Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Grál bohů

Příspěvků: 1351


Hraje se Denně INFORMACE  Vypravěč Yuki Sumire je offlineYuki Sumire
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Váli *Valerius Liarsson* je offline, naposledy online byla 26. února 2019 18:58Váli *Valerius Liarsson*
 Postava Sigyn *Sebille Moretti* je offline, naposledy online byla 06. dubna 2020 16:55Sigyn *Sebille Moretti*
 Postava *Árés* Alexander Rubin je offline, naposledy online byla 09. dubna 2020 17:40 *Árés* Alexander Rubin
 Postava Loki *Thomas Hiddleston* je offline, naposledy online byla 08. dubna 2020 20:09Loki *Thomas Hiddleston*
 Postava Seth *Sebastian Light* je offline, naposledy online byla 16. února 2019 16:39Seth *Sebastian Light*
 Postava Hádes *Gerallt Jernigan* je onlineHádes *Gerallt Jernigan*
 Postava Ma`at *Orora Nafré* je offline, naposledy online byla 03. července 2019 19:06Ma`at *Orora Nafré*
 Postava Artemis *Alyss Ellery* je offline, naposledy online byla 08. dubna 2020 20:09Artemis *Alyss Ellery*
 Postava Thór *Chris Hemsworth* je offline, naposledy online byla 07. dubna 2020 22:17Thór *Chris Hemsworth*
 Postava Fortuna *Lucky Dubois* je offline, naposledy online byla 30. srpna 2017 19:24Fortuna *Lucky Dubois*
 Postava Athéna *Annabeth Ness* je offline, naposledy online byla 15. února 2020 9:26Athéna *Annabeth Ness*
 Postava Sif *Sofia Garner* je offline, naposledy online byla 08. dubna 2020 20:09Sif *Sofia Garner*
 Postava Dionýsos *Otec Dennison* je offline, naposledy online byla 09. dubna 2020 17:40Dionýsos *Otec Dennison*
 
Snový průvodce - 24. března 2019 23:07
gral_bohu7694.jpg

Světlo, světýlko
~Áres + Apollón~

Apollóna jsi nemusel dvakrát pobízet. Byl nadšeny z pohybujících se luceren nahoře, že by udělal cokoliv, aby je přilákal. Otevřel pusu a chvíli se zdálo, že začne křičet, až mu z toho prasknou cévky, ale ústa zavřel, protože musel nad něčím dumat. Ne, že by to vypadalo nějak chytře.

"Světlo," zabrebentil, ale nic se nestalo. "Světlo!" už skoro zakřičel a zvedl ruce k postavám nahoře. Musel jsi jej rychle drapnout za oděv, jinak by skončil rovnou v propasti. Nicméně jeho prsty začaly světélkovat. E.T. volá domů.

Netrvalo dlouho a z jeho dlaní se vyřinul ostrý paprsek světla, až tě to přinutilo zavřít oči. Vyletěl k postavám a minul je jen těsně.

~Artemis, Athéna~

Až už jste chtěly jít kamkoliv nebo měly v plánu cokoliv, přerušit to světelný paprsek, vyletěvši ze zdola. Zdálo se, jako by po vás sám Zeus mrštil jeden ze svých blesků. Cítily jste teplo a objetí příjemně letního odpoledne. Když se světlo dotklo stěny, rozplynulo se jako by nikdy nebylo.

Pokud jste se šly podívat ke kraji, odkud se to vzalo, uviděly jste dvě postavy v krkolomné pozici na kraji šikmé římsy. Athéna měla možnost vidět lépe a dál než Artemis díky, doufejme nerozpláclé, sovičce, kterou sebou nosila. Jako první rozpoznala muže držícího se za výstupek římsy, aby se nepropadl hlouběji. Byl to Áres. Navíc u sebe držel muže, který ji nic neříkal, ale nejspíš to byl on, kdo vás málem trefil.

Jejich poloha nebyla dobře dosažitelná, protože se nacházeli na druhé straně propasti, kde stále řádily zdi, stropy a podlaha. Navíc jste musely sestoupit minimálně o dvě patra níž a doufat, že se cestou neztratíte nebo vás něco nesežere.

 
Snový průvodce - 24. března 2019 22:39
gral_bohu7694.jpg

Co je tedy s Lokim a Válim
~Thór~

Všechny božské zbraně měli společnou vlastnost. Pokud je měl v rukou bůh, mohl nechat zbraň zmizet a přivolat vždy, když bylo třeba. Tedy hlavně během boje. Což byla nakonec výhoda, protože jste se nemuseli tahat se zbraněmi metrem a nevypadali jste přitom jako vyslaná teroristická skupina. Dýku jsi nechat zmizet nemohl, protože nebyla božského, nýbrž andělského původu.

Palcát ti nikam neuteče, takže jej nechat na posteli nebyl problém. Snad. Ale vrátit se pro něj můžeš, pokud ti začne hlodat svědomí.

