Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Grál bohů

Příspěvků: 1347


Hraje se Denně INFORMACE  Vypravěč Yuki Sumire je offlineYuki Sumire
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Váli *Valerius Liarsson* je offline, naposledy online byla 26. února 2019 18:58Váli *Valerius Liarsson*
 Postava Sigyn *Sebille Moretti* je offline, naposledy online byla 02. dubna 2020 16:18Sigyn *Sebille Moretti*
 Postava *Árés* Alexander Rubin je offline, naposledy online byla 05. dubna 2020 12:08 *Árés* Alexander Rubin
 Postava Loki *Thomas Hiddleston* je offline, naposledy online byla 05. dubna 2020 9:46Loki *Thomas Hiddleston*
 Postava Seth *Sebastian Light* je offline, naposledy online byla 16. února 2019 16:39Seth *Sebastian Light*
 Postava Hádes *Gerallt Jernigan* je onlineHádes *Gerallt Jernigan*
 Postava Ma`at *Orora Nafré* je offline, naposledy online byla 03. července 2019 19:06Ma`at *Orora Nafré*
 Postava Artemis *Alyss Ellery* je offline, naposledy online byla 05. dubna 2020 9:46Artemis *Alyss Ellery*
 Postava Thór *Chris Hemsworth* je offline, naposledy online byla 01. dubna 2020 22:01Thór *Chris Hemsworth*
 Postava Fortuna *Lucky Dubois* je offline, naposledy online byla 30. srpna 2017 19:24Fortuna *Lucky Dubois*
 Postava Athéna *Annabeth Ness* je offline, naposledy online byla 15. února 2020 9:26Athéna *Annabeth Ness*
 Postava Sif *Sofia Garner* je offline, naposledy online byla 05. dubna 2020 9:46Sif *Sofia Garner*
 Postava Dionýsos *Otec Dennison* je offline, naposledy online byla 05. dubna 2020 12:08Dionýsos *Otec Dennison*
 
Ma`at *Orora Nafré* - 26. února 2017 11:54
orora2317.jpg
Kdo z koho?
~NPC Iseut~

Vzbudila se ve mě nečekaná vlna škodolibosti. Skoro jsem až měla chuť pronést něco jako: Jaké to je být jen člověk? Žádná sranda, co? Ale narozdíl od ní, mě ještě nějaká esa v rukávu zbyla a to a mnoho jiného srazilo tuhle výsměšnou stránku sebe sama hluboko do mého nitra, tak jako kdysi Zeus uvěznil Kronose v Tartaru. Ne...osobně ho neznám, ale hodně čtu, ale kde je vlastně v bájích pravda, že? No což. Teď bych asi měla řešit příšery za zadkem...

Tiživý pocit ztrácející naděje mě začal popadat ještě během jejího monologu. Nakonec to pírko asi opravdu bude jedinou naší nadějí na útěk z očistce a ona ho...upustí...Na jednus tranu by tohle ve své podstatě byl velmi vtipný němý film. V hlavě mi vyskočilo několik letmých scének, které by publikum jistě pobavily, ale já se nesmála. Plazila jsem se v okolí a hledala tu jedinou, malou, pérovatou věc, která nás mohla zachránit. Jestli...až se odtud dostaneme, tak tomu, kdo nás sem poslal bez pardónu nakopu prdel.

"Bingo!"vyhrkla jsem a skočila po pírku, jako lvice na bezbrannou antilopu. Tantokát jeho opatrování nesmím brát tak na lehkou váhu. Skoro jako 3000 let starou relikvii - mimohodem docela deprimující, když předmět, který jste měli na nočním stolku, vystavují v muzeu - jsem jej svírala něžně a pevně. Zažílo. Ano, na to jsem byla zvyklá ale teď to bylo mnohem silnější. Žeby...?

Do nosu mě udeřil smrad, který jsem pociťovala pouze při otevření ledničky po dvouměsiční pobytu v zahraničí. Tenhle ale měl ke všemu haldu zubů a chtěl nás sežrat. Bylo to odporné. Takhle nějak by vypadala lidská verze songů Justina Biebera. Žaludek se mi zvedal z obojího stejně. Už nešlo utíkat. Teď musely na žadu přijít činy.

