Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Grál bohů

Příspěvků: 1352


Hraje se Denně INFORMACE  Vypravěč Yuki Sumire je offlineYuki Sumire
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Váli *Valerius Liarsson* je offline, naposledy online byla 26. února 2019 18:58Váli *Valerius Liarsson*
 Postava Sigyn *Sebille Moretti* je offline, naposledy online byla 06. dubna 2020 16:55Sigyn *Sebille Moretti*
 Postava *Árés* Alexander Rubin je offline, naposledy online byla 09. dubna 2020 23:52 *Árés* Alexander Rubin
 Postava Loki *Thomas Hiddleston* je offline, naposledy online byla 08. dubna 2020 20:09Loki *Thomas Hiddleston*
 Postava Seth *Sebastian Light* je offline, naposledy online byla 16. února 2019 16:39Seth *Sebastian Light*
 Postava Hádes *Gerallt Jernigan* je offline, naposledy online byla 10. dubna 2020 1:51Hádes *Gerallt Jernigan*
 Postava Ma`at *Orora Nafré* je offline, naposledy online byla 03. července 2019 19:06Ma`at *Orora Nafré*
 Postava Artemis *Alyss Ellery* je offline, naposledy online byla 08. dubna 2020 20:09Artemis *Alyss Ellery*
 Postava Thór *Chris Hemsworth* je offline, naposledy online byla 07. dubna 2020 22:17Thór *Chris Hemsworth*
 Postava Fortuna *Lucky Dubois* je offline, naposledy online byla 30. srpna 2017 19:24Fortuna *Lucky Dubois*
 Postava Athéna *Annabeth Ness* je offline, naposledy online byla 15. února 2020 9:26Athéna *Annabeth Ness*
 Postava Sif *Sofia Garner* je offline, naposledy online byla 08. dubna 2020 20:09Sif *Sofia Garner*
 Postava Dionýsos *Otec Dennison* je offline, naposledy online byla 09. dubna 2020 23:52Dionýsos *Otec Dennison*
 
Thór *Chris Hemsworth* - 28. ledna 2017 14:29
f4973093fc99d98c0d7d4716461750855954.jpg

Stále v hotelu, hovor s Lokim



Sedím na židli a čekám. Mobil vyzvání a mně každá vteřina přijde jako minuta. No tak Loki, zvedni to... Prsty druhé ruky zaklepu o hranu stolku a po chvilce to konečně vezme. "Ahoj Loki. To sem já, Thór... Než se rozhodneš mi zavěsit, tak pozorně poslouchej". Odpovím hlasu v telefonu. Ačkoliv se možná má důvěra k Matet lehce mění, stále to není tak že bych jí věřil nějak moc a tak místo klasické angličtiny mluvím staroseverštinou.

"Půjdu rovnou k věci... Byl sem v Helhaimu. Už neexistuje, opeřenci ho zničili. Ještě před tím sem odtamtud ale někoho dostal. Někoho kdo by potřeboval pomoc Sigyn, kdo ti určitě bude aspoň trochu drahý.

Po tom co jsme se dostali z Helhaimu, nastali jisté komplikace. Potkal sem jednu Egypťanku. Nejsem si jistý zda jí věřit, ale zatím nám pomáhá.. Jde o to že já nemám moc času, mám opravdu spoustu věcí které musím vyřídit. A potřebuji aby sis někoho vyzvedl. Pokud možno okamžitě.

Sem v jednom zapadlým hotýlku v Káhiře. Můžeš se sem dostat?"
 