Lora byla rychlík. Buď znala zkratku nebo byla na smrtelníka neobyčejně zdatná a mrštná. Když jsi otevřel dveře po jejím zaklepání, usmívala se jako sluníčko a koutky úst se jí ještě víc pozvedly, když si tě prohlédla v obleku. "Sluší vám to," postavila se bokem, abys mohl vyjít. "Na ošetřovnu? Pan Stark se zmínil, že byste pana Hiddlestona a... um, no oba rád viděl," pokud byla fanynka, zachovávala abnormálně klidnou hlavu. “Doufám, že to není nic vážného. A vám nic není? Přece jenom autonehody mohou být horší než se zdá.“

Ve výtahu se opět rozezněla znělka, jakou jsi slyšel předtím a kabina se pohnula směrem dolů. Lora na tebe koutkem oka zírala a nakonec otevřela ústa, aby se zeptala: "V mé profesi se to nemá, ale..." tváře ji lehce zčervenaly, "mohl byste mi prosím dát autogram?" v mžiku vytáhla deníček s propiskou, který zjevně používala často a než nalistovala volnou stránku, měla tam už spoustu jiných podpisů. Nejspíš byla sběratelka a před Hórem to docela dobře tajila.

Výtah s cinknutím zastavil a dveře se tiše otevřely. Opět jsi měl pocit, že jsi v bludišti, nicméně Lora šla sebejistě a ani jednou nezaváhala. Prošli jste jedno celé křídlo, průchodem se vyhnuli hlavní budově, a vstoupili do dalšího křídla, kde jste museli opět sjet o pár pater níže. Bylo s podivem, že nikomu nepřišlo divné, že tu má Her-Ur tolik odlišných podlaží. Byl to nakonec přece jenom bůh, bývalý vládce Egypta.

Jako v každé jiné nemocnici to zde páchlo desinfekcí a vládlo zde tísnivé ticho. Nárviho jsi zahlédl dlouho předtím, než jste k němu došli. Jeho pohled byl zachmuřený.
"Aaa, pan Hemsworth," z vedlejší dveří vyšel muž středních let a snědé pokožky. Na to, že vypadal jako arab, měl nebesky modré oči. "Loro, drahá, už se o pána postarám. Pan Stark si tě žádá. Má to něco dělat s, hmm, kočičí ženou?" pozvedl pobaveně obočí.
"Dobře," zasmála se Lora. "Omluvte mě. Pokud budete potřebovat, tak mě zavolejte z jakéhokoliv telefonu tady na klapku 498," připomněla a potom se vzdálila vrtíc pěkně zadečkem.

Doktor si povzdychl. "Někdy lituju toho, že jsem gay," odfoukl si a potom se na tebe zaměřil. "Jmenuji se Nadir Saqqaf, ale mezi námi mi můžete říkat Serket," zamrkal, až se zdálo, že s tebou koketuje.
Mezitím se Nárvi postavil a přidal se k vám. Hela mu spala v náručí. "Serket je bohyň... ehm, bůh léčení, i když spíš jenom jedů a kousnutí," podezřele si doktora prohlédl. Nejspíš v čekárně seděl už nějakou dobu, tak se zabavoval hledáním informací na internetu.
"Původem bohyně," mávl doktor rukou, "ale chtěl jsem zkusit něco nového. Třeba jaké to je být mužem, ale moje choutky se nějak nezměnily," zachichotal se, až by se to dalo považovat za harašení.

 
*Árés* Alexander Rubin - 24. března 2019 20:06
vishous_by_morgaine1d5eslvl7250.jpg

Tartaros - je možné mít na tomto místě naději?


NPC Apollón, budoucí švagr?

Už jsem se chystal vymýšlet způsob, jak se odsud vyškrábat a přitom neriskovat, že bychom zahučeli dolů, když sebou Apollón trhl a ukazoval směr odkud vycházelo světlo. Vycházela ze dvou postav kráčejících po mostě nad námi, což bylo sice maličko zvláštní vidět něco tak zářícího. Bylo nádherné vidět něco takového, obzvláště na místě jako je toto. Dávalo to jakousi naději, že by byla přeci jen možnost se odsud dostat. Musí pocházet z jiného místa než je toto. Chvíli jsem na to oněměle hleděl, než mi došlo, že by bylo skvělé nějak na sebe upozornit, tedy pokud nemáme v plánu tady zůstat na věky.

Ale jak?
Pochybuji, že kdybych zavolal o pomoc, tak by to uslyšeli. Nemyslím si, že bych zase takové štěstí mohl mít.
Napadne mně.
Do něčeho bušit by zase bylo riziko, že bychom se mohli propadnout. Chvíli to trvá než všechno, co mně napadne okamžitě zamítnu a poté se můj pohled stočí na mého kolegu. Nevypadá vůbec dobře a kdo ví, zda to v sobě stále má, ale toto je zoufalé chvíle a možná jediná.

”Myslíš, že bys zvládl udělat něco dost světélkujícího, aby to upoutalo ty osoby nahoře?” Zeptám se jej opatrně a snažím se, aby v mém hlase nebyla zoufalá naléhavost. (86% na úspěch)
Asi jsem zešílel, že vkládám veškerou svoji naději do někoho, kdo je úplně mimo. Nicméně se odsud opravdu chci dostat. Už tady nehodlám zůstat delší dobu, než je zdrávo. Nechci skončit jako můj kolega. Děsí mně představa, že bych mohl zešílet.
 
Thór *Chris Hemsworth* - 24. března 2019 18:34
f4973093fc99d98c0d7d4716461750855954.jpg

V HOTELU
Hór, Tefen




Byl sem rád, že se ten palcát nakonec ukázal jako docela užitečný. Ještě raději sem ale byl, že se těm dvěma nestalo nic vážného. Myslel sem že by jim ty blesky stejně moc neublížili, ale ten výbuch byl už o něco horší. Bylo zajímavé vidět jak se Horus chrání. Takže umí vytvořit nějaký štít, který ho chrání. To je dobré vědět. Pokud máme být spojenci, asi bychom si později mohli promluvit o tom, co kdo dokáže.