"Ať se teď stane cokoliv, připrav se na rychlý úprk..." pronesla jsem skoro s nehybnými rty směrem ke své spoluúprkyni. Pevně jsem sevřela pírko v pěsti, abych o něj za žádnou cenu nemohla přijít. "Show začíná." Vždy jsem to chtěla říct...

Udělala jsem několik pomalých kroků směrem k příšeře tak, aby se tím anděla dostala za mě a já jí pak mohla lépe popadnout a vyrazit dál. Tělem mi projela starověká energie. Jak jsem tenhle pocit milovala. Oči zaplály jako roztavené zlato. Dramaticky a ladně jsem zakroutila levým zálěstím, které jsem plynule přemýstila před své rty s dlaní rozevřenou vzhůru a jako bych posílala polibek svému milému, foukla. Mou dlaň ale neopustila kreslená pusa, která by se dotyčnému nalepila na tvář, nýbrž stín obrovského sokola, který zavřeštěl tak, jak to tato honosná zvířata umí a s vražednou chutí se vrhl na human verzi songu "Soooooorry!" Otočila jsem se na patě, a bez většího zájmu o to, co se mi dělo za zády, popadla andělu a vyrazila pryč.

Letmo jsem nahlédla na pírko a jeho záři. Nevím proč, vzpomněla jsem si na jeden z mých oblíbených filmů Indiana Jonese a chrám zkázy. Čím blíž sobě byly kameny, tím víc zářily. Možná to bylo chytání stébla, ale nic lepšího jsem neměla. Pak že Tě televize nic nenaučí. Pche!


 
Snový průvodce - 14. února 2017 12:23
gral_bohu7694.jpg

Thor a jeho herecká kariéra
~Thór + Hela, Nárvi a Matet~

Nárvi se zdál být uspokojen tvou odpovědí, i když kdesi hluboko v něm hlodalo spoustu otázek. Na rozdíl od tebe on netušil, jak moc se všechno změnilo. Musel jenom snášet každodenní pobyt v cele po spoustu, velkou spoustu, let. Bylo s podivem, že sám z toho nezešílel. O Hele bylo zřejmé, že se stala terčem Azrael a ta ji nešetřila. Ať už ji provedla cokoliv, ta bohyně smrti, která si po Helheimu kráčela bez obav a s ledovým klidem, nyní byla pouhým dítětem. Pokud někdy vyroste, pak bude otázka, jestli bude jako dřív. Nyní měla bratra, který se o ni staral a strýčka, kterého si během krátké chvíle oblíbila a hlavně jeho vlasy.

"Něco jsi o tom říkal," pozvedl obočí chlapec a posadil si Helu na klín, aby měla taky dobrý výhled. Chvíli sledoval, co provádíš s tou podivnou krabičkou a pak jen vyjeveně sledoval míhající se obrázky filmu. První snímky filmu se odehrávaly na zemi, následovala scéna bitvy na Jötunheimu a po ni se objevili mladí herci, kteří měli představovat tebe a Lokiho. A pak jsi byl na řadě ty. Hrál jsi vychloubačného Thóra, který je milovaný a uznávaný všemi poddanými. Loki se tam mihnul jen krátce. Nárvimu nedošlo, že to je jeho otec, i když jsi zmínil, že se dal na hereckou kariéru jako ty. Kdo viděl film poprvé, nemusel ihned pochopit, že muž s rohatou helmou představuje nevlastního bratra superstar Asgárdu. Nicméně jste neměli čas se dívat více jak deset minut, protože někdo zaklepal.

"To jsem já. Můžu dál?" zeptala se Matet. Když jsi ji povolil vstup, tak vešla. "Mám dva návrhy," podívala se na tebe. "Můžeme zůstat tady, ale hladoví nebo jsem zařídila pokoje v lepším hotelu, kde není špína a hodí se více ke slavnému herci, jako seš ty," lehce se ušklíbla.