Loki *Thomas Hiddleston* - 28. ledna 2017 13:02
loki94861.jpg
Léčba a telefonát?
~Sigyn, Váli + Garmr~

Byt se nacházel ve čtvrtém patře, takže cesta výtahem nahoru byla o něco jednodušší. Pomoc Sigyn jsem přijal s vděkem, i když si později budu vyčítat, že bych spíš já měl pomáhat jí a ne naopak. Neřešil jsem, co Váli prováděl v mém bytu. Měl jsem jich dost na to, aby mi to bylo jedno. Navíc jsem byla tak zesláblý, že jsem nedokázal ani myslet. Jen jsem zavřel oči a nechal svou milovanou dělat svou práci. Tělem se mi rozlévalo příjemné teplo a konečně jsem mohl aspoň na chvíli vypnout. V konečcích prstů jsem cítil brnění a vlny léčivé magie se mnou valily a narážely do sebe v místech, kde má zranění byla nejhorší. Ani si nepamatuji, zda to bolelo, protože jsem upadl do lehkého spánku.

Garmr mezitím čmuchal kolem a zvědavě ve své čivaví podobě zamířil za Válim a hleděl na něj svýma obrovskýma očima. Pokud projevil o něj syn nějaký zájem, tak u něj zůstal, jinak se opět zvedl a začal prozkoumávat zbytek kuchyně, vrtě při tom chlupatým ocasem.

Kuchyně nebyla nijak velká, ale ani ne malá. Naproti dveřím se nacházel linka spolu s ledničkou, sporákem a skříňkami. Myčka pak zabírala levý roh ode dveří a na ni byla položena mikrovlnná trouba. Jiné spotřebiče pak okupovaly linku. Uprostřed stál stůl se čtyřmi židlemi. Dvě z nich byly poposunuty. Koš se nacházel v pravém rohu od dveří a byl dosti napěchován odpadky, takže trochu přetekal.*

V hlavě jsem měl prázdno a byl jsem tomu rád. Žádné sny se mi v ní nepromítaly a ani myšlenky nevykoukla zpoza rohu mé mysli. Věděl jsem jenom jedno. Byl jsem v bezpečí u své ženy. Jak mne mohlo jenom napadnout, že bych se dokázal znovu zamilovat? Zapomenout? Ne. Ona byla pro mne vším a vždy bych ji viděl všude kolem sebe.

Klid najednou prořízlo vyzvánění mého mobilu. Probudilo mne to, až jsem sebou trhl. Podíval jsem se na Sigyn, kde se nachází. Cítil jsem se mnohem lépe. Nic mě nebolelo takovým způsobem, že bych se nedokázal posadit či vytáhnout mobil z kapsy. Vibrace byly otravné, a tak jsem já, či Sigyn, zda byla stále u mne, vytáhl přístroj a podíval se, kdo volá.
Neznámé číslo? pomyslel jsem si při pohledu na displej. Byl jsem až příliš líny si jej držet u ucha, tak jsem to zvedl a zvolil handsfree. Položil jsem jej na stůl vedle sebe a promluvil.

~Thór, Loki + v pozadí Matet, Sigyn, Váli (ale můžou vstoupit do hovoru~

"Kdo je?" ozvalo se Thórovi na druhé straně. Můj hlas zněl lehce zastřeně. Asi tak, když jste probuzeni. Neměl jsem nejmenší tušení, kdo mi volá a pokud by to byl bezvýznamný hovor, ihned bych to típl. Čekal jsem na odpověď.

Poznámka pro Váliho
 
Sigyn *Sebille Moretti* - 27. ledna 2017 16:45
sigyn4699.jpg
Lokiho byt
- Loki a Váli -

Pomohu Lokimu z výtahu, pokud je to potřeba a nechám jej odemknout. Jakmile se dveře zavřou, padá z nás iluze a dojem, že je všechno v pořádku. Pokud by snad mou pomoc od výtahu odmítl, tak teď ji nejspíše přijme bez námitek.
Doprovodím Lokiho ke gauči a opatrně si přisednu na kraj, abych si mohla svého muže lépe prohlédnout. Není to hezký pohled, ale přesto se na něj povzbudivě pousměji a pohladím ho po tváři.
"Budeš v pořádku."
Byl to holý fakt, protože jsem zamýšlela pokračovat v tom, co jsem v divadle začala.

