbě si z automatu vezmu kávu a posadím se vedle Lokiho lůžka. Chvíli jen tak sedím, přemýšlím a upíjím svou kávu. Nakonec mně to přestane bavit a tak aspoň vytáhnu svůj mobil, tedy ten který sem dostal od Matet a začnu jen tak brouzdat na internetu. Asi to k ničemu nebude, ale můžu se aspoň podívat zda nenajdu něco o runách a prokletích. Třeba by se hodilo zkusit najít i to, kdo by byl schopný něco takového udělat. Vím že tam mohou být převážně hlouposti, ale kdo ví. Možná bych měl štěstí. A nějak se zabavit musím...
 
Snový průvodce - 25. března 2019 22:37
gral_bohu7694.jpg

Přemístění Lokiho
~Thór + Serqet, okrajově Loki a Váli, Nárvi s Helou za oknem~

Doktor přikývl. Sice jeho výraz vypadal vykuleně, ale po celou dobu, co jsi měl možnost jej sledovat, tento pohled měl neustále. Otočil klikou a pomalu jste vstoupili do pokoje. Tlak symbolů byl cítit, ale nijak nebolel. Blíž ke dveřím ležel Váli, který sebou trhl. Serqet k němu došel a zkontroloval, jak na tom je. Nakroutil ústa, jak nad něčím dumal, a potom odkryl jeho levé zápěstí. Ustoupil, aby ses mohl podívat. Opravdu tam měl runu, která žhnula jako láva vytýkající štěrbinami v zemi. Kůži kolem měl zrudlou a žíly mu vystupovaly div nepopraskaly. Rukou neustále kroutil a něco si mumlal, ale slova byla tak nesrozumitelná, že ani jeden jste tomu nerozuměli.

"Ještě zkontroluju jak je na tom Thomas," použil Lokiho lidské jméno. Válimu opět zabalil zápěstí do chladivého zábalu a přemístil se k druhému lůžku. Loki se zdál, že je vzhůru, ale jestli byl při smyslech, to byla jiná. Nicméně sebou prudce cukl, když se Serqet dotkl jeho košile, aby mohl odhalit runu na jeho hrudníku. I tu měl překrytou chladivým zábalem. Stejná situace jako Váliho, i když runa žhnula ledovou modří. Od runy se táhly modravé nitky žil. "Je to větší než předtím," usoudil doktor. "Tome, slyšíte mě?" žádná odezva. Tedy až na unavené zaskučení. "Dám vám injekci, po které usnete. Ano, funguje i na boha," vyhrnul rukáv a podal Lokimu dávku.

Chvíli trvalo, než se Lokiho pohyby zklidnily. Mezitím Serqet nachystal lůžko s kolečky a tebe zaúkoloval, abys jej zbavil kožených pout. "Můžu požádat o pomoct?" ukázal na Lokiho trup. "Na tři zvednout a na lehátko," sám podebral Lokiho nohy. "Raz, dva, tři."
Celou dobu vás Nárvi sledoval a Hela mu spokojeně chrněla v náručí.

"Díky," usmál se na tebe doktor a jal se tlačit vozík před sebou. Vždy ti říkal, kam jít, které dveře otevřít. Ne že by jich bylo hodně. Zůstali jste na patře, jen jste se museli dostat o pár pokojů dál, jelikož většina byla plná nebo tam někdo byl. Stejný proces s přemisťováním z lůžka na lůžko se odehrál i tam.

"Pro jeho bezpečnost mu připoutám aspoň ruce," vytáhl zpod matrace stejná pouta, jaká měl předtím. "Kdyby hodně kopal, jsou i u nohou," informoval tě. Nakonec se narovnal a pořádně si vydechl. "Doufejme, že jsme udělali dobře. Chceš počkat tady nebo zavolat, až se probere?" Ať už byla tvoje odpověď jakákoliv, musel na nějakou dobu odejít k jinému případu. Cestou informoval Nárviho, že je jeho otec v pořádku na pokoji a tobě přenechal klapku na sebe.

Teď nezbývalo nic jiného než čekat. Na chodbě byl automat na kávu. Bohovéžel automapy na pivo nebo medovinu ještě nevedou.