 
Snový průvodce - 31. ledna 2017 11:42
gral_bohu7694.jpg
U Joea
~Áres~

Joe se ušklíbl nad oním chlapíkem. Nejspíš věděl něco, co ty ne. Seděl si pohodlně v křesle, stolek vedle něj už měl trochu sedřený lak, jak si na něj neustále dával nohy, ale to k tomuhle bytu jednoduše patřilo.
"Zastavovat čas?" pozvedl obočí. "Nevím, s tímhle jsem nikdy problém neměl a ani ostatní lovci. Co se ti ohledně toho stalo?" chtěl vědět nějaké detaily, aby pak mohl varovat ostatní kolegy v branži.

"Napadá mě jedině vytvořit amulet, ale já tohle neumím. To bys musel zajet za tím chlapíkem, co vytvořil a upravil pistoli, co jsem ti dal. Jen je odsud dost daleko a podle tvého spěchu nemáš času nazbyt," odmlčel se.

"Počítač je tamhle," ukázal na starý CRT monitor stojícího na pracovním stole. Klávesnice s myší byly zahrabány v různých papírech a samotný počítač stál na zemi. Vše mělo zažloutle bílou barvu a po zapnutí počítač jako vetchý stařec zabručel a na obrazovce naskočilo logo Windows 98. Při načítání harddisky vrzavě štěbetaly, ale nakonec se objevila plocha s pár ikonami, včetně webového prohlížeče. Připojení tu měl velmi slabé. To byl asi důvodu, že se pokoušel přes wifi usb, které mu tam musel nainstalovat někdo z jeho rodiny nebo nějaký náruživý lovec, chytnout signál od sousedů. A kdo ví, kdy naposled tenhle krám zapnul.

"Zkusím zavolat jednomu známému," Joe vytáhl mobil z kapsy, i když i ten patřil už do křemíkového nebe. Chvíli tam hledal nějaké číslo a pak rovnou volal. Mezitím zavřel svou skrýš a zajistil ji, aby na ni jen tak někdo nepřišel. Pak se domlouval na autě, zatímco ty jsi byl na počítači, který se táhl jako starý slimák.
 
Loki *Thomas Hiddleston* - 31. ledna 2017 10:51
loki94861.jpg
Asi nám zkratoval pes
~má drahá, syn + hafan~

Spolkl jsem narážku, že Thór dokáže být pěkný lhář a šprýmař, když má na to zrovna náladu. Místo toho jsem se sehnul ke Garmrovi a kouknul na něj. Jeho čivaví podoba stále přetrvávala.
"Vzal bys nás k Thórovi?" zeptám se jej. Mluvím se psem. Asi jsem si zvykl na obyčejný život na Zemi. Brrr.
Garmr čivava naklonila hlavu. Nikdy nepochopím, co se pekelnému psovi honí v hlavě. Jestli existovaly i pekelné kočky, tak možná právě ty. Nezdálo se však, že ví, co po něm chci. Lehce jsem přimhouřil oči. "Thór, svalnatý blonďák s tupým úsměvem?" upřesnil jsem popis. Čivava vyskočila na čtyři nožky, doběhla k nejbližší zdi a začala o ni drápky škrábat, při čemž začala opadávat omítka.
Vzdychl jsem. "Asi budeme muset letadlem."

Jednu věc, co na letadlech nemám rád je, že je až moc filmů či zpráv, kdy se zřítí do oceánu nebo záhadně zmizí a už je nikdo nevystopuje. Tohle umocňovalo ještě vědění, že většinou tyto ztracené lety způsobily trhliny nebo nějaká nestvůra z dávných věků. Zkuste si pustit kterýkoliv dokument o záhadách letu a určitě tam zmínka o nadpřirozenu bude.

"Zkusím sehnat letadlo ještě na dnešek," podíval jsem se na hodiny visící na stěně. Bylo krátce po dvanácté, a pokud se zadaří, tak bychom do pár hodin mohli úspěšně vzlétnout. "Klidně odpočívej, lásko," sehnul jsem se ke své ženě a políbil ji do vlasů. "Tvé věci sbalím." Myslel jsem tím hlavně meč, co jsme našli na Asgárdu.