Váli se mezitím odporoučel do kuchyně - slyším napouštění vody do konvice. Asi chce být chvíli sám takže mu nemám za zlé, že se nedruží a dávám mu potřebný prostor. Stejně tu mám co dělat.
Něžně sjedu dlaní z jeho tváře pomalým pohybem až na hruď, kde zastavím.
"Zavři oči, uvolni se, zkus alespoň trošku relaxovat."
Promluvím uklidňujícím hlasem jako nějaká hypnotizérka. Vím, že má bolesti, ale když se pokusí být v klidu, tak mi zjednodušší práci.

Vysílám do jeho těla svou energii a soustředím se na zbylá zranění abych jej zcela vyléčila. Bude se z toho muset trochu vyspat, ale bude jinak v pořádku. Doufám.

Zobrazit SPOILER
 
*Árés* Alexander Rubin - 25. ledna 2017 21:50
vishous_by_morgaine1d5eslvl7250.jpg
U Joea

Byl jsem rád, že se zbytečně na nic nevyptával a místo toho konal. Patřil k těm nejlepším, na které se mohu spolehnout.
Moc dobře jsem věděl, že to dělá hlavně kvůli penězům. Ale měl nejblíže k tomu označení, které lidé často používají a mohl bych ho nazývat přítelem.
Porozhlédl jsem se kolem, bylo to tu útulné. Z nějakého zvláštního důvodu jsem začal uvažovat nad tím, že až to všechno skončí, tak bychom se s Artemis mohli k sobě nastěhovat. Líbilo se mi, jak jsme spolu byli v hotelu v jedné posteli, ta blízkost jejího těla... bylo to něco úžasného.
A proto jí za každou cenu zachráním, aby se to mohlo znovu opakovat. S tímto zalezu do sprchy, zavřu za sebou dveře. Zpacifikuji oblečení, které bude nejlepší vyhodit a možná i spálit. Nahý si vlezu pod sprchu a pustím na sebe příjemnou teplou.

Nevím, jak dlouho jsem tam byl, ale vyjdu z ní jako úplně někdo jiný. Ne jako někdo, kdo nebyl schopný ochránit svou ženu a koho porazili dva hloupí opeřenci.
Vezmu si oblečení, které mi nechal před sprchou Joe, a nasoukám se do něho. Hned se cítím mnohem lépe. Ne, že by mi dělalo problém se promenádovat nahý, ale byla to jakási ochrana.
Ochrana… Zamyslím se nad tím. Soustředil jsem se na to, abych mohl útočit a nepřemýšlel nad tím, že bych se nějak proti nim mohl bránit. Tady asi moc nepomůže taktika, že nejlepší obrana je útok. Obzvláště ne potom, co ten idiot předvedl s časem. Nebyl jsem schopen s tím nic udělat, bránit se proti tomu a tak jsem zklamal. Nesmí se to opakovat.

"Díky, Joe." Zahuhlám, když dojdu ke stolu a všimnu si zbraní. Natáhnu se pro glock, který si chvíli prohlížím jako umělecké dílo. Vlastně pro mne to umělecké dílo je. Miluji zbraně, jak střelné tak i chladné.
"Dobrá práce." Zhodnotím po chvíli zbraň, kterou jsem si chvíli těžkal v ruce a můj pohled se pozastaví nad iniciály. "Musíš mně s tím chlapíkem, co to dělal seznámit." Není nad to se obklopovat známými, neboť nikdy nevíte, kdy se vám budou hodit… jako tady teď Joe.

