Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Grál bohů

Příspěvků: 1584
Hraje se Denně Omezená aktivita cca do 3.10.2021...  Vypravěč Yuki Sumire je offlineYuki Sumire
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Váli *Valerius Liarsson* je offline, naposledy online byla 26. února 2019 18:58Váli *Valerius Liarsson*
 Postava Sigyn *Sebille Moretti* je offline, naposledy online byla 06. října 2021 15:16Sigyn *Sebille Moretti*
 Postava *Árés* Alexander Rubin je offline, naposledy online byla 05. prosince 2021 21:30 *Árés* Alexander Rubin
 Postava Loki *Thomas Hiddleston* je offline, naposledy online byla 12. listopadu 2021 9:43Loki *Thomas Hiddleston*
 Postava Seth *Sebastian Light* je offline, naposledy online byla 20. srpna 2021 11:20Seth *Sebastian Light*
 Postava Ma`at *Orora Nafré* je offline, naposledy online byla 03. července 2019 19:06Ma`at *Orora Nafré*
 Postava Artemis *Alyss Ellery* je offline, naposledy online byla 12. listopadu 2021 9:43Artemis *Alyss Ellery*
 Postava Thór *Chris Hemsworth* je offline, naposledy online byla 04. prosince 2021 19:27Thór *Chris Hemsworth*
 Postava Sif *Sofia Garner* je offline, naposledy online byla 12. listopadu 2021 9:43Sif *Sofia Garner*
 Postava Heimdall *Rick Mardall* je offline, naposledy online byla 06. prosince 2021 0:16Heimdall *Rick Mardall*
 Postava Dionýsos *Otec Dennison* je offline, naposledy online byla 05. prosince 2021 21:30Dionýsos *Otec Dennison*
 Postava Kurent "Cal" je offline, naposledy online byla 12. listopadu 2021 9:43Kurent "Cal"
 Postava Huītzilōpōchtli *Solian Flamesco* je offline, naposledy online byla 01. prosince 2021 23:57Huītzilōpōchtli *Solian Flamesco*
 Postava Jörmungandr *Jerome* je offline, naposledy online byla 12. listopadu 2021 9:43Jörmungandr *Jerome*
 
Sigyn *Sebille Moretti* - 25. června 2016 12:38
sigyn_iko39614.jpg
Procházka
- milovaný Loki -

Úsměv muži snů opětuji a rozhlédnu se po okolí. Je tu zvláštně, ale příjemně. Upřímně jsem se několikrát divila, že ještě vůbec existuji, když tak málo lidí věří v mnohobožství. Dalším bodem byla má osobní nevýraznost v lidských mýtech. Kolik toho o mě šlo zjistit? Mé jméno, vztah a děti. Tečka. Smutné,nemyslíte?
Křesťanství nás zničilo, ale já našla skulinu, jak tohoto náboženství využít k vlastní záchraně. Loki nemusí vědět, jak mi lidově řečeno teklo do bot. Byla jsem slabá, přežívala jsem na síle vlastní vůle a spásný nápad mě vrátil do života. Možná za to mohly i zmíněné komixy, kde se má maličkost také ukázala, ale především riskantní krok s novým životem v Římě. Místo našeho nepřítele, kde jsem začala pracovat v nemocnici a konat "zázraky", aby mě pár zachráněných duší nazvalo andělem. Možná to dalo trochu sil i našemu nepříteli, ale na druhou stranu, lidé věřili i ve mě jako takovou. Díky tomuto tahu jsem tam kde jsem.
Tady. Se svým manželem. Co na tom, že pro veřejnost vlastně oddáni nejsme.

"Ach... připomíná mi to Asgárdské slavnosti a klanění se Všeotci."
Ušklíbnu se.
"Na druhou stranu, takové akce byly příjemné v ohledu setkání s těmi, které jindy nepotkáš."
Snažím se najít nějaké pozitivum. Když jeden zůstává doma s dětmi, nebo se věnuje tomu, co má rád, málo si najde čas na návštěvování dalších bohů.
"Možná by mě i zajímalo jak takováhle událost vypadá mezi Midgarďany."
Nadhodím myšlenku. Možná třeba časem, až bude čas, by se dalo někam zajít. Pokud by tedy Lokimu chtělo, alespoň ví, že nebudu proti.