Nejdřív jsem však vzal mobil ze stolu a zašel k sobě do ložnice, kde jsem s pokoušel dovolat několika lidem, o kterých jsem věděl, že mají soukromé letadlo a nedělalo by jim problém, že bych si jej půjčil i s pilotem a stevardkami. Samozřejmě nic není zadarmo, ale peněz jsem měl dost. Trvalo mi to snad půl hodiny, během které jsem se dozvěděl, že buď jsou jejich majitelé právě někde pryč i s letadlem nebo je v servisu. Nakonec se mi poštěstilo dovolat režisérovi Mogularimu, se kterým jsem spolupracoval na filmu s názvem Krvavý měsíc.

Zaklapl jsem mobil, strčil si jej do kapsy a vrátil se do obýváku. Podíval jsem se, kde kdo je a tím směrem se natočil. "Podařilo se mi domluvit soukromý let rovnou do Káhiry, ale dřív než o půl osmé to nepůjde, protože se letadlo před chvíli vrátilo, musí se vyklidit, zkontrolovat a doplnit palivo. Letiště je kousek odsud. Zavolám pak zase odvoz, mezitím se připravíme a můžeme zajít se někam najíst kvůli zabití času," navrhnu. Sice jsme jídlo nepotřebovali tak, jako smrtelníci, ale proč si odepírat něco, když nám chutná a odežene pocit prázdného žaludku. (= není to hlad)

Hody na dobu odletu:
 
Thór *Chris Hemsworth* - 30. ledna 2017 22:50
f4973093fc99d98c0d7d4716461750855954.jpg

Káhira - V "rodinném" kruhu



Vcházím do pokoje a uleví se mi když vidím že je vše v pořádku. Zdá se že si Hela zrovna hraje. Je vážně roztomilá. Když jí takhle vidím, tak mi hlavou začnou prolétat různé myšlenky. Pomalu si na ty dva začínám zvykat. A teď už je Loki na cestě sem. Chápu že jsou to jeho děti, ale.. budou mi zkrátka chybět.

Když mi Hela obejme nohu, tak se na ni zadívám, mile se usměji a pohladím ji po vlasech. "Ano, vše je v pořádku". Odpovím Nárvimu. Chtěl sem mu říct o tom že Loki je na cestě sem, jenže chlapec stále mluvil a mně to nutilo k dalšímu přemýšlení. Jaké měla Hela dětství? To kdybych věděl... Chápal sem otcovi obavy, ale možná byl až příliš opatrný.

Když se na to dívám teď s odstupem, tak by možná bylo lepší Helu normálně vychovávat mezi ostatními. Byl by to risk, ale myslím že by měla blíže k ostatním bohům a oni k ní. Necítila by se tak opuštěná, nebyla by takovou hrozbou.. Když už přemýšlím o tom všem, napadá mně co tenkrát mohl otec chtít po Hele když byl v Helheimu? Vážně by mně to zajímalo. Kdo ví, možná mi to jednou sama řekne. I když si vůbec nejsem jistý zda by mohla být jako dřív.

"Nevím.. Otec dokázal být občas velmi tajnůstkářský". Odpovím Nárvimu. Přijdu blíže a posadím se vedle něj. Nejsem si jistý zda to ta postel vydrží, ale i kdyby ne, tak nevadí. Jelikož je Matet stále pryč a Loki tu také ještě není, tak se pokusím ty dva aspoň nějak zabavit. "Hely, pojď ke mně". Řeknu mile dívce a pokud poslechne, tak ji posadím vedle sebe. Vytáhnu mobil a chvilku na něm cosi hledám. Ještě že tu má Matet internet...

Netrvá dlouho a mám co sem potřeboval. "Říkal jsem že sem herec? Tak tady koukni na jeden z mých filmů... Druhý díl je lepší, ale pokud si ho někdy budeš chtít pustit, tak by jsi to měl skouknout celé, aby si pochopil souvislosti". Usměji se, dám mobil tak aby Nárvi i Hela mohli vidět na displej a pustím film ve kterém hraji vlastně ne jen já, ale i Loki. Thór 1. Určitě poznají že se to od skutečnosti velmi liší, ale to je jedno.
 