"Hele Joe, neměl bys nějakou neprůstřelnou vestu či něco na ten způsob proti těm opeřencům? Nebo něco, čím by se dalo bránit třeba proti zastavování času." Zeptám se jej, ještě když jsem tady a jsem ochoten mu ještě přidat nějaké peníze v případě nouze, ale asi bych si musel vybrat z karty. Dal jsem mu totiž všechnu hotovost.
"Jo a ještě bych si potřeboval sednout k počítači… a o tom autě bys něco věděl?" Chci po něm toho víc než obvykle, jenže ještě nikdy jsem nebyl v takové situaci. Ještě nikdy jsem k nikomu takovému nic tak hluboce necítil. Možná to znamená fakt, že je na tom stejně jako já. Náš domov byl zničen a snažíme se ze všech sil z tohoto tady udělat svůj domov. Neumíráme, jenom se převtělíme a opět začínáme od začátku. V jednom se to po čase omrzí, ale ve dvou… to je něco jiného.
Potřebuji Artemis najít. Ještě nikdy jsem se necítil tak prázdný jako nyní.
 
Thór *Chris Hemsworth* - 24. ledna 2017 18:37
f4973093fc99d98c0d7d4716461750855954.jpg

Konverzace s Egypťankou



Nešlo si nevšimnout rychle měnícího se počasí. Nelíbí se mi jak dům skřípe, ani písek který sem tam pronikne okny dovnitř. Sice bych se mohl pokusit to zastavit, ale proč riskovat? Raději přetrpím trochu nepohodlí než si přivádět ještě větší problémy.

Tiše stojím na místě, hledím na Matet a velmi pozorně poslouchám vše co říká. Už dlouho jsem s nikým nevedl podobnou "konverzaci". O to zajímavější je to že je to s bohem, nebo spíše stvořením z úplně jiného panteonu. Hela zdá se slyšela aspoň část naší konverzace. Ačkoliv je to zřejmě možnost, tak pro mně zcela nepřijatelná.

Když Matet domluví, tak si tiše povzdychnu. Vezmu si od ní mobil a znovu chvilku přemýšlím. Říkám jí toho až moc. Neznám ji, vidím ji poprvé v životě a nikdy sem o ní ani neslyšel. Klidně by mohla být nějaký špeh. Ale proč by mi pomáhala? Měl bych jí věřit? "Skoro vůbec... Jediný rozdíl je v tom, že bych spíše rád našel někoho, než něco". Odpovím upřímně. Také se posadím na židli a začnu si ženu sedící naproti mně pozorně prohlížet.

"Zdá se že toho víš dost.. Možná že by to Hela zvládla, možná ne. Tak či onak, o možnosti využít jí nechci ani slyšet. Právě sem jí z jednoho pekla dostal a nepovedu ji do dalšího. Nemáš ani ponětí jak moc trpěla". Mluvím klidně, ale je znát že to myslím vážně. "Co se Mjöllniru týče, tak.. s tím jsou nějaké problémy. Zkrátka ho teď nemohu používat a pro to potřebuji cokoliv dalšího co by mi mohlo pomoc. Mám sice tu dýku, ale myslím že tolik toho s ní zas nedokážu".

Na chvilku se odmlčím. Přemýšlím jak pokračovat, co dalšího bych jí měl říct. "Přemýšlel sem.. Možná by bylo snadší oplatit jim stejnou mincí. Ničí nás a naše světy. Tak mně napadlo zničit třeba Jeruzalém... Ale nechci zbytečně zabíjet smrtelníky. Takže raději půjdu přímo po těch opeřencích. Dostanu jednoho po druhém. Zlikviduji je všechny když budu muset. Chci aby zažíval to co sem zažil já. Chci aby okusil ten pocit když ho někdo připraví o to nejcennější". Poslední věty říkám o něco tišeji.

Když mně tenkrát Michael porazil, to nejhorší nebylo že sem prohrál. Z počátku jsem si to myslel, ale není to tak. "Znáš tedy někoho kdo by byl ochotný se ke mně připojit? Jít do války?" Zeptám se ještě a chviličku vyčkávám na odpověď. Pak se zadívám na mobil ve své ruce. Vytáhnu ten svůj a snažím se vzpomenout si. Chvilku mi to trvá, ale nakonec mám zdá se štěstí. Pousměji se a vytočím Lokiho číslo. No tak, koukej to vzít ty neřáde...
 
