Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Grál bohů

Příspěvků: 1398


Hraje se Denně INFORMACE  Vypravěč Yuki Sumire je offlineYuki Sumire
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Váli *Valerius Liarsson* je offline, naposledy online byla 26. února 2019 18:58Váli *Valerius Liarsson*
 Postava Sigyn *Sebille Moretti* je offline, naposledy online byla 10. listopadu 2020 14:13Sigyn *Sebille Moretti*
 Postava *Árés* Alexander Rubin je offline, naposledy online byla 02. prosince 2020 18:57 *Árés* Alexander Rubin
 Postava Loki *Thomas Hiddleston* je offline, naposledy online byla 01. listopadu 2020 21:02Loki *Thomas Hiddleston*
 Postava Seth *Sebastian Light* je offline, naposledy online byla 16. února 2019 16:39Seth *Sebastian Light*
 Postava Hádes *Gerallt Jernigan* je offline, naposledy online byla 03. prosince 2020 2:01Hádes *Gerallt Jernigan*
 Postava Ma`at *Orora Nafré* je offline, naposledy online byla 03. července 2019 19:06Ma`at *Orora Nafré*
 Postava Artemis *Alyss Ellery* je offline, naposledy online byla 01. listopadu 2020 21:02Artemis *Alyss Ellery*
 Postava Thór *Chris Hemsworth* je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2020 10:57Thór *Chris Hemsworth*
 Postava Fortuna *Lucky Dubois* je offline, naposledy online byla 30. srpna 2017 19:24Fortuna *Lucky Dubois*
 Postava Athéna *Annabeth Ness* je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2020 13:40Athéna *Annabeth Ness*
 Postava Sif *Sofia Garner* je offline, naposledy online byla 01. listopadu 2020 21:02Sif *Sofia Garner*
 Postava Dionýsos *Otec Dennison* je offline, naposledy online byla 02. prosince 2020 18:57Dionýsos *Otec Dennison*
 Postava Kurent "Cal" je offline, naposledy online byla 01. listopadu 2020 21:02Kurent "Cal"
 
Snový průvodce - 13. ledna 2020 18:19
gral_bohu7694.jpg
I upíři mají své dny
~Dinonýsos + Savera~

Když jste zůstali sami, tlak ze Savery opadl a najednou se zdál být o něco přátelštější než před minutou. Jeho rozpoložení se změnilo také ve chvíli, kdy jsi zmínil peníze. "Potom bude lepší si promluvit v kanceláři než v zatuchlé kuchyni," zkřivil nos. Jeho reakce byla podivná, protože to tu vonělo citrónovou desinfekcí a nezdálo se, že by tu někde ležela mrtvola.

Vyprovodil tě na chodbu a následně tě zavedl do své ještě temnější kanceláře, kde ve svícnu dohořívalo několik svíček. Proto bylo hodně překvapivé, že rožnul světlo a s dost milým úsměvem se opřel o hranu stolu. "Takže jaké informace tíží vaši neklidnou mysl?" zeptal se způsobem, který se spíše hodil ke starším aristokratům.
 
Artemis *Alyss Ellery* - 13. ledna 2020 18:03
artemis_alyss28072.jpg
Naše cesty se rozcházejí
~Athéna, Áres + Zeus, Apollón, Afrodita a Hádes~

Nečekala jsem, že nám Hádes projeví další službičku. Možná jej nakonec sžíralo svědomí, že na nás uvalil nesmyslnou pouť jenom proto, že jeho pýcha neznala mezí. Na druhou stranu vypadal opravdu zchátrale, a pokud Kerberos zajistí, že se Podsvětí úplně nerozpadne, mohlo by to mít pozitivní účinek nejenom pro něj, ale i pro ostatní bohy z řeckého panteonu. I když jsem tohle místo nemusela, bolelo mě, jak se vše rozpadalo jenom kvůli opeřencům, kteří vtrhli do našeho bytí. Co jsme jim udělali? Proč nás museli svrhnout z hory Olymp a donutit nás žít jako smrtelníci?