Snový průvodce - 30. ledna 2017 22:00
gral_bohu7694.jpg
Stále v podivném hotýlku
~Thór + Nárvi a Hela~

Když jsi vešel do pokoje, Hela zrovna obíhala kolečko s rozpaženými rukami. Mávala s nimi jako pták. Nárvi na ni s úsměvem koukal, ale jakmile tě postřehnul, zvedl hlavu a podíval se na tebe. Seděl na vrzající posteli a matračka vypadala, že se každou chvíli rozpadne. I Hela se zastavila a s výskotem zamířila rovnou k tobě a objala svýma malýma ručkama tvoji nohu.

"Vše v pořádku?" zeptal se Nárvi. "Moc se mi ji nedaří uklidnit, ale," pousmál se a natáhl k dívce ruku, ona k Nárvimu nadšeně přeběhla a už si hrála s jeho prsty, "sestřička je velmi hyperaktivní. Byla taková i předtím? Myslím, když vyrůstala. Já o ni nevěděl, dokud jsem se neobjevil v Helheimu."

Když se Hela narodila obryni Angrbodě, Loki o tom neměl tušení. Nevěděl ani o dalších svých dětech a dozvídal se to až časem. Co se týkalo Helina dětství, sám jsi neměl ponětí, kde a s kým vyrůstala. Ódin ji bral jako hrozbu, že jedno z dětí Lokiho způsobí Ragnarok a musel se pojistit, aby tomu tak nebylo. Tvůj otec se někdy choval nepředvídaně, ale určitě ke všemu měl dobrý důvod.
 
Sigyn *Sebille Moretti* - 30. ledna 2017 12:43
sigyn4699.jpg
Náhlé probuzení
- Loki, Váli -

Změna hlasu v telefonu mě na okamžik přivede k vnímání.
Nevděčný hade...? Tss.
Zamračím se nad tím, ale oči mám stále zavřené, přivinutá k Lokimu a myšlenkami kdovíkde.
Zmínku o nalezené Hel jsem postřehla letmo. Vězeň ve svém vlastním království. I když jsem ji pořádně neznala, bylo mi jí líto.
Všechny myšlenky na bohyni podsvětí a také na spánek však zažene jiná informace. Prudce otevřu oči a vzhlédnu k lokimu, který se tváří podobně překvapeně a vyděšeně.
TO není možné.
Nárvi... Sice jsem v to doufala, přála si to a vůbec. Ale teď, když je ta pravda na dosah, bojím se, že by to mělo mít nějaký háček.

Narovnám se, čímž Loki může bez obav vstát za gauče a ujme se volání Garmra. Sice se cítím probuzeně, ale jde pouze o pocit mé mysli. Tělo je jiného názoru, ale to mi nezábrání v tom, abych se do Káhiry vypravila okamžitě, bude-li to možné. Obávám se, že čekat bych nevydržela a usnout bych nejspíš nezvládla i kdyby na tom závisel můj život. Příliš mnoho myšlenek, které se se vzpomínkami míchají jedna přes druhou.

Loki si něco zamumlal, nerozumněla jsem mu, ale podle toho jak se na něj náš syn obořil, tak hádám, že on ano.
Ráda bych řekla, ať se nehádají, ale raději se soustředím na pokus vstát. Váli reaguje rychleji a pomáhá mi na nohy, což vítám s poděkováním. Vzhlédnu k Lokimu.
"Zvádnu. Jde přece o Nárviho."
Řeknu tónem, který jako by měl vysvětlovat úplně všechno. Sice se cítím slabá, ale neodpočinu si, dokud neuvidím ztraceného syna na vlastní oči.
 
Váli *Valerius Liarsson* - 30. ledna 2017 11:32
valiko34786.jpg
Šokující zjištění
- rodiče -

Pobaveně se ušklíbnu nad Thórovým oslovením mého otce.
To sedí.
Bůh v telefonu chvilku váhá a pak sdělí první důvod toho, proč by měl otec podniknout výpravu do Káhiry a koho si má vyzvednout.
Hel.
Nevlastní sourozenci mě dříve tolik nezajímali, zvlášť, když ani nežili na Asgardu, vyjma Sleiphnira. Upřímně jsem ho vnímal spíš jako potupu, než sourozence.
Fakt, že tedy Thór našel Hel se mnou nijak nehne a s klidem se napiji kafe. V ten moment zazní Thórův druhý důvod, který mě doslova opaří. Kafe mi z toho v krku zaskočí a musím si odkašlat.
Nárvi.