Proházka je příjemná, jen mě trochu svírá pocit nejistoty z toho, kdo všechno nás vidí a jak reaguje. V druhé řadě pak strach z toho, co mě čeká v Římě.
Nechci přijít o práci... ale... raději práce, než znovu ztratit Lokiho.
Pustit ho samotného na bláznivou výpravu, ze které se nemusí vrátit nebo by se vrátil kdo ví kdy? Už ne.

Z přemýšlení mě vytrhne otázka na mou přítomnost v Londýně. Po tváři mi přelétne úsměv a zavzpomínám.
"Jednou. Tehdy zde vládla královna Victorie."
Vzpomínám si na tu módu a objevování spousty věcí. Svět tu byl o tolik jiný.
"Hodně se toho změnilo, za tak krátký čas."
Jen bůh (a jiné nesmrtelné bytosti) může označit necelá dvě století jako krátký čas.
 
Loki *Thomas Hiddleston* - 25. června 2016 11:41
loki94861.jpg
Procházka po Londýně
~má drahá~

Usmál jsem se na Sigyn, ale nic neříkal, abych nezkazil iluze o mé maličkosti. Čím více fanoušku, respektive fanynek mne bude zbožňovat, tím větší moc budu mít. Sice to není typické uctívání, ale je to velmi dobrá náhrada za to, že mnoho lidí dnes jsou spíše ateisté než věřící. Mluvíme jen o Evropě a Americe. Dál mě to nezajímá. Moc teplé země s velkými pouštěmi, kde by se mi vůbec nelíbilo a obávám se, že bych tam přišel i o část své moci.

Na druhou otázku ji už milerád odpovím. "Něco jako bál či ples pro VIP hosty, což jsou z větší části herci, zpěváci a snad i režiséři. Potom další bohatá smetánka a prodavačka," ušklíbl jsem se, když jsme byli mimo doslech dívky. "Tyto akce jsou docela často a většinou jde jen o podlejzání," zabručel jsem.

Vedl jsem Sigyn podél ulice. Měl jsem chuť se na chvíli projít. Auto si můžu zavolat kdykoliv. Na chvíli se v myšlenkách zarazím a plesknu se. Adam mě bude mít rád, pomyslím si.

"Byla jsi někdy v Londýně?" zeptám se, aby řeč nestála. Díky svým proměnám jsem navštívil už spoustu míst, ale většinou jsem se držel tam, kde jsem se cítil doma.
 
Sigyn *Sebille Moretti* - 20. června 2016 20:51
sigyn_iko39614.jpg
Ach, jistě... :)
- miláček -

Proměny oblečení jsem si všimla a o možnost ponechat si nové věci na sobě jsem žádala přesně proto, aby můj muž neztrácel síly na oné iluzi. Staré oblečení dám do obdržené tašky, abych jej ukryla před zrakem prodavačky.
Mezitím, co Loki platí, tak se věnuji zbavování všech cedulek.
"Snad jsou všechny."
Zamumlám si pro sebe a jakmile mám partnerovu pozornost, natočím se, aby mě zkontroloval ještě on pro jistotu.

Mé pozornosti neuniklo předání lístku na nějakou akci a rozzářená aura prodavačky opravdu začala svítit, skoro až radioaktivní barvou. Vyčaruje mi to ve tváři úsměv.
"Děkuji."
Odpovím automaticky k převzetí tašky a zavěsím se do svého muže, abychom mohli jít.

"To od tebe bylo milé."
Zhodnotím jeho gesto s lístkem, když vyjdeme na ulici.
"O jakou akci se vlastně jednalo?"
Zeptám se zvědavě. Ne, že bych se cítila na to se na nějakou podobnou akci hrnout, ale opravdu jsem byla zvědavá jaké možnosti se slečně otevřely k dnešnímu večeru.

Nechám se vést kam Loki určí a zvažuji, kde bude dost nenápadné místo abychom se mohli mých starých věcí nějak šikovně zbavit a nevšiml si toho nějaký aktivní bulvární paparazzi.
 
Loki *Thomas Hiddleston* - 14. června 2016 15:29
loki94861.jpg
Co povídáš, já je naprosto zbožňuju :D
~drahá~

Posečkal jsem, než na sebe všechno oblékla. Mohla si všimnout, že jakmile ze sebe sundala své staré oblečení, které bylo zahalenou mými iluzemi, ihned se vrátilo do původního špinavého stavu. Směrem k prodavačce jsem se moc nedíval, protože beztak na mě byla velmi nabručená. Svou fotku s autogramem jsem neměl, a tak jsem musel doufat, že její fanatičnost neovlivní mou kariéru. I když to je vlastně jedno. Jsem bůh. Můžu si dělat co chci. Téměř.