Podívala jsem se na Áresa a trochu se pousmála. Kdyby bylo všechno jako dřív, určitě bych mu nenabízela svou pomoc. Dokonce bych odmítla spolupracovat i s Diem, protože já byla svobodná a nezávislá žena. V dnešní době by tomu někdo řekl emancipovaná.

Pohladila jsem Aethona po hřívě a vůbec jsem si neuvědomila, že vlastně sahám do ohně. Nic se nestalo. Nespálil mě. Pousmála jsem se ještě více a vyhoupla jsem se na jeho hřbet, jako bych nikdy nebyla zraněna. Cítila jsem v oři něco, co mi dodávalo sílu. Možná to byl důvod, proč každému z nás dal Hádes konkrétního koně. Taky jsme si je mohli rozebrat podle sebe, ale to se nestalo.

"Wow," špitla jsem. "Je úžasný."
Hádes se pyšně nadmul, ale pro tentokrát nic neříkal. Udělal dobře. Místo toho se podíval na Athénu a přikývl. "Půjdu. Tady nic nezmůžu," přešel k Apollónovi a s pomocí obou bohyň jej pomalu vyzvedl na Orphnaea. "Navíc znám rychlou cestu na povrch, takže se nemusíme vracet přes pole."

No, aspoň něco. Sice mi bylo úzko, že s námi Athéna nepůjde, ale nedokázala jsem svěřit svého bratra do jiných rukou než těch jejích.
"Také se opatruj," pohlédla jsem na bohyni a pak střelila pohledem po Afroditě, ale nedokázala jsem se na ni už moc zlobit. Dívala se na mého bratra stylem, jako by byl poslední muž na světě a o to víc jsem věděla, že za něj položí vlastní život.

"Takže pojedeme," oznámil Zeus a mě bodl jeho rozkazovačný tón. Chvíli mi trvalo, než jsem se přes to přenesla a pobídla koně ke kroku. Celou dobu jsme byli jenom my bez něj a to se těžce skousávalo. Nemusel nás tahat za ručičku, jak to dělával tehdy.

Každý jsme se vydali jiným směrem. Hádes vedl Athénu, Afroditu a Apollóna do nedalekého tunelu a my mířili k pevnosti. Cestou si Áres najednou uvědomil, že nebude po Podsvětí jezdit skoro v dámské tunice. No, když to vezmu kol a kolem, vypadal opravdu srandovně. Naštěstí Zeus měl další kartu v rukávu a daroval Áerovi jednu ze svých zbrojí, kterou opravdu netuším, kde ji celou dobu měl. Moje hlasité ehm dokopalo Dia mi taky něco podarovat.

Zobrazit SPOILER
 
Snový průvodce - 12. ledna 2020 16:24
gral_bohu7694.jpg
Runa tiwaz
~Thór + Forseti~

Bůh spravedlnosti se za tebou vydal, ale cítil napětí, které mezi vámi vzrostlo. Nikdo nemohl tušit, jak věci nakonec dopadnou. Čekal, že Váli splní jako první svůj závazek, který byl spojen s runou, která mu zdobila zápěstí.

"Všeotec s runou nemá nic společného. Nikdo neví kde je a tak jsem neměl možnost se jej zeptat na názor," odpověděl docela klidně na to, že byl Váli nejspíš v ohrožení vlastní existence. "Nad Lokim jsem pronesl soud a Váli se stal jeho katem, pokud ovšem otci neodpustí. Pokud to chápu dobře, že Loki je na živu a Váli mu neodpustil," podíval se na tebe a snažil se držet s tebou krok, protože jsi šel docela rychle. "Kdybych věděl, že je s tebou, nikdy..." zarazil se, když se před ním objevil udýchaný Nárvi.