Snový průvodce - 24. ledna 2017 09:49
gral_bohu7694.jpg
Smršť
~Thór + Matet & (Nárvi, Hela)~

Venku zesílil vítr, ale díky tomu, že hadry byly k oknu přibyty, se jen natahovaly a dovnitř se nedostalo moc písku. Celý dům začal hrát skřípavými tóny. Pro někoho by to mohlo být nepříjemné, ale naštěstí se z vedlejšího pokoje nezačal ozývat pláč.

Matet na tvou pobídku přikývla a poslechla si tvůj příval otázek. Když jsi domluvil, chvíli mlčela, než začala mluvit.
"Jistěže pracuji," řekla, jako by se nechumelilo. "A určitě ti dávno došlo, že vy seveřani nejste jediní bohové, kdož zůstali uvězněni mezi smrtelníky. Předpokládám, že když někoho hledáš, tak nějakou pomoc už máš," pozvedla obočí.

"Vstup do Pekla? Není to poslední místo, kam by smrtelník, ba dokonce bůh, chtěl jít?" odvedle se ozval nadšený smích Hely. "Myslím, že máš někoho, kdo by tě do Pekla mohl zavést. Přece jenom peklo se nejmenuje jenom tak." (*pozn.: anglicky peklo - hell)

"Pokud tomu dobře rozumím," sedla si Matet na vrzající židli, "potřebuješ zbraň a přitom mocný Thór je znám tím, že u sebe nosí vždy své kladivo Mjöllnir. Míří do Pekla a jediný důvod, proč tam jít je, že něco potřebuje najít. Jak moc se mýlím?"

Poslední otázka Matet pobavila. "Mám."

Zobrazit SPOILER
 
Thór *Chris Hemsworth* - 23. ledna 2017 21:35
f4973093fc99d98c0d7d4716461750855954.jpg

Káhira - V útulném hotýlku




Tak fajn.. Tutově pak budu muset navštívit kadeřníka. Pobaveně se usměji. Hela se zdá být městem dost nadšená. Vlastně se tomu ani nedivím, nejsem si vůbec jist zda někde v nějakém městě za svou existenci byla. A pokud ano, tak to díky tomu co se stalo určitě zapomněla. Pro to je toto pro ní evidentně velmi zajímavý zážitek. Teď hlavně abych jí ani na chvíli nedovolil vzdálit se, určitě by to nedopadlo dobře kdyby se někde ztratila.

"To na mnoha místech... Mělas vidět Ásgard.." Odvětím Matet když se zmíní o domově. Při zmínce o tom mém si tiše povzdychnu. Proklínám sám sebe že jsem se tehdy nechal porazit tak snadno. Až příště zas potkám toho opeřence, tak to dopadne jinak.

Vydávám se tedy za Matet a cestou i několikrát kouknu na Nárviho zda je poblíž a nikam se nevzdaluje. Všímám si toho jak se sem tam někdo zatváří na Matet. Egypt sice není mým oblíbeným místem, ale vím jak to tu chodí, takže je mi jasné proč se na ni tak dívají. Jiný kraj, jiný mrav.. Jdeme dál a vidím jak vypadají některá obydlí. Vzhledem k tomu že je Káhira hlavní město, tak sem čekal trochu víc. Ale co, luxus je teď něco co zrovna není mou prioritou.

Nárviho sem nechal aby se mně klidně držel, nic proti tomu nemám. Doufám jen že Hela mi třeba aspoň na chvíli přestane prohrabovat vlasy a zakryje si oči před tím protivným pískem. Netrvá nijak dlouho a dorazíme k hotelu. Slovo "hotel" bych zde použil opravdu velmi velkoryse, protože tohle je spíše nějaká hodně stará, neopečovávaná budova. Na muže u dveří jen kývnu a nechávám mluvit Matet. Hold mně nikdy nenapadlo učit se arabštinu. Vsadím se že ti Egypťané taky neumí ani slovo staroseversky.