Na chvíli jsem uvažoval nad tím obrazem, pro který jsem si měl zajít. Chrise... pardon, Thóra jsem viděl naposled v Římě a od té doby se po něm slehla zem. Že by to byl jeho další vtípek, jak mě naštvat? Zinscenoval to ještě předtím, než se potkal se Sigyn? Tak proč nic neřekl? Mohl mi naznačit, že mi přijde "dárek". Něco mi na tom nesedělo. Ba dokonce smrdělo a moje podpaží to nebylo. To vonělo vždycky dobře i bez deodorantu. Těm méně chápavým, jsem bůh.

Když Sigyn vyšla z kabinky, usmál jsem se. "Vypadáš úžasně," nejspíš to čekala, protože se ihned rozešla k pokladně a já šel za ní. Vytáhl jsem peněženku a byl počastován nevlídným pohledem. A bude mi naúčtováno dvakrát tolik, pomyslel jsem si pobaveně.

Zatímco se Sigyn mermomoci snažila ustřihnout štítky, já jsem zaplatil a shodou náhod jsem v peněžence našel lístek na jedno slavnostní otevření nového divadla v Londýně, kam mělo namířeno plno celebrit. Položil jsem lístek před dívku. "Berte to jako omluvu za mé chování a pokud máte dnes večer čas, vezměte si sebou i doprovod," věnoval jsem ji jeden ze svých typických úsměvů. Reakce byla okamžitá. Dívka málem zjihla a děkovala mi tak dlouho, dokud jsem ji nezastavil mávnutím ruky. Tak trochu jsem využil své moci, aby se zklidnila.
Stejně bychom dneska to divadlo nestihli a příležitostí bude habaděj.

"Můžeme?" vzal jsem Sigyn tašku a nabídl rámě.
 
Sigyn *Sebille Moretti* - 04. června 2016 15:34
sigyn_iko39614.jpg
Někdo nerad nakupuje... :D
- můj milovaný -

Někdy je lepší jít nakupovat sama a mít na to klid, ale ženy to nedokáží a já nebyla výjimkou. Když jsem si šla něco koupit, vzala jsem to s Beccou nebo Lorou hromadně, abychom si vzájemně sdělily názory na to, co té druhé sluší nebo pomohly s rozhodováním.
"Nepomáháš."
Odpovím vesele svému muži na jeho první otázku. Hned na to se jen směji jeho dalšímu obkecávání toho, co řekl. Je to roztomilé, jak se to snaží zamluvit a vyzdvihnout. Jenže teď bych vážně ocenila výběr a odchod. Sice mi dlouhé nákupy s kamarádkami nevadí, ale s mužem je to něco jiného ... a hlavně s jakým mužem.
"Děkuji."
Převezmu od něj oblečení a velmi oceňuji, že se do toho vložil a pomohl mi se rozhodnout. V kabince si vše obléknu a nutno podotknout, že velikosti jsme trefili přesně. Do kalhot možná časem dám pásek, čistě pro jistotu.

Vyjdu řádně upravená z kabinky a ukážu se Lokimu.
"Co ty na to?"
Ale naprosto očekávám kladnou reakci. Jde spíš o řečnickou otázku. Rovnou tedy vyhledám slečnu prodavačku, zda by bylo možné abych v zakoupeném oblečení rovnou odešla a tedy poprosím i o nůžky na odstříhání cedulek. Jakmile je hotovo, požádám ještě o tašku na předešlé oblečení. Teprve pokud je vše vyřízeno kladně a bez problémů, jsem připravená vyrazit o dům dál.
 
Loki *Thomas Hiddleston* - 01. června 2016 17:26
loki94861.jpg
Nákupy by se mohly pokládat za trest bohů smrtelníkům
~má drahá~

Když byla Sigyn nerozhodná, vždycky zvláštně skrčila nosík, což mi na ni přišlo velmi roztomilé a musel jsem se držet, abych jí nenosil další a další oblečení. Pak by jej krčila až moc a nejspíš by mne velmi rychle prohlédla a zasloužil bych si jeden z jejích káravých pohledů. Nemám tu nejsladší ženu pod devíti světy?