"Strýčku, co se děje? Volal Her-Ur, že nesmíme dát bratrovi jablko," jeho pohled pak padl na Forsetiho. Trochu se zamračil, ale nakonec natáhl rukou a tiše vydechl: "Forseti."

Když jste všichni došli k Váliho pokoji, před dveřmi přešlapoval Serqet. "Tak vysvětlí mi to někdo? Už měl napíchlé kapačky," dal ruce v kříž.

Forseti zkroušeně oddechl. "Za toto pozdvižení můžu já. Jsem Forseti, bůh spravedlnosti a před několika dny jsem Válimu vtiskl runu spravedlnosti, aby se stal vykonavatelem rozsudku nad Lokim, čímž je jeho smrt," usoudil, že zmalžovat nemá cenu.
Nárvi po jeho proslovu heknul a hned tahal Thóra za rukáva. "Nedovolíš to, že ne?"
"Můžu jej tohoto závazku sprostit a runu odstranit," ujistil všechny Forseti. "Pak mu bude lépe."
"Jablko by nepomohlo?" podivil se doktor.
"Jen by posílilo moc runy, a pokud je v takovém stavu, nebylo by to dobré."
 
Athéna *Annabeth Ness* - 12. ledna 2020 08:53
karlieklossbeautyamfargala20134153.jpg

Fiat voluntas Tua
~Artemis, Árés, Apollón, Afrodita, Zeus a Hádes ~



Shodit strop byla naše nejlepší šance jak nekonečný příval monster zastavit. Všichni, včetně Otce, jsme rychle ztráceli síly a to i přes jejich nesměrnost. Kvantita vítězí na kvalitou, jak se říká.
Dotkla jsem se pěstí srdce, uvažujíc jestli jsme právě nepohřbili někoho z našich druhů, zatímco se zdi pomalu bortily a zvedal se prach. Tartar se překvapivě rychle změnil na hromadu suti, ve které zůstalo uvězněno vše, co se tam dole mohlo skrývat.

Kývla jsem, když náš Zeus vyzval k chůzi a následovala ho. I když jsme technicky vzato vyhráli, neměla jsem z toho dobrý pocit. A rozhodně se to nezlepšilo, když se ukázalo, kdo na nás netrpělivě čeká. Hádes, bůh podsvětí.
Rozhodla jsem se ignorovat hašteřící se bratry i Afroditu a sklonila se k Artemis a Apollónovi: "Jak je na tom?" Možná to byla zbytečná otázka, protože nevypadal nikterak dobře, ale přesto jsem chtěla slyšet odpověď. Zdání může klamat.

"Ty bys udělal totéž," mávla jsem rukou po Áreově poděkování, aniž bych spouštěla oči z Apollóna. Z mého pohledu to nestálo za řeč, nemluvě o tom jak silně pochybuji, že by se mi povedlo Artemis přesvědčit, že ho hledat nepůjdeme.

"Víš to jistě?"zeptala jsem se, když se věci daly do pohybu. Árés dluží službu našemu oblíbenému hráči pokeru a Artemis samozřejmě půjde s ním. Chtěla jsem jít taky. Na druhou stranu, nebylo moudré nechávat poraněného Apollóna pouze v rukou Afrodity (kam to vedlo naposledy, no ne?). Nakonec jsem přikývla. "Nejspíš je to nejrozumnější řešení. Postarám se, aby byl opět v pořádku."
Zmateně jsem sledovala předmět, který mi přistál v ruce poté, co se osedlali koně. Mobil?

"Ach, jistě," přikývla jsem a lehce se usmála, že mi to nedošlo hned. Posily. "Děkuji ti, ráda využuji každé pomoci, které se mi může dostat. Ty půjdeš také?" zadívala jsem se na Hádea a pak těkla pohledem k Afroditě "tebe se ani neptám, předpokládám, že se od něj nehneš."

