Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Grál bohů

Příspěvků: 1347


Hraje se Denně INFORMACE  Vypravěč Yuki Sumire je offlineYuki Sumire
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Váli *Valerius Liarsson* je offline, naposledy online byla 26. února 2019 18:58Váli *Valerius Liarsson*
 Postava Sigyn *Sebille Moretti* je offline, naposledy online byla 19. března 2020 17:17Sigyn *Sebille Moretti*
 Postava *Árés* Alexander Rubin je offline, naposledy online byla 02. dubna 2020 12:48 *Árés* Alexander Rubin
 Postava Loki *Thomas Hiddleston* je offline, naposledy online byla 31. března 2020 21:00Loki *Thomas Hiddleston*
 Postava Seth *Sebastian Light* je offline, naposledy online byla 16. února 2019 16:39Seth *Sebastian Light*
 Postava Hádes *Gerallt Jernigan* je onlineHádes *Gerallt Jernigan*
 Postava Ma`at *Orora Nafré* je offline, naposledy online byla 03. července 2019 19:06Ma`at *Orora Nafré*
 Postava Artemis *Alyss Ellery* je offline, naposledy online byla 31. března 2020 21:00Artemis *Alyss Ellery*
 Postava Thór *Chris Hemsworth* je offline, naposledy online byla 01. dubna 2020 22:01Thór *Chris Hemsworth*
 Postava Fortuna *Lucky Dubois* je offline, naposledy online byla 30. srpna 2017 19:24Fortuna *Lucky Dubois*
 Postava Athéna *Annabeth Ness* je offline, naposledy online byla 15. února 2020 9:26Athéna *Annabeth Ness*
 Postava Sif *Sofia Garner* je offline, naposledy online byla 31. března 2020 21:00Sif *Sofia Garner*
 Postava Dionýsos *Otec Dennison* je offline, naposledy online byla 02. dubna 2020 12:48Dionýsos *Otec Dennison*
 
Sigyn *Sebille Moretti* - 29. ledna 2017 14:50
sigyn4699.jpg
Pomalu se uklidňuji, chce se mi spát, usínám...
- Loki, Váli a Garmr, velmi okrajově Thór -

Únava na mě dopadla jako těžké kladivo na hlavičku hřebíku. Když jsem Lokiho léčila, seděla jsem na okraji gače, ale po dokončení toho, co jsem chtěla, jsem se pomalu sesunula do kleku vedle gauče. Cítím se jako by mě někdo přetáhl lopatou, akorát bezbolestně. Ráda bych spala, ale chci ještě zkontrolovat Garmra a pro jistotu i Váliho. Sice jsem si nevšimla, že by syn utržil nějaká vázná zranění, ale chci si tím být jistá.
Co se Lokiho týče, na těle mu nejspíš zůstane pár modřin, možná nějaká ta jizvička, ale všechny nedostatky jsou ukryté pod oblečením. Obličej jsem opravila do detailu důkladně a proto mých sil výrazně ubylo.
"Jsem v pořádku."
Ujistím svého muže šeptem, pro případ, že by se o mě obával.
Ještě nesmím usnout.
"Kde je Garmr?"
Zeptám se a s námahou vylezu na gauč, abych si přisedla k Lokimu a mohla se o něj opřít.
Jen na chvilku si odpočinu a pak budu pokračovat.
Přesvědčím sama sebe nakonec.

Melodie, s níž jsem byla již seznámena, se rozezní místností. Těžce vydechnu, na chvíli se narovnám aby mohl Loki vytáhnout mobil a pak se zase opřu. Přesněji, mi na jeho rameno samovolně spadne hlava.
Jsem malátná a připadám si, jako bych měla každou chvíli propadnout do prázdnoty.
Thór?
Na chvíli mě přivede k vědomí zaslechnutí svého jména.
Někdo Lokimu drahý potřebuje mou pomoc? Co?
Bohužel, jsem až příliš unavená na to, abych vnímala celý rozhovor, natož abych promluvila.