To že jsme se vydali sem, se tedy nakonec vyplatilo. Mám novou zbraň a dokonce i nový způsob cestování. Dobře, oproti létání je to pořád pomalé, ale lepší než chodit pěšky. Ještě aby Loki s Válim byli v pořádku a mohl bych říct, že je to celkem úspěšný den. Tedy samozřejmě až na to, co se dělo ráno...


Hórovi přikývnu a palcát mu půjčím. Zdá se, že mu to s ním jde celkem dobře. Nevím proč si ho sám nezkusil už dříve. Když si to vyzkouší, tak si palcát vezmu zpět k sobě a položím ruku štírovi na druhé rameno. Přikývnu že můžeme a během chvíle jsme pryč. Fujtajbl.. Na tohle si asi vážně nikdy nezvyknu. Ani po Bifrostu to nebylo takovéhle. "Ahaa.." Řeknu jen tak když mi Stark vysvětlí k čemu tahle místnost slouží a hned jej následuji dál.


Hotel? Co všechno u sebe asi má? A nebo jsme někde úplně jinde? Zastavíme, já se podívám na Hóra a poslouchám. Zdá se, že tu má opravdu všechno. Včetně kouzelných obleků? "Dobře, rozumím.." Řeknu mu když se vydá na odchod. "A Starku! Děkuju!" Zavolám ještě za ním. Nevím jestli to slyšel, ale říct sem to musel. Je opravdu veliké štěstí, že jsme potkali Matet a díky ní jsme se dostali sem.


Vejdu tedy dovnitř a zavřu za sebou dveře. Zvědavě si pokoj prohlédnu a pousměji se. Je to fajn, mít zase trochu klidu a čas jen pro sebe... Jako první zamířím k lednici a vytáhnu z ní jedno pivo. Je hezky studené, to určitě přijde vhod. Na chvilku se posadím a v klidu si ho vychutnám. Když ho dopiju, tak mám chuť i na další, ale asi bych to neměl přehánět. Dám si když tak ještě později večer, až budeme se vším hotovi.

Po odpočinku se svléknu a zamířím do sprchy. Bude fajn se trochu zchladit a smýt ze sebe všechnu špínu. Hodlám se umýt opravdu pořádně a pozornost budu věnovat i mým vlasům. Bude zapotřebí je pořádně umýt a rozčesat. Jak si s nimi Hela před tím hrála, tak mně trochu zacuchala.. Sprchu si docela užiju. Když sem hotový, tak vylezu ven a pořádně se usuším. Upravím si ještě ty vlasy a jdu si vzít ten smoking o kterém mluvil Stark. Obleču se a musím říct že měl pravdu. Padne mi jako ulitý. A když se podívám do zrcadla, tak bych řekl, že mi i celkem sluší. Asi bych mohl trochu více dbát na to jak vypadám, když sem v takové společnosti.


Zcela spokojený se svým vzhledem se ještě podívám na své zbraně. Palcát položím na postel, ten tady doufám potřebovat nebudu. Svou dýku si však nechávám u sebe. Starkovi zatím věřím, ale nechci nic riskovat. Navíc se dá skrýt lépe než ten palcát, takže by nikdo ani nemusel vědět že ji mám u sebe.



Ještě si do kapsy vezmu tu kartu od pokoje a pak už na telefonu vytočím 498, jak mi bylo řečeno. Počkám až přijde Lora a hned budeme moci vyrazit.
 
Snový průvodce - 24. března 2019 14:33
gral_bohu7694.jpg

Ka Bum dokonce nastalo!
~Thór + Her-Ur, Tefen~

Stark předpokládal, že se možná palcát vymkne kontrole. Když jej zasáhl blesk, naježily se mu vlasy na hlavě, ale jinak vypadal netknutě. Tefen jako kryt využil svůj obouruční meč, aby jej blesk nezasáhl. Nebyl bohem a kdoví, co by z něj blesk nadělal. Nechtěl zkoušet, jaké to je žít jako kupička popela. Hórus se potom přemístil k Tefenovi, aby mohl popřípadě zakročit, kdyby se ti užívání opravdu vymklo z rukou.

Her-Ur snad viděl do budoucnosti, protože výbuch, který následoval po tvém druhém pokusu, smetl všechno kolem sebe, div, že se celý sráz nesesul dolů. Hór zakryl svým tělem Tefena a mezi ním a řítící se tlakovou vlnou se objevilo zlatavé světlo připomínající obrovský zakulacený štít. Někdo by to přirovnal silovému poli. Zářil jasným, téměř slunečním svitem a pohled do něj bolel.

Když nastalo ticho, kdys rozdýchával, co se právě stalo, stáhl Stark štít a podíval se na Tefena. "Zkusit se má vše," řekl pobaveně. Vypadal, jako by si celou situaci užíval. Možná se ven nedostane tak často, jak by rád.

"To si dělá srandu," zavrčel Tefen, když jsi oznámil svoje naposledy.
"Klid. Zůstaň za mnou a nic se ti nestane," chlácholil jej Her-Ur.