"Vy tři," loučila jsem se s trojicí na koních, jakkoliv moje slova patřila především Áreovi a Artemis. Po tom, co jsme spolu zažili, nebylo lehké naše cesty znovu oddělit. "Nenechte se zabít, ano? Chyběli byste mi."
A to je tak asi nejvíc, co jsem ochotná sdělit, že mi budou chybět. Hádes je možná náš strýc, ale nevěřím mu ani nos mezi očima a vidět mě zranitelnou skutečně nemusí.
 
Dionýsos *Otec Dennison* - 08. ledna 2020 22:22
9c70b78c98e6f8b55983e3a18453303b7444.jpg
Nově příchozí problémy
Mesetet a Severa

”Nemám vůbec v úmyslu jí do čehokoliv tahat. Jsem tu hlavně kvůli informacím.” Začal jsem pomalu ztrácet trpělivost. Mělo to být jednoduché. Měl to trvat pár minut. Dojít sem, zjistit potřebné informace a už bych byl na cestě pryč. Jenže ono se to prostě muselo komplikovat každou chvíli.
Měl jsem se obléct do civilu… i když nevím, jestli by to něčemu pomohlo.

Když to vypadalo, že bych konečně ony potřebné informace mohl získat, tak se tu musela pochopitelně objevit další osoba, která pro zpestření situace působila hladově a určitě měl na účtě spoustu zmařených životů.
Dneska mám nějaký poznávací den.
Nešlo si nevšimnout, jak z toho muže dívka měla respekt. Což mohlo naznačovat asi toto, ten nově příchozí je mnohem nebezpečnější než ona a to měla před chvíli v ruce nůž.
Čím dál tím lepší. Povzdechl jsem si. Rozhodl jsem se mlčet a nechat je, ať si to mezi sebou vyřídí. Jak se zdá, tak já mám asi času dost.

”Jak jsem již slečně Mesetet říkal, jsem tu kvůli informacím, za které jsem ochoten zaplatit. V kufříku mám peníze.” Pronesl jsem k muži, když jsme byli sami a doufal, že i přesto jak působil, budu konečně mluvit s někým rozumným.
”Nemám v úmyslu se tu déle zdržovat nebo způsobit rozruch.” Svým způsobem se ten rozruch způsobil sám a já jsem v tom naprosto nevinně.
Trpělivě vyčkávám, jak se k tomu ten nově příchozí rozhodne přistoupit. Upřímně doufám, že rozumně. Opravdu nemám v úmyslu s někým poměřovat síly.
 
*Árés* Alexander Rubin - 07. ledna 2020 21:44
vishous_by_morgaine1d5eslvl7250.jpg
Splacení dluhu
Artemis a velký Z

Stalo se to neskutečně rychle. Měl jsem to čekat, že to po mně bude chtít. Ne, všichni se mění. Někteří zůstávají stejní a Hádes zdá se nebyl vyjímkou.
S hlavou skloněnou, hledící upřeně do země a očekávající snad potrestání jsem vysvětlil otci, co se vlastně stalo.
Ale kdybych si měl vybrat, udělal bych to stejně znovu. I když by to znovu přineslo nemilé splnění službičky, přivedlo mně to zpátky k Artemis a ta se opět setkala se svým bratrem. Nemluvě o tom, že se naše cesty střetly s ním. Bylo nás tak víc a to bylo v nynější době dobře.
Snad.
Jediné, co pro mně bylo příjemně nečekané, že se ke mně rozhodla má úžasná žena přidat a že nám záda bude krýt hromovládce.
Aby těch překvapení nebylo málo, tak i samotný bůh podsvětí pomohl a půjčil nám své koně.

Pomohl jsem Artemis na nohy a následně vyhoupnout se do sedla. Sám jsem poté nasedl na vypůjčeného oře, který nesl jméno Alastor.
”Víte, že to nemusíte pro mně dělat? Nicméně vám děkuji.” Pronesl jsem ještě k nim. Měl jsem pocit, že musím něco říct. Připadal jsem si hloupě a zároveň neskutečně vděčný. Opravdu zvláštní kombinace pocitů.

