Andor.cz - Dračí doupě online

Přezdívka

 Eleianor

Pohlaví

Žena

Hláška

Jsem objevitel. Jen ještě musím přijít na to čeho...

Vlastní text uživatele

Údolí s útápělo v černé tmě, kterou prosvěcovalo jen několik hvězdiček. V dáli se na kopci lesklo jezero ve kterém se zrcadlil bílý půlměsíc. Stála jsem tam, uprostřed toho okouzlujícího světa a dýchala čerstvý vzduch. Vrásčité popraskané ruce se opírali o hůl, jelikož třesoucí se nohy chtěli každou chvíli vypovědět službu. Naslouchala jsem zvukům nočního lesa a přála si být zase mladá. Dala bych cokoli, abych mohla odejít do mé minulosti a změnit ji. I kdybych za to měla objetovat cokoli. Mé staré já by návštěva z budoucnosti určitě hodně překvapila. Byla jsem sešlou hromádkou něčeho, co se krčilo v koutě a čekalo na něco víc, než byl jeho dosavadní život. Marně. Čekala jsem všechny ty dlouhé roky, nechala na sebe padat prach a žadonila jiné, aby ho uklízeli. Sama jsem se ani nepohla. Protože to, na co čekám, si určitě přijde za mnou a já to hledat nemusím. Až teď, když už srdce bije z posledních sil, jsem si uvědomila, jak krásný je svět a co jsem vše promrhala. Možná, že kdybych tehdy neseděla ve vlastním světě, který byl dokonalý, ale nereálný, objevila bych to, co jsem hledala. Tak moc jsem toužila po něčem víc a nevěřila , že mě to může někde čekat. Teď, jak tak hledím na ten stříbřitý měsíc uvědomuji si, co jsem si nechala proplout mezi prsty. Konečně jsem objevila svět, o kterém jsem snila, avšak pozdě. Už jsem nedokázala nechat oči déle otevřené. Nohy se mi podlomily a mě v hlavě přeletěla poslední myšlenka. Byla jsem hloupá nebo slepá? Asi obojí...