Nechám Matet aby vše vyřídila a pak ji následujeme k pokojům. To že si mně vlastně nikdo moc nevšímá teď ani nějak neřeším. Vlastní sláva je mi teď nějak lhostejná. Vím že je třeba se soustředit na důležitější věci. Když dojdeme do pokoje, tak nechám Nárviho aby si sedl a po tom co řekne Matet si neochotně sundám Helu ze zad a předám ji chlapci. "Dávej na ni pozor". Řeknu důrazně. "A ty koukej poslouchat brášku. Hned budu zpátky". Řeknu Hele, pohladím ji po vlasech a s Matet jdu do vedlejšího pokoje.

Zadívám se na ni, opřu se zády o stěnu vedle dveří a chviličku přemýšlím jak začít. "Dobře.. Asi toho na tebe bude možná moc, ale nemám čas se zdržovat. Musím co nejrychleji někoho najít". Matet mi teď pomáhá, ale i tak jí ještě moc nevěřím, takže o Lokim nemluvím. I když pokud je chytrá, tak jí to zřejmě dojde.

"Takže jde o to že bych byl rád, kdyby jsi mi řekla zda jsou tu další se kterými pracuješ. Někdo jako ty, nebo nějací vaši bohové. Potřeboval bych každou ruku která by mi mohla pomoc... Víš, někdo se s takovým životem možná smířil, ale já ne. Všechno to kolem, to není pro mně. Sedět a nic nedělat, nechat se obletovat fanynkami... Kdyby jsi mně znávala dříve, tak by sis řekla že před tebou stojí úplně jiná osoba". Pousměji se, zavrtím hlavou a pokračuji.

"A také... Nepředpokládám že by jsi nějak podrobněji studovala křesťanství... Ale víš něco o tom jejich Pekle? Zda skutečně existuje? A pokud ano, jak se tam lze dostat? Nebo neznáš aspoň někoho kdo by to mohl vědět?" Zeptám se zvědavě. Tyto dotazy jí zcela jistě překvapí, ale pro mně je to důležité. Dám Matet chvilku na to aby to pobrala a pak pokračuji. "Bohužel teď nemám přístup ke kontaktům které jsem znával dříve. Asi by jsi nevěděla o někom kdo by měl něco co bych mohl použít proti andělům? Zbraň, kouzlo, cokoliv?" Položím další dotaz a pak se začnu jen tak pomaličku procházet po místnosti, čekaje na odpovědi.

"Jo a ještě... Nemáš u sebe mobil?"
 
Snový průvodce - 23. ledna 2017 17:12
gral_bohu7694.jpg
Káhira
~Thór + Nárvi, Hela, Matet~

Nárviho okolní humbuk zajímal. Stejně jako Helu, i když ona o rytmus města byla ošizena už kvůli svého poslání na Helheim, takže nebylo divu, že tvé vlasy tahala s větší vervou a hrála si, že sedí na koni a snaží se jej přimět jet kupředu. Nárvi místo toho byl zvědavý, ale poslechl tvůj příkaz a nevzdaloval se.

"Hotelu je tu dostatek," pronesla Matet a ukázala jedním směrem. "Můžeme to zkusit tímhle směrem a využijeme prvního hotelu, na který narazíme. A ne," ušklíbla se, "sice jsem z Egypta, ale tohle dávno není můj domov. Kdysi to vypadalo jinak."