V dávných dobách bych si musel poradit sám. Teď tomu však bylo jinak a mně se to jistým způsobem líbilo. Samozřejmě, že jsem měl obavy, že by se mé drahé mohlo něco stát. Stále se zdála slabá. Na druhou stranu, bych si jí nikdy nedovolil podceňovat.
Byl na ní neskutečně úžasný pohled, který mně obíral o dech. Jak seděla na koni a vítr si hrál s jejími vlasy.

Představa, že by se vrátili zpátky staré časy, se mi čím dál tím víc nezamlouvá. Líbí se mi, jaký jsem teď. Líbí se mi, co se mnou dělá Artemis. Nechci být zase takový jako předtím. Arogantní idiot.
Avšak ani nechci se zodpovídat opeřencům. Je na čase splatit účty.
Všechno popořadě. První zastávka v naší cestě je Hádova pevnost.
 
Thór *Chris Hemsworth* - 17. prosince 2019 18:27
f4973093fc99d98c0d7d4716461750855954.jpg

ZÁHADA ZLATÉHO JABLKA A RUN
Her-Ur, Forseti




Že Forseti z Lokiho přítomnosti nebude nijak nadšený mi bylo jasné už od začátku. Vsadím se že to bude vzájemné, ale budou muset zapomenout na to co bylo. Oba dva chci s sebou až půjdeme pro Sif a chybělo by mi, kdyby tam začali nějak vyvádět. I kdybych je měl oba seřezat, přinutím je aby spolupracovali. Teď však musíme zařídit jiné věci, takže se nebudu zbytečně znepokojovat, dokud na to nedojde.

Jak jinak.. Věděl sem že Horus nepůjde. Trochu mně to ale i tak štve, když vím jak bojeschopný je. Mohl ukázat trochu té dobré vůle, ale fajn, asi se musí starat o spoustu jiných věcí. Aspoň že nepůjdeme úplně samy. Imhotep? To jméno sem slyšel už několikrát, ale nikdy sem se nezajímal o koho jde. Jak řekl Forseti, býval přeci člověk. Ale zejmě se to bude brzy moci změnit. "Uvítám jakoukoliv pomoc. Děkuju". Kývnu na Her-Ura a pokračujeme dál. Já, Loki, Forseti a Imhotep. To už zní jako celkem dobrý tým. Šance na úspěch se mi zvětšují.


Uslyším co je řečeno o Serqetovi a cuknou mi pobaveně koutky. Úplně ho vidím, nebo spíše ji, ženu, bohyni, skrývající se v tom mužském těle. Připlete se do boje a nechá se svou nepozorností zranit. Asi je vážně dobře, že zůstává tam kde mu to jde nejlépe.



Najednou se rozpoutává diskuze mezi těma dvěma a skoro nevěřím svým uším. Forseti zastavuje a já mám najednou velmi špatný pocit. On to ví! Nejsem si jist zda si je vědom i těch Lokiho run, ale o Válim ví určitě. Podezřívavě si boha přeměřím pohledem a pak kouknu na Horuse. "Dobře, hned tam budeme". Kývnu že rozumím a šťouchnu do Forsetiho. "Pojď". Na nic nečekám a zrychlenou chůzí mířím do výtahu. Následně pak do nemocničního křídla do Váliho pokoje.


Ale ještě před tím se ve výtahu na Forsetiho zadívám a trošku mi zajiskří prsty. "Ty o tom víš, že jo? Co má tohle znamenat? Nařídil ti to ódin, nebo jsi mu ji dal sám? Mluv!"
 