 
Thór *Chris Hemsworth* - 25. března 2019 22:04
f4973093fc99d98c0d7d4716461750855954.jpg

V NEMOCNICI
Nárvi, Serqet a Loki




Chlapcova slova mně příliš nepotěší. Také sem v minulosti žádnou runu na Lokim neviděl, ale je pravda, že od té doby co jsme byli doma už uběhlo mnoho času. Tedy to asi bude jak řekl Nárvi, někdo jim je musel dát nedávno. Ale kdo a jak? Pravda že Váliho sem potkal jen před chvílí, ale s Lokim sem byl velice často, třeba i když jsme spolu točili. A vždycky vypadal že je v pořádku. Napadá mně, že by s tím mola mít něco společného Sigyn, ale proč by to dělal? Přeci by neubližovala svému synovi!


S Lokim a Válim to je ještě horší než sem si myslel. Musí to být hrozné, úplná agónie, být takhle připoutaný k lůžku, nemoct se ani hnout a cítit jen bolest. Docela se bojím o Váliho, kdo ví jak na něj může něco takového zapůsobit. Dost by mně štvalo, kdyby po tom měl třeba nějaké psychické problémy.


Nechávám promluvit Nárviho se Serqetem a když přijde řeč na tu návštěvu, tak přikývnu. Nemám strach že by se mi tam něco stalo. "Samozřejmě.. Nemusíš se bát, oba budou v pořádku". Odpovím Nárvimu s povzbudivým úsměvem a lehce ho poplácám po rameni. Teď to příliš dobře nevypadá, ale udělám co půjde, abych jim pomohl. "Bude to jen chvíle. Zatím dávej pozor na sestřičku".


Řeknu mu ještě a pak už s doktorem můžeme vyrazit. Když se pak zastavíme u dveří, tak se na Serqeta podívám a poslouchám. Kouknu na tu injekci a zamračím se. Moc se mi to nelíbí, ale asi toho moc v téhle situaci nezmůžu.. Pozorně si vyslechnu všechno co doktor říká a pak přikývnu. "Dobře, souhlasím". Řeknu mu a ještě než otevře dveře, tak chytnu jeho ruku. "Ale aby bylo jasno.. Všichni čtyři, Loki, Váli, Nárvi i Hela si toho opravdu hodně prožili. Hlavně tedy malá Hela. Myslím že několik posledních stovek let velice trpěla.. Možná že je malá, ale asi by pochopila když by se něco stalo někomu z její rodiny. Takže tohle neber jako výhružku, ale ve vlastním zájmu udělej opravdu všechno co půjde. Když by bylo cokoliv zapotřebí, tak stačí říct. S penězi nebude problém".


Nerad bych aby si myslel že sem nějaký surovec a nebo hlupák, ale tady jde o moji rodinu. Né vždy jsme spolu vycházeli, ale mám každého z nich rád. Položil bych za ně život. I za Lokiho... Pustím doktorovi ruku a přikývnu že můžeme jít. Sem zvědavý zda budou schopni aspoň vnímat.
 
Snový průvodce - 25. března 2019 21:27
gral_bohu7694.jpg

Tajemné runy
~Thór + Nárvi, Serqet~

Nárvi zavrtěl hlavou. "Nevím o tom a nikdy žádnou runu otec neměl. Ani Váli. Musí to být novější," zahleděl se skrz sklo a na chvíli si opřel čelo. "Když půjdu dovnitř, co se stane?" podíval se na doktora, protože podobně jako Thór jej kousalo podezření, že jim spíš ubližují, než jim nějak pomáhají.

Serqet zvedl hlavu od knihy. "Nebudete moct používat svoje schopnosti. Proto ty znaky,," ukázal směrem, když se jeden rožnul. “Připouštím, že potlačování schopností není moc příjemné,“ promnul si bradu a opřel se o kraj stolku. Byl dost malý na to, aby mu to bylo pohodlné. "Než jsme je dali sem," podíval se už o něco vážněji na Thóra, ale kdoví, jak mu to dlouho vydrží, "tak si málem seškrábali runy vlastními nehty a u mladého to bylo o fous, protože se začal měnit. Můžeme zkusit uvolnit Lokiho anebo se taky umí v něco proměnit?" povytáhl obočí.
"Ne. Jenom iluze," zavrtěl hlavou Nárvi. Ač to nerad připouštěl, vidina, že by se Váli kvůli runě z ničeho nic proměnil, jej neskutečně děsila. Dokonce ustoupil od skla, jako by na něj bratr měl skočit.

"Nabízí se někdo? Nepředpokládám, že Loki bude moct po svých," upřel pohled na tebe a pozvedl jedno obočí.
Nárvi se k tobě otočil. "Zůstanu tady. Dáš mi vědět, jak na tom otec bude?"