Co se týká létání, tak to je už jiná kapitola. Sice se ti podaří pod sebou vytvořit tornádo, ale je to jako bys stál na rozbouřené hladině a nohy se ti smýkají, takže udržet rovnováhu je pro tebe velmi složité. Proudy vzduchu jsou nerovnoměrné a palcát není schopen to udržet.
Když využiješ svou schopnost, abys vyvolal silnější poryv větru, není to rovna let, ale zato jsi provedl ohromný skok, který by byl efektivní v každém filmu se speciálními 3D efekty. Takže létat bez kladiva nepůjde, ale zato můžeš skákat jako Hulk.

"Aspoň vím, co k němu napsat," oprášil se Stark. "Můžu?" natáhl k tobě ruku, aby si mohl palcát potěžkat. "Vypadá, že neutrpěl během výbuchu žádné škody. To je dobře," zkusmo jím máchl a z hlavice vyletěl krouživý poryv větru a sebral sebou zbytky trávy, které se v hlíně ještě udržely. Vrátil ti zbraň a poplácal Tefena po rameni. "Všichni připraveni na cestu zpět?" podíval se na tebe. "Tentokrát nás vezmi do hotelové části," ještě nasměroval štíra. "Do skladu se vracet nebudeme."

Opět nastal ten nic moc pocit, kdy se žaludek několikrát přehoupl a podrážky bot se ocitly na koberci. Mořský, slaný vzduch se vystřídal s chladivou klimatizací. Objevili jste se v místnosti, která nebyla moc zařízená. Byla tu jenom pohovka, stolek a pár časopisů. "Tady se přemisťujeme," vysvětlil Hór.

Tefen odešel protějšími dveřmi, ty a Stark jste se vydali druhými a vyšli na chodbu, která vypadala jako v hotelu. Podstavce s květinami střídaly obrazy, které dělily dveře pokojů.
"Takže," zastavili jste a Stark namačkal kód. Ozvalo se cvaknutí a dveře se pootevřely."Uvnitř na stolku je karta, kterou se dostaneš dovnitř. Je tam sprcha a i nějaké pivo v lednici," zazubil se. "Klidně se převleč. Staré ti pak vypere místní služba. Nějaké oblečení tam je, teda jestli ti nevadí smoking. Hotelové patro slouží pro mezinárodní návštěvy a ti většinou tohle nosí. A o číslo se nestarej," řekl tajemně. "Vždycky padne. Až budeš hotov, tak vytoč na telefonu 498. To je klapka na Loru. Přijde pro tebe a zavede k ostatním."
S tím tě nechal, aby ses o sebe postaral a zmizel v prvním výtahu, na který narazil.

 
Thór *Chris Hemsworth* - 24. března 2019 12:21
f4973093fc99d98c0d7d4716461750855954.jpg

DO TŘETICE VŠEHO.. DOBRÉHO?
Hór a Tefen




Obrázek





Sakra.. Připadám si docela blbě, když tam stojím s rukou nataženou k nebi, jako bych držel olympijskou pochodeň a nic se neděje. Trochu mně to zklamalo, ale co sem čekal? Není to jako když bych u sebe měl Mjöllnir, ba ani dokonce svůj vůz. Vlastně mně docela štve, že už nemohu létat. Né jen že se to hodilo při boji, ale také sem se mohl dostávat z místa na místo podstatně rychleji. Chybí mi to, jen tak se prohánět v oblacích a cítit ve tváři studený vítr. Možná že by to šlo i jinak..


Pomocí zbraně to nejde, ale co samotné mé schopnosti? Podobně jako když sem létal s kladivem, nemohl bych třeba nějak použít vítr abych se vznesl do vzduchu a létal tak? Jako superman? Možná později. Teď musím vyzkoušet tohle.. Prozatím přestávám myslet na vlastní schopnosti a soustředím se na ten palcát.


Zatím z toho mám smíšené pocity. Tornádo se mi podaří vytvořit bez problému, ale je značně slabší než když bych ho vytvořil pomocí Mjöllniru. Aspoň že se dá tak dobře kontrolovat, i když tedy nevím zda to k něčemu bude, při tak omezené síle. Jde k tomu přidat i mou vlastní sílu, ale to už není tak ovladatelné. Nevadí. Já na to přijdu.. Sem si jistý, že mi to půjde, chce to jen si trochu zvyknout.
Tak do toho! Znovu namířím ruku k nebi, tentokrát se však nepokouším létat, ale zkouším co dokáže ta zbraň s blesky. A daří se. Není to tedy žádný zázrak, blesky nejsou tak silné jak bych chtěl, ale aspoň něco. Na souboj z blízka by to určitě stačilo. Teď je na čase zkusit něco trochu silnějšího.


Chvilku se jen tak soustředím a pak sešlu blesky znovu, tentokrát však pomocí vlastní moci a silnější než před tím! A sakra!! Asi sem to trochu přehnal. A nebo tan palcát není schopný ustát mou sílu. Rozhodně to tedy není výsledek v jaký sem doufal. Blesky vylétají všude kolem, jen né tam kam bych já chtěl. Dokonce zasáhnou i Hóra s Tefenem. Nevypadalo to že by to bylo nějak silné, ale i tak to muselo být nepříjemné. "Omlouvám se. To sem rozhodně neměl v úmyslu!" Zavolám na ně trochu hlasitěji, aby mně slyšeli. "Možná bude lepší, když ustoupíte trochu dozadu!" Poradím jim, dám jim chvilku a zhluboka se nadechnu. Pak to zkusím znovu.