Snový průvodce - 15. prosince 2019 16:14
gral_bohu7694.jpg
Takhle to nefunguje
~Dionýsos + Mesetet, Persefone~

Jakmile jsi zmínil, že jsi z řeckého panteonu, ještě jednou si tě Mesetet prohlédla, protože byla na pochybách, zda mluvíš pravdu. Nicméně musela uznat, že Persefonina reakce byla dostatečným důkazem o jeho pravdomluvnosti.
"Nejsem bůh," odtáhla nůž, ale nehodlala jej dát z ruky. "A pokud jsi opravdu z řeckého, potom chápu, proč takhle reagovala. Nechce s vámi mít nic společného, takže jí do toho netahej, jasný?" zamračila a ruka s nožem ji lehce cukla.

"Co se to tu sakra děje?" najednou se v kuchyňce objevil muž, kterého doprovázela podivná atmosféra. Šla z něj cítit smrt a hlad. Jeho temné oči těkaly z Mesetet na tebe, i když na tobě spočinuly vždy o něco déle. Lehce vycenil zuby, když si všiml, co jsi zač, ale myslet si, že upírům vadí kříž, bylo jako věřit každému blábolu. "Nahoře je plno a ostatní holky nestíhají. Co tu chce?"
Mesetet schovala nůž. Zjevně z může měla respekt. "Promiň, Savero. Je to bůh a zatím mi neřekl jméno," podívala se na tebe dost příkře.
"Bůh nebo člověk. Je mi to jedno. Mazej nahoru obsluhovat. Neplatím tě za tlachání," ukázal prstem. "Vyřeším to sám," pohlédl na tebe.

Mesetet na chvíli ztvrdly rysy, ale nakonec se poddala a odešla. Zůstal jsi tu sám s mužem, o jehož původu si neměl tušení a bylo na tobě, jak se s danou situací popereš.



Savera
 
Artemis *Alyss Ellery* - 15. prosince 2019 15:58
artemis_alyss28072.jpg
Neúplné rodinné setkání
~Áres, Athéna + Zeus, Hádes, Afrodita, Apollón~

Zprvu jsem sledovala Háda dost podezřívavě. Jeho to vůbec netrápilo a shlížel ze schodů. Slyšeli jsme zvuky urputného boje, který ne a ne přestat. Zem se sem tam otřásla a mě polilo horko, když vše na chvíli utichlo. Moje bezmocnost byla mou noční můrou. To byla jedna z věcí, kterých jsem se bála.
"Nemůžu tady sedět!" vztekle jsem se začala škrábat na nohy, a přitom se podpírala o svůj luk. Naštěstí byl božského původu, jinak by dávno praskl.

Udělala jsem jeden krok a cítila, jak se mi podlamují kolena a mířím rovnou hlavou dolů. Dřív, než mě stačila pohltit temnota schodiště, mě Hádes zachytil a přitáhl, aby získal lepší těžiště a nespadl spolu se mnou.
"Co jste dole vyváděli?"
Zle jsem se na něj podívala, ale uvědomila jsem si, že nebýt jeho neočekávané pomoci, kutálím se dolů a mohla jsem všechno ještě zhoršit. "Thanatovi se podařilo probudit Krona," zatlačila jsem na Hádovu hruď, ale on si zjevně užíval mou blízkost. Říkat něco, že on je můj strýc, nemělo smysl. Vždyť Áres byl můj bratr, i když jsme měli každý jinou matku.
"To vysvětluje hodně. Dotkla se tě jeho čepel?" zeptal se a já jenom přikývla. "Vysála z tebe část síly. Buď ráda, že jenom část," pak mi konečně pomohl si sednout vedle Apollóna.
"Jeho zasáhl taky, ale ne tolik," ozvala se starostlivě Afrodita. "Uspala jsem jej, ale měl se dávno probudit."
"Probere se," ujistil ji Hádes. Pak se uchechtl. "Měli jste sakra štěstí. Myslel jsem, že bratr svou existenci v Tartaru vzdal potom, co jste se tam tak zbaběle schovali," dal ruce v kříž. Afrodita uhnula pohledem. Cítila jsem z ní sálat vinu. To ani jeden celou dobu netušili, že je otec s nimi celou dobu?