Ty a Serqet jste vyšli z místnosti a vešli do jiných dveří, které vedly do chodbičky napojené na pokoj, kde nyní ležel Loki s Válím. Doktor se zastavil a lehce se pousmál. "Uvnitř bych doporučoval nezkoušet žádnou schopnost, protože to může být docela nepříjemné. Ne přímo bolestivé, i když ti dva na to tak vypadají a musím Lokiho, mimo tyto zdi pana Hiddlestona, uspat," vytáhl injekční stříkačku. "Přeneseme jej do jiného pokoje, kde bude mít soukromí, ale pokud bude neovladatelný jak vlčí chlapec, budeme ho muset opět přenést tady a vymyslet, jak z nich ty runy dostat," řekl ti všechno na rovinu. "Nikdo se jim nesnaží ublížit. Mým cílem je jim pomoct a co nejrychleji. A nejsou ani první, na které oko takhle zapůsobilo. Každý je jiný případ," položil ruku na kliku a čekal, zda budeš souhlasit s jeho podmínkami.

 
Thór *Chris Hemsworth* - 25. března 2019 19:38
f4973093fc99d98c0d7d4716461750855954.jpg

V NEMOCNICI
Nárvi, Hela, Serqet




Tak tohle bude na dlouho.. S tím "doktorovo" přístupem si říkám, čím jsme si tohle zasloužili. To vážně Stark nemá někoho aspoň trochu normálnějšího? Je mi jedno zda rád opakuje věci dvakrát a nebo né, ale Nárvimu to říct mohl. Není pěkné nechávat ho takhle v napětí. Serqet zřejmě neví, čím vším si ten chudák prošel.

Aspoň že se konečně dostaneme do té místnosti, odkud můžeme vidět Lokiho a Váliho. No sakra.. Nevypadají vůbec dobře. Prý jim tu chtějí pomoct, ale mně to spíše přijde jako mučení. Té sestřičce věnuji jen milý úsměv, jinak mně nijak nezajímá o čem se ti dva baví. Prokletí? Podivím se stejně jako Nárvi, když se konečně dozvídáme co s nimi je. Nějak mi to nejde do hlavy. Jak Nárvi řekl, nic s nimi nebylo, proč se tedy něco začalo dít až tady? Kvůli tomu Hórovu oku?


Už přemýšlím kdo na ně mohl to prokletí dát. Že by to kdysi udělal můj otec? Kdo ví.. Nebo andělé? Nemyslím, že by pracovali s runami, ale kdo ví, v téhle době je možné asi všechno. Vidím jak se Serqet zatvářil když se Nárvi zeptal a opravdu už mi to začíná vadit. Měl by si uvědomit, že možná kdysi byl žena, ale teď už není. Nedělalo by mi tedy problém mu takříkajíc "rozbít hubu", kdyby byl až moc troufalý.

Podívám se na ty runy které na sobě mají a přemýšlím. "Myslíš, že je na ně mohl dát můj otec? " Zeptám se Nárviho. "Aby je oba potrestal. Lokiho tím aby nemohl už nikomu škodit a Váliho.. to nevím proč". To je asi jediné co mně napadá. Ale ať to tak je, nijak nám to nepomůže v tom, jak z nich ty runy dostat. "A co je prostě pustit?" Pronesu k Serqetovi. "Přijde mi, jako by jim ubližovalo to, čím je léčíte. Když s tím přestanete a necháte je se projít, tak by mohli být zase v pořádku. Loki by o runách něco vědět mohl... A stejně? Proč v tom pokračovat když je to k ničemu? Nebudu vám je tu jen tak nechávat aby museli dál trpět". To všechno říkám zcela vážně. A tvářím se tak, aby i ten teploušek pochopil že to tak myslím.


"Kdyby to měl být problém, tak se domluvím s panem Starkem. Vezmeme je odtud a odejdeme."
 
Snový průvodce - 25. března 2019 17:49
gral_bohu7694.jpg

Velmi ošemetné
~Thór + Nárvi, Serqet~

Doktor odhalil vrchní řadu zubu. "Ovšemže. Není problém," pokýval hlavou, abyste šli za ním. Jeho ladné pohyby byly spíš ženské, než mužské, ale zjevně si Serqet tuhle podobu užíval.
"U mě měl problém mi cokoliv říct. Jen jsem se mohl dívat, jak na tom jsou," dodal kousavě Nárvi, čímž si vysloužil letmé doktorovo mávnutí.
"Nerad opakuju věci dvakrát, tak jsem jenom počkal na tady pána," mrkl tvým směrem a konečně položil ruku na kliku a otevřel.