Jen matně vnímám Lokiho odmítavý hlas a nově příchozího syna. Pohladím Lokiho přes koleno, to jediné nač se ve svém vyčerpání vzmohu, abych jej trošku uklidnila a mlčky požádala o vyslechnutí volajícího boha.
Kdeže je?
Vím, že říkal něco o žádosti o vyzvednutí, ale nepostřehla jsem odkud. Dnes toho bylo nejspíš opravdu hodně.
 
Váli *Valerius Liarsson* - 29. ledna 2017 13:20
valiko34786.jpg
Kafe

Postavím si vodu, najdu kde se v jaké skříňce skrývá vše potřebné jako hrnek a kafe. Další věc po které pátrám je nějaké nižší miska, kterou v zápětí označím za popelník a všichni ať si trhnou.
Nemám probém slyšet matčin uklidňující hlas, takže vím, že za mnou ještě chvíli rozhodně nikdo nepřijde. Voda cvakne, takže chvíli na to sedím u stolu, kouřím druhou cigaretu a levou rukou objímám horký hrnek.

Když jsem si myslel, že za mnou nikdo nepřijde, zapomněl jsem na pekelného psa, nesoucího v tuhle chvíli stále podobu čivavy.
"Nechtěl by ses proměnit na něco důstojnějšího?"
Zeptám se psovitého přítele s ušklíbnutím, když ke mě stočí svůj pohled.
Jeho šmejdění naprosto chápu, také jsem to tu očima zkoumal a všiml si několika věcí - jako třeba přeplněného koše.
Náš pan dokonalý si ani nezvládne vynést odpad.
Usoudím, že tu matka nemůže být dlouho, jinak by tu nic takového nebylo.
Jen jestli ji Midgard nezměnil.
Takovou myšlenku však velmi rychle odmítám. Doufám, že zůstala taková, jakou si pamatuji.

V bytě je jinak ticho, pokud ke mě Garmr přišel, klidně pustím hrnek a budu ho hladit. Tak nějak jsme si na sebe zbyli, ale nijak mi to nevadí.
Ono ticho přeruší hravá melodie písně dnešní doby, značící že seněkdo snaží dovolat mému otci. Díky zvolenému handsfree slyším, kdo volá a kvůli čemu.
Thór?
Přísahal bych, že mé srdce bylo po celou dobu mé existence otupělé a většinu času nevnímalo, co se kolem děje... Snad jen když Milly... Arrgg, ne!
Prostě to, že slyším Thóra mi zvedlo náladu. Existuje tu někdo z našich, kdo se mnou není spojen krví nebo nenávistí.

Helheim neexistuje. Někdo drahý. Egypťanka. Káhira... Vyzvednout někoho drahého v Káhiře...? Co tam sakra dělá?
Zamračím se, na jeden potah dokouřím cigaretu a s kafem v ruce přejdu do dveří obýváku, kde se opřu o futra. Otec odpovídá přesně tak jak bych čekal.
"Co třeba nedůvěra k Egytským, svazující tak jeho jazyk?"
Houknu polohlasem. Mluvil o něčem, co by mohlo být Lokimu drahé. Jenže jemu je drahý jen on sám.
 
Loki *Thomas Hiddleston* - 29. ledna 2017 13:08
loki94861.jpg
Telefonát s Thórem
~Loki, Thór, Sigyn, Váli + Garmr~

Posunul jsem se trochu nahoru, aby si Sigyn mohla více odpočinout. Já se dokonce přiměl k posedu, a pokud si ke mně přisedla, tak jsem ji vzal kolem ramen a přivinul si ji k sobě.

Thór byl posledním člo... bohem, koho jsem chtěl dnes slyšet. Stalo se toho tolik, že jsem měl chuť mobil típnout a nechat ho jeho osudu. Nejspíš tušil, co chci udělat, protože mi nasadil brouka do hlavy ohledně toho, jaké zprávy má. Tak jsem tedy nechal, ať řekne to, co zatěžuje tu jeho blonďatou hlavičku.