Pak jsem si uvědomila, že nastalo ticho. Objevil se Zeus, Áres i Athéna. Afrodita jako první atakovala Dia obejmutím a já se vřele usmála na Área. Nakonec jsme zachránily s Athénou více než jednoho boha. Mohly jsme být na sebe náležitě pyšné.

Afrodita ustoupila od Dia a snažila se mu vysvětlit, co se stalo. Shrnula to tak, že můj bratr zešílel z nedostatku slunečního svitu. Poprvé se mu podařilo najít cestu ven, ale Thanatos jej zahnal zpátky a pak to s ním šlo z kopce. Viděla jsem na ni, že jí na Apollónovi hodně záleží a mezitím se k němu přemístila a chytla jej za ruku.

Vydechla jsem a omotala svou paži kolem té Áreovi. Nevšímala jsem si Diova pohledu, i když z něj nešlo vyčíst, jestli jej to překvapilo nebo to bral v pohodě.
"Vezmeme jej nahoru a tam se mu udělá lépe," ujistil bohyni lásky.
Na to Hádes zvedl ukazovák a zakýval jim ze stranu na stranu, jak když matka kárá svého syna. "Všichni nahoru nepůjdou, bratře. Tady Áres mi dluží službičku."
"O čem to mluvíš?" zamračil se Zeus a podíval se na boha války. Počkal, až mu na to Áres odpověděl a zamračil se ještě víc. "Všichni jsme si toho prožili hodně. Nemůžeš pro jed..."
"Nemůžu!" zavrčel Hádes. "Podívej se na mě. Bez Kerbera zaniknu, jakmile Podsvětí zmizí, a to jenom díku tobě, bratříčku!"
"Půjdu s Áreem," ozvala jsem se. "Ve dvou to určitě zvládneme. Athéně věřím, že mého bratra ochrání," usmála jsem se na bohyni, a ještě koukla na Afroditu, která se cítila dotčeně.
Zeus zavřel oči. "Půjdu s vámi taky. Z části za to můžu i já. Háde," podíval se na boha podsvětí, "pokud je tohle past, tak..."
"A proč by to byla past? Ještě včera jsem vypadal jak čipera a dneska mám problém s šedinami. Najděte Kerbera, přiveďte mi ho a dluh bude splacen a abyste neřekli, že jsem starý bručoun," dal do úst dva prsty a zapískal.

Chvíli se nic nedělo, ale po chvíli jste zaslechli dusot kopyt. Přes Asfodelové pole se k vám řítili čtyři oři černí jak uhel. Oči jim rudě zářily a jejich hříva plápolala jako černý oheň. Každý úder kopyt do kamene způsoboval jiskření a už z dálky vypadali majestátně. Kdyby tu byla Persefoné, určitě by si na ně vzpomněla.
"Orphnaeus, Aethon, Nyctaeus a Alastor. Tam, kam půjdete, se budou hodit. Umí chodit tam, kde to normálně nejde a stíny jsou jejich druhým jménem," vzal otěže jednoho a podal jej Diovi. "Jeď na Nyctaeovi. Ty jeho charakter zvládneš," pak přešel ke mně a Áerovi. "Artemis, ty osedlej Aethona. Budete si rozumět a Áree, Alastor bude pro tebe. Ale moc jej nepobízej, protože to nesnáší," předal nám koně a sám pohladil Orphnaea. "Ty nám pomůžeš s Apollónem," kůň souhlasně zaržál a hrábl kopytem.

"Áree, pomůžeš mi na nohy?" zeptala jsem se a jakmile to udělal, chvíli jsem se přehrabovala v kapsách, až jsem našla mobil. "Athéno," hodila jsem jí ho. "Je odemčený. Jak budete nahoře, tak najdi v seznamu Lily. Je sice smrtelník, ale ví o nás. Věřím ji a pomůže vám najít nějaké místo, kde se zotavíte a dá kontakty nebo i nějaké novinky, pokud se něco nového dozvěděla od doby, co jsem musela zmizet," doufala jsem, že Lily nebude moc vyšilovat, že mezi nimi nebudu.