No a tentokrát to dopadne ještě hůř než před tím. Vidím jak se hlavice začíná zahřívat a svítí a pak najednou.. BUM! Zasáhne mně zbytková energie a tlaková vlna z výbuchu. Hned mně to hodilo na zem a dokonce málem vyrazilo dech. Tedy kdyby to šlo.. Do hajzlu! Tak takhle sem si to tedy nepředstavoval. Ještě si ti dva budou myslet že sem úplný trouba, že to dělám schválně nebo co. To je ale šunt... Až po nějakých deseti, dvaceti vteřinách se zvednu a podívám se na mé společníky. Opět to zasáhlo i je. Nevypadají že by byli v ohrožení života, ale.. pocuchaní trochu jsou. Doufám, že se jim nestane nic vážného a že na mně nebudou naštvaní.


"Naposledy!" Zavolám na ně. Moc se mi do toho nechce, ale jsme tu přeci od toho, abychom ten palcát vyzkoušeli, né? Musím vědět zda zvládne ustát mou sílu a nebo né. Tak jo.. Nadechnu se a zkusím blesky vyvolat znovu. Tentokrát však opravdu naposledy, nerad bych tu ty dva přizabil.


A daří se! Konečně! Konečně se mi pomocí toho palcátu podaří vyvolat blesky o dostatečné síle a počtu! Létají kolem a dopadají tam kam sám chci. Po tom co se stalo před chvílí a ještě před tím, je to docela dobrý pocit. Výborně.. Možná že to přeci jen nebude tak marné. Spokojeně se usměji a napadne mně zkusit ještě něco. Na létání ten palcát použít nejde, ale možná by to šlo ještě jinak. Zkusím vyvolat tím palcátem maličké tornádo, přímo pod sebou. To bych pak mohl vznášet, pohybovat jím a tak bych i já "létal". Když tohle nevyjde, tak se to pokusím udělat vlastní silnou. Nějak kolem sebe obalit vítr a aspoň popoletět do vzduchu!


Ať už to létání dopadne jakkoliv, tak nakonec se vším přestanu a dojdu k těm dvěma, podívat se zda nepotřebují pomoc. "Omlouvám se. Vážně mně to mrzí... Neodhadl sem, kolik mé síly ten palcát vydrží. Ale zdá se, že to s ním nakonec nějak půjde". Maličko se pousměji a sám bych to tu považoval za uzavřené. Palcát mám a funguje. Né tak jako Mjöllnir, ale v současné situaci beru to co je.




Hody:
 
Snový průvodce - 24. března 2019 10:23
gral_bohu7694.jpg

Snad neodpálíme půlku ostrova
~Thór + Her-Ur, Tefen~

Informace, že andělé nic z toho nemyslí vážně, byla pro Her-Ura novinka. Nelíbilo se mu to. Věděl, že hodně bohů lační získat grál a vrátit své životy tak, jak byly, i když za cenu, že tím můžou vymazat ostatní bohy nebo hůř, omylem zničit celý život. Další alternativa, která jej napadla, byl Očistec, kde se ocitla Isuet s Ma'at. Sice ještě neměl možnost si s andělou promluvit, protože nyní byla u Bastet, ale nějaké kusé informace už dostal. Taky si bude muset s Iseut pořádně promluvit, protože mu hru na kočku a myš zatajila nebo o ni vůbec nevěděla?

***

Létání s palcátem se nekoná. Tvoje kladivo sice tuto schopnost také nemělo, na to ti kdysi stačil vůz s párem kozlů, které sis každý večer dal k jídlu a ráno byli zase jako rybičky, pokud jsi ovšem nechal všechny jejich kosti nedotčené. Pamatoval sis, jak Loki přiměl jednoho přísedícího u ohniště, aby okusil morek, což znamenalo kost zlomit. Pak jsi dlouho řešil, proč jeden z tvých kozlů kulhá.

Co se týkalo Mjöllniru, tak kladivo umělo vytvářet blesky, ale jeho nejsilnější vlastností bylo usměrňovat tvou moc a umět ji nasměrovat tak, abys sis mohl dovolit pokusy s počasím. Vlastně jsi lítal tak, že jsi generoval kolem sebe silný vítr na to, aby tě zvedl ze země a směr kladiva určoval, kudy poletíš.

Palcát na tom byl už o něco hůř. Původně byl v rukou boha, který neměl nic společného s hromy a blesky a tuto schopnost mu dodávala zbraň. Když jsi zkoušel vytvořit tornádo jen pomocí palcátu, nebylo tak silné, jaké bys vytvořil sám pomocí Mjöllniru, ale dokázal jsi jej dobře kočírovat. Nicméně při přidání tvých schopností už to tak pěkné nebylo. Dopadlo to tak, že Her-Ur chytal Tefena, aby nepřepadl přes okraj srázu. Štír se pak vzdálil od okraje a nabručeně hleděl tvým směrem.

I hrátky s blesky jen pomocí palcátu dopady na výbornou. Blesky se generovaly přímo v hlavici a udeřily vždy tam, kam jsi namířil. To kladivo umělo taky. Nastala chvíle, aby ses pokusil prohnat palcátem tvé blesky.