Pravou ruku jsem zatl v pěst a srdce se mi rozbušilo tak, že jsem přes něj jen stěží zaznamenal zbytek Thórových slov.
Nárvi žije...?
Normálně bych asi byl na pochybách, ale Thórovým slovům věřím.

Otec sedí podobně v šoku, matce přes něj nevidím do tváře, ale hádám, že na tom bude podobně.
Nárvi... bratře...
Zachytím otcův pohled, ale cuknu očima. O chvíli později se naše oči znovu střetnou a já znovu uhnu. Pořád jej nenávidím, nemohu si pomoct, ale teď... jako by jeden ze stojných trámů mé nenávisti náhle byl strhnut.

Otec vystřelí z gauče, jako by ho včela bodla do pozadí a Garmr na jeho zavolání proběhne kolem mých nohou.
Sice si svou poznámku o legraci mumlal pro sebe, ale já to hodně dobře slyšel.
Odložím hrnek a udělám pár kroků k němu.
"Musíš něco takového zpochybňovat? Thór není lhář."
Na rozdíl od někoho jiného. - Chce se mi ještě dodat, ale neudělám to. Ne před matkou, která sotva stojí na nohou.
"Zbytečná otázka, otče."
Dodám a pokud matka chce vstát, tak ji pomohu na nohy. Jak se vůbec může ptát jestli chci jít také? Co bych měl jiného dělat? JDe přece o mého bratra! Musím ho vidět a zjistit, že je v pořádku. Po tom všem, co jsem mu udělal. Po tom, co jsem ho poslal do Helheimu vlastními zuby a drápy.
 
Loki *Thomas Hiddleston* - 30. ledna 2017 10:54
loki94861.jpg
...
~Sigyn, Váli, Thór~

Na otázku Sigyn, kde je Garmr, jsem jenom pokrčil rameny, protože v tak malé podobě byl přehlédnutelný. Na druhou stranu se do bytu hodil a čivava byla lepší než pes medvědích rozměrů.

Po Válím jsem hodil otrávený pohled, ale nic jsem na jeho poznámku neříkal. Začínala to být otrava, že mě můj vlastní syn zavrhl jako otce a neodpouštěl si mít prupovídky na mou adresu. Kdyby tu nebyla má žena, nejspíš bych něco kousavě odpověděl, ale dnešní den byl pro všechny těžký, hlavně pro mě, a slovům navíc se nedostávalo prostoru.

Zaskřípal jsem zuby. Nevděčný? Já ti nic nedlužím! chtělo se mi odpovědět. Thór po chvíli pokračoval dál a jako první padlo jméno Hela. Navíc dodal, že není taková, jako dřív a jaká byla? S Helou jsem si nikdy neměl co říct a Ódin se snažil všemožnými způsoby, abych s ní žádný kontakt neměl. To samé platilo o Fenrirovi nebo Jörmungandrovi. Nicméně už jenom to, že je Hela naživu a Thór ji našel, mě přimělo, abych se narovnal v zádech a pozorněji poslouchal.

"A taky je tu Nárvi..."
Stačil jen kousek téhle věty, aby pohnul celým mým světem. Nárvi? Těkl jsem pohledem němě k Sigyn, pak k Válimu, abych se dle jejich výrazů ujistil, že všichni slyšeli to samé, co já. Dřív, než jsem cokoliv mohl říct a že by to stalo spoustu práce, to típl a nastalo hrobové ticho.

~Sigyn, Váli + Garmr~

Přeletěl jsem přes všechny pohledem ještě několikrát. Nechtěl jsem tomu věřit. Jak mohl Nárvi přežít to, co se mu stalo? Viděl jsem to na vlastní oči, jak se na něj Váli v podobě vlka vrhá a trhá jej. Jen při té vzpomínce jsem musel zavřít oči a cítil jsem podivný bodavý pocit v krku. Zachoval jsem si tolik příčetnosti, aby se mi oči nezaleskly slzami.