"Ještě jedna věc," ozval se najednou Hádes. "Jeďte nejdříve do mé pevnosti. Pokud se vám podaří dostat dovnitř, tak u mého trůnu najdete mé dvou-čepelé kopí a helmici temnoty. Ale chci to zpátky," upozornil nás.
 
Snový průvodce - 15. prosince 2019 09:46
gral_bohu7694.jpg
Nový člen do týmu
~Thór + Her-Ur, Forseti~

I všemocný bůh jako je Her-Ur se přiučí. V duchu si poznamenal, že je Forseti bohem spravedlnosti. V egyptském panteonu byli tři bohové, kteří se nějak podíleli na konání spravedlnosti. Prvním byla jeho matka Eset, kterou však dosud nenašel. Dalším bohem spravedlnosti je Thovt, který se spolu s Ma'at účastnili vážení srdce. I Ma'at je bohyní spravedlnosti. Doufal, že se Bastet brzo podaří bohyni dostat do Londýna. Hodila by se další pomoc.

Když Forseti uslyšel Lokiho jméno, zamračil se. Jeho averze vůči Lokimu byla dost znát a bylo otázkou, zda nakonec bude moudré brát Forsetiho sebou. Bude se muset přenést přes to, že jsi s Lokim za dobře nebo mu budeš muset hodně promluvit do duše, aby pochopil, že co se stalo v minulosti, má zůstat v minulosti.

"Sif?" když se závora konečně zvedla, přešel bůh k tobě a bylo na něm vidět, že je překvapený. "Bude mi ctí pomoct."
Hórus se lehce pousmál. "Rád bych, ale nemůžu," na chvíli se zamyslel. "Ale můžu s vámi poslat Imhotepa."
"Není Imhotep člověk?" podivil se Forseti.
"Byl," upřesnil Hórus. "Po smrti se stal bohem. Víra v jeho schopnosti byla tak silná, že se stal jedním z nás. Thovt mu byl průvodcem. Jako bůh si osvojil medicínu a dnes je z něj velmi dobrý léčitel. V nemocnici nepracuje, ale bývá společníkem na mnoha misích, aby podpořil a zajistil, že se rány zahojí. To se může hodit, ne?"

Mezitím, co jste mluvili, jste mířili zase zpátky dovnitř.
"Serqet to bere trochu těžce, že se někdo, kdo byl dřív smrtelníkem, dostal skoro na jeho úroveň. Ale když je třeba, spolupracují efektivně, ale Serqet není na práci venku. Lekne se každé myšky," uchechtne se Hórus a přidrží dveře, abyste mohli vejít.

"Kde je Váli?" zeptá se najednou Forseti.
"Leží na lůžku. Všichni museli projít testem, o což tě budu muset požádat taky. Loki s Válim reagovali špatně kvůli runám," odpověděl bůh slunce.
Forseti se zastavil. "Cože?"
"Moje oko... tedy Hórovo oko dokáže odhalit skrytou magii. Runy se zdají být větším oříškem a budu muset na tom zapracovat, aby to příště nikoho takhle nesejmulo."
"Co teď s ním děláte?"
"Serqet mu dá kousek zlatého jablka, aby..."
"Hned to zastavte, pokud ho nechcete zabít!!!" najednou byl Forseti celý naježený. Věděl víc, než se zdálo a rozhodně věděl o runě, kterou měl Váli na runě. "HNED!!"

Hórus okamžitě vytáhl mobil a podíval se na tebe. "Zaveď Forsetiho k Válimu. Zavolám Serqet, aby nic nedělal a přivedu Imhotepa," s tím vytočil doktora a na tobě bylo dostat boha spravedlnosti k Válimu.

 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2020 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.19522404670715 sekund

na začátek stránky