Vešli jste do místnosti s monitory a policí plnou rozličných knih. Půlku dělilo prosklené podélné okno dělící vás s Lokim a Válim připoutaných k lůžku. I přes sklo šlo vidět, jak je musí něco nesnesitelně bolet, jelikož byli zpocení a trhavými pohyby se neustále snažili dostat z pout. Sem tam se na zdi rozzářil symbol, což způsobilo další bolestivou reakci.

U stolku seděla mladá žena s blond vlasy a podle odění mohla být považována za sestřičku.
"Už mi to můžeš přenechat, lásko," přejel ženě jemně prsty přes rameno, čímž si vysloužil lehce nervózní úsměv. "Běž domů. Vypadáš unaveně."
S tím se sestřička postavila, upravila si uniformu. "Ano, pane doktore. Zítra tedy..."
"Pamatuji si to, drahá," přešel ke dveřím a máváním ven ji naznačil, aby si pospíšila. "Ať se tvoje maminka uzdraví a pokud by se to nezlepšovalo, tak se na ní půjdu osobně podívat," s tím ustoupil sestřičce z cesty a zavřel za ní dveře.

"Takže, kde jsme to byli," přešel k oknu a klepl na něj. "Oba dva jsou po fyzické stránce v pořádku, nicméně jsme zjistili, že mají na sobě jistý druh prokletí, se kterým jsem se osobně ještě nesetkal," řekl upřímně.
"Prokletí?" podivil se Nárvi. "Ale předtím jim nic nebylo," zamračil se.
Serqet si trochu odfoukl. "Ne, ale když se dostali do místnosti s Hórovým okem, jehož úkolem je zapudit všechno, co by nás mohlo ohrozit, tak v jejich případě se to stalo, ale i ne," promnul si ruce a bokem se opřel o parapet. "Osobně jsem je prohlédl a oba dva na těle mají vyryté runy. Každý jinou, ale důvod, proč jsem se s tím nikdy nesetkal je, že je to původem z vašeho panteonu. Zeptal bych se jich, ale bolest jim nedovoluje mluvit. A než začnete," zarazil Nárviho, který už už chtěl něco říct, "zkoušeli jsme je uspat, dát jim něco proti bolesti, ale nic nefungovalo. Jediné řešení je dostat z nich ty runy."

"Co jsou to za runy?" zeptal se Nárvi.
Serqet byl potěšen otázkou a šlo vidět, že potlačil nutkání někoho plesknout po zadku. Přešel k rozevřené knize, kterou tu nechala sestřička. "Tady tuhle má Loki přímo na hrudi," ukázal na runu zvanou nauthiz, "a Váli na zápěstí má zase tuto," přenesl prst na druhou runu tiwaz.
"Nerozumím přesně, proč tyhle dvě runy, ale každá způsobuje trochu něco jiného. Alespoň podle toho, co jsem si přečetl," natočil knihu k vám, abyste se mohli podívat, i když sami jste významy run dávno znali.



Zobrazit SPOILER
 
*Árés* Alexander Rubin - 24. března 2019 23:32
vishous_by_morgaine1d5eslvl7250.jpg

Tartaros - je možné mít zrovna tady naději? - část druhá


NPC Apollón, budoucí švagr? + zatím neznámé postavy na mostě

Nechápavě jsem na něj hleděl, když otevřel pusu a už jsem se mu chystal říct, že to nebude fungovat, když na ně zakřičí. Jenže pak vypadal, že je zase úplně mimo.
”No tak, no tak. Tohle mi nedělej. Já tě potřebuji.” Drmolím tiše spíše sám k sobě, než k němu. Je opravdu zvláštní pocit, něco takového přiznat nahlas.
Pak si začne hrát na Boha z Bible, kterému se na rozdíl od něho podařilo vyvolat světlo pouhým: A budiž světlo. V tomto případě to spíše na malou chvíli vypadá, že máme naprostou smůlu.

Jen tak tak ho stihnu zachytit, když zvedne obě ruce k postavám nahoře.
Zatracený blázen.
Jenže vzápětí nám štěstí přeci jen přeje, snad… a jeho prsty začnou světélkovat. Stěží tak odolávám nutkání mu říct, že to opravdu nestačí. A je opravdu dobře, že jsem tak udělal. Měl bych totiž přestat podceňovat šíleného boha a začít mu víc věřit, protože se nakonec podaří a z jeho dlaní vyletí paprsek světla, že jsem jakž takž stihl zavřít oči.
Uvnitř však zoufale doufám, že je budu moct zase otevřít a nedopadne to jako tehdy v nemocnici, když se mé drahé podařilo mně na malou chvíli oslepit. Teď by se to opravdu nehodilo.
Poté, když jsem oči otevřel, tak jsem byl neskutečně rád, že to ty světélkující postavy nesestřelilo. To by byl opravdu pech.