Helheim už neexistuje? prolétlo mi v mysli a na chvíli mnou zacloumal vztek. Byli jsme na Midgard vhozeni jako laboratorní krysy a i přesto nás nechtějí nechat na pokoji? Jen díky Sigyn vedle sebe jsem dokázal zůstat klidný.

Jsme se? hleděl jsem na mobil s lehkou výčitkou. Kdo my?

"Thóre," zavrčel jsem, protože jsem opravdu neměl náladu řešit jeho problémy. My jsme jich tu měli až příliš, "řekni mi jeden jediný důvod, proč bych se měl zvednout a jít za tebou?" opravdu jsem byl bez nálady. Sice zmínil někoho, koho bych měl vyzvednout, to bylo asi nějaké my, ale pokud se to netýkalo mé osoby, vykašlal bych se na to.

Pro Sigyn
 
Snový průvodce - 29. ledna 2017 13:07
gral_bohu7694.jpg
Mezitím, jak to vypadá u tebe
~Thór + Matet~

Než jsi se rozhodl zavolat Lokimu...

Matet tě pozorně poslouchala. Nešlo poznat, co si právě myslí. Měla přehozenou nohu přes nohu a ruce klidně položené v klíně. Sledovala tě a mrknutí přišlo až za velmi dlouhou dobu. Smrtelník by začal dávno slzet. Určitě nelhala o tom, že není tím, čím se zdá být. Pouhou lidskou ženou. Její vystupování bylo trochu ostražité, ale zároveň uvolněné. Jako by se nebála hrozby, kterou můžeš představovat.

"Možná," naklonila hlavu na stranu, "ale než bych tě představila svým spojencům, je tu otázka důvěry. Sice tvůj cíl vymýtit všechny anděly je v zájmu nás všech, ale co když nejdou zabít? Tak jako bohové," opřela se pohodlněji o opěradlo židle, které nesmlouvavě zaskřípalo.

Když se ticho mezi vámi prodlouží, postaví se a řekne: "Zavolej si, já zkusím domluvit nějaké jídlo," a s těmito slovy opustila místnost. Zůstal jsi tak sám. I po zkontrolování dveří za nimi nestála.
 
Thór *Chris Hemsworth* - 28. ledna 2017 14:29
f4973093fc99d98c0d7d4716461750855954.jpg

Stále v hotelu, hovor s Lokim



Sedím na židli a čekám. Mobil vyzvání a mně každá vteřina přijde jako minuta. No tak Loki, zvedni to... Prsty druhé ruky zaklepu o hranu stolku a po chvilce to konečně vezme. "Ahoj Loki. To sem já, Thór... Než se rozhodneš mi zavěsit, tak pozorně poslouchej". Odpovím hlasu v telefonu. Ačkoliv se možná má důvěra k Matet lehce mění, stále to není tak že bych jí věřil nějak moc a tak místo klasické angličtiny mluvím staroseverštinou.

"Půjdu rovnou k věci... Byl sem v Helhaimu. Už neexistuje, opeřenci ho zničili. Ještě před tím sem odtamtud ale někoho dostal. Někoho kdo by potřeboval pomoc Sigyn, kdo ti určitě bude aspoň trochu drahý.

Po tom co jsme se dostali z Helhaimu, nastali jisté komplikace. Potkal sem jednu Egypťanku. Nejsem si jistý zda jí věřit, ale zatím nám pomáhá.. Jde o to že já nemám moc času, mám opravdu spoustu věcí které musím vyřídit. A potřebuji aby sis někoho vyzvedl. Pokud možno okamžitě.

Sem v jednom zapadlým hotýlku v Káhiře. Můžeš se sem dostat?"
 