"Pomůže ti, kdybych ti řekl, že bys vypadala úžasně ve všem?" zazubil jsem se a koukal na dlouhý černý kabátek, který jsem držel. "Samozřejmě nemyslím v pytlovině, drahá, i když i z ní bys dokázala udělat světovou módu," naklonil jsem hlavu na stranu.

Podal jsem ji šedivé kalhoty, bílé tričko a ten kabátek. "Kabinky jsou támhle," ukázal jsem. Zkoušel jsem ji pomoct se rozhodnout. Vkus měla dobrý a doufal jsem, že ji neurazím tím, jak se montuju do jejího nakupovacího procesu.
 
Snový průvodce - 01. června 2016 17:26
gral_bohu7694.jpg
Jsme tam, kde jsme
~Thor + Garmr a Nárvi~

"Jsme na Helheimu, drahý," zasmála se žena. Podpatky jejich bot tiše doprovázely její šustivý pohyb a opojná vůně, tak sladká, až zastírala smysly, se od ní šířila jako morová nemoc. Cítil jsi, jak se Nárvi přestal klepat a pokud ses na něj zadíval, hleděl na ženu s touhou v očích. I na tebe dotíral pocit chtíče a blaženosti. Navíc jsi však ještě ucítil velmi dobře známý dotek tvého kladiva. Bylo tam někde venku a nyní už jistě hledalo cestu rovnou k tobě, ale Mjöllniru to mohlo chvíli trvat. Helheim nebyla malá země.

Žena se pomalu přibližovala. Nevypadala nebezpečně, ale čím blíže byla, tím se tvé mysli zastíraly podivnou oponou tužby ji držet v náruči, dotýkat se její kůže, cítit její vůni. Byla tak sladká jako smrt. Nohy ti těžkly. Váha Nárviho se náhle zvýšila, protože se mu podlomily nohy. Neměl jsi vůli jej dál držet. Jakmile byl volná, začal se pomalu šourat po čtyřech plazit k ženě jako narkotik plazící se ke své dávce.

"Tak je to správně. Poddejte se. Už žádné starosti. Už žádné boje. Jen klid a mír na duši." Její hlas se zarýval hluboko do duše.

Uhranutí
 
Thór *Chris Hemsworth* - 18. dubna 2016 21:21
bf15b48b90ac54d5fcc2fa5e8621babc2932.jpg

Nevítaná společnost...



Vypadá to že ani jeden z mých společníků není proti. Dobře tedy... Podívám se na Garmra a sleduji jak "vchází do zdi". Je to docela zvláštní jej takhle vidět, ale budiž. Vážně jen doufám že ví co dělá. Kouknu na Nárviho a pár vteřin váhám, ale nakonec projdu za Garmrem. Ocitneme se.. ani vlastně nevím kde. Tohle nebude Hellheim, ani Midgard. "Dávejte pozor.

Asi nebudeme tam kde jsme chtěly..."
Řeknu tiše a poněkud nervózně. Začnu se rozhlížet a přemýšlím. Tohle místo mi vážně nepřipomíná nic z toho kde jsem kdy byl, nebo o tom slyšel. Nelíbí se mi tu, je tu až moc klid. To si tedy myslím aspoň do doby, než uvidím trůn a na něm sedět velmi podivnou ženu. Tiše si ji prohlížím a nemohu si při tom nevšimnout stínu křídel, jež samotná vidět ale nejsou. To nevypadá dobře...

Něco mi říká že by to mohla být ta co může za všechno co se na Hellheimu dělo, ale kdo ví. "Neboj se.." Řeknu tiše a pevně Nárviho chytnu. Tím se mi v podstatě potvrdila má domněnka, určitě je to ona. Zamračím se a když "žena" zmíní mé jméno, tak se na ni zadívám. V tom samém okamžiku se opět pokusím přivolat Mjöllnir, teď by se asi vážně hodit mohl. "Škoda že nemohu říci totéž..." Pronesu s kamennou tváří. "Co, nebo kdo jsi? A kde to sme?"
 
Snový průvodce - 17. dubna 2016 10:53
gral_bohu7694.jpg
Cesta ven
~Thór~

Nárvi se postavil za tvé pomoci a cítil se k ničemu. Dlouhý pobyt ve vězení jej připravil o veškeré síly. Kde se však naučil používat svou moc? Ve vězení určitě ne. Garmr se mezitím postavil na nohy, i když vypadal docela nejistě, ale částečné vyléčení i tvoje pomoc mu pomohla.
"Proti tomu nic nenamítám," přitakal mladík a shlédl na Garmra, který i přes zranění vypadal spokojeně a vrtěl ocasem. "Garmr nás vezme odsud. Umí to."
Po těchto slovech pes přešel ke zdi a dotkl se ji čumákem, pak do ni strčil celou hlavu až nakonec zmizel.
"Cesta ven," pousmál se Nárvi.