Žena se vydala uličkou a během chvilky jste se ocitli v centru ruchu. Muži i ženy, i když všichni zahalení od hlavy k patě, se míjeli a někteří z nich si neodpustili kritický pohled směrem k Matet. Té to bylo jedno. Usmívala se a vedla vás podél řady domů. Střechy z většiny případů tvořily zvlněné kovové plechy přibity jen několika hřebíky. Káhira nebyla nic extra. Ulice byly špinavé a všude přítomný písek lezl do bot a štípal v očích. Nárvimu se tohle po chvíli přestalo zamlouvat a raději se zařadil za tebe, a aby dal vědět, že za tebou jde, chytil tě za tričko.

Říct si, že když narazíte na první hotel a ten hned využijete, nemusí být zrovna výhra. Ale jak Matet slíbila, zastavila se před napůl zchátralou budovou a u vchodu vás ihned vítal vrátný a otevíral vám dveře. Mluvil arabsky, při čemž mu Matet plynule odpovídala, i když se to muži nelíbilo a neustále po tobě těkal pohledem, proč nemluvíš ty. Jenže tys arabsky neuměl ani slovo.

"Pojďte," pobídla vás. Za recepcí seděl další muž a vlastně všichni zaměstnanci tohoto hotýlku byli muži. Matet objednala dva pokoje, zaplatila. Jelikož jste u sebe nic neměli, nikdy se neobtěžoval se zavazadly. Bylo to zde zvláštní. Nikdo se nepozastavoval nad tím, že jsi světově známý herec. Možná se tvá tvář sem ani nedostala.

Recepční vás dovedl k pokojům a zanechal vás s klíči. Na druhou stranu nejspíš nemělo smysl dveře zamykat, protože by je kdekdo dokázal jednoduše rozkopnout. Uvnitř bylo šero a okna bez skel zakrývaly rozpárané hadry. Postele taky nic moc, a když si Nárvi na jednu sedl, zavrzalo to pérováním.

"První hotel," pokrčila rameny Matet. "Nechej Helu tady. Nárvi se o ni jistě postará, že?" usmála se na chlapce, který lehce zrudl. Vzal si od tebe malou bohyni. Matet tě zavedla do vedlejšího pokoje, zavřela dveře a zeptala se: "Tak co chceš vědět?"
 
Snový průvodce - 23. ledna 2017 16:47
gral_bohu7694.jpg
U Joea
~Áres + NPC Joe~

Joe pozvedl obočí. Znal tě dost na to, aby se nevyptával na přítelkyni. Andělé? Těch tu bylo a ani se nad tím nepozastavoval. Ale přítelkyně? To bylo něco jiného. Za ta léta sis vybudoval v tomto těle nějakou pověst a nejspíš by se divně tvářil, kdybys mu řekl, že tohle tvůj první život není. Nicméně záleželo jenom na jednom. Byl jsi sakra dobrý lovec a to stačilo.

"Něco ti přichystám. Běž zatím do sprchy. Oblečení ti nechám před dveřmi. Ručníky víš kde jsou," ušklíbl se a počkal, až jsi vylezl ze skrýše. Peníze byly úžasná motivace. Ve skromném bytě jsi už několikrát byl a za tu celou dobu se to zde vůbec nezměnilo. Vonělo to zde po vonných tyčinkách a papírem. Celou jednu zeď zakrývaly poličky napěchované knihami, i když v tuhle chvíli se část rozevírala a odhalovala onu skrýš.

Další stěny okupovaly ručně malované obrazy a bílá dávno zešedla. Mezi obrazy visely další poličky a na nich stály různé sošky, či vázy a nejedna z nich byla notně pokryta prachem. Nábytek byl starší, ale pohodlný. V pohovce se člověk málem utopil a malá televize skýtala alespoň trochu toho domácího prostředí. Na konferenčním stolku ležely časopisy různých témat.