Loki *Thomas Hiddleston* - 28. ledna 2017 13:02
loki94861.jpg
Léčba a telefonát?
~Sigyn, Váli + Garmr~

Byt se nacházel ve čtvrtém patře, takže cesta výtahem nahoru byla o něco jednodušší. Pomoc Sigyn jsem přijal s vděkem, i když si později budu vyčítat, že bych spíš já měl pomáhat jí a ne naopak. Neřešil jsem, co Váli prováděl v mém bytu. Měl jsem jich dost na to, aby mi to bylo jedno. Navíc jsem byla tak zesláblý, že jsem nedokázal ani myslet. Jen jsem zavřel oči a nechal svou milovanou dělat svou práci. Tělem se mi rozlévalo příjemné teplo a konečně jsem mohl aspoň na chvíli vypnout. V konečcích prstů jsem cítil brnění a vlny léčivé magie se mnou valily a narážely do sebe v místech, kde má zranění byla nejhorší. Ani si nepamatuji, zda to bolelo, protože jsem upadl do lehkého spánku.

Garmr mezitím čmuchal kolem a zvědavě ve své čivaví podobě zamířil za Válim a hleděl na něj svýma obrovskýma očima. Pokud projevil o něj syn nějaký zájem, tak u něj zůstal, jinak se opět zvedl a začal prozkoumávat zbytek kuchyně, vrtě při tom chlupatým ocasem.

Kuchyně nebyla nijak velká, ale ani ne malá. Naproti dveřím se nacházel linka spolu s ledničkou, sporákem a skříňkami. Myčka pak zabírala levý roh ode dveří a na ni byla položena mikrovlnná trouba. Jiné spotřebiče pak okupovaly linku. Uprostřed stál stůl se čtyřmi židlemi. Dvě z nich byly poposunuty. Koš se nacházel v pravém rohu od dveří a byl dosti napěchován odpadky, takže trochu přetekal.*

V hlavě jsem měl prázdno a byl jsem tomu rád. Žádné sny se mi v ní nepromítaly a ani myšlenky nevykoukla zpoza rohu mé mysli. Věděl jsem jenom jedno. Byl jsem v bezpečí u své ženy. Jak mne mohlo jenom napadnout, že bych se dokázal znovu zamilovat? Zapomenout? Ne. Ona byla pro mne vším a vždy bych ji viděl všude kolem sebe.

Klid najednou prořízlo vyzvánění mého mobilu. Probudilo mne to, až jsem sebou trhl. Podíval jsem se na Sigyn, kde se nachází. Cítil jsem se mnohem lépe. Nic mě nebolelo takovým způsobem, že bych se nedokázal posadit či vytáhnout mobil z kapsy. Vibrace byly otravné, a tak jsem já, či Sigyn, zda byla stále u mne, vytáhl přístroj a podíval se, kdo volá.
Neznámé číslo? pomyslel jsem si při pohledu na displej. Byl jsem až příliš líny si jej držet u ucha, tak jsem to zvedl a zvolil handsfree. Položil jsem jej na stůl vedle sebe a promluvil.

~Thór, Loki + v pozadí Matet, Sigyn, Váli (ale můžou vstoupit do hovoru~

"Kdo je?" ozvalo se Thórovi na druhé straně. Můj hlas zněl lehce zastřeně. Asi tak, když jste probuzeni. Neměl jsem nejmenší tušení, kdo mi volá a pokud by to byl bezvýznamný hovor, ihned bych to típl. Čekal jsem na odpověď.

Poznámka pro Váliho
 
Sigyn *Sebille Moretti* - 27. ledna 2017 16:45
sigyn4699.jpg
Lokiho byt
- Loki a Váli -

Pomohu Lokimu z výtahu, pokud je to potřeba a nechám jej odemknout. Jakmile se dveře zavřou, padá z nás iluze a dojem, že je všechno v pořádku. Pokud by snad mou pomoc od výtahu odmítl, tak teď ji nejspíše přijme bez námitek.
Doprovodím Lokiho ke gauči a opatrně si přisednu na kraj, abych si mohla svého muže lépe prohlédnout. Není to hezký pohled, ale přesto se na něj povzbudivě pousměji a pohladím ho po tváři.
"Budeš v pořádku."
Byl to holý fakt, protože jsem zamýšlela pokračovat v tom, co jsem v divadle začala.