Vynořili jste se v obrovské hale. Nepřipomínala nic z Hellheimu, který byl mrtvý a v šedivých barvách. Hala byla aranžována do zářivě bílé a po stranách visely svícny. Vydlážděná podlaha odrážela vaše siluety. Hned před vámi na trůnu seděla žena. Oči měla stejně bílé jako stěny okolo a na hlavě posazenou přilbici s trčícími ostny. Oděná byla do zářivě bílé zbroje a na trůn házela stín páru křídel, i když jste žádné neviděli. Její rty se zkřivily v pomyslný úsměv.

Garmr zavrčel, Nárvi se roztřásl. Kdybys ho nedržel, začal by ustupovat. Znal ji. Viděl ji a nejspíš s ní měl i něco dočinění.
"Hodný chlapec," žena promluvila éterickým hlasem, který mrazil krev v žilách a zároveň láskyplně hladil na duši. "Velmi hodný chlapec," žena se postavila a ladně sestoupila ze schodů. "Ráda tě poznávám, Thóre, synu Ódinův a Fjörgyn."

Obrázky
 
Thór *Chris Hemsworth* - 05. dubna 2016 21:50
bf15b48b90ac54d5fcc2fa5e8621babc2932.jpg

Cesta pryč, opět s Nárvim



Garmr se nezdál být nijak nepřátelský, což bylo fajn. Nerad bych se zrovna teď potýkal ještě s tím. Vzal jsem jej tedy do náruče a vyrazil pryč. Už odsud chci vážně vypadnout, nejraději bych si dřepnul do nějaký hospody a vypil všechno pivo co by tam měli. A taky si dal koupel, nebo aspoň sprchu. Teď už se odtud jen dostat... Díky Garmrovi ubíhá cesta docela rychle a v klidu, nikde nikdo. Tedy do chvíle, než se zničeho nic objeví Nárvi. "U Ódina, tohle mi nedělej... Příště se drž u mně, nerad bych tě znovu ztratil". Přátelsky se pousměji a poslouchám Nárviho.

Tvář mi zvážní a rád bych mu odpověděl, ale pusa mu jede jak nějaký stroj. Až když si všimne jak na tom Garmr je, tak zmlkne a začne se věnovat jemu. Celkem zaujatě sleduji jak přikládá ruce nad Garmrovu ránu a pokouší se jej léčit. Myslel jsem že to vyjde, ale těsně před dokončením se Nárvi zhroutí na zem. Do hajzlu.. Zamračím se a opatrně položím Garmra na zem. "V pořádku, nemusíš se omlouvat. Udělals cos mohl..." Řeknu Nárvimu, otočím se na Garmra a začnu rohem jež jsem uzdmul Minotaurovi rozřezávat svojí bundu na kusy (pruhy). Nařežu několik pruhů, s tím že zbytek bundy si stále nechávám na sobě a roh pak opět schovám. Pruhy látky svážu a použiji je jako obvaz, kterým se pokusím co nejlépe ovázat zbytek Garmrovi rány.

Poté se otočím na Nárviho. Pokud stále klečí, tak mu pomohu ihned na nohy a podepřu jej, aby nespadl. "Budu mu muset pomoc.. Dokážeš jít dál sám?" Pronesu směrem ke Garmrovi. Že by mi odpověděl neočekávám, ale snad by se o to mohl pokusit aspoň tak, že se postaví na nohy nebo kývne. Ať tak či onak, tak se kouknu na Nárviho. "Promluvíme si později, teď musíme hlavně odsud pryč... Nevím jak na tom Minotaur je, buď je tuhej a nebo jen v limbu. Nerad bych ho potkal znovu, takže.. Dokáže jeden z vás dvou najít cestu dál?" Zeptám se a čekám na odpověď. Při tom se i sem tam ohlédnu, abych se ujistil že na nás něco nevybafne. Jeden nikdy neví, obzvláště tady je lepší být připravený.
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2021 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.22249507904053 sekund

na začátek stránky