Budeme vyrábět blesky
 
Thór *Chris Hemsworth* - 23. března 2019 21:02
f4973093fc99d98c0d7d4716461750855954.jpg

Zkouška palcátu
Hór a Tefen




Nešlo si nevšimnout toho jak se Horus tvářil. Ohledně těch měst, chápu že je to ošemetné téma. Kdybychom do toho šly, mohlo by s tím být spojeno spoustu, spoustu rizik. Ale nechce se mi jen tak sedět a nic nedělat. Na to sem měl posledních skoro devět set let. "V Ráji?" Zopakuji překvapeně. To se mi zdá jako naprostá hloupost. Není možné abychom se tam dostali a už vůbec né, abychom získali ten grál. To mi vlastně přiznala sama Azrael. "Je to jen hra... To mi řekla ta, od které mám tu dýku. Není možné abychom se do Ráje dostali.. A i kdyby, tak tak grál určitě nezískáme. Je to jen past".


Řeknu mu na to zcela vážně. Ze začátku sem si myslel že by to bylo úžasné, získat ho a zařídit aby bylo vše jako dříve. Ale teď to nevidím jako reálnou možnost. Jedině jak se můžeme vrátit k tomu co bývalo, je pomocí ostří meče... "Nebojte. Hned jak budeme hotovi, tak vás najdu". Ujistím s pousmáním Nárviho a Helu. Doufám, že na ně dá Lora pozor. A že se Nárvi ujistí, že se Hela nějak neprokecne, jako posledně.


Po nastoupení do výtahu zkřížím ruce na břichu a jen tak čekám. Jak jedeme, hraje při tom docela zvláštní hudba. Né že by se mi to vyloženě nelíbilo, ale.. určitě bych si dokázal představit něco vhodnějšího. No co, nevadí. Jen chvilka a výtah zastavuje. Wow.. no teda. Nemohu popřít že je to docela působivé. Mít něco takového přímo pod svým sídlem. Sám sem si v domě v Dánsku chtěl udělat únikovou chodbu, ale to by proti tomuhle nebylo vůbec nic. Dole pozdravím milým úsměvem a pokývnutím tu ženu. Skoro bych měl chuť jí s tím vozíkem pomoci, ale nebylo by to příliš vhodné, vzhledem k tomu s kým zde sem.
"Doufám, že všem kteří zde jsou věříš". Řeknu Starkovi. "Asi by nebylo vhodné, kdyby se začalo šeptat že tu s tebou dělám kdo ví co." Tím nechci říct že by tu měl nějaké zrádce či špehy, ale lidé si občas dokážou pustit pusu na špacír když vidí někoho slavného.


Přikývnu a následuji ho do té vedlejší místnosti. Aspoň že tady to s bezpečností nepodceňuje. Nevím sice co všechno může být uvnitř, ale určitě by to bylo dost zlé, kdyby se některá z těch věcí dostala do nesprávných rukou. Uvnitř se zvědavě rozhlížím a pak se zadívám na to pro co jsme přišly, když to Hór přinese a odhalí. Zatím co mluví o tom palcátu a volá dalšího štíra, já si ten palcát vezmu aspoň do ruky. Hmm.. Vzhledově je ten palcát opravdu pěkný. Překvapivě se mi i celkem dobře drží. Stále si myslím že na Mjölnir to mít nebude, ale.. nemusel by být tak špatný jak sem si původně říkal.


¨"Zdravím.. Rád tě poznávám". Pozdravím toho štíra když se u nás ukáže. Na egypťana má docela zajímavé oblečení. A ten meč? Zajímalo by mně, jak dobře s ním umí. Není nač čekat a tak stejně jako Hór i já položím ruku na Tefena a jen během mrknutí oka jsme někde jinde. Tohle.. není příliš příjemné. Trochu se skloním k zemi a vydýchávám to. "Nejsem si jistý, zda si na tohle někdy zvyknu". Řeknu svým společníkům a začnu se rozhlížet. Všude je jen moře, jinak ticho a klid. Tohle místo by mělo stačit.


"Dobře.." Kývnu na Starka a stisknu rukojeť toho palcátu. Párkrát jím cvičně máchnu a pokusím se, zda bych s ním nemohl třeba nějak vyletět. Nebo aspoň trochu popoletět. Uvědomuji si že to není jako Mjölnir, ale jsme tu od toho, abych vyzkoušel co vše s tím dokážu. A tak to chci tedy zkusit.


Ať už to létání dopadne jakkoliv, tak pak bude na řadě nějaký větší vychr a nebo spíše rovnou tornádo. Rád bych se přesvědčil zda je pravda to co o tom palcátu říkal Hór. Né že bych neuměl tornádo vytvořit sám, ale chci zkrátka zkusit, zda to půjde tím palcátem... No a pak samozřejmě nezapomenu ani na několik pořádných blesků. I tentokrát zkouším zda to půjde hlavně pomoci toho palcátu.


Od tohodle testování bych chtěl hlavně následující. Zjistit co všechno s tím mohu udělat a na kolik mé síly asi stačí. Nevím jaký byl jeho původní vlastník a tak abych to třeba nějak nepřeháněl.
 
Snový průvodce - 23. března 2019 16:34
gral_bohu7694.jpg

Tishtrův palcát
~Thór~

Hórus věděl, že kdysi dávno, kdy žil jako bůh a ne v převlečení za člověka, by se neohlížel na nespočet životů, které by taková válka stála. Padlo by mnoho spojenců a největší podíl v úmrtí by jako obvykle měli smrtelníci. Ti nevědí, co se děje. Žijí své krátké životy netušíc, že bohové opravdu existují. V dávných dobách je mohli varovat alespoň skrze kněžky, pýthie, proroky a další, kteří byli vybráni jako prostřednicí mezi lidmi a bohy.
Dnes takové varování nepřipadalo v úvahu. Papež naslouchá jejich nepříteli a ostatní bohové se svými panteony dávno nemají žádný stánek, kde by se shromažďovali věřící. Navíc i kdyby varovali smrtelníky přes média, nejspíš by to brali jako teroristický akt a do války by se zapojili sami, ale s cílem zničit vše, co není lidské. Tomu se chtěl Her-Ur vyhnout.