Váli se mezitím odporoučel do kuchyně - slyším napouštění vody do konvice. Asi chce být chvíli sám takže mu nemám za zlé, že se nedruží a dávám mu potřebný prostor. Stejně tu mám co dělat.
Něžně sjedu dlaní z jeho tváře pomalým pohybem až na hruď, kde zastavím.
"Zavři oči, uvolni se, zkus alespoň trošku relaxovat."
Promluvím uklidňujícím hlasem jako nějaká hypnotizérka. Vím, že má bolesti, ale když se pokusí být v klidu, tak mi zjednodušší práci.

Vysílám do jeho těla svou energii a soustředím se na zbylá zranění abych jej zcela vyléčila. Bude se z toho muset trochu vyspat, ale bude jinak v pořádku. Doufám.

Zobrazit SPOILER
 
*Árés* Alexander Rubin - 25. ledna 2017 21:50
vishous_by_morgaine1d5eslvl7250.jpg
U Joea

Byl jsem rád, že se zbytečně na nic nevyptával a místo toho konal. Patřil k těm nejlepším, na které se mohu spolehnout.
Moc dobře jsem věděl, že to dělá hlavně kvůli penězům. Ale měl nejblíže k tomu označení, které lidé často používají a mohl bych ho nazývat přítelem.
Porozhlédl jsem se kolem, bylo to tu útulné. Z nějakého zvláštního důvodu jsem začal uvažovat nad tím, že až to všechno skončí, tak bychom se s Artemis mohli k sobě nastěhovat. Líbilo se mi, jak jsme spolu byli v hotelu v jedné posteli, ta blízkost jejího těla... bylo to něco úžasného.
A proto jí za každou cenu zachráním, aby se to mohlo znovu opakovat. S tímto zalezu do sprchy, zavřu za sebou dveře. Zpacifikuji oblečení, které bude nejlepší vyhodit a možná i spálit. Nahý si vlezu pod sprchu a pustím na sebe příjemnou teplou.

Nevím, jak dlouho jsem tam byl, ale vyjdu z ní jako úplně někdo jiný. Ne jako někdo, kdo nebyl schopný ochránit svou ženu a koho porazili dva hloupí opeřenci.
Vezmu si oblečení, které mi nechal před sprchou Joe, a nasoukám se do něho. Hned se cítím mnohem lépe. Ne, že by mi dělalo problém se promenádovat nahý, ale byla to jakási ochrana.
Ochrana… Zamyslím se nad tím. Soustředil jsem se na to, abych mohl útočit a nepřemýšlel nad tím, že bych se nějak proti nim mohl bránit. Tady asi moc nepomůže taktika, že nejlepší obrana je útok. Obzvláště ne potom, co ten idiot předvedl s časem. Nebyl jsem schopen s tím nic udělat, bránit se proti tomu a tak jsem zklamal. Nesmí se to opakovat.

"Díky, Joe." Zahuhlám, když dojdu ke stolu a všimnu si zbraní. Natáhnu se pro glock, který si chvíli prohlížím jako umělecké dílo. Vlastně pro mne to umělecké dílo je. Miluji zbraně, jak střelné tak i chladné.
"Dobrá práce." Zhodnotím po chvíli zbraň, kterou jsem si chvíli těžkal v ruce a můj pohled se pozastaví nad iniciály. "Musíš mně s tím chlapíkem, co to dělal seznámit." Není nad to se obklopovat známými, neboť nikdy nevíte, kdy se vám budou hodit… jako tady teď Joe.