Vyšvihl jsem se z gauče a písknul. Hela a Nárvi v tuhle chvíli byli v Káhiře, což mi vlilo nový elán do žil a bolest na chvíli ustoupila. "Garmre!" zavolal jsem na psa, který se přiřítil jako malá černá šmouha a nadšeně vrtěl ocasem. Úkosem jsem se na něj podíval. Sice vypadal v pořádku, ale zda byl schopen nás přenést, to jsem nevěděl.
Musím znát pravdu, pomyslel jsem si. Jestli si ze mě dělal legraci... u čehož jsem byl na pochybách, protože Thór mluvil tónem, u kterého nemohlo být pochyb. Ale co když to není Nárvi, ale někdo úplně jiný? Někdo, kdo se za něj vydává? tělem mi projel mráz pochybností.

Podíval jsem se na Sigyn. "Zvládneš to, drahá?" pak jsem se podíval na Váliho. "Chceš s námi jít taky?" Vše záviselo na tom, zda bude Garmr schopen nás okamžitě přemístit nebo se budeme muset spolehnout na leteckou dopravu.
 
Thór *Chris Hemsworth* - 29. ledna 2017 23:53
f4973093fc99d98c0d7d4716461750855954.jpg

Rozhovor s Lokim (a Matet)



Ještě chvilku před tím než se v mobilu ozvala odpověď sem si poslechl co říká Matet. Zdá se mi nějak až příliš klidná. Ale to co říkala.. Co se stalo s tou kterou sem dostal na Helhaimu? Je teď po smrti nebo v tom jejich nebi? "Vždycky je nějaký způsob". Řeknu ještě než se zcela zavřou dveře. Nejsem si jist zda to Matet slyšela, ale to je jedno.

Na chvilku mně napadne že se mi jí možná jen přesvědčit podaří. Ano, Egypťané... Nikdy to nebyli naši spojenci a je to asi dost riskantní se s nimi spojovat, ale spojenci sou právě to co teď potřebuji. Možná tak bude větší šance než kdybych do toho šel sám. Z přemýšlení mně vytrhne až Lokiho hlas.

Nezní zrovna tak že by měl kdo ví jak dobrou náladu. Ale co já? Kurva, kdyť sem zrovna prošel peklem! A on si na mně bude zase otvírat tu svou pusu?! Už sem chtěl odpovědět, když v tom sem zaslechl nějaký další hlas. Netuším kdo by to mohl být, vím jen že to nebyla Sigyn. Zajisté to byl nějaký muž.

Volnou ruku stisknu v pěst a mám chuť do něčeho praštit. Nadechnu se, vydechnu a ruku uvolním. "Ty nevděčný hade... Důvodů bych měl nejméně sto, ale myslím že postačí dva". Chviličku váhám, ale nakonec dojdu k závěru že by to měl vědět. Ať se chová jakkoliv, sou to jeho děti, né moje. "Je tu se mnou Hela. Na Helheimu jí věznil jeden z andělů. Loki, víš... Ona už není taková jako dřív. Měl by ses přesvědčit sám.

A taky je tu Nárvi. Neptej se mně jak je to možné, prostě sem ho tam našel taky. Oba dva se drží, ale zažili toho opravdu hodně. Hodně špatného..."
Na chviličku se odmlčím a nechávám mu chvilku aby vše pobral. "Vykašli se na mně, na tom nezáleží. Ale myslím že jim toho dlužíš dost. Takže ať teď děláš cokoliv, tak toho nech a dostaň se do Káhiry! Až tu budeš, tak zavolej nebo napiš na tohle číslo, najdeme tě...

Jo a dávej si cestou pozor. Je možný že je na nás pár opeřenců stále naštvaných"...
S tím hovor ukončuji a položím jej. Loki je možná nadutý maniak, ale ani on nemůže být tak zabedněný aby se vykašlal na vlastní děti. Nevěřím že by toho byl schopen. Když sem viděl jak se měl k Sigyn.. "Do hajzlu..." Rukou si protřu oči a ve druhé sevřu mobil. Jelikož zde Matet momentálně není, tak si ho nechávám u sebe. Zvednu se a zamířím do pokoje ve kterém sou Nárvi a Hela. Měl bych se podívat zda jsou v pořádku.
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2020 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.18276190757751 sekund

na začátek stránky