"A uděláme, abychom přitáhli jejich pozornost, ale byl bych raději, kdyby vše proběhlo mimo svět smrtelníků. Napadá mě jediné místo, kde by se to mohlo udát. V Ráji. Na místě, kam nás lákají. Trochu ironie osudu," ušklíbl se Her-Ur. Prozatím téma zničte Vatikán s Jeruzalémem odložil na pozdější diskuze.

Když se Nárvi rozhodl jít rovnou za otcem a bratrem, byla přivolána prostřednictvím mobilu Lora, která se mladých ujala. Pak tě Her-Ur dovedl rovnou k výtahu, nastoupili jste. Podle tlačítek měla tahle budova nejenom patra v budově, ale taky několik podlaží pod budovou. Zmáčkl -2 a kabina výtahu se tiše rozjela dolů. Z reproduktorů se ozývala hudební znělka, která vás doprovázela a vypnula se s otevřením dveří.

Vyšli jste na rampu nad rozlehlým skladištěm. Schody po obou stranách točivě vedly dolů k za sebou postavených vitrínám plné knih, krabic či skleněných boxů s rozličnými předměty. Uprostřed stály stoly s lampami a kalamáři. Stoly a vitríny dělily podstavce s podsvícenou deskou. Na nich stály kousky rozměrnějších velikostí a oku lahodící.

Ve skladišti bylo rušno. Jakmile jste sešli ze schodů, pozdravila vás pracovnice tlačící před sebou vozík s objemným předmětem a dost se u toho zadýchala. Další chodili s knihami a zařazovali je zpět na místo nebo jim hledali nové. U stolů se přepisovaly některé spisy do více srozumitelného písma a jazyka. Při dalším pohledu jsi rozpoznal, že ne všichni tady jsou lidé. Tedy nevypadají jako lidé.

"My půjdeme tudy," ukázal Hórus a zahnuli jste před první řadou doprava. Došli jste ke dveřím, které se odemykali pomocí otisku a skenu oka. Se zasyčením se pootevřely a Stark je jednoduše otevřel. "Tady máme méně bezpečné předměty, ale je tu to, co hledáme," uvedl tě dovnitř. Místnost byla malá s policemi kolem zdí. Všechny předměty byly uloženy v úhledných dřevných bednách se zlatou sponou. Každá nesla číslo a písmeno. Hór se podíval do seznamu a po chvilce hledání se vydal k boxu, který vytáhl a položil na uprostřed stojící stolek. Otevřel ji. "Tishtrův palcát. Vyzkoušet si jej půjdeme jinam. Beru v potaz tvé varování." S tím opět využil svůj mobil ke krátkému hovoru a někoho se jménem Tefen zavolal dolů. "Štír," upřesnil.

Nechal tě, aby sis palcát prohlédl. Sice jsi většinu viděl na fotce, ale takhle na blízko byl mnohem víc úchvatný. Násadu zdobilo úhledné písmo jazyka, který byl dávno mrtvý. Hlavice malá, ale muselo být v ní nějaké závaží, protože se palcát tolik nepřetěžoval dopředu. Nakonec ti to připomnělo úchop tvého kladiva.

Tefen se dostavil během deseti minut. Sice jsi ho viděl poprvé, ale jako obvykle byl oděn do kovbojského stylu s obouručním mečem na zádech. Jeho přísný obličej mu zdobil hnědý vous a na hlavě mu spočíval klobouk.

"Tefene Thór, Thóre Tefen," představil vás Her-Ur. Mohlo dojít i na potřásnutí rukou, i když Tefen nevypadal jako typ, který by se do toho hrnul. "Vezmeš nás někam, kde by Thór mohl vyzkoušet palcát? Nejlépe někam, kde nikoho nevyděsíme, neusmažíme ani nezpůsobíme globální paniku," z jeho slov šlo poznat, že si hodně potrpí na tom, aby smrtelníci neměli s jejich světem nic společného a žili ve sladké nevědomosti.
"S přemisťováním už máš praxi s Tjefetem," přikročil ke štírovi a položil mu ruku na rameno. Počkali, až uděláš to samé a najednou se svět zkroutil, pohltil, až se ti zvedl žaludek a vyplivl do trávy, kde tě mořský vzduch příjemně šlehal do tváře. Stáli jste na pobřeží jižní Anglie. "Jen do toho," povzbudil tě Stark.

 
Thór *Chris Hemsworth* - 23. března 2019 13:52
f4973093fc99d98c0d7d4716461750855954.jpg
Dívám se na Hóra a poslouchám. Sběr relikvií a všelijakých vzácných předmětů, jo? Dobré vědět. Aspoň se o něm dozvídám něco dalšího. "Né". Zavrtím hlavou, když se zmíní o tom íránském bohovi. Škoda že takhle dopadli, docela by mně zajímalo jaké to bylo ještě dříve, než jsme tady byli "my". Palcát? To si nějak nedokážu představit. Používat takovou věc v boji. Viděl sem to třeba v nějakých filmech, ale.. jistý si tím úplně nejsem. Zadívám se na ten mobil a prohlížím si jak ten palcát vypadá.