"Hele Joe, neměl bys nějakou neprůstřelnou vestu či něco na ten způsob proti těm opeřencům? Nebo něco, čím by se dalo bránit třeba proti zastavování času." Zeptám se jej, ještě když jsem tady a jsem ochoten mu ještě přidat nějaké peníze v případě nouze, ale asi bych si musel vybrat z karty. Dal jsem mu totiž všechnu hotovost.
"Jo a ještě bych si potřeboval sednout k počítači… a o tom autě bys něco věděl?" Chci po něm toho víc než obvykle, jenže ještě nikdy jsem nebyl v takové situaci. Ještě nikdy jsem k nikomu takovému nic tak hluboce necítil. Možná to znamená fakt, že je na tom stejně jako já. Náš domov byl zničen a snažíme se ze všech sil z tohoto tady udělat svůj domov. Neumíráme, jenom se převtělíme a opět začínáme od začátku. V jednom se to po čase omrzí, ale ve dvou… to je něco jiného.
Potřebuji Artemis najít. Ještě nikdy jsem se necítil tak prázdný jako nyní.
 
Thór *Chris Hemsworth* - 24. ledna 2017 18:37
f4973093fc99d98c0d7d4716461750855954.jpg

Konverzace s Egypťankou



Nešlo si nevšimnout rychle měnícího se počasí. Nelíbí se mi jak dům skřípe, ani písek který sem tam pronikne okny dovnitř. Sice bych se mohl pokusit to zastavit, ale proč riskovat? Raději přetrpím trochu nepohodlí než si přivádět ještě větší problémy.

Tiše stojím na místě, hledím na Matet a velmi pozorně poslouchám vše co říká. Už dlouho jsem s nikým nevedl podobnou "konverzaci". O to zajímavější je to že je to s bohem, nebo spíše stvořením z úplně jiného panteonu. Hela zdá se slyšela aspoň část naší konverzace. Ačkoliv je to zřejmě možnost, tak pro mně zcela nepřijatelná.

Když Matet domluví, tak si tiše povzdychnu. Vezmu si od ní mobil a znovu chvilku přemýšlím. Říkám jí toho až moc. Neznám ji, vidím ji poprvé v životě a nikdy sem o ní ani neslyšel. Klidně by mohla být nějaký špeh. Ale proč by mi pomáhala? Měl bych jí věřit? "Skoro vůbec... Jediný rozdíl je v tom, že bych spíše rád našel někoho, než něco". Odpovím upřímně. Také se posadím na židli a začnu si ženu sedící naproti mně pozorně prohlížet.

"Zdá se že toho víš dost.. Možná že by to Hela zvládla, možná ne. Tak či onak, o možnosti využít jí nechci ani slyšet. Právě sem jí z jednoho pekla dostal a nepovedu ji do dalšího. Nemáš ani ponětí jak moc trpěla". Mluvím klidně, ale je znát že to myslím vážně. "Co se Mjöllniru týče, tak.. s tím jsou nějaké problémy. Zkrátka ho teď nemohu používat a pro to potřebuji cokoliv dalšího co by mi mohlo pomoc. Mám sice tu dýku, ale myslím že tolik toho s ní zas nedokážu".

Na chvilku se odmlčím. Přemýšlím jak pokračovat, co dalšího bych jí měl říct. "Přemýšlel sem.. Možná by bylo snadší oplatit jim stejnou mincí. Ničí nás a naše světy. Tak mně napadlo zničit třeba Jeruzalém... Ale nechci zbytečně zabíjet smrtelníky. Takže raději půjdu přímo po těch opeřencích. Dostanu jednoho po druhém. Zlikviduji je všechny když budu muset. Chci aby zažíval to co sem zažil já. Chci aby okusil ten pocit když ho někdo připraví o to nejcennější". Poslední věty říkám o něco tišeji.

Když mně tenkrát Michael porazil, to nejhorší nebylo že sem prohrál. Z počátku jsem si to myslel, ale není to tak. "Znáš tedy někoho kdo by byl ochotný se ke mně připojit? Jít do války?" Zeptám se ještě a chviličku vyčkávám na odpověď. Pak se zadívám na mobil ve své ruce. Vytáhnu ten svůj a snažím se vzpomenout si. Chvilku mi to trvá, ale nakonec mám zdá se štěstí. Pousměji se a vytočím Lokiho číslo. No tak, koukej to vzít ty neřáde...
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2020 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.19638299942017 sekund

na začátek stránky