”Skvělý, chlape, dokázal jsi to.” Pronesl jsem a přitom jsem ho z onoho pocitu štěstí, který jsem dlouho neměl, jej objal.

Artemis, drahá. Třeba se nám zase podaří být spolu. Z té představy mi skanula po tváři jedna kapka slzy štěstí.
Vím sice, že se říká: Nechval dne před večerem. Ještě nemáme vyhráno, vždyť jsme pouze na sebe upozornili a teď je to na těch nahoře, jestli se rozhodnou nám pomoci či nikoliv. Protože pokud ne, tak si budeme muset pomoct sami.
Nicméně ten momentálně přítomný pocit štěstí a naděje pochopí pouze ten, který se nachází na tomto místě… v Tartaru.
 
Thór *Chris Hemsworth* - 24. března 2019 23:25
f4973093fc99d98c0d7d4716461750855954.jpg

V "NEMOCNICI"
Lora, Nárvi, Hela a.. Serket




To je tedy rychlost.. Jen chvilku poté co vytočím ono číslo se ozve klepání na dveře. Otevřu dveře a přívětivě se na ženu usměji. "Děkuji." Pronesu s pousmáním na tu pochvalu. Říkal sem si, že bych v tom nemusel vypadat špatně a hle.. Mile se usměji když se kolem ní protahuji a přikývnu. "Já sem v pořádku, děkuji. Mám trochu tužší kořínek než Tom". Takže autonehoda, jo? No, asi je lepší že s tím Stark přišel. Mně samotného nenapadlo vymyslet nějakou výmluvu, ale i tak jsme se mohly domluvit. Abych se třeba nějak neprokecnul.


Ve výtahu čekám s rukama složenýma na hrudi, dokud se neozve Lora. Podívám se na ni a vytasím jeden ze svých kouzelných úsměvů. "Samozřejmě. To je to nejmenší. Těší mně že mám takové fanynky." Vezmu tu propisku a podepíšu se jí do deníku. Pár zajímavých jmen tam už má, že by si vždycky řekla, když má Horus nějakou návštěvu? "Nezapomeňte si pak říct i panu Hiddlestonovi. Myslím že bude nadšený". Špitnu když jí pak obojí vracím. Vím že toho na Lokiho teď bude asi moc, ale možná mu pomůže, když uvidí že má pořád někdo zájem.


Výtah nakonec zastaví a vyjdeme. Jdeme dlouho, až nakonec lituji, že mi Stark nedal kontakt na jednoho ze svých štírů. Asi by to nebylo tak příjemné když bych se pořád přemisťoval, ale určitě by to bylo rychlejší.. Dojdeme do čehosi co je zřejmě jako nějaké nemocniční křídlo a hned během chvíle uvidím Nárviho. Už z dálky na něj mávnu. Nevypadá moc nadšeně, ale je v pořádku a to je hlavní. "Zdravím". Pozdravím toho muže který se z ničeho nic objeví. Pak se podívám na Loru a mile se usměji. "Dobře, budu na to myslet. A děkuji za doprovod". Řeknu jí než se vydá na odchod. Nemohu se tomu pak ubránit a oči mi sjedou na její nádherně se vrtící pozadí. Stále bych řekl že to není můj typ, ale musím uznat, že má docela pěknou figuru.


Když pak znovu doktor promluví, tak mně trochu překvapí co řekne a o čem obecně mluví. Zadívám se na Nárviho, hledaje u něj podporu. Tohle téma se mi příliš nezamlouvá. Je něco jiného když sem v mládí ještě před Sif, mýval v posteli třeba několik žen na jednou, ale tohle.. na to sem se nikdy moc necítil. I když sem na sobě měl jednou svatební šaty... "To je tedy zajímavé, doktore.." Skoro bych až byl poněkud v rozpacích, je to pro mně těžké mluvit s nějakým mužem, který přiznal že byl vlastně žena. Skoro jako bych se bavil s transvestitou.

"Ale můžete nám prosím říct jak jsou na tom ti dva? Od toho jsme teď konec konců tady". Maličko se nuceně pousměji a pak čekám zda řekne něco o tom, jak je na tom Loki s Válim.
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2020 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.18494606018066 sekund

na začátek stránky