Koupelna byla malá. Pouze sprchový kout, umyvadlo a pračka, na niž ležel koš se špinavým prádlem. Joe byl alespoň natolik pořádný, že měl přes něj přehozené proutěné víko. Ručníky se nacházely na poličce naproti umývadlu, nad ním viselo naprasknuté zrcadlo. Odpad jak u umývadla, tak i u sprchy byl zažloutlý a kobereček už taky zažil lepší časy.

Mezitím, co ses sprchoval, připravil Joe zbraně. Pokládal je na podlouhlý stůl ve skrýši a v jeho masivním dřevu se rýsovaly rýhy. Polovinu měl taky pokrytou ocelovým plátem. Tady spravoval a čistil svoje zbraně.
Vedle sebe vyskládal glock. Na první pohled vypadal obyčejně, ale při bližším prozkoumání na něj byly detailně vyryty runy. Na spodní části nechyběla ani iniciála toho, kdo ji takto ozdobil. E.R. se značkou Brno (CZ). Ke zbrani přidal několik sad nábojů, které taktéž na sobě měly rytiny, i když tyhle s runami neměly nic společného. Další byl dlouhý nůž, respektive bowie. Celková délka byla jako mužská paže a i na něm nechyběly runy doplněné o podivné symboly. Nicméně každý lovec, který měl co dočinění s anděly, věděl, že tohle je nezbytnost ve výbavě. A samozřejmě granáty. Sice ne svaté granáty, protože o démonech nebyla ani zmínka, ale tyhle by měly alespoň odehnat všechny opeřence v okruhu několika desítek metrů. Jo, a žvýkačky.

Nezapomněl ti připravit oblečení, které položil před dveře koupelny a nakonec si sedl na gauč.

výbava

 
Snový průvodce - 21. ledna 2017 12:52
gral_bohu7694.jpg
Očistec
~Ma'at + NPC Iseut~

Iseut se vší silou snažila nebrečet, což šlo poznat na jejím ocelově zbarveném hlase a neustálého lesku v očích. Ale snažila se. Byla nyní pouhou smrtelnicí, která neměla šanci přežít na místě, jako byl Očistec. Pokud se odsud dostanete, bude ti neskonale vděčná a otázka byla, jak ti mohla vrátit takovou službu, jako je záchrana života.

Téma o pírku bylo citlivé. Iseut si sedla na zadek a potáhla. "Díky němu můžeme najít cestu ven. Očistec má jeden východ, kterým se dá dostat ven, ale problém je, že nikdy není na stejném místě. Objevuje se náhodně na různých místech a to pírko nám má pomoct tu bránu odsud najít. Ale zatím nevím, jak nám má ukázat, že jsme blízko. Nikdy jsem to nepotřebovala." Rozhlížela se kolem sebe v naději, že jej zahlédne.

Byla jsi to ty, kdo na pírko jako první narazil. Zářilo stále svou oslnivou záři, i když před tím tak nezářilo. Nyní se skoro jeho textura ztrácela v bílém světle. Předtím to byl jen náznak.

Přemýšlení nad důvodem, proč pírko více září bylo přerušeno tím, co vás celou dobu pronásledovalo a nebo to bylo to, co napadalo vašeho pronásledovatele a nyní šlo po vás?

Mělo to humanoidní postavu, dvě oči, nos, uši jako člověk a velmi se blížil starému zvrásněnému starci a tady podoba končila. Jakmile to otevřelo pusu, mohli jste do ni najednou narvat dvě pěsti. Zuby to mělo zažloutlé a štěstí, že jste byly tak daleko, jinak byste určitě ucítily hnilobný zápach. Ven to vystrkovalo rozeklaný jazyk a jedno bylo jisté. Mělo to hlad. Kosti vystupovaly pod tenkou bělostnou kůží, že jste mohly spočítat žebra. Dokonce to nemělo ani bederní roušku, i když to scvrklé něco se nedalo považovat za mužský úd. Dlouhé zkroucené prsty zakončovaly zažloutlé nehty.

potvora + hody
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2020 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.12818288803101 sekund

na začátek stránky