Musím říct, že to není úplně špatné. Vypadá zajímavě, ale stále mám určité pochybnosti. Asi bude opravdu nejlepší ho prvně vyzkoušet a pak se uvidí. "To umím i já sám". Řeknu Starkovi ohledně těch tornád a trošku se ušklíbnu. "Ale dobře, můžeme to aspoň vyzkoušet". Kdo ví, možná že to nakonec nebude tak špatné. Preferoval bych spíše meč před palcátem, s tím mi to jde. Ale budu vděčný za všechno, co by mi mohlo pomoci v boji.


Když dojde na Sigyn, tak už to tak příjemné není. Vyslechnu si co Hór říká a vzpomenu si pak na Azrael. Já měl na Helheimu veliké štěstí, když sem ji porazil. Nemyslím, že by se Sigyn mohlo podařit něco podobného. Možná že by utekla, ale určitě kolem ní bude spousta andělů. Nebude snadné se k ní dostat. "Tak to je pak prosté.. Musíme ji najít. Dříve než se jí stačí dostat do hlavy a donutit ji k něčemu.. hroznému". Snad by i při tomhle mohl být náš hostitel nápomocný. Stačilo by najít místo kde ji drží, o zbytek už bychom se klidně postarali já a Loki.


Je dobře vědět že nejsem jediný koho něco takového napadlo. Už mně ale tolik netěší, že od toho jejich plánu sešlo. Chvilku jen poslouchám, přemýšlím a nechám se promluvit i Nárviho. Usměji se na Helu, pohladím ji po vlasech a nechávám ji si hrát. "A to je právě ono.." Řeknu Hórovi a podívám se na něj. "Možná že by se odhodlali, když by věděli, že nejsou sami. Když bychom něco udělali, aby nás i andělé začali brát vážně... Včera zničili další z našich světů. Celý Helhaim je pryč. A nikdo s tím nic nedělá. Stejně jako když po náš šli v Káhiře. Přímo na ulici zabíjeli nevinné lidi. A já už toho začínám mít docela dost.

Myslím že když zničíme Vatikán a Jeruzalém, tak jim to dá jasný vzkaz. A možná i někteří lidé přestanou věřit".
Ano, je to velice riskantní. Ale už jsme ve válce. To oni to začali. A jak se říká tady na Midgardu, oko za oko, zub za zub!



Ohledně Pekla a mém plánu to také není o moc lepší. Mizivé? Nejsem si jistý, zda bych to bral až takhle negativně. Bojoval sem s Michaelem a vím jak silný je. Bohužel sem ho tenkrát podcenil. To by se s Luciferem určitě nestalo. A tentokrát bych v tom nemusel být sám. Kdybychom si na něj došlápli společně, možná bychom ho mohli přinutit aspoň k nějaké dohodě, jak řekl Nárvi. "Přemýšlel bych o tom.. Jak si řekl, měl by s sebou armádu, nestál by proti nim sám. A samozřejmě bych mu v tom pomohl třeba i já. Zbytek, jako vy ostatní, by jste mohli vyčkávat až budou andělé a démoni v sobě. Pak se na ně vrhnout... A nebo bychom je mohli dostat potupně. Zkusit je odlákat, jednoho od druhého. Když by nebyli spolu, tak by nepředstavovali zas takovou hrozbu". Domluvím a trochu si povzdychnu. "Ale dobře. Prozatím, to můžeme nechat být".



Všechno to jsou jen nápady a spekulace, ale bylo by dobré být připravený. Nechci tím už Horuse otravovat, takže zatím jen jím a piju. A také přemýšlím. Konkrétně nad tím, o co by tak Lucifer mohl stát. Zda by mu třeba stačilo, když bychom mu pomohli porazit Boha a dohodnout se tak, že on si nechá Nebe a my se budeme moci vrátit do svých domovů. To by mně stačilo. Skoro vše by pak bylo jak má být. Jen bych to pochopitelně udělal tentokrát trochu jinak. Pokud někdy dojde na to, že vyhrajeme, tak bych rád udržoval kontakty s jinými bohy a Pantheony. Možná že i to nás tenkrát stálo vítězství. Že jsme byli sami a nikdo nepomáhal někomu jinému. To už se nesmí opakovat. Musíme se z minulosti poučit.



Dojíme, dopijeme a podívám se na své společníky. Na ten palcát sem opravdu zvědavý, ale také bych rád věděl jak je Lokimu a Válimu. Podívám se na malou Helu a pohladím ji po tvářičce. "Tak dobře.. Vy se můžete jít podívat za nimi a já zkusím ten palcát. Hned jak to budeme mít, tak se za vámi přijdeme podívat. Jo?" Odpovím Nárvimu a vstanu. Předám mu Helu a pousměji se. Je hezké je vidět takhle pohromadě. Jak se Nárvi stará o malou sestřičku... Někdo je tam bude muset doprovodit, tak počkám zda třeba Hór někoho nezavolá. Až pak se budeme moci na cestu vydat i my dva. "Doufám, že máš k dispozici nějaké velké prostory. A nebo by nás někdo mohl vzít aspoň na chvíli někam stranou.. Nikdy sem ten palcát nedržel v ruce, tak nevím jak by to mohlo dopadnout". Sdělím mu upřímně.
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2020 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.24952292442322 sekund

